Platné znění

Zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

vyhlášené znění

ČÁST PRVNÍ
  1. 19. V § 4 odst. 2 písm. b) se slova „podle § 11 odst. 2 písm. c) pro stacionární zdroj“ nahrazují slovy „provozu stacionárního zdroje (dále jen „povolení provozu“)“.
  2. 20. V § 4 odst. 3 větě druhé se slova „podle § 11 odst. 2 písm. c)“ zrušují.
  3. 21. V § 4 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Specifický emisní limit stanovený podle věty druhé v povolení provozu nebo pro znečišťující látku, pro kterou není stanoven specifický emisní limit v prováděcím právním předpisu, musí být stanoven zejména s ohledem na nejlepší dostupné techniky44) a úroveň znečištění v místě provozu zdroje.“.

    Poznámka pod čarou č. 44 zní:

  4. „44) § 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 22. V § 4 se odstavce 7 a 8 zrušují.

    Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7.

  1. 23. V § 4 odst. 7 se slova „podle § 11 odst. 2 písm. c) pro látky obtěžující zápachem“ nahrazují slovem „provozu“.
  2. 24. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů znějí:

    㤠4a

    Odkaz

    Stacionární zdroje a jejich zařazování

    (1) Stacionární zdroje se dělí na stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a na stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

    (2) Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu se zařazují pod příslušné kódy uvedené v této příloze na základě typu činnosti nebo typu stacionární technické jednotky s ohledem na celkové projektované parametry, jsou-li v příloze č. 2 k tomuto zákonu uvedeny. Pod kódy 11.1. až 11.9. a kód 12.1. lze stacionární zdroj zařadit pouze v případě, že jej nelze zařadit pod jiný kód uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle věty první. Pod kód 13. lze zařadit pouze stacionární zdroj neuvedený jinde v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pro který bylo požádáno o vydání povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. c).

    (3) Pro účely stanovení roční emise stacionárního zdroje při zařazování pod kódy 11.1. až 11.9. se vychází z projektovaného průtoku odpadního plynu, předpokládaného maximálního využití provozní doby a hmotnostní koncentrace znečišťující látky na úrovni obecného emisního limitu. Odlišně se postupuje u

    1. a) spalovacích stacionárních zdrojů typově spadajících pod kódy 1.1. až 1.4.; tyto stacionární zdroje nelze zařadit pod kódy 11.1. až 11. 9.,
    2. b) stacionárních zdrojů používajících organická rozpouštědla, pokud je z popisu výrobního procesu zřejmé, že hodnota ročních emisí těkavých organických látek nemůže být vyšší než projektovaná spotřeba organických rozpouštědel; v takovém případě se pro stanovení ročních emisí těkavých organických látek použije projektovaná spotřeba organických rozpouštědel, nebo
    3. c) stacionárních zdrojů, u nichž nejsou znečišťující látky odváděny komínem nebo výduchem; v takovém případě se pro stanovení jejich roční emise použije projektovaná kapacita stacionárního zdroje a emisní faktor zveřejněný ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, nebo, není-li zveřejněn, jiný odpovídající emisní faktor pro daný stacionární zdroj.

    (4) Zařazování stacionárních zdrojů pod příslušné kódy uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu provádí krajský úřad v řízení o vydání povolení provozu nebo v řízení o změně povolení provozu.

    § 4b

    Odkaz

    Sčítací pravidla

    (1) Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu 2 a více spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, není-li dále stanoveno jinak, pokud se jedná o stacionární zdroje

    1. a) typově spadající pod stejný kód v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
    2. b) umístěné ve stejné provozovně a
    3. c) znečišťují společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů nebo by s ohledem na jejich uspořádání ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů mohlo docházet.

    (2) U spalovacích stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony nesčítají podle odstavce 1, pokud jde o

    1. a) spalovací stacionární zdroje, u nichž bylo první povolení provozu vydáno před 1. červencem 1987, pokud by celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený postupem podle odstavce 1 dosáhl 50 MW a více; u těchto spalovacích stacionárních zdrojů se pro účely stanovení celkového jmenovitého příkonu jmenovité tepelné příkony sčítají, pouze pokud se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem v příloze č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází ke znečišťování společným komínem bez ohledu na počet komínových průduchů, nebo
    2. b) stávající spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 15 MW; jmenovité tepelné příkony těchto stacionárních zdrojů se nepřičítají k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu podle odstavce 1, pokud by celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený postupem podle odstavce 1 dosáhl 50 MW a více.

    (3) U spalovacích stacionárních zdrojů umístěných ve stejné provozovně typově spadajících pod kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů podle odstavce 2, platí, že

    1. a) jmenovité tepelné příkony se sčítají bez ohledu na kód, pod který spalovací stacionární zdroje typově spadají, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW a spalovacích stacionárních zdrojů uvedených do provozu před 20. prosincem 2018, pokud by sečtením jejich jmenovitých tepelných příkonů nebyla dosažena nebo překročena hodnota 50 MW, jejichž jmenovité tepelné příkony se sčítají jen, pokud jsou označeny stejným kódem v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
    2. b) jmenovité tepelné příkony se sčítají, pokud ke znečišťování dochází nebo by s ohledem na uspořádání spalovacích stacionárních zdrojů a s přihlédnutím k technickým a ekonomickým faktorům mohlo docházet společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů, a
    3. c) v případě, kdy je součtem jmenovitých tepelných příkonů spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 15 MW a vyšším dosažen součet 50 MW a vyšší, se k tomuto součtu dále nepřičítají jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 15 MW; pokud však tímto součtem není hodnota 50 MW dosažena nebo překročena, sčítají se jmenovité tepelné příkony všech spalovacích stacionárních zdrojů, přičemž po sečtení se při dosažení nebo překročení hodnoty 50 MW jejich celkový jmenovitý tepelný příkon považuje za 49 MW.

    (4) Jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity se sčítají podle odstavce 1 bez ohledu na to, zda ke znečišťování dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů, u stacionárních zdrojů

    1. a) typově spadajících pod kódy 2.1. až 2.3., 2.10., 7.1. až 7.8. a 8. v příloze č. 2 k tomuto zákonu, nebo
    2. b) používajících organická rozpouštědla, které spadají pod stejný kód v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u nichž se projektované kapacity sčítají bez ohledu na to, zda dosahují hranice projektované spotřeby organických rozpouštědel uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

    (5) Jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity 2 a více stacionárních zdrojů se nesčítají

    1. a) u spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, umístěných v rodinném nebo bytovém domě, nebo
    2. b) vzájemně mezi stacionárními zdroji, jejichž jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity dosahují hodnoty pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, a stacionárními zdroji, jejichž jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity nedosahují hodnoty pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu.

    (6) Projektované kapacity vyjádřené pomocí množství vstupu nebo výstupu materiálu nebo výrobků za časovou jednotku se nesčítají vzájemně u 2 a více stacionárních zdrojů propojených návaznými materiálovými toky.

    (7) V případě, že výrobce spalovacího stacionárního zdroje neuvádí jeho jmenovitý tepelný příkon, vypočte se jmenovitý tepelný příkon jako podíl jmenovitého tepelného výkonu a jemu odpovídající tepelné účinnosti, popřípadě výpočtem z jiných dostupných parametrů.“.

  1. 25. V § 4b odstavec 2 zní:

    „(2) U spalovacích stacionárních zdrojů umístěných ve stejné provozovně uvedených pod kódy 1.1. až 1.4 v příloze č. 2 se jmenovité tepelné příkony sčítají bez ohledu na kód uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pod kterým jsou zařazeny, pokud

    1. a) jde o spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 15 MW a vyšším,
    2. b) u nich bylo první povolení provozu vydáno před 1. červencem 1987 a
    3. c) ke znečišťování dochází společným komínem bez ohledu na počet komínových průduchů.“.
  1. 26. V § 4b odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „ , s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů podle odstavce 2,“ zrušují.
  2. 27. V § 5 odst. 1 se za slova „posuzování úrovně znečištění“ vkládají slova „pro znečišťující látky stanovené v prováděcím právním předpise“.
  3. 28. V § 5 odst. 4 větě druhé se slova „ve Věstníku Ministerstva životního prostředí“ nahrazují slovy „způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
  4. 29. V § 5 odst. 5 větě první, § 21 odst. 5 větě čtvrté, § 32 odst. 2 a v § 32 odst. 7 úvodní části ustanovení se slovo „autorizaci“ nahrazuje slovy „udělení autorizace“.
  5. 30. V § 5 odst. 6 se za slova „vyhodnocení úrovně znečištění,“ vkládají slova „seznam znečišťujících látek, pro které se provádí posuzování úrovně znečištění,“.
  6. 31. V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:

    „(1) Úroveň znečišťování zjišťuje provozovatel u

    1. a) znečišťující látky, pro kterou má stanoven specifický emisní limit nebo emisní strop,
    2. b) znečišťující látky, pro niž má stanovenu technickou podmínku provozu, pokud je tak stanoveno v prováděcím právním předpise nebo v povolení provozu, a
    3. c) stacionárního zdroje a znečišťujících látek uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

    (2) Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Výpočet se použije, pokud tak stanoví krajský úřad na základě žádosti provozovatele v povolení provozu, pokud nelze s ohledem na dostupné technické prostředky měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování nebo jde-li o stacionární zdroje, ze kterých jsou vnášeny do ovzduší těkavé organické látky, stanovené v prováděcím právním předpisu. V případě stacionárního zdroje, u kterého nelze s ohledem na dostupné technické prostředky odvádět znečišťující látky komínem nebo výduchem, může krajský úřad rozhodnout podle věty druhé, pouze pokud je současně v povolení provozu povolena výjimka z povinnosti uvedené v § 17 odst. 3 písm. d). Výpočet se použije také v případě záložních zdrojů energie podle odstavce 8 a v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých tak s ohledem na jejich vliv na úroveň znečištění a na možnost ovlivnění výsledných emisí stanoví prováděcí právní předpis.“.

  1. 32. V § 6 odst. 4 se za větu první vkládají věty „V případech, kdy provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, provádí rovněž nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí stanoveného v povolení provozu, a to v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých tak stanoví prováděcí právní předpis. Pokud není možné takový provozní parametr stanovit, krajský úřad namísto toho stanoví technickou podmínku provozu podle § 12 odst. 4 písm. e), která zajistí obdobnou kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí jako provozní parametr.“.
  2. 33. V § 6 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo stacionárního zdroje, u kterého tak stanoví krajský úřad v povolení provozu“.
  3. 34. V § 6 odst. 5 se za větu první vkládají věty „Provozovatel ohlašuje výsledky kontinuálního měření prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, s výjimkou výsledků kontinuálního měření emisí prováděného na spalovacím stacionárním zdroji spalujícím výhradně zemní plyn. Provozovatel je oprávněn nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne ohlášení výsledků ohlásit prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší opravené výsledky kontinuálního měření emisí, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji způsobený zejména poruchou nebo technickou chybou. Po dobu podle věty třetí se ohlášené výsledky považují za nevyhodnocené údaje podle zákona o právu na informace o životním prostředí45).“.

