„§ 17b
Odkaz „§ 17bDlouhodobé vízum
Dlouhodobým vízem je vízum k pobytu nad 90 dnů.“.
„(2) Zajištění prostředků k pobytu na území ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a), jde-li o pobyt na území delší než 3 měsíce, se prokazuje
„(1) Rozsah údajů uvedených v pozvání k pobytu cizince na území, který nepřesáhne dobu 3 měsíců, stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství27).
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
Dlouhodobým vízem je vízum k pobytu nad 90 dnů.“.
Dosavadní body 4 až 7 se označují jako body 5 až 8.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
(1) Podmínky udělování krátkodobého víza, důvody jeho neudělení, podmínky prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum a důvody zrušení jeho platnosti stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství27). O důvodech neudělení krátkodobého víza nebo zrušení jeho platnosti je cizinec informován na jednotném formuláři27).
(2) Krátkodobé vízum na hraničním přechodu uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.
(3) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum podává cizinec policii.
(4) Rodinný příslušník občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá, je oprávněn podat žádost o udělení krátkodobého víza také na hraničním přechodu.
(5) Rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže
(6) Zastupitelský úřad písemně informuje rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá, o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem. V případě neudělení víza na hraničním přechodu informace o oprávnění požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza ministerstvo (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem sděluje policie.“.
„(3) Vízum podle odstavců 1 a 2 se uděluje s dobou platnosti na 6 měsíců.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
Poznámka pod čarou č. 29 zní:
„(4) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), c) až e) a doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30).
„(6) Povinnost předložit k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů prostředky k pobytu na území podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, na nezletilé dítě azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo na nezletilé dítě manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany. Namísto cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a) jsou cizinci uvedení ve větě první k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů oprávněni předložit i jiný doklad vydaný státem, jehož jsou občanem nebo v němž pobývají, z něhož lze zjistit údaje o jejich totožnosti a občanství.
(7) Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno zaručeným elektronickým podpisem, který je založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“); to neplatí, je-li potvrzení dodáno prostřednictