Zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

„(7) Provozovatel stacionárního zdroje používaného pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů, kdy se za výzkum, vývoj nebo zkoušení nových výrobků a procesů nepovažuje tepelné zpracování odpadu, pokud je množství spalovaného odpadu vyšší než 50 tun za rok, je povinen plnit pouze povinnosti uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), d) a e).“.

Imisní limity a národní cíl snížení expozice

1. 1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí

   Imisní limity a národní cíl snížení expozice

   Znečišťující látka	Doba průměrování	Hodnota imisního limitu	Povolený počet překročení v kalendářním roce
   Oxid siřičitý	1 hodina	350 μg.m-3	24
   Oxid siřičitý	24 hodin	125 μg.m-3	3
   Oxid dusičitý	1 hodina	200 μg.m-3	18
   Oxid dusičitý	1 kalendářní rok	40 μg.m-3	0
   Oxid uhelnatý	maximální denní osmihodinový průměr1)	10 mg.m-3	0
   Benzen	1 kalendářní rok	5 μg.m-3	0
   Částice PM10	24 hodin	50 μg.m-3	35
   Částice PM10	1 kalendářní rok	40 μg.m-3	0
   Částice PM2,5	1 kalendářní rok	20 μg.m-3	0
   Olovo2)	1 kalendářní rok	0,5 μg.m-3	0

   Vysvětlivky:

   1. 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.
   2. 2) V částicích PM₁₀.

1. 2. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace

   Imisní limity a národní cíl snížení expozice

   Znečišťující látka	Doba průměrování	Hodnota imisního limitu
   Oxid siřičitý	kalendářní rok a zimní období (1. října - 31. března)	20 μg.m-3
   Oxidy dusíku1)	1 kalendářní rok	30 μg.m-3

   Vysvětlivka:

   1. 1) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.

1. 3. Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM₁₀ vyhlášené pro ochranu zdraví lidí

   Imisní limity a národní cíl snížení expozice

   Znečišťující látka	Doba průměrování	Hodnota imisního limitu
   Arsen	1 kalendářní rok	6 ng.m-3
   Kadmium	1 kalendářní rok	5 ng.m-3
   Nikl	1 kalendářní rok	20 ng.m-3
   Benzo(a)pyren	1 kalendářní rok	1 ng.m-3

1. 4. Imisní limity pro troposférický ozon

   Imisní limity a národní cíl snížení expozice

   Účel vyhlášení	Doba průměrování	Hodnota imisního limitu	Povolený počet překročení v kalendářním roce
   Ochrana zdraví lidí1)	maximální denní osmihodinový průměr2)	120 μg.m-3	253
   Ochrana vegetace4)	AOT405)	18 000 μg.m-3·h6)	0

   Vysvětlivky:

   1. 1) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky.
   2. 2) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.
   3. 3) V případě dodržení imisního limitu při maximálním počtu překročení v zóně nebo aglomeraci je třeba usilovat o dosažení nulového počtu překročení.
   4. 4) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let.
   5. 5) AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m^-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m^-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července).
   6. 6) V případě dodržení imisního limitu v zóně nebo aglomeraci ve výši 18 000 μg.m^-3.h je třeba usilovat o dosažení imisního limitu ve výši 6 000 μg.m^-3.h.

1. 5. Národní cíl snížení expozice

   Imisní limity a národní cíl snížení expozice

   Znečišťující látka	Doba průměrování	Cíl
   PM2,5	klouzavý průměr za 3 kalendářní roky	18 μg.m-3

   “.