    Poznámka pod čarou č. 45 zní:

  4. „45) § 8 odst. 3 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 35. V § 6 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Údaje z měření podle věty první, obsažené v protokolu o měření, ohlásí inspekce bez zbytečného odkladu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí11).“.
  2. 36. V § 6 odst. 7 větě první se slova „oznámení inspekci“ nahrazují slovy „ohlášení termínu měření prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí“.
  3. 37. V § 6 odst. 7 větě druhé se slova „inspekci oznámit“ nahrazují slovy „ohlásit stejným způsobem“.
  4. 38. V § 6 odstavce 8 a 9 znějí:

    „(8) Provozovatel stacionárního zdroje označeného kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. v příloze č. 2 k tomuto zákonu, nejde-li o stacionární zdroj o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, zjišťuje úroveň znečišťování u tohoto zdroje výpočtem, slouží-li tento zdroj jako záložní zdroj energie a jeho provozní hodiny, stanovené způsobem podle prováděcího právního předpisu, nepřekročí 500 hodin ročně vyjádřeno jako klouzavý průměr za období 3 kalendářních let. Skutečnost, že zdroj slouží jako záložní zdroj energie, musí být uvedena v povolení provozu.

    (9) Nelze-li úroveň znečišťování zjišťovat měřením a zároveň pro danou znečišťující látku nejsou k dispozici údaje pro stanovení způsobu zjišťování úrovně znečišťování výpočtem, krajský úřad na základě žádosti provozovatele stanoví v povolení provozu, že provozovatel není povinen pro danou znečišťující látku zjišťovat úroveň znečišťování.“.

  1. 39. Na konci § 6 se doplňuje odstavec 10, který zní:

    „(10) Ministerstvo vyhláškou stanoví

    1. a) stacionární zdroje, u kterých lze s ohledem na jejich vliv na úroveň znečištění a možnost ovlivnění výsledných emisí použít výpočet namísto měření,
    2. b) stacionární zdroje, ze kterých jsou vnášeny do ovzduší těkavé organické látky, a u kterých se zjišťování úrovně znečišťování provádí namísto měřením výpočtem,
    3. c) stacionární zdroje, pro které se vyžaduje stanovení nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu, a rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru,
    4. d) rozsah, způsob, podmínky, intervaly a vyhodnocení zjišťování úrovně znečišťování jednorázovým měřením emisí a výpočtem a náležitosti ohlášení termínu provedení jednorázového měření emisí,
    5. e) rozsah, způsob a podmínky provádění, zaznamenávání, ověřování, vyhodnocení, ohlašování a uchovávání výsledků zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí a
    6. f) způsob stanovení počtu provozních hodin.“.
  1. 40. V § 7 se odstavec 3 zrušuje.
  2. 41. § 9 a 10 včetně nadpisů znějí:

    㤠9

    Odkaz

    Programy zlepšování kvality ovzduší

    (1) Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu nebo aglomeraci vydává ministerstvo v případě, že je v dané zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo v případě, že není dosažen národní cíl snížení expozice. Obsahové náležitosti programu zlepšování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

    (2) Program zlepšování kvality ovzduší zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady, jinými příslušnými správními orgány, příslušným krajem a příslušnými obcemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 24 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu nebo nebyl dosažen národní cíl snížení expozice. Program zlepšování kvality ovzduší vydává ministerstvo formou opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy se vydává bez řízení o jeho návrhu. Ministerstvo vyvěsí veřejnou vyhlášku, kterou se opatření obecné povahy oznamuje, na své úřední desce a na úředních deskách krajských úřadů, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. Ministerstvo zveřejní opatření obecné povahy též ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

    (3) Součástí programu zlepšování kvality ovzduší jsou taková opatření, která zajistí, aby bylo imisního limitu nebo cíle snížení expozice dosaženo co nejdříve. Pro dosažení imisních limitů a cíle snížení expozice se opatření uvedená v programu zlepšování kvality ovzduší a opatření uvedená v národním programu navzájem doplňují. V případě, že jsou opatření pro dosažení imisních limitů nebo pro dosažení cíle snížení expozice již obsažena v jiných koncepcích, uvede se tato skutečnost v programu zlepšování kvality ovzduší.

    (4) Programy zlepšování kvality ovzduší jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu působnosti podle tohoto zákona, pro ústřední správní úřady a jiné správní orgány při výkonu působnosti s dopadem na úroveň znečištění nebo znečišťování a pro obce a kraje při výkonu samostatné působnosti s dopadem na úroveň znečištění a znečišťování. Opatření uvedená v programu zlepšování kvality ovzduší musí být prováděna tak, aby bylo imisního limitu nebo cíle snížení expozice dosaženo co nejdříve. Orgány podle věty první, obce a kraje podávají na vyžádání ministerstvu hlášení o plnění těchto opatření. Náležitosti hlášení o plnění opatření stanoví ministerstvo vyhláškou.

    (5) Obce a kraje bez zbytečného odkladu nejpozději do 12 měsíců ode dne vyhlášení příslušného programu zlepšování kvality ovzduší ve Věstníku Ministerstva životního prostředí schválí a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup v návaznosti a v souladu s tímto programem svůj časový plán provádění opatření a poskytnou ho v uvedené lhůtě ministerstvu. Ministerstvo ohlášený časový plán zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za účelem vypracování časového plánu provádění opatření kraje poskytne kraji nezbytnou součinnost ministerstvo. Kraj poskytne obci potřebnou součinnost při zpracování časového plánu za účelem zajištění jeho souladu s časovým plánem kraje. Náležitosti časového plánu provádění opatření obce a kraje stanoví ministerstvo vyhláškou.

    (6) Ministerstvo ve spolupráci s příslušným ústředním správním úřadem, příslušným správním orgánem, příslušným krajem a obcí změní program zlepšování kvality ovzduší, došlo-li k významným nepříznivým změnám oproti stavu v době, kdy byl program zlepšování kvality ovzduší vydán. Posouzení, zda k zásadní nepříznivé změně došlo, provádí ministerstvo na základě informací o úrovni znečištění a znečišťování ovzduší vedených v informačním systému kvality ovzduší podle § 7, informací o plnění stanovených opatření, popřípadě informací o dostupnosti a účinku nových opatření.

    (7) Je-li to vhodné a účelné s ohledem na podobnosti v úrovni znečištění, jejich příčinách, odhadech jejího vývoje, nebo s ohledem na realizovaná nebo navrhovaná opatření ve více zónách a aglomeracích, lze program zlepšování kvality ovzduší zpracovat pro více zón a aglomerací společně. V případě vydání takového programu musí tento program splňovat obsahové náležitosti podle přílohy č. 5 k tomuto zákonu ve vztahu ke všem zónám a aglomeracím, kterých se týká, a zároveň v něm musí být stanoveno kterých zón a aglomerací se v něm uvedená opatření týkají. Pro takový program se použijí obdobně odstavce 1 až 6.

    § 10

    Odkaz

    Smogová situace

    (1) Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k tomuto zákonu a jsou splněny podmínky uvedené v této příloze. Podmínky vzniku a ukončení smogové situace jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

    (2) Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a v médiích. Současně neprodleně informuje inspekci, dotčené kraje, dotčené obce, které mají vydaný regulační řád, dále obce, které mají stanovenu nízkoemisní zónu, a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 5. Za účelem informování o vyhlášení vzniku a ukončení smogové situace poskytuje a aktualizuje provozovatel, kterému byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 5, neprodleně kontaktní informace včetně elektronické adresy ministerstvu. Obec neprodleně zveřejní informace o vzniku smogové situace a jejím ukončení způsobem v místě obvyklým.

    (3) Pro případy vzniku smogové situace podle bodu 4 nebo 6 přílohy č. 6 k tomuto zákonu může obec vydat pro své území nebo jeho část formou nařízení obce5) regulační řád obsahující krátkodobá opatření přispívající ke snížení znečišťování znečišťujícími látkami podle odstavce 1, a tím ke zmírnění průběhu smogové situace. Regulační řád obec nevydá, je-li zřejmé, že krátkodobá opatření nemohou přispět ke zmírnění průběhu smogové situace. Obsahové náležitosti regulačního řádu jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Příslušná obec neprodleně informuje ministerstvo o vyhlášení nařízení obce, kterým byl vydán regulační řád, ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. V případě, že je pro danou obec stanovena nízkoemisní zóna podle § 14, musí být opatření na omezení provozu silničních motorových vozidel pro případ vyhlášení smogové situace stanovena jako zvláštní podmínky v rámci stanovené nízkoemisní zóny.

    (4) Krátkodobá opatření se realizují po dobu trvání smogové situace a jsou zaměřena zejména na

    1. a) omezení provozu silničních motorových vozidel,
    2. b) zvýhodnění užívání veřejné drážní osobní dopravy a linkové osobní dopravy oproti individuální automobilové dopravě,
    3. c) omezení nebo zákaz provozu spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, které lze při vytápění objektu nahradit jiným existujícím zdrojem tepla s menším negativním vlivem na úroveň znečištění,
    4. d) omezení nebo zákaz spalování v otevřeném ohništi,
    5. e) omezení nebo zákaz některých činností s negativním vlivem na úroveň znečištění při provádění a odstraňování staveb, popřípadě stanovení mimořádných opatření proti prašnosti pro tyto činnosti, nebo
    6. f) omezení provozu jiných stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

    (5) Pro případy vzniku smogové situace podle bodu 4.2 přílohy č. 6 k tomuto zákonu stanoví krajský úřad v povolení provozu zvláštní podmínky provozu podle § 12 odst. 4 písm. g) pro stacionární zdroje, u kterých lze provést krátkodobá opatření, která mohou přispět ke snížení znečištění znečišťujícími látkami podle odstavce 1, a tím ke zmírnění průběhu smogové situace, zejména pro významné stacionární zdroje identifikované v analýze příčin znečištění ovzduší podle bodu 3b) analytické části programu zlepšování kvality ovzduší. Krajský úřad zpracuje informační seznam kraje obsahující přehled stacionárních zdrojů se stanovenými zvláštními podmínkami provozu a další obsahové náležitosti uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Krajský úřad zveřejní informační seznam bez zbytečného odkladu způsobem umožňujícím dálkový přístup ve strojově čitelném formátu a zašle jej ministerstvu.“.

  1. 42. V § 11 odstavec 1 zní:

    „(1) Ministerstvo vydává stanovisko k návrhu územního rozvojového plánu nebo zásad územního rozvoje.“.

  1. 43. V § 11 odst. 2 písm. b), § 11 odst. 7 větě druhé a v § 12 odst. 5 se slovo „předpisu“ nahrazuje slovem „předpisu46)“.

    Poznámka pod čarou č. 46 zní:

  2. „46) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 44. V § 11 odst. 2 písm. c) se slova „uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu“ zrušují.
  2. 45. V § 11 odst. 2 písm. d) a v § 11 odst. 6 větě poslední se slovo „předpisu“ nahrazuje slovem „předpisu47)“.

