§ 3
změněno 1. 1. 2010 zákonem 463/2009 Sb.
§ 3 (1) Při provádění exekuce exekutor poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se exekuce týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech. Jednání exekutor při provádění exekuce nařídí jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo považuje-li to za nutné. (2) Stanoví-li tak zákon, rozhoduje exekutor v exekučním řízení exekučním příkazem nebo příkazem k úhradě nákladů exekuce, v ostatních případech rozhoduje usnesením. Na Nestanoví-li zákon jinak, použijí se na rozhodnutí exekutora se přiměřeně použijí obdobně ustanovení občanského soudního řádu o usnesení, nestanoví-li zákon nebo tato vyhláška jinak. (3) Exekutor může vydat exekuční příkaz poté, kdy mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce. Exekuce se podle exekučního příkazu provede po právní moci usnesení o nařízení exekuce. (4) Exekutor vyhotoví vyrozumění o tom, že usnesení soudu o nařízení exekuce, odkladu exekuce a zastavení exekuce, exekuční příkaz a příkaz k úhradě nákladů exekuce nabyly právní moci, a doručí je.