Vyjmenované stacionární zdroje

Vysvětlivky k tabulce:

1. 1. Sloupec A - je vyžadována rozptylová studie podle § 11 odst. 8
2. 2. Sloupec B - jsou vyžadována kompenzační opatření podle § 11 odst. 4
3. 3. Sloupec C - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu

Stacionární zdroje, pro které jsou stanoveny minimální vzdálenosti podle § 12a

1. 2.2. Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25 000 t a více; nezahrnuje skládky železného a ocelového šrotu*)
2. 2.3. Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a více zpracovaného odpadu ročně
3. 2.6. Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m³ odpadních vod nebo odpadů za den a více
4. 2.7. Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel
5. 2.8. Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného skla
6. 3.6. Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1.)
7. 4.6.1. Slévárny železných kovů; pouze jádrovny a formovny
8. 5.11. Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m³ za den a více
9. 5.14. Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných povrchů anebo zpracování nebo nakládání s živicemi s výjimkou konečného nanášení na vozovku
10. 6.5. Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více; pouze zdroje, v nichž vznikají emise styrenu
11. 6.8. Zpracování dehtu
12. 7.1. Jatka o celkové projektované kapacitě porážky 50 t denně a více
13. 7.2. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více
14. 7.3. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více
15. 7.6. Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více
16. 7.16. Veterinární asanační zařízení
17. 7.18. Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého lihu za rok a více
18. 8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více
19. 9.8. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více
20. 9.19. Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a více
21. 9.23. Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a více
22. 9.24. Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tuků.

Poznámky:

1. „1. Kontinuální měření emisí provádí
   1. 1.1. spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším (kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a oxid uhelnatý,
   2. 1.2. spalovací stacionární zdroje, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený podle § 4b je 100 MW a vyšší (kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a oxid uhelnatý,
   3. 1.3. stacionární zdroj, ve kterém probíhají činnosti používající organická rozpouštědla (kód 9.1. až 9.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu), pro celkový organický uhlík v případě, že se dodržení emisního limitu dosahuje zařízením ke snižování emisí a hodinový hmotnostní tok celkového organického uhlíku překračuje při projektovaných parametrech 10 kg,
   4. 1.4. stacionární zdroj na výrobu oxidu titaničitého pro tuhé znečišťující látky na hlavním výduchu zdroje a dále pro oxidy síry z procesu rozkladu a kalcinace u sulfátového procesu a pro chlór z chloridového procesu,
   5. 1.5. stacionární zdroj, ve kterém je tepelně zpracován odpad, pro oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík, plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík a oxid siřičitý.
   6. 1.6. stacionární zdroj, kterým jsou spékací pásy aglomerace (kód 4.1.2. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý,
   7. 1.7. stacionární zdroj, kterým jsou vytvrzovací pásy peletizačních provozů (kód 4.1.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý,
   8. 1.8. stacionární zdroj, ve kterém probíhá odlévání železa (u vysokých pecí) (kód 4.2.2. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky,
   9. 1.9. stacionární zdroj, ve kterém probíhá výroba oceli (kódy 4.3.2., 4.3.3. v příloze č. 2 k tomuto zákonu), v rámci sekundárního odprášení pro tuhé znečišťující látky,
   10. 1.10. stacionární zdroj, kterým je elektrická oblouková pec (kód 4.3.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, a sice od jejich hmotnostního toku 3 kg/h,
   11. 1.11. stacionární zdroj, kterým je kupolová pec o projektované kapacitě tavení větší než 20 t za den (kód 4.6.5. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky při dosažení hmotnostního toku 0,5 kg/h a více tuhých znečišťujících látek,
   12. 1.12. stacionární zdroj, kterým je pecní agregát pro výrobu neželezných kovů o projektované kapacitě tavení 4 t za den a větší u olova a arzenu nebo 20 t za den a větší u ostatních kovů, s hmotnostním tokem 0,2 kg/h a více tuhých znečišťujících látek (kód 4.8.2. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky,
   13. 1.13. stacionární zdroj, ve kterém probíhá výroba cementářského slínku v rotačních pecích o celkové projektované kapacitě 500 t za den a větší nebo v ostatních pecích o celkové projektované kapacitě 50 t za den a větší (kód 5.1.2. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý,
   14. 1.14. stacionární zdroj, ve kterém probíhá výroba vápna v rotačních a jiných pecích, s výjimkou šachtových pecí, o výrobní kapacitě 50 t za den a větší (kódy 5.1.4. a 5.1.5. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý,
   15. 1.15. stacionární zdroj, ve kterém probíhá tavení skla nebo nerostných materiálů (kód 5.3., 5.4. a 5.8. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) o projektované kapacitě tavení větší než 20 t za den pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý,
   16. 1.16. stacionární zdroj, kterým je ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků (kód 6.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro oxidy dusíku u těchto jednotek: katalytické krakování a kalcinační jednotky,
   17. 1.17. stacionární zdroj, ve kterém probíhá výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a dřevoštěpkových (OSB) desek (kód 7.8. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) při monitorování odpadních plynů ze spalovacího procesu, kterými se vytápějí sušárny s přímým ohřevem pro oxid uhelnatý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík,
   18. 1.18. stacionární zdroj, ve kterém probíhá výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny (kód 7.9. v příloze č. 2 k tomuto zákonu), a to na výduchu z vápenné pece a regeneračního kotle (kraftového) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a sloučeniny redukované síry a dále na výduchu speciální spalovací jednotky určené pro snižování emisí celkové redukované síry a jiných znečišťujících látek obtěžujících zápachem, přičemž sledované látky jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a sloučeniny redukované síry,
   19. 1.19 stacionární zdroj výše neuvedený v případě, že se dodržení emisního limitu dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu pro znečišťující látky, jejichž roční hmotnostní tok překračuje při maximálním projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci znečišťující látky odpovídající specifickému emisnímu limitu hodnoty
       1. a) 100 t tuhých znečišťujících látek,
       2. b) 1000 t oxidu siřičitého,
       3. c) 4 t chloru a jeho plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlor,
       4. d) 2 t plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluor,
       5. e) 200 t oxidů dusíku vyjádřených jako oxid dusičitý,
       6. f) 10 t těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík,
       7. g) 1 t sulfanu,
       8. h) 50 t oxidu uhelnatého.“.