    Poznámka pod čarou č. 47 zní:

  3. „47) Zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 46. V § 11 odst. 4 větě první se slovo „uložení“ nahrazuje slovem „uplatnění“.
  2. 47. V § 11 odst. 4 se věty druhá a poslední nahrazují větou „Souhlasné závazné stanovisko podle odstavce 2 písm. b) nebo d) lze v odůvodněných případech vydat i bez uplatnění kompenzačních opatření, je-li zřejmé, že provoz stacionárního zdroje, pozemní komunikace nebo parkoviště by měly pouze zanedbatelný vliv na úroveň znečištění pro danou znečišťující látku.“.
  3. 48. V § 11 odst. 6 větě druhé se slovo „stanoví“ nahrazuje slovem „uplatní“.
  4. 49. V § 11 odst. 6 větě třetí se slovo „stanovena“ nahrazuje slovem „uplatněna“.
  5. 50. V § 11 odst. 8 se za větu první vkládá věta „Není-li vedeno řízení podle jiného právního předpisu46), předloží žadatel rozptylovou studii k řízení o vydání povolení provozu.“.
  6. 51. V § 11 odst. 8 se na konci textu věty třetí doplňují slova „ ; to neplatí, pokud si předložení rozptylové studie vyžádá krajský úřad s ohledem na místní podmínky“.
  7. 52. V § 11 odst. 10 větě druhé a v § 12 odst. 6 větě druhé se slova „jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.
  8. 53. V § 11 se doplňuje odstavec 11, který zní:

    „(11) Ministerstvo vyhláškou stanoví způsob uplatnění kompenzačních opatření.“.

  1. 54. V § 12 odstavec 1 zní:

    „(1) Při vydání stanoviska, závazného stanoviska, povolení provozu a při změně povolení provozu vycházejí orgány ochrany ovzduší z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a současně zohledňují rizika obtěžování zápachem. V případě znečišťujících látek, které mají stanoven imisní limit nebo národní cíl snížení expozice v bodech 4 a 5 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, orgány ochrany ovzduší přihlížejí k úrovním znečištění.“.

  1. 55. V § 12 odstavec 2 zní:

    „(2) Inspekce může vydat vyjádření k podkladům ve věci v řízení o povolení provozu nebo v řízení o změně povolení provozu, a to do 15 dnů ode dne doručení těchto podkladů, pokud se s krajským úřadem, který je příslušný vést dané řízení, nedohodne jinak. Vyjádření inspekce obsahuje posouzení podkladů ve věci z hlediska ochrany ovzduší a je podkladem pro rozhodnutí krajského úřadu.“.

  1. 56. V § 12 odst. 4 úvodní část ustanovení zní:

    „Povolení provozu obsahuje zařazení stacionárního zdroje pod příslušný kód v příloze č. 2 k tomuto zákonu, povolenou celkovou kapacitu, povolený celkový výkon nebo povolený celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárního zdroje a závazné podmínky pro provoz stacionárního zdroje, pokud již nejsou stanoveny tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, kterými jsou“.

  1. 57. V § 12 odst. 4 se na konci písmene b) doplňují slova „včetně způsobu a podmínek nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru podle § 6 odst. 4,“.
  2. 58. V § 12 odst. 4 písmeno g) zní:
    1. „g) zvláštní podmínky provozu pro smogovou situaci podle bodu 4.2 přílohy č. 6 k tomuto zákonu u stacionárního zdroje podle § 10 odst. 5,“.
  1. 59. V § 12 odst. 4 písmeno j) zní:
    1. „j) podmínky umístění, provedení nebo užívání stacionárního zdroje zajišťující ochranu ovzduší, včetně minimálních vzdáleností podle § 12a, pokud řízení o povolení provozu nepředcházelo řízení podle jiného právního předpisu46), nebo“.
  1. 60. V § 12 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Bez závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. b) nebo d) nelze vydat rozhodnutí o povolení záměru, rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti podle jiného právního předpisu46).“.
  2. 61. V § 12 odst. 7 větě první se za slovo „vychází“ vkládá slovo „zejména“.
  3. 62. V § 12 odst. 7 větě druhé se slova „na vědomí“ zrušují.
  4. 63. V § 12 odstavec 8 zní:

    „(8) Ministerstvo vyhláškou stanoví náležitosti provozního řádu.“.

  1. 64. Za § 12 se vkládají nové § 12a a 12b, které včetně nadpisů znějí:

    㤠12a

    Odkaz

    Minimální vzdálenosti

    (1) Orgány ochrany ovzduší za účelem ochrany ovzduší při vydávání stanoviska, závazného stanoviska a povolení provozu též vycházejí z minimálních vzdáleností mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a k tomuto zákonu, který znečišťuje nebo by mohl znečišťovat tuhými znečišťujícími látkami nebo látkami obtěžujícími zápachem a pro který je minimální vzdálenost stanovena prováděcím právním předpisem, a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu, s výjimkou

    1. a) případů, kdy by uplatněním minimální vzdálenosti byla znemožněna modernizace ve stávajících průmyslových nebo zemědělských areálech,
    2. b) realizace hornické činnosti ve stanovených dobývacích prostorech, nebo
    3. c) realizace činnosti prováděné hornickým způsobem na ložiscích nevyhrazených nerostů.

    (2) Modernizací podle odstavce 1 písm. a) se rozumí

    1. a) náhrada stávajícího stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2a k tomuto zákonu novým stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a k tomuto zákonu,
    2. b) rekonstrukce a úprava stávajícího stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2a k tomuto zákonu nebo
    3. c) rozšiřování a rozvoj výroby, včetně povolení nového stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2a k tomuto zákonu, zvýšení kapacity a rozsahu nebo změny technologie, a to v rámci činnosti na úrovni oddílu podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) v areálu provozované, a dále povolení jiného stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2a k tomuto zákonu s tím přímo technicky nebo funkčně spojeného.

    (3) Pro účely odstavce 2 písm. c) se oddíly 01 a 10 podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) považují za jeden oddíl.

    (4) Na návrh žadatele o závazné stanovisko nebo povolení provozu, nebo při vydávání stanoviska může v odůvodněných případech orgán ochrany ovzduší stanovit, že se minimální vzdálenosti neuplatní.

    (5) Minimální vzdálenosti se neuplatňují při změnách povolení provozu stacionárních zdrojů, pro které bylo povolení provozu již vydáno.

    (6) Ministerstvo vyhláškou stanoví minimální vzdálenosti mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu včetně způsobu jejich použití. Hodnota minimálních vzdáleností stanovených v prováděcím právním předpisu nepřesáhne 500 m.

    § 12b

    Odkaz

    Vyhodnocení zkušebního provozu

    V případě, že je povolen nebo nařízen zkušební provoz podle stavebního zákona u stacionárního zdroje, ohledně kterého platí povinnost předložení odborného posudku podle § 11 odst. 7, je provozovatel povinen předložit do 3 měsíců ode dne skončení stanovené doby trvání zkušebního provozu krajskému úřadu závěrečnou zprávu o vyhodnocení zkušebního provozu, nestanoví-li krajský úřad v povolení provozu, že předložení závěrečné zprávy nepožaduje. Zpráva o vyhodnocení zkušebního provozu obsahuje zejména popis průběhu zkušebního provozu a vyhodnocení způsobilosti stacionárního zdroje plnit požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy a plnit závazné podmínky pro provoz stanovené v povolení provozu podle § 12 odst. 4 písm. a) až j).“.

  1. 65. § 13 včetně nadpisu zní:

    㤠13

    Odkaz

    Změna a zrušení povolení provozu

    (1) U stacionárního zdroje, u kterého byl v programu zlepšování kvality ovzduší identifikován významný příspěvek k překročení imisního limitu stanoveného v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo národního cíle snížení expozice, prověří krajský úřad možnost zpřísnění nebo stanovení dalších závazných podmínek pro provoz stacionárního zdroje. Zjistí-li, že to umožní snížit úroveň znečištění bez vynaložení nepřiměřených nákladů, rozhodne o změně povolení provozu.

    (2) Krajský úřad, který povolení provozu vydal, může na žádost provozovatele stacionárního zdroje nebo z moci úřední povolení provozu změnit nebo zrušit, nastala-li změna podmínek rozhodných pro vydání povolení provozu nebo pro stanovení závazných podmínek pro provoz podle § 12 odst. 4, byly-li zjištěny skutečnosti, které jsou rozhodné pro stanovení závazných podmínek pro provoz podle § 12 odst. 4 nebo v případech podle § 38 odst. 1.

    (3) Krajský úřad, který povolení provozu vydal, může na žádost provozovatele stacionárního zdroje nebo z moci úřední jím vydané povolení zrušit v případě, nevyužívá-li provozovatel vydané povolení provozu po dobu delší 4 let.

    (4) Zároveň s rozhodnutím o změně povolení provozu vyhotoví krajský úřad úplné znění výrokové části povolení provozu, jak vyplývá z rozhodnutí o změně povolení provozu. Rozhodné je znění výrokových částí vydaného povolení a jednotlivých rozhodnutí o změně povolení provozu.“.

  1. 66. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

    㤠13a

    Odkaz

    Rozhodování o stacionárním zdroji v pochybnostech

    (1) V pochybnostech, zda se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu, rozhoduje krajský úřad na základě žádosti provozovatele stacionárního zdroje nebo z moci úřední. Rozhodne-li krajský úřad o tom, že se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a tento stacionární zdroj je již provozován, je provozovatel povinen podat žádost o vydání povolení provozu ve lhůtě 90 dní ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

    (2) V pochybnostech, zda se jedná o stacionární zdroj používaný pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů, rozhoduje krajský úřad na základě žádosti provozovatele stacionárního zdroje nebo z moci úřední. Rozhodne-li krajský úřad o tom, že se nejedná o stacionární zdroj používaný pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů, tento stacionární zdroj je již provozován a současně se bude jednat o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu, je provozovatel povinen podat žádost o vydání povolení provozu ve lhůtě 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

    (3) K řízení podle odstavců 1 a 2 může inspekce vydat své vyjádření ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení podkladů ve věci, pokud se s krajským úřadem nedohodne jinak. Rozhodnutí vydané v řízení podle odstavců 1 a 2 zasílá krajský úřad bez zbytečného odkladu ministerstvu.

    (4) Účastníkem řízení podle odstavců 1 a 2 je pouze provozovatel stacionárního zdroje, o kterém je řízení podle odstavce 1 nebo 2 vedeno.“.

  1. 67. § 14 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 48 až 50 zní:

    㤠14

    Odkaz

    Nízkoemisní zóny

    (1) Rada obce může na svém území nebo jeho části opatřením obecné povahy vydaným v přenesené působnosti stanovit nízkoemisní zónu, ve které je omezen provoz silničních motorových vozidel za účelem omezení znečištění ovzduší z dopravy. Pokud je to účelné ke zvýšení účinnosti nízkoemisní zóny, může rada obce v opatření obecné povahy stanovit pro vymezené části nízkoemisní zóny rozdílné emisní kategorie silničních motorových vozidel, které mají do vymezené části nízkoemisní zóny oprávnění k vjezdu.

    (2) Pro účely tohoto zákona se za vjezd do nízkoemisní zóny nebo její části považuje také jízda v nich.

    (3) Do nízkoemisní zóny nebo její části je umožněn vjezd silničnímu motorovému vozidlu

    1. a) uvedenému v příloze č. 8 části A k tomuto zákonu,
    2. b) zařazenému způsobem stanoveným v příloze č. 8 části B k tomuto zákonu do emisní kategorie silničních motorových vozidel, pro kterou je v opatření obecné povahy stanoveno oprávnění k vjezdu do nízkoemisní zóny nebo její části, nebo zařazenému do vyšší emisní kategorie, nebo
    3. c) pro které bylo vydáno rozhodnutí o udělení individuální výjimky povolující vjezd do nízkoemisní zóny podle odstavce 7.

    (4) Je-li pro nízkoemisní zónu nebo její část zaveden nízkoemisní poplatek, je do této nízkoemisní zóny nebo její části umožněn vjezd silničnímu motorovému vozidlu

    1. a) pro které byl včas uhrazen nízkoemisní poplatek ve výši odpovídající alespoň sazbě nízkoemisního poplatku pro tuto nízkoemisní zónu nebo její část podle obecně závazné vyhlášky, včetně případného denního doplatku podle § 14a odst. 3 písm. b), vzniká-li vjezdem poplatková povinnost,
    2. b) uvedenému v příloze č. 8 části A k tomuto zákonu, nebo
    3. c) osvobozenému od nízkoemisního poplatku podle § 14a odst. 3 písm. d) nebo e).

    (5) Opatření obecné povahy, kterým se stanoví nízkoemisní zóna, obsahuje:

    1. a) textovou část obsahující vymezení
      1. 1. území obce nebo jeho části, na kterém je nízkoemisní zóna stanovena, a emisních kategorií silničních motorových vozidel, pro které je stanoveno oprávnění k vjezdu do nízkoemisní zóny nebo její části,
      2. 2. způsobu identifikace silničního motorového vozidla, pro které byl uhrazen nízkoemisní poplatek,
      3. 3. vybraných důvodů podle odstavce 7, pro které lze udělit individuální výjimku povolující vjezd do nízkoemisní zóny,
      4. 4. způsobu identifikace silničního motorového vozidla, pro které bylo vydáno rozhodnutí o udělení individuální výjimky povolující vjezd do nízkoemisní zóny,
      5. 5. zvláštních podmínek provozu v nízkoemisní zóně pro silniční motorová vozidla pro případy vzniku smogové situace spočívajících v omezení okruhu emisních kategorií silničních motorových vozidel, která mají oprávnění k vjezdu do nízkoemisní zóny po dobu trvání smogové situace, a
    1. b) grafickou část obsahující vyznačení území obce nebo jeho části znázorňující nízkoemisní zónu a odlišitelným způsobem též její části podle nejnižší emisní kategorie silničního motorového vozidla, pro kterou je stanoveno oprávnění k vjezdu do příslušné části nízkoemisní zóny, včetně uvedení emisní kategorie.

    (6) Proti návrhu opatření obecné povahy nelze podat námitky. Účinnost opatření obecné povahy lze stanovit nejdříve 12 měsíců ode dne jeho oznámení. Obec, která stanovila nízkoemisní zónu, zašle ministerstvu opatření obecné povahy nejpozději 1 měsíc ode dne jeho oznámení.

    (7) V opatření obecné povahy lze stanovit možnost udělení individuální výjimky povolující vjezd do nízkoemisní zóny pro silniční motorové vozidlo, které nesplňuje podmínky pro vjezd uvedené v odstavci 3 písm. a) a b), na základě některého z důvodů uvedených v písmenech a) až d). Vybrané důvody, pro které lze výjimku udělit, musí být uvedeny v opatření obecné povahy. K řízení o žádosti o udělení výjimky je příslušný obecní úřad obce, která stanovila nízkoemisní zónu. Ve výrokové části rozhodnutí obecní úřad stanoví dobu, na jakou se výjimka vydává, a uvede registrační značku silničního motorového vozidla, pro které se výjimka uděluje. Na udělení výjimky není právní nárok. Výjimku lze udělit, prokáže-li žadatel vážný zájem na jejím udělení, který spočívá

    1. a) ve zdravotním znevýhodnění48) nebo invaliditě prvního nebo druhého stupně49) žadatele, který nesplňuje podmínky pro přiznání označení osoby s těžším zdravotním postižením48),
    2. b) v pracovní době žadatele, která mu neumožňuje přepravovat se veřejnou hromadnou dopravou, s výjimkou případů, kdy je doprava do zaměstnání zajištěna zaměstnavatelem,
    3. c) v podnikání žadatele, které by bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno omezením provozu v nízkoemisní zóně, nebo
    4. d) v přepravě věcí na kulturní, sportovní, společenské nebo vzdělávací akce.

    (8) Nachází-li se na území obce průjezdní úsek dálnice nebo silnice I. třídy50), nelze tuto část území obce do nízkoemisní zóny zahrnout.

  2. 48) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
  3. 49) § 39 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
  4. 50) § 8 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 68. Za § 14 se vkládají nové § 14a až 14h, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 51 znějí:

    㤠14a

    Odkaz

    Zavedení nízkoemisního poplatku

    (1) Obec, která stanovila nízkoemisní zónu, může obecně závaznou vyhláškou zavést nízkoemisní poplatek. Nízkoemisní poplatek nelze zavést na části území obce, na kterém je zaveden místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst podle zákona o místních poplatcích.

    (2) Obec v obecně závazné vyhlášce

    1. a) stanoví, že se nízkoemisní poplatek vztahuje na celou nízkoemisní zónu, nebo vymezí její část nebo části, na které se nízkoemisní poplatek vztahuje,
    2. b) upraví sazby nízkoemisního poplatku a
    3. c) upraví zvýšení nízkoemisního poplatku.

    (3) Obec může v obecně závazné vyhlášce dále

    1. a) upravit zvláštní sazbu nízkoemisního poplatku výlučně pro časové období 1 kalendářního dne, na jehož počátku trvá smogová situace,
    2. b) upravit výši denního doplatku k nízkoemisnímu poplatku pro časové období delší než 1 kalendářní den pro případ smogové situace,
    3. c) upravit různou sazbu nízkoemisního poplatku, různou zvláštní sazbu nízkoemisního poplatku nebo různou výši denního doplatku pro
      1. 1. jednotlivé emisní kategorie silničních motorových vozidel podle přílohy č. 8 části B tohoto zákona,
      2. 2. pro různá časová období, kterým je vždy 1 kalendářní den, a případně též 7 kalendářních dnů, 1 měsíc nebo 1 rok, nebo
      3. 3. pro různé části nízkoemisní zóny, na které se nízkoemisní poplatek vztahuje,
    1. d) osvobodit od nízkoemisního poplatku silniční motorová vozidla uvedená v § 14 odst. 3 písm. b); toto osvobození může být podmíněno skutečností, že na počátku kalendářního dne netrvá smogová situace,
    2. e) osvobodit od nízkoemisního poplatku silniční motorová vozidla, pro která bylo vydáno rozhodnutí o udělení individuální výjimky podle § 14 odst. 7; toto osvobození může být podmíněno skutečností, že na počátku kalendářního dne netrvá smogová situace, nebo
    3. f) upravit další způsoby placení nízkoemisního poplatku a jemu odpovídající den platby, než jsou způsoby placení a den platby stanovené daňovým řádem.

    (4) Sazba nízkoemisního poplatku pro dané časové období činí nejvýše součin maximální denní sazby nízkoemisního poplatku a délky tohoto časového období v kalendářních dnech.

    (5) Upraví-li obec v obecně závazné vyhlášce zvláštní sazby nízkoemisního poplatku, použijí se v kalendářní den, na jehož počátku trvá smogová situace u nízkoemisního poplatku pro 1 kalendářní den namísto běžných sazeb nízkoemisního poplatku.

    (6) Denní doplatek k nízkoemisnímu poplatku pro případ smogové situace na jednotlivé časové období delší než 1 kalendářní den, který je příslušenstvím nízkoemisního poplatku sledujícím jeho osud, činí za jednotlivý kalendářní den nejvýše kladný rozdíl

    1. a) maximální zvláštní sazby nízkoemisního poplatku, a
    2. b) podílu
      1. 1. sazby nízkoemisního poplatku pro dané období a
      2. 2. délky daného časového období, na které se nízkoemisní poplatek hradí, v kalendářních dnech.

    (7) Maximální denní sazba nízkoemisního poplatku činí součin částky 500 Kč a inflačního koeficientu podle zákona o dani z nemovitých věcí. Maximální zvláštní sazba nízkoemisního poplatku činí součin částky 1 000 Kč a inflačního koeficientu podle zákona o dani z nemovitých věcí.

    (8) Zvýšení nízkoemisního poplatku činí nejvýše dvojnásobek

    1. a) maximální denní sazby nízkoemisního poplatku, pro kalendářní den, na jehož počátku netrvá smogová situace, nebo
    2. b) maximální zvláštní denní sazby nízkoemisního poplatku, pro kalendářní den, na jehož počátku trvá smogová situace.

    (9) Pro účely odstavců 4 a 6 se na měsíc hledí, jako by měl 30 kalendářních dnů, a na rok se hledí, jako by měl 365 kalendářních dnů.

    § 14b

    Odkaz

    Nízkoemisní poplatek

    (1) Poplatníkem nízkoemisního poplatku je provozovatel silničního motorového vozidla a řidič silničního motorového vozidla. Je-li u nízkoemisního poplatku více poplatníků, jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.

    (2) Předmětem nízkoemisního poplatku je oprávnění k vjezdu silničního motorového vozidla do jednotlivé nízkoemisní zóny nebo vjezd jednotlivého silničního motorového vozidla do jednotlivé nízkoemisní zóny. Předmětem nízkoemisního poplatku není oprávnění k vjezdu do nízkoemisní zóny nebo její části, ani vjezd do nízkoemisní zóny nebo její částí, silničního motorového vozidla uvedeného v příloze č. 8 části A k tomuto zákonu.

    (3) Nízkoemisní poplatek činí ta z následujících částek, která je vyšší:

    1. a) částka zvolená poplatníkem podle § 14c odst. 1 písm. d), nebo
    2. b) nejvyšší ze sazeb nízkoemisního poplatku podle obecně závazné vyhlášky pro nízkoemisní zónu nebo její části, do kterých silniční motorové vozidlo vjelo v daný kalendářní den, jde-li o nízkoemisní poplatek na 1 kalendářní den.

    (4) Výnos z nízkoemisního poplatku je příjmem fondu zlepšování kvality ovzduší obce, která jej zavedla.

    (5) Obec, která zavedla nízkoemisní poplatek, zřídí fond zlepšování kvality ovzduší, který je peněžním fondem podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů pro účely pokrytí nákladů souvisejících s financováním opatření v oblasti ochrany ovzduší.

    § 14c

    Odkaz

    Sdělení poplatníka nízkoemisního poplatku

    (1) Poplatník před úhradou nízkoemisního poplatku sdělí správci nízkoemisního poplatku způsobem podle odstavce 2

    1. a) údaje o silničním motorovém vozidlu, ke kterému se vztahuje poplatková povinnost,
    2. b) délku časového období, pro které je určena sazba nízkoemisního poplatku podle obecně závazné vyhlášky, na které bude hradit nízkoemisní poplatek,
    3. c) první kalendářní den časového období podle písmene b), který nesmí předcházet kalendářnímu dni, ve kterém sdělení provádí, a musí následovat nejpozději 30 dnů po tomto dni, a
    4. d) částku odpovídající některé ze sazeb nízkoemisního poplatku podle obecně závazné vyhlášky pro silniční motorové vozidlo podle písmene a) a časové období podle písmene b).

    (2) Správce nízkoemisního poplatku určí způsob, jakým může poplatník provést sdělení podle odstavce 1. Tento způsob správce nízkoemisního poplatku zveřejní na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup a vloží do informačního systému nízkoemisních zón podle § 14h.

    (3) Poplatková povinnost k nízkoemisnímu poplatku vzniká samostatně ve vztahu k jednotlivému časovému období.

    (4) Provedl-li poplatník sdělení podle odstavce 1, počíná časové období vztahující se k nízkoemisnímu poplatku dnem zvoleným podle odstavce 1 písm. c).

    (5) Neuhradí-li poplatník nízkoemisní poplatek ve výši podle odstavce 1 písm. d) do dne zvoleného podle odstavce 1 písm. c), poplatková povinnost nevznikne. To neplatí pro nízkoemisní poplatek, k němuž vznikla poplatková povinnost podle § 14d odst. 3.

    (6) Pro účely nízkoemisního poplatku se pro časová období v délce 1 měsíce a 1 roku použijí obdobně ustanovení občanského zákoníku o běhu doby.

    § 14d

    Odkaz

    Splatnost nízkoemisního poplatku a následky jeho včasného nezaplacení

    (1) Před vjezdem do nízkoemisní zóny nebo její části silničním motorovým vozidlem, u kterého vznikla poplatková povinnost, musí být nízkoemisní poplatek uhrazen ve výši odpovídající alespoň sazbě nízkoemisního poplatku pro tuto nízkoemisní zónu nebo její část podle obecně závazné vyhlášky a případného denního doplatku.

    (2) Poplatník může před vjezdem do nízkoemisní zóny nebo její části doplatit již zaplacený nízkoemisní poplatek tak, aby při vjezdu do této zóny nebo její části byly splněny podmínky podle odstavce 1.

    (3) Neuhradí-li poplatník včas nízkoemisní poplatek ve výši podle odstavce 1 a nevznikla-li doposud pro daný kalendářní den poplatková povinnost k nízkoemisnímu poplatku na 1 kalendářní den, vzniká k okamžiku vjezdu do dané nízkoemisní zóny nebo její části poplatková povinnost k nízkoemisnímu poplatku na 1 kalendářní den. To platí i tehdy, pokud je uhrazen nízkoemisní poplatek na časové období delší než 1 kalendářní den, ale v nižší výši, než činí částka podle odstavce 1.

    (4) Vjede-li poplatník v průběhu kalendářního dne alespoň jednou do nízkoemisní zóny nebo její části, aniž včas zaplatil nízkoemisní poplatek ve výši podle odstavce 1, vzniká mu k okamžiku prvního takového vjezdu povinnost uhradit zvýšení nízkoemisního poplatku ve výši podle obecně závazné vyhlášky.

    (5) Zvýšení nízkoemisního poplatku je příslušenstvím nízkoemisního poplatku na 1 kalendářní den sledujícím jeho osud.

    (6) Pokud obec v obecně závazné vyhlášce stanoví, že nízkoemisní poplatek lze uhradit pomocí zařízení nacházejícího se v nízkoemisní zóně nebo její části, platí, že je nízkoemisní poplatek uhrazen včas, pokud jej poplatník uhradí nebo doplatí neprodleně po vjezdu do nich prostřednictvím tohoto zařízení tak, aby byly splněny podmínky podle odstavce 1.

    § 14e

    Odkaz

    Správa nízkoemisních poplatků

    (1) Správcem nízkoemisního poplatku je obec, která jej zavedla.

    (2) Působnost správce daně vykonává v případě obce její obecní úřad a v případě hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy. Rozhodnutí obecního úřadu ve věcech správy nízkoemisního poplatku přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad. V případě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy jej přezkoumává ministerstvo. Správní orgán v řízení o odvolání přezkoumává toto rozhodnutí z hlediska souladu s právními předpisy; rozhodnutí může pouze zrušit a řízení zastavit, zrušit a věc vrátit k novému projednání úřadu, který rozhodnutí vydal, nebo odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit. Ve věcech správy nízkoemisního poplatku je krajský úřad podřízen ministerstvu.

    (3) Strážník obecní policie obce, která nízkoemisní poplatek zavedla, nebo obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní policii s obcí, která nízkoemisní poplatek zavedla, může požadovat po řidiči motorového vozidla uhrazení včas neuhrazeného nízkoemisního poplatku včetně případného příslušenství na místě kontroly silničního motorového vozidla, a to v hotovosti nebo bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty. Je-li nízkoemisní poplatek uhrazen na místě, strážník vystaví řidiči tohoto vozidla potvrzení o jeho uhrazení.

    (4) Správce nízkoemisního poplatku vyměří nízkoemisní poplatek poplatníkovi jeho předepsáním do evidence poplatků ve správné výši bez vydání rozhodnutí, nemá-li pochybnosti o jeho výši, a to ke dni jeho

    1. a) splatnosti, pokud je k tomuto dni zcela zaplacen, nebo
    2. b) opožděného zaplacení, pokud je k tomuto dni zcela zaplacen, aniž by dosud vydal rozhodnutí o vyměření nízkoemisního poplatku.

    (5) Správce nízkoemisního poplatku vždy vyměří poplatníkovi nízkoemisní poplatek rozhodnutím o vyměření poplatku, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyměření předepsáním do evidence poplatků podle odstavce 3.

    (6) Nízkoemisní poplatek lze vyměřit také hromadným předpisným seznamem.

    (7) Penále a úroky podle daňového řádu se neuplatní.

    § 14f

    Odkaz

    Žádost o vyměření nízkoemisního poplatku rozhodnutím

    (1) Poplatník nízkoemisního poplatku je oprávněn ve lhůtě pro stanovení nízkoemisního poplatku požádat správce nízkoemisního poplatku o jeho vyměření rozhodnutím. Pokud je již nízkoemisní poplatek vyměřen dříve vydaným rozhodnutím, není tato žádost přípustná.

    (2) Lhůta pro stanovení nízkoemisního poplatku se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení nízkoemisního poplatku došlo k podání žádosti podle odstavce 1.

    (3) Správce nízkoemisního poplatku na žádost podle odstavce 1 vyměří poplatníkovi nízkoemisní poplatek rozhodnutím. V jeho odůvodnění se vypořádá s případnými důvody uvedenými v žádosti. K dřívějšímu vyměření nízkoemisního poplatku předepsáním do evidence poplatků se nepřihlíží a na nízkoemisní poplatek se v takovém případě hledí, jako by nebyl vyměřen.

    (4) Odstavce 2 a 3 se nepoužijí, pokud je žádost nepřípustná.

    § 14g

    Odkaz

    Prominutí zvýšení nízkoemisního poplatku

    (1) Poplatník nízkoemisního poplatku je oprávněn požádat správce nízkoemisního poplatku o prominutí jeho zvýšení podle § 14d odst. 4, pokud byl zcela uhrazen nízkoemisní poplatek, v důsledku jehož neuhrazení zvýšení vzniklo.

    (2) Správce nízkoemisního poplatku může zcela nebo zčásti prominout jeho zvýšení podle § 14d odst. 4, pokud ke včasnému neuhrazení nízkoemisního poplatku došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit, nebo pokud již byl poplatník za vjezd do nízkoemisní zóny nebo její části potrestán v řízení o přestupku. Při tom není vázán návrhem poplatníka.

    § 14h

    Odkaz

    Informační systém nízkoemisních zón

    (1) Zřizuje se informační systém nízkoemisních zón, který je informačním systémem veřejné správy. Ministerstvo je správcem a provozovatelem informačního systému nízkoemisních zón. Do informačního systému nízkoemisních zón se vkládají tyto údaje:

    1. a) název obce, na jejímž území byla stanovena nízkoemisní zóna,
    2. b) údaje uvedené v opatření obecné povahy obce podle § 14 odst. 5 o vymezení a správě nízkoemisní zóny,
    3. c) údaje o nízkoemisním poplatku podle § 14a,
    4. d) údaje o silničních motorových vozidlech, pro která bylo vydáno rozhodnutí o udělení individuální výjimky povolující vjezd do nízkoemisní zóny, a o této výjimce,
    5. e) maximální denní sazba nízkoemisního poplatku a maximální zvláštní sazba nízkoemisního poplatku podle § 14a odst. 7,
    6. f) registrační značka silničního motorového vozidla registrovaného v jiném státě a
    7. g) stupeň plnění mezních hodnot emisí ve výfukových plynech podle přímo použitelného předpisu Evropské unie51); není-li tento údaj v osvědčení o registraci vozidla nebo technickém průkazu vozidla uveden, datum první registrace a kategorie vozidla.

    (2) Obec, která stanovila nízkoemisní zónu, vkládá do informačního systému nízkoemisních zón údaje

    1. a) podle odstavce 1 písm. a) až c), a to neprodleně po oznámení opatření obecné povahy, kterým se nízkoemisní zóna stanovuje, a
    2. b) o udělených výjimkách podle odstavce 1 písm. d), a to nejpozději do dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení výjimky.

    (3) Ministerstvo vkládá do informačního systému nízkoemisních zón údaj o aktuální maximální denní sazbě nízkoemisního poplatku a maximální zvláštní sazbě nízkoemisního poplatku podle odstavce 1 písm. e) vždy nejpozději k 31. lednu roku, pro který se maximální denní sazba nebo maximální zvláštní sazba nízkoemisního poplatku určuje.

    (4) Řidič silničního motorového vozidla registrovaného v jiném státě vkládá do informačního systému nízkoemisních zón údaje podle odstavce 1 písm. f) a g). Tyto údaje je řidič silničního motorového vozidla registrovaného v jiném státě povinen vložit do informačního systému nízkoemisních zón před prvním vjezdem do nízkoemisní zóny na území České republiky. Řidič silničního motorového vozidla registrovaného v jiném státě je povinen vkládat do informačního systému nízkoemisních zón úplné, správné a pravdivé údaje. V případě, že se ministerstvo dozví o neúplnosti, nesprávnosti nebo nepravdivosti údajů, tyto údaje z informačního systému nízkoemisních zón odstraní.

    (5) Ministerstvo zajistí nepřetržitý dálkový přístup k údajům obsaženým v informačním systému nízkoemisních zón Policii České republiky, obecní policii a obcím, které mají stanovenu nízkoemisní zónu. Obcím, které mají stanovenu nízkoemisní zónu, zajistí ministerstvo přístup v rozsahu nezbytném pro správu obcí stanovené nízkoemisní zóny.

