§ 19
změněno 10. 8. 2006 zákonem 401/2006 Sb.
§ 19 Biomedicínský technik (1) Biomedicínský technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace pracuje se zdravotnickými přístroji a obsluhuje je, pokud nemůže svojí činností přímo ovlivnit zdravotní stav pacientů. Přitom zejména a) kontroluje a opravuje zdravotnické přístroje a, vede jejich výkaznictví, organizuje a koordinuje technické služby související s provozem zdravotnické techniky, a pokud splňuje kvalifikační předpoklady stanovené zvláštním právním předpisem13a), opravuje zdravotnické přístroje, b) provádí technické instruktáže pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnických přístrojů a bezpečnosti práce, c) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků14) a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu. (2) Biomedicínský technik pod odborným dohledem klinického inženýra nebo klinického technika se specializovanou způsobilostí v oboru na základě indikace lékaře a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem pracuje se zdravotnickými přístroji a obsluhuje je, pokud může svojí činností přímo ovlivnit jejich zdravotní stav pacientů. Přitom zejména a) kalibruje kritické bloky zdravotnických přístrojů, b) zajišťuje technickou asistenci při elektrofyziologických vyšetřeních, impulzoterapii srdce a při vyšetřeních zobrazovacími metodami, c) modifikuje diagnostický software pro interpretaci elektroencefalogramu, elektrokardiogramu a další konzultační a expertní diagnostické systémy. (3) Biomedicínský technik se podílí pod přímým vedením klinického inženýra nebo klinického technika se specializovanou způsobilostí v oboru na a) výběru zdravotnických přístrojů, zejména hodnotí jejich vlastnosti ve vztahu k poskytované zdravotní péči, b) koncipování kompletů zdravotnických technologií, c) obsluze zdravotnických přístrojů pro mimotělní oběh, d) hodnocení a klinických zkouškách zdravotnických přístrojů podle zvláštního právního předpisu22). (4) Biomedicínský technik nevykonává činnosti související s obsluhou těch částí radiologických zařízení23), které jsou zdrojem ionizujícího záření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí podle zvláštních právních předpisů24).