Obsah programu zlepšování kvality ovzduší

1. 1) Vymezení oblastí s překročenými imisními limity v rámci zóny nebo aglomerace, včetně měřicích lokalit, na nichž došlo k překročení imisních limitů
2. 2) Základní informace
   1. a) popis zóny nebo aglomerace a relevantní topografická a relevantní klimatická data
   2. b) odhad rozlohy oblastí s překročenými imisními limity (v km²) a velikosti populace zasažené tímto překročením
   3. c) informace o charakteru cílů kvality ovzduší vyžadujících v dané lokalitě ochranu podle tohoto zákona

1. 3) Analytická část
   1. a) Povaha a vyhodnocení znečištění
      1. i) úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech (před realizací opatření uvedených v programu zlepšování kvality ovzduší)
      2. ii) výsledky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění (od počátku realizace opatření uvedených v programu zlepšování kvality ovzduší)
      3. iii) užité způsoby posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění
   1. b) Původ znečištění
      1. i) výčet zdrojů znečišťování ovzduší, doplněný jejich geografickým vyznačením a údaji o znečišťování ovzduší těmito zdroji
      2. ii) celkové množství emisí z hlavních zdrojů podílejících se na znečištění podle bodu i) (v t/rok)
      3. iii) hodnocení příčin znečištění ovzduší, včetně dálkového přenosu znečištění ovzduší pocházejícího mimo oblast zóny nebo aglomerace
   1. c) Analýza situace
      1. i) podrobný popis příčin překročení imisních limitů
      2. ii) podrobný popis dostupných opatření ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění

1. 4) Odpovědné orgány

   Identifikace orgánů, příp. osob, odpovědných za vypracování programu zlepšování kvality ovzduší a realizaci opatření v něm uvedených