  2. 51) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES, v platném znění.“.
  1. 69. V § 15 odst. 2 se text „písm. a)“ zrušuje.
  2. 70. V § 15 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Sazby uvedené v příloze č. 9 bodu 1 k tomuto zákonu pro rok 2025 a dále se k počátku poplatkového období zvyšují o procentuální nárůst spotřebitelských cen za domácnosti celkem, pokud dojde k nárůstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, zjištěného z údajů Českého statistického úřadu za období od posledního zvýšení o více než 5 %, a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru; dojde-li k tomuto zvýšení sazeb, ministerstvo vyhlásí aktuální výši sazeb ve Věstníku Ministerstva životního prostředí do 31. ledna poplatkového období.“.
  3. 71. V § 15 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „nevyměří, pokud“ nahrazují slovy „stanoví, ale nepředepíše, a výsledek stanovení se poplatníkovi neoznamuje, jestliže o to poplatník nepožádá, pokud“.
  4. 72. V § 15 odst. 6 písm. a) se za slova „rokem 2010“ vkládají slova „nebo prvním kalendářním rokem, kdy byl stacionární zdroj provozován po celý rok, nebyl-li v roce 2010 provozován nebo nebyl-li provozován po celý rok 2010“.
  5. 73. V § 15 odst. 8 větě první se za slova „krajskému úřadu“ vkládá slovo „řádné“ a slova „podle jiného právního předpisu11)“ se zrušují.
  6. 74. V § 15 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větami „Řádné poplatkové přiznání není povinen podat poplatník, u něhož celková výše poplatků za provozovnu za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč bez využití koeficientů úrovně emisí uvedených v příloze č. 9 bodu 2 k tomuto zákonu nebo před uplatněním postupu podle odstavce 6. Formát a strukturu řádného a dodatečného poplatkového přiznání stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
  7. 75. V § 15 odst. 9 větě první se za slovo „vydá“ vkládají slova „platební výměr“ a slova „podání poplatkového přiznání platební výměr“ se nahrazují slovy „uplynutí lhůty podle odstavce 8 věty první“.
  8. 76. V § 15 odst. 10 větě první a v § 15 odst. 11 se číslo „200 000“ nahrazuje číslem „1 000 000“.
  9. 77. V § 15 odst. 10 se věta druhá zrušuje.
  10. 78. V § 15 odstavec 14 zní:

    „(14) Výnos z poplatků za znečišťování je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, z 25 % příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj nachází, a z 25 % příjmem státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva životního prostředí. Výnos z poplatků za znečišťování, který je příjmem kraje, může být použit jen na financování opatření v oblasti ochrany životního prostředí.“.

  1. 79. V § 16 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 52 zní:

    „(2) Na trh v České republice lze uvést pouze spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, který splňuje emisní požadavky pro tento stacionární zdroj podle přímo použitelného předpisu Evropské unie52), pokud jsou stanoveny. Splnění této povinnosti je osoba uvádějící na trh v České republice spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším povinna prokázat certifikátem podle jiného právního předpisu12).

  2. 52) Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů, v platném znění.
    Nařízení Komise (EU) č. 814/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vody a zásobníků teplé vody, v platném znění.
    Nařízení Komise (EU) 2015/1185 ze dne 24. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva, v platném znění.
    Nařízení Komise (EU) 2015/1188 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel, v platném znění.
    Nařízení Komise (EU) 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva, v platném znění.“.
  1. 80. V § 16 odst. 4 se slovo „spalovat“ nahrazuje slovem „spálit“ a slova „neznečištěné chemickými látkami“ se nahrazují slovy „ , které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami“.
  2. 81. V § 16 odstavec 5 zní:

    „(5) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů v otevřeném ohništi, při kterém nedochází k nakládání s odpady ve smyslu zákona o odpadech13). Při stanovení podmínek obec přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, úrovni znečištění ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby.“.

  1. 82. V § 16 odst. 6 větě první se slova „jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „zákona o odpadech“.
  2. 83. V § 16 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Při prokazování, že byl ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně tepelně zpracován odpad, se postupuje způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“.
  3. 84. V § 16 odst. 9 se slovo „ohlašovat“ nahrazuje slovem „ohlásit“, za slova „integrovaného systému“ se vkládá slovo „plnění“ a za slovo „povinností“ se vkládají slova „v oblasti životního prostředí“.
  4. 85. V § 16 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:

    „(10) Zhotovitel podle stavebního zákona je povinen při provádění záměru, jeho změně nebo při odstraňování stavby dodržovat opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování jejího šíření v souladu s přílohou č. 10 k tomuto zákonu, je-li to pro něj technicky možné a ekonomicky přijatelné. Splnění této povinnosti nebo technickou nemožnost nebo ekonomickou nepřijatelnost je zhotovitel povinen prokázat na vyžádání orgánu ochrany ovzduší. Tato opatření není povinen provádět zhotovitel stavby veřejné dopravní infrastruktury při realizaci záměru a souvisejících činností ve vzdálenosti 500 m a více od hranice zastavěného území.“.

    Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11.

  1. 86. V § 16 odst. 11 se za slova „integrovaného systému“ vkládá slovo „plnění“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „v oblasti životního prostředí a postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně“.
  2. 87. V § 17 odst. 1 písm. a) se slovo „uvádět“ nahrazuje slovem „uvést“.
  3. 88. V § 17 odst. 1 písm. c) se za slovo „jsou“ vkládá slovo „současně“ a slova „nebo paliva“ se nahrazují slovem „nebo“.
  4. 89. V § 17 odst. 1 písmeno d) zní:
    1. „d) předložit orgánu ochrany ovzduší na vyžádání informace o stacionárním zdroji, jeho provozu, příslušenství, používaných palivech a jeho emisích,“.
  1. 90. V § 17 odst. 1 písm. e) se za slovo „ministerstvem,“ vkládají slova „krajským úřadem,“ a za slovo „účelem“ se vkládají slova „výkonu působnosti včetně“.
  2. 91. V § 17 odst. 1 písm. f) se slovo „uložená“ nahrazuje slovem „uplatněná“.
  3. 92. V § 17 odst. 1 písm. h) větě první se slovo „provádět“ nahrazuje slovem „provést“ a za slova „provozu a údržbě“ se vkládají slova „a je uvedena v databázi odborně způsobilých osob podle § 17a“.
  4. 93. V § 17 odst. 1 písm. h) větě poslední se slovo „věrohodně“ zrušuje a na konci textu věty se doplňují slova „prostřednictvím databáze odborně způsobilých osob“.
  5. 94. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
    1. „i) dodržovat zákaz spalování vybraných druhů pevných paliv stanovený obecně závaznou vyhláškou obce podle odstavce 5 a poskytnout obecnímu úřadu obce, která obecně závaznou vyhlášku podle odstavce 5 vydala, na vyžádání informace o spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně provozovaném na území této obce, o jeho provozu, příslušenství, používaných palivech a jeho emisích.“.
  1. 95. V § 17 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , není-li v povolení provozu s ohledem na § 6 odst. 9 uvedeno jinak“.
  2. 96. V § 17 odst. 3 písm. c) se slova „podle jiného právního předpisu11)“ nahrazují slovy „v oblasti životního prostředí“.
  3. 97. V § 17 odst. 3 písm. e) se slovo „odstraňovat“ nahrazuje slovem „odstranit“.
  4. 98. V § 17 odst. 3 písm. f) se za slova „a povolením provozu“ vkládají slova „ ; po tuto dobu není provozovatel povinen plnit poruchou dotčené závazné podmínky provozu“.
  5. 99. V § 17 odst. 3 se písmeno h) zrušuje.

    Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena h) až j).

  1. 100. V § 17 odst. 3 písmeno h) zní:
    1. „h) průběžně zaznamenávat, vyhodnocovat a uchovávat výsledky kontinuálního měření emisí pro účely kontroly po dobu 6 let v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,“.
  1. 101. V § 17 odst. 3 písmeno h) zní:
    1. „h) průběžně zaznamenávat a vyhodnocovat výsledky kontinuálního měření emisí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a ohlašovat je prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,“.
  1. 102. V § 17 odst. 3 písm. j) se za slova „měření emisí“ vkládají slova „a technické prostředky pro zaznamenávání, vyhodnocování a ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo stacionární zdroj, pro který má provozovatel v povolení provozu stanovenou povinnost zjišťovat úroveň znečišťování kontinuálním měřením emisí“.
  2. 103. V § 17 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
    1. „k) zajistit a řádně provozovat technické prostředky pro nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru podle § 6 odst. 4, je-li sledování a zaznamenávání provozního parametru stanoveno v povolení provozu; údaje zaznamenané při nepřetržitém sledování provozního parametru je povinen uchovávat po dobu alespoň 6 let v místě provozu stacionárního zdroje tak, aby byly k dispozici pro kontrolu.“.
  1. 104. V § 17 odstavec 4 zní:

    „(4) Na provozovatele chovu hospodářských zvířat se nevztahují povinnosti stanovené v odstavci 3, s výjimkou písmen a) a e).“.

  1. 105. V § 17 odst. 5 větě druhé se za slovo „může“ vkládají slova „obecně závaznou“.
  2. 106. V § 17 odst. 7 se za slovo „vytápění“ vkládají slova „ , rozsah této kontroly“.
  3. 107. V § 17a odst. 1 se za větu první vkládají věty „Databáze odborně způsobilých osob je veřejným informačním systémem veřejné správy v části tvořené údaji podle odstavce 2 písm. a) a d) až f). Databáze odborně způsobilých osob je neveřejným informačním systémem veřejné správy v části tvořené údaji podle odstavce 2 písm. b) a c), a to v rozsahu, v jakém jsou zpracovávány osobní údaje.“.
  4. 108. V § 17a odst. 2 se na začátek písmene b) vkládají slova „číslo občanského průkazu, nebo jde-li o cizince cestovního dokladu nebo jiného dokladu umožňujícího identifikaci osoby, nebo“.
  5. 109. V § 17a odst. 2 písmeno c) zní:
    1. „c) adresa místa pobytu, sídlo nebo místo výkonu činnosti odborně způsobilé osoby,“.
  1. 110. V § 17a se na konci odstavce 3 doplňují věty „Výrobce spalovacího stacionárního zdroje je povinen dálkovým přístupem vložit do databáze údaje podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne udělení oprávnění k instalaci, provozu a údržbě stacionárního spalovacího zdroje nebo jeho změny a provést v databázi změnu údajů podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne jejich změny. Pokud takto výrobce ve stanovené lhůtě neučiní, může údaje podle odstavce 2 do databáze vložit nebo jejich změnu v databázi provést ministerstvo.“.
  2. 111. V § 17a odstavec 4 zní:

    „(4) Oprávnění udělená výrobcem odborně způsobilým osobám zanikají, pokud dojde k zániku nebo smrti výrobce nebo uplyne-li doba jejich platnosti. V případě zániku nebo smrti výrobce zanikají jím udělená oprávnění odborně způsobilým osobám uplynutím doby 12 měsíců ode dne, kdy výrobce zanikl nebo zemřel.“.

  1. 112. V § 18 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „v oblasti životního prostředí“.
  2. 113. V § 19f se odstavec 11 zrušuje.

    Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 11.

  1. 114. § 19f včetně nadpisu zní:

    㤠19f

    Odkaz

    Povinnost zajistit minimální množství pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu za kalendářní rok

    (1) Dodavatel vybraných pohonných hmot je povinen zajistit, aby v jím dodaných vybraných pohonných hmotách bylo obsaženo minimální množství pokročilého biopaliva nebo obnovitelného paliva nebiologického původu, a to v celkové výši

    1. a) 1,25 % energetických od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026,
    2. b) 1,5 % energetických od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027,
    3. c) 2,5 % energetických od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028,
    4. d) 3,75 % energetických od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029,
    5. e) 5,5 % energetických od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2030 a v každém následujícím kalendářním roce.

    (2) V rámci plnění cíle podle odstavce 1 písm. e) musí od 1. ledna 2030 podíl obnovitelného paliva nebiologického původu činit minimálně 1 % energetických.