1. 5) Část obsahující opatření ke zlepšení kvality ovzduší
   1. i) popis opatření ke zlepšování kvality ovzduší, která byla realizována před přijetím programu zlepšování kvality ovzduší na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni včetně uvedení jejich efektů
   2. ii) stanovení a popis opatření ke zlepšování kvality ovzduší stanovených v programu zlepšování kvality ovzduší
   3. iii) rámcový časový plán realizace opatření ke zlepšování kvality ovzduší stanovených v programu zlepšování kvality ovzduší
   4. iv) odhad plánovaného přínosu ke snížení úrovně znečištění nebo znečišťování a předpokládaná doba potřebná k dosažení imisních limitů
   5. v) popis plánovaných nebo zkoumaných dlouhodobých opatření

1. 6) Seznam použitých dokumentů a dalších zdrojů informací

Smogové situace a podmínky vyhlašování jejich vzniku a ukončení

1. 1. Obecné podmínky vyhlašování vzniku a ukončení smogových situací

   Vznik a ukončení smogové situace se vyhlašuje pro vymezené území v rámci zóny nebo aglomerace (dále jen „vymezené území“), a to na základě naměřených koncentrací znečišťujících látek na stanovených měřících lokalitách reprezentativních pro vymezené území (dále „reprezentativní lokality“). Seznam vymezených území a reprezentativních lokalit pro jednotlivé znečišťující látky uvedené v § 10 odst. 1 je zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Reprezentativní lokalita musí být reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km² vymezeného území.

1. 2. Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM₁₀

   Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 250 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny, pro oxid dusičitý jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 200 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny a pro částice PM₁₀ jako hodnota jejich koncentrace o velikosti 100 μg.m^-3 za dobu průměrování dvanácti hodin.

1. 3. Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM₁₀

   Regulační prahová hodnota pro oxid siřičitý se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 500 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny, pro oxid dusičitý jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 400 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny a pro částice PM₁₀ jako hodnota jejich koncentrace o velikosti 150 μg.m^-3 za dobu průměrování dvanácti hodin.

1. 4. Vznik smogové situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM₁₀
   1. 4.1. Smogová situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo částice PM₁₀ vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud
      1. a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého překročila informativní prahovou hodnotu pro oxid siřičitý ve třech po sobě následujících hodinách,
      2. b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého překročila informativní prahovou hodnotu pro oxid dusičitý ve třech po sobě následujících hodinách, nebo
      3. c) dvanáctihodinový klouzavý průměr hodinové koncentrace částic PM₁₀ překročil informativní prahovou hodnotu pro částice PM₁₀,

         alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, a zároveň se alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, předpokládají během následujících 24 hodin koncentrace vyšší než příslušná informativní prahová hodnota, a to na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace.

   1. 4.2. Smogová situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo částice PM₁₀ s regulací vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud
      1. a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého překročila regulační prahovou hodnotu pro oxid siřičitý ve třech po sobě následujících hodinách,
      2. b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého překročila regulační prahovou hodnotu pro oxid dusičitý ve třech po sobě následujících hodinách, nebo
      3. c) dvanáctihodinový klouzavý průměr hodinové koncentrace částic PM₁₀ překročil regulační prahovou hodnotu pro částice PM₁₀,

         alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, a zároveň se alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, předpokládají během následujících 24 hodin koncentrace vyšší než příslušná regulační prahová hodnota, a to na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace.

1. 5. Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon

   Informativní prahová hodnota pro troposférický ozon se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 180 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny.

   Varovná prahová hodnota pro troposférický ozon se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 240 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny.

1. 6. Vznik smogové situace pro troposférický ozon
   1. 6.1. Smogová situace pro troposférický ozon vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud alespoň na jedné reprezentativní lokalitě překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu informativní prahovou hodnotu pro troposférický ozon a zároveň se alespoň na jedné reprezentativní lokalitě na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace předpokládá koncentrace vyšší než informativní prahová hodnota i v následující hodině.
   2. 6.2. Smogová situace pro troposférický ozon s varováním vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud alespoň na jedné reprezentativní lokalitě překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon a zároveň se alespoň na jedné reprezentativní lokalitě na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace předpokládá koncentrace vyšší než varovná prahová hodnota i v následující hodině.

1. 7. Informování veřejnosti při překročení prahových hodnot

   V případě, že alespoň na jedné reprezentativní lokalitě pro vymezené území koncentrace oxidu siřičitého nebo oxidu dusičitého překročila ve třech po sobě jdoucích hodinách příslušnou regulační prahovou hodnotu nebo koncentrace troposférického ozonu překročila informativní nebo varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon, informuje se veřejnost o této skutečnosti způsobem podle § 10 odst. 2 bez ohledu na očekávaný vývoj imisní situace.

1. 8. Ukončení smogové situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM₁₀

   Smogová situace podle bodu 4 je ukončena a toto ukončení se vyhlašuje, pokud na žádné reprezentativní lokalitě není naměřená koncentrace oxidu siřičitého, oxidu dusičitého nebo částic PM₁₀ vyšší než příslušná prahová hodnota uvedená v bodě 2 nebo 3 této přílohy, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace se tento stav očekává i v průběhu následujících 24 hodin.

   Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace je v průběhu následujících 24 hodin téměř vyloučeno, že by na některé reprezentativní lokalitě byla naměřena koncentrace vyšší, než příslušná prahová hodnota uvedená v bodech 2 nebo 3 této přílohy.

1. 9. Ukončení smogové situace pro troposférický ozon

   Smogová situace podle bodu 6 je ukončena a toto ukončení se vyhlašuje, pokud na žádné reprezentativní lokalitě není naměřená koncentrace troposférického ozonu vyšší než příslušná prahová hodnota uvedená v bodu 4 této přílohy, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 3 hodiny a na základě předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace se tento stav očekává i během následujících 24 hodin.

1. 10. Náležitosti regulačního řádu podle § 10 odst. 3
   1. 1. Název obce, která vydává regulační řád
   2. 2. Vymezení území, pro které se regulační řád vydává
   3. 3. Specifikace znečišťujících látek, pro které se regulační řád vydává
   4. 4. Stanovení a popis krátkodobých opatření

1. 11. Náležitosti informačního seznamu podle § 10 odst. 5
   1. 1. Identifikace provozovatele stacionárního zdroje, identifikace provozovny a identifikace stacionárního zdroje
   2. 2. Uvedení kódu podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, do kterého byl stacionární zdroj zařazen
   3. 3. Adresa zdroje a název zóny nebo aglomerace, kde se zdroj nachází
   4. 4. Seznam znečišťujících látek, pro které jsou stanoveny zvláštní podmínky provozu podle § 12 odst. 4 písm. g), včetně označení konkrétní zvláštní podmínky provozu, která je pro danou znečišťující látku stanovena
   5. 5. Kontaktní informace pro účely informování podle § 10 odst. 2, včetně elektronické adresy“.

1. „1.1. Identifikační údaje osoby oprávněné jednat za žadatele. V případě, že je žadatel zastoupen, jsou součástí žádosti též listiny prokazující udělení oprávnění zastupovat žadatele.“.

1. „1.9. Hodnotu celkového projektovaného výkonu, celkové projektované kapacity nebo celkového jmenovitého tepelného příkonu stacionárního zdroje.
2. 1.10. Návrh zařazení stacionárního zdroje pod příslušný kód v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
3. 1.11. Návrh provozního parametru, jež má být sledován a zaznamenáván, pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí, včetně návrhu způsobu jeho sledování, pokud se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterého tak stanoví prováděcí právní předpis.“.