    (3) Do povinného minimálního množství podle odstavce 1 se nezapočítávají státní hmotné rezervy16) uváděné do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky při jejich obměně.

    (4) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 lze zohlednit obnovitelné palivo nebiologického původu, i pokud bylo použito jako meziprodukt pro výrobu pohonné hmoty. V případě obnovitelného paliva nebiologického původu, které bylo použito jako meziprodukt pro výrobu biopaliv, musí být dále zajištěno, že snížení emisí skleníkových plynů dosažené za použití obnovitelného paliva nebiologického původu nebylo zohledněno do výpočtu úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv.

    (5) V případě, že dodavatel vybraných pohonných hmot překročí v kalendářním roce povinné minimální množství pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu stanovené v odstavci 1, může toto nadměrné množství převést do plnění povinnosti podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce. Množství pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu převáděné do následujícího kalendářního roku může činit nejvýše 0,2 % z celkového množství jím dodaných vybraných pohonných hmot v uplynulém kalendářním roce.

    (6) Pokud dodavatel vybraných pohonných hmot hodlá v následujícím kalendářním roce uplatnit nadměrné množství pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu podle odstavce 5, je povinen to písemně sdělit celnímu úřadu ve lhůtě stanovené pro podání zprávy o emisích podle § 20 odst. 7. Sdělení musí obsahovat

    1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické osoby název, právní formu a sídlo a daňové identifikační číslo osoby,
    2. b) množství pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu, které odpovídá výši povinnosti podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce,
    3. c) množství pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu, o které byla překročena povinnost podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce a
    4. d) množství pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu, které má být zahrnuto do plnění povinnosti podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce.

    (7) Vyhodnocení, zda dodavatel vybraných pohonných hmot splnil povinnost podle odstavce 1, se provádí na základě zprávy o emisích podle § 20 odst. 7.“.

  1. 115. V § 19g odst. 2 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene f) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
    1. „g) použitím kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu splňujícího požadavky stanovené v prováděcím právním předpise jako meziprodukt pro výrobu pohonné hmoty pro dopravní účely.“.
  1. 116. § 19g včetně nadpisu zní:

    㤠19g

    Odkaz

    Podmínky pro zohlednění energie pro účely splnění povinnosti zajistit minimální množství pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu za kalendářní rok

    (1) Energie obsažená v pokročilých biopalivech se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 19f odst. 1 zohlední, pouze pokud

    1. a) byla na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně vyrobena nebo na daňové území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravena; to neplatí pro dopravu pokročilého biopaliva, pro které zákon o spotřebních daních17) tento způsob dopravy nepřipouští, ani pro dopravu obecně denaturovaného lihu, pokud je dopravován za podmínek stanovených zákonem o spotřebních daních17),
    2. b) splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená prováděcím právním předpisem,
    3. c) byla na daňovém území České republiky spotřebována,
    4. d) nebyla opakovaně uvedena do volného daňového oběhu a
    5. e) nebyla dosud zohledněna pro účely splnění povinnosti uvedené v § 19f odst. 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie nebo ke splnění obdobné povinnosti jiným členským státem Evropské unie.

    (2) Splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů prokazuje dodavatel vybraných pohonných hmot předložením příslušných dokladů vydaných podle § 21; za nesprávnost údaje obsaženého v jemu předloženém dokladu nenese odpovědnost, pokud prokáže, že nebylo možno ji zjistit ani s vynaložením veškerého úsilí, které lze požadovat. K prokázání skutečnosti, že pokročilé biopalivo nebylo dosud zohledněno podle odstavce 1 písm. e), předkládá dodavatel vybraných pohonných hmot čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12.

    (3) Energie obsažená v pokročilém biometanu se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 19f odst. 1 zohlední, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b), c) a e). K prokázání skutečnosti, že biometan nebyl dosud zohledněn podle odstavce 1 písm. e), předkládá dodavatel vybrané pohonné hmoty čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad prokazující splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12.

    (4) Energie obsažená v obnovitelném palivu nebiologického původu se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 19f odst. 1 zohlední, pouze pokud splňuje kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v § 21c a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 písm. c) a e). K prokázání skutečnosti, že obnovitelné palivo nebiologického původu nebylo dosud zohledněno podle písmene e), předkládá dodavatel vybrané pohonné hmoty čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií úspor emisí skleníkových plynů podle § 21c odst. 4.

    (5) Pro účely splnění povinnosti uvedené v § 19f odst. 1 je množství energie obsažené v dodaných pokročilých biopalivech, v pokročilém biometanu nebo v obnovitelných palivech nebiologického původu násobeno číslem 2.

    (6) Vláda nařízením stanoví seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv.“.

  1. 117. V § 19h odst. 1 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene f) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
    1. „g) použije kapalné a plynné palivo z obnovitelných zdrojů nebiologického původu splňující požadavky stanovené v prováděcím právním předpise jako meziprodukt pro výrobu pohonné hmoty pro dopravní účely.“.
  1. 118. V § 19h odst. 3 se slova „biopalivech z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu35)“ nahrazují slovy „vyspělých biopalivech“.

    Poznámka pod čarou č. 35 se zrušuje.

  1. 119. V § 19h odst. 4 a v § 20 odst. 6 se slova „biopaliva vyrobená z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie35)“ nahrazují slovy „vyspělá biopaliva“.
  2. 120. V § 19h odstavec 7 zní:

    „(7) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty a osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a e) až g) jsou povinni ke každé dodávce, pro jejíž sledování je zřízena Evropskou komisí databáze Evropské unie pro sledování paliv používaných v odvětví dopravy, neprodleně do této databáze vkládat údaje stanovené přílohou I prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/996 ze dne 14. června 2022 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy.“.

  1. 121. V § 19h se doplňuje odstavec 8, který zní:

    „(8) Vláda nařízením stanoví seznam surovin pro výrobu vyspělých biopaliv.“.

  1. 122. § 19h včetně nadpisu zní:

    㤠19h

    Odkaz

    Plnění minimálního množství pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu za kalendářní rok prostřednictvím jiného dodavatele pohonných hmot

    (1) Dodavatel pohonných hmot může převést jím dodané množství energie nebo část jím dodaného množství energie v pokročilých biopalivech, pokročilém biometanu nebo obnovitelných palivech nebiologického původu na jiného dodavatele pohonných hmot za účelem splnění povinnosti podle § 19f odst. 1 nebo splnění obdobné povinnosti stanovené zákonem o podporovaných zdrojích energie40).

    (2) V případě použití postupu podle odstavce 1 předloží jednotliví dodavatelé pohonných hmot spolu se zprávou o emisích podle § 20 odst. 7 kopii smlouvy o převodu. Smlouva musí obsahovat tabulkový přehled o množství energie v pokročilých biopalivech, pokročilém biometanu nebo obnovitelných palivech nebiologického původu, které bylo mezi jednotlivými dodavateli pohonných hmot převedeno.

    (3) Nepředloží-li dodavatel pohonných hmot kopii smlouvy o převodu ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, nebude vůči němu na obsah smlouvy svědčící v jeho prospěch brán zřetel.

    (4) Nebude-li v případě převodu prokázáno splnění podmínek podle § 19g odst. 1 až 4 nebo obdobných podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie40) pro příslušnou energii obsaženou v pokročilém biopalivu, pokročilém biometanu nebo obnovitelném palivu nebiologického původu, hledí se na tuto energii jako na energii, kterou zohlednil pro splnění své povinnosti podle § 19f odst. 1 nebo obdobné povinnosti stanovené zákonem o podporovaných zdrojích energie40) pouze ten dodavatel pohonných hmot, který příslušnou energii na jiného dodavatele pohonných hmot převedl.“.

  1. 123. V nadpisu nad označením § 20 se slova „motorového benzinu nebo motorové nafty“ nahrazují slovy „vybraných pohonných hmot“.
  2. 124. V § 20 odst. 1 větě první se za slova „daňového oběhu“ vkládají slova „na daňovém území České republiky nebo dodané na daňové území České republiky po jejím uvedení do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie“.
  3. 125. V § 20 odst. 2 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene g) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
    1. „h) použitím kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu splňujícího požadavky stanovené v prováděcím právním předpise jako meziprodukt pro výrobu pohonné hmoty pro dopravní účely.“.
  1. 126. § 20 zní:

    㤠20

    Odkaz

    (1) Dodavatel vybraných pohonných hmot je povinen zajistit snížení emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v jím dodaných vybraných pohonných hmotách za kalendářní rok ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem minimálně o

    1. a) 6,25 % od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026,
    2. b) 6,75 % od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027,
    3. c) 7,5 % od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028,
    4. d) 8,75 % od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029,
    5. e) 11 % od 1. ledna 2030 a v každém následujícím kalendářním roce.

    (2) Do povinného snížení emisí skleníkových plynů podle odstavce 1 se nezapočítávají státní hmotné rezervy16) uváděné do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky při jejich obměně.

    (3) Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot je stanoven prováděcím právním předpisem.

    (4) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 lze zohlednit obnovitelné palivo nebiologického původu, které bylo použito jako meziprodukt pro výrobu pohonné hmoty, pouze pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 19f odst. 4 obdobně.

    (5) V případě, že dodavatel vybraných pohonných hmot překročí v kalendářním roce povinné snížení emisí skleníkových plynů stanovené v odstavci 1, může toto nadměrné snížení emisí skleníkových plynů převést do plnění povinnosti podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce. Nadměrné snížení emisí skleníkových plynů převáděné do následujícího kalendářního roku může činit nejvýše 0,2 % z celkového dosaženého snížení emisí skleníkových plynů v uplynulém kalendářním roce.

    (6) Pokud dodavatel vybraných pohonných hmot hodlá v následujícím kalendářním roce uplatnit nadměrné snížení emisí skleníkových plynů podle odstavce 5, je povinen to písemně sdělit celnímu úřadu ve lhůtě stanovené pro podání zprávy o emisích podle odstavce 7. Sdělení musí obsahovat

    1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické osoby název, právní formu a sídlo a daňové identifikační číslo osoby,
    2. b) množství emisí skleníkových plynů v kilogramech, které odpovídá povinnému snížení podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce,
    3. c) množství emisí skleníkových plynů v kilogramech, o které byla překročena povinnost podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce a
    4. d) množství emisí skleníkových plynů v kilogramech, o které má být povinnost podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce snížena.

    (7) Dodavatel vybraných pohonných hmot je povinen podávat každoročně do 30. června elektronicky ministerstvu a celnímu úřadu zprávu o emisích skleníkových plynů z jím dodaných vybraných pohonných hmot za uplynulý kalendářní rok (dále jen „zpráva o emisích“). Obsahové náležitosti zprávy o emisích jsou stanoveny prováděcím právním předpisem. Strukturu a formát zprávy o emisích stanoví ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

    (8) Dodavatel vybraných pohonných hmot je povinen zajistit ověření informací uvedených ve zprávě o emisích autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. f) a kopii protokolu o ověření přiložit ke zprávě o emisích. Nepředloží-li tuto zprávu včetně ověření ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, má se za to, že nedosáhl žádného podílu pokročilých biopaliv nebo obnovitelných paliv nebiologického původu a žádného snížení emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v jím dodané vybrané pohonné hmotě ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem, a nesplnil tak povinnosti uvedené v odstavci 1 a v § 19f odst. 1.“.