„ČÁST B Způsob zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií

1. 1) Silniční motorové vozidlo se zařadí do emisní kategorie 1 až 6 podle stupně plnění mezních hodnot emisí ve výfukových plynech podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵¹⁾ způsobem uvedeným v tabulce I. v případě silničních motorových vozidel kategorie M nebo N se vznětovými motory, způsobem uvedeným v tabulce II. v případě silničních motorových vozidel kategorie M nebo N se zážehovými motory, způsobem uvedeným v tabulce III. v případě silničních motorových vozidel kategorie L, s výjimkou silničních motorových vozidel uvedených v bodech 2 a 3.
2. 2) Silniční motorové vozidlo kategorie M, N nebo L, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, se zařazuje do emisní kategorie E.
3. 3) Silniční motorové vozidlo kategorie M, N nebo L, které používá jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí oxidu uhličitého v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, se zařazuje do emisní kategorie H.
4. 4) Není-li údaj o stupni plnění mezních hodnot emisí podle bodu 1 k dispozici, použije se datum první registrace silničního motorového vozidla do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo silniční motorové vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozu.
5. 5) Stupeň plnění mezních hodnot emisí podle bodu 1, datum první registrace silničního motorového vozidla do registru silničních vozidel podle bodu 4 nebo splnění podmínek uvedených v bodě 2 nebo 3 se pro účely zařazení do emisní kategorie zjišťují podle údajů vedených v registru vozidel nebo uvedených v technickém průkazu silničního motorového vozidla. V případě silničních motorových vozidel registrovaných v jiném státě se údaje podle věty první zjišťují podle údajů vedených v informačním systému nízkoemisních zón.
   1. I. Vozidla kategorie M nebo N se vznětovými motory

      „ČÁST B Způsob zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií

      	Mezní hodnoty emisí	První registrace vozidla kategorie M1 nebo N1 do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozu	První registrace vozidla kategorie M2, M3, N2 nebo N3 do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozu
      Emisní kategorie 1	vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 1, EURO I nebo horší	před 1. lednem 1997	před 1. říjnem 1996
      Emisní kategorie 2	vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 2 nebo EURO II	od 1. ledna 1997 do 31. prosince 2000	od 1. října 1996 do 30. září 2001
      Emisní kategorie 3	vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 3 nebo EURO III	od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2005	od 1. října 2001 do 30. září 2006
      Emisní kategorie 4	vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 4 nebo EURO IV	od 1. ledna 2006 do 31. srpna 2010	od 1. října 2006 do 30. září 2009
      Emisní kategorie 5	vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 5 nebo EURO V	od 1. září 2010 do 31. srpna 2015	od 1. října 2009 do 31. prosince 2013
      Emisní kategorie 6	vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 6 nebo vyšší anebo EURO VI nebo vyšší	od 1. září 2015	od 1. ledna 2014

   1. I. Vozidla kategorie M nebo N se zážehovými motory

      „ČÁST B Způsob zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií

      	Mezní hodnoty emisí	První registrace vozidla kategorie M1 nebo N1 do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozu	První registrace vozidla kategorie M2, M3, N2 nebo N3 do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozu
      Emisní kategorie 1	vozidla nesplňující žádné mezní hodnoty emisí EURO	před 1. lednem 1993	před 1. říjnem 1993
      Emisní kategorie 4	vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 1 nebo EURO I	od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1996	od 1. října 1993 do 30. září 1996
      Emisní kategorie 5	vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 2 nebo EURO II	od 1. ledna 1997 do 31. prosince 2000	od 1. října 1996 do 30. září 2001
      Emisní kategorie 6	vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 3 nebo vyšší anebo EURO III nebo vyšší	od 1. ledna 2001	od 1. října 2001

   1. III. Vozidla kategorie L

      „ČÁST B Způsob zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií

      	První registrace vozidla kategorie L do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozu
      Emisní kategorie 1	před 1. zářím 1980
      Emisní kategorie 3	od 1. září 1980 do 16. června 1999
      Emisní kategorie 6	od 17. června 1999

      ".

1. „1. Znečišťující látky, které podléhají zpoplatnění a sazby poplatků za znečišťování v jednotlivých letech (v Kč/t)

   „ČÁST B Způsob zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií

   	2019	2020	2021 až 2024	2025 a dále
   TZL	10 500	12 600	14 700	19 500
   SO2	3 500	4 200	4 900	6 500
   NOx	2 800	3 300	3 900	5 200
   VOC	7 000	8 400	9 800	13 000

   ".

Opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování jejího šíření na staveništi při provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb

Část A Obecně platná opatření k předcházení a k omezování prašnosti

1. 1. Stavební hmoty, u nichž je vysoké riziko prášení, ukládat v uzavíratelných obalech nebo je skladovat v krytých prostorech a v co nejkratším čase je zpracovat. Nepotřebné zbytky stavebních hmot co nejdříve odvézt ze staveniště.
2. 2. Lešení kolem stavebních objektů vybavit protiprašnými sítěmi, zabraňujícími šíření prašnosti do okolí.
3. 3. Při nakládce a vykládce stavebních hmot minimalizovat spádové výšky.
4. 4. Neprovádět odkrývku celého povrchu najednou, není-li to nezbytně nutné.
5. 5. Pravidelně provádět čištění staveništních ploch, staveništních komunikací a vozidel.
6. 6. Používat pouze staveništní techniku splňující následující paramenty:
   1. a) Stavební stroje se vznětovým motorem splňují alespoň emisní Etapu IIIB. V případě, že nesilniční pojízdný stroj nesplňuje mezní hodnoty emisí odpovídající úrovni Etapy IIIB, musí být dovybaven filtrem pevných částic schváleným technickou zkušebnou Ministerstva dopravy nebo obdobným orgánem oprávněným k provádění této činnosti jiným členským státem Evropské unie.
   2. b) Nákladní vozidla splňují alespoň emisní normu EURO V. V případě, že nákladní vozidlo nesplňuje mezní hodnoty emisí EURO V, musí být dovybaveno filtrem pevných částic schváleným technickou zkušebnou Ministerstva dopravy nebo obdobným orgánem oprávněným k provádění této činnosti jiným členským státem Evropské unie.
   3. c) Zemědělské a lesnické traktory splňují alespoň emisní Etapu IIIB. V případě, že zemědělský a lesnický traktor nesplňuje mezní hodnoty emisí odpovídající úrovni Etapy IIIB, musí být dovybaven alespoň filtrem pevných částic schváleným technickou zkušebnou Ministerstva dopravy nebo obdobným orgánem oprávněným k provádění této činnosti jiným členským státem Evropské unie.

1. 7. Plochy, které jsou určeny k následným vegetačním úpravám, osázet nebo oset co nejdříve po dokončení prací tak, aby nová vegetace byla co nejrychleji půdokryvná, popřípadě aplikovat jiné řešení pro zvýšení soudržnosti povrchu.

Část B Dodatečná opatření k předcházení a k omezování prašnosti v zastavěném území sídel a v oblastech s překračovanými imisními limity pro částice PM₁₀ nebo PM_2,5 nebo s překračovaným cílem snížení expozice

1. 1. Zabraňovat roznosu materiálu do okolí staveniště.
2. 2. V maximální možné míře omezit volné deponie jemnozrnného materiálu. Při tvorbě deponií a mezideponií minimalizovat vyfoukání prachu větrem vhodnou volbou jejich tvaru, velikosti, orientací vůči převládajícímu směru větru, použitím clon a bariér, zakrytím plachtou nebo sítí.
3. 3. Zakrýt, popřípadě skrápět všechny deponie o zrnitosti menší než 8 mm při rychlosti větru přesahující 5 m/s.
4. 4. Používat uzavřené shozy a kontejnery pro manipulaci a skladování stavebních nebo demoličních odpadů.“.