  1. 127. V § 20a odst. 1 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene g) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
    1. „h) použije kapalné a plynné palivo z obnovitelných zdrojů nebiologického původu splňující požadavky stanovené v prováděcím právním předpise jako meziprodukt pro výrobu pohonné hmoty pro dopravní účely.“.
  1. 128. § 20a zní:

    㤠20a

    Odkaz

    (1) Energie obsažená v čistém biopalivu nebo směsném palivu obsahujícím biopalivo, v biopalivu ve formě zkapalněného ropného plynu, v biometanu nebo v obnovitelném palivu nebiologického původu se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 zohlední, pouze pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 19g odst. 1 až 4 obdobně.

    (2) Energie obsažená v recyklovaném palivu s obsahem uhlíku se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 zohlední, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 19g odst. 1 písm. c) a e) a recyklované palivo s obsahem uhlíku splňuje kritéria úspor emisí skleníkových plynů podle § 21c. K prokázání skutečnosti, že recyklované palivo s obsahem uhlíku nebylo dosud zohledněno podle § 19g odst. 1 písm. e), předkládá dodavatel vybrané pohonné hmoty čestné prohlášení vydané dodavatelem tohoto paliva.

    (3) Do plnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 lze zohlednit vyspělá biopaliva, a to až do výše 1,7 % podílu energie obsažené v dodaných vybraných pohonných hmotách.

    (4) Do plnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 lze zohlednit biopaliva vyrobená z potravinářských a krmných plodin do 5,6 % podílu energie obsažené v dodaných vybraných pohonných hmotách.

    (5) Do plnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 nelze zohlednit biopalivo vyrobené ze surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy.

    (6) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen uvést v dokladu vydaném podle zákona o spotřebních daních druh a obsah biopaliva v pohonné hmotě s přesností na jedno desetinné místo procenta objemových.

    (7) Vláda nařízením stanoví základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty, způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, obsahové náležitosti zprávy o emisích a seznam surovin pro výrobu vyspělých biopaliv.“.

  1. 129. § 20b se zrušuje.
  2. 130. V § 20c odst. 3 se slova „nebo zohledněním snížení emisí z těžby podle § 20b“ zrušují.
  3. 131. § 20c včetně nadpisu zní:

    㤠20c

    Odkaz

    Povinnost zajistit minimální snížení emisí skleníkových plynů z vybraných pohonných hmot v průběhu kalendářního roku

    (1) Dodavatel vybraných pohonných hmot je povinen snižovat emise skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v jím dodaných vybraných pohonných hmotách tak, aby v příslušném období

    1. a) podle odstavce 3 písm. a) až c) dosáhl, ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem, snížení o
      1. 1. 5,1 % do 31. prosince 2026,
      2. 2. 5,5 % od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027,
      3. 3. 6 % od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028,
      4. 4. 7 % od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029,
      5. 5. 9,5 % od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2030 a v každém následujícím kalendářním roce,
    1. b) podle odstavce 3 písm. d) dosáhl, ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem, snížení podle § 20 odst. 1.

    (2) Do povinného snížení emisí skleníkových plynů podle odstavce 1 se nezapočítávají státní hmotné rezervy16) uváděné do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky při jejich obměně.

    (3) Pro účely splnění povinnosti snižovat emise skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě v průběhu kalendářního roku je příslušným obdobím

    1. a) leden až březen,
    2. b) leden až červen,
    3. c) leden až září,
    4. d) leden až prosinec.

    (4) Dodavatel vybraných pohonných hmot může povinnost podle odstavce 1 splnit také způsobem uvedeným v § 19f odst. 4.

    (5) Energie obsažená v čistém biopalivu nebo směsném palivu obsahujícím biopalivo, v biopalivu ve formě zkapalněného ropného plynu, v biometanu nebo v obnovitelném palivu nebiologického původu se pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 zohlední, pouze pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 19g odst. 1 až 4 obdobně.

    (6) Energie obsažená v recyklovaném palivu s obsahem uhlíku se pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 zohlední, pouze pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 20a odst. 2 obdobně.“.

  1. 132. V § 20d odst. 1 se text „e)“ nahrazuje textem „h)“.
  2. 133. § 20d včetně nadpisu zní:

    㤠20d

    Odkaz

    Oznámení o splnění povinnosti zajistit minimální snížení emisí skleníkových plynů z vybraných pohonných hmot v průběhu kalendářního roku

    (1) Oznámení o splnění povinnosti zajistit minimální snížení emisí skleníkových plynů v průběhu kalendářního roku je dodavatel vybraných pohonných hmot povinen podat elektronicky celnímu úřadu do 40 dnů po skončení příslušného období.

    (2) V oznámení podle odstavce 1 je dodavatel vybraných pohonných hmot povinen uvést údaje týkající se plnění povinnosti zajistit minimální snížení emisí skleníkových plynů v průběhu kalendářního roku.“.

  1. 134. V § 20e odst. 1 se za slovo „podat“ vkládá slovo „elektronicky“.
  2. 135. V § 20e se odstavec 2 zrušuje.

    Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

  1. 136. § 20e včetně nadpisu zní:

    㤠20e

    Odkaz

    Plnění snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot za kalendářní rok prostřednictvím jiného dodavatele pohonných hmot

    (1) Dodavatel pohonných hmot může převést jím dosaženou úsporu emisí skleníkových plynů nebo část úspory emisí skleníkových plynů na jiného dodavatele pohonných hmot za účelem splnění povinnosti podle § 20 odst. 1 nebo obdobné povinnosti stanovené zákonem o podporovaných zdrojích energie40).

    (2) V případě použití postupu podle odstavce 1 předloží jednotliví dodavatelé pohonných hmot spolu se zprávou o emisích podle § 20 odst. 7 kopii smlouvy o převodu. Smlouva musí obsahovat tabulkový přehled o množství emisí skleníkových plynů v kilogramech, které bylo mezi jednotlivými dodavateli pohonných hmot převedeno.

    (3) Nepředloží-li dodavatel pohonných hmot kopii smlouvy o převodu ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, nebude vůči němu na obsah smlouvy svědčící v jeho prospěch brán zřetel.

    (4) Nebude-li v případě převodu prokázáno splnění podmínek podle § 20a odst. 1 a 2 nebo obdobných podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie40) pro příslušné množství emisí skleníkových plynů, hledí se na toto množství emisí skleníkových plynů jako na množství emisí skleníkových plynů, které zohlednil pro splnění své povinnosti podle § 20 odst. 1 nebo obdobné povinnosti stanovené zákonem o podporovaných zdrojích energie40) pouze ten dodavatel pohonných hmot, který příslušné množství emisí skleníkových plynů na jiného dodavatele pohonných hmot převedl.

    (5) Dodavatel vybraných pohonných hmot může povinnost podle § 20 odst. 1 splnit také elektrickou energií vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie dodanou z dobíjecí stanice na daňovém území České republiky, pokud je množství dodané elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie prokázáno kreditem vydaným podle zákona o obnovitelných zdrojích energie40).“.

  1. 137. Nad označení § 21 se vkládá nadpis „Kritéria udržitelnosti biopaliv“ a nadpis § 21 se zrušuje.
  2. 138. Nadpis nad označením § 21 se zrušuje.
  3. 139. Pod označení § 21 se vkládá nadpis § 21, který zní: „Kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva“.
  4. 140. V § 21 odst. 1 se slova „§ 19g odst. 1 a § 20 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 20 odst. 1 a § 20c odst. 1“, slova „kritérií udržitelnosti“ se nahrazují slovy „těchto kritérií“ a za slovy „motorového benzinu“ se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
  5. 141. V § 21 odst. 1, § 21 odst. 2 písm. b), § 21 odst. 3 písm. b), § 21 odst. 5 a § 32 odst. 6 písm. d) se za slova „kritéria udržitelnosti“ vkládají slova „a úspor emisí skleníkových plynů“.
  6. 142. V § 21 odst. 2 až 5, § 21 odst. 8 a 9, § 21 odst. 12 a 13 a § 34 odst. 5 písm. b), c) a e) se za slova „kritérií udržitelnosti“ vkládají slova „a úspor emisí skleníkových plynů“.
  7. 143. V § 21 odst. 12 se slova „nebo na základě čl. 7c odst. 4 směrnice 2009/30/ES“ zrušují.
  8. 144. V § 21 odst. 13 se slovo „biopaliv“ nahrazuje slovy „a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva“.
  9. 145. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:

    㤠21a

    Odkaz

    (1) Výrobce, dovozce a prodejce biopaliva, dovozce a prodejce motorového benzinu nebo motorové nafty s přídavkem biopaliva podle § 21 odst. 1 a výrobce, dovozce a prodejce kapalných nebo plynných produktů určených k výrobě biopaliv podle § 21 odst. 1 jsou povinni ke každé dodávce neprodleně vkládat údaje stanovené přílohou I nařízení Komise (EU) 2022/996 do databáze Evropské unie zřízené Evropskou komisí pro sledování paliv používaných v odvětví dopravy.

    (2) Certifikační orgán podle nařízení Komise (EU) 2022/996 může poskytovat certifikační služby na území České republiky pouze po předchozí registraci u ministerstva. Tento certifikační orgán je povinen

    1. a) neprodleně po vydání certifikátu podle nařízení Komise (EU) 2022/996 zaslat jeho kopii ministerstvu,
    2. b) oznámit ministerstvu ověřování prokázání splnění kritérií udržitelnosti podle § 21 odst. 12 na území České republiky před zahájením tohoto ověřování, včetně uvedení data a místa ověřování a identifikačních údajů ověřované osoby,
    3. c) poskytnout na vyžádání ministerstvu veškeré údaje a doklady poskytnuté ověřovanou osobou za účelem ověřování podle písmene b),
    4. d) umožnit na vyžádání ministerstvu a Ministerstvu zemědělství, popřípadě osobě pověřené podle § 36 účast na ověřování a po skončení ověřování poskytnout ministerstvu písemně závěry ověřování včetně dokumentace, na základě které byly závěry přijaty, a
    5. e) zasílat ministerstvu každoročně vždy k 28. únoru souhrnnou zprávu o všech jím provedených ověřováních na území České republiky v uplynulém kalendářním roce obsahující též závěry jednotlivých ověřování.“.
  1. 146. § 21a včetně nadpisu zní:

    㤠21a

    Odkaz

    Vkládání údajů do databáze Evropské unie

    (1) Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny ke každé dodávce neprodleně vkládat do databáze Evropské unie zřízené Evropskou komisí pro sledování paliv používaných v odvětví dopravy údaje stanovené přílohou I prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/996 ze dne 14. června 2022 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy.

    (2) Povinnost podle odstavce 1 se vztahuje na

    1. a) výrobce, dovozce a prodejce biopaliva,
    2. b) dovozce a prodejce motorového benzinu nebo motorové nafty s přídavkem biopaliva podle § 21 odst. 1,
    3. c) výrobce, dovozce a prodejce kapalných nebo plynných produktů určených k výrobě biopaliv podle § 21 odst. 1,
    4. d) výrobce, dovozce a prodejce obnovitelných paliv nebiologického původu nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a
    5. e) dodavatele vybraných pohonných hmot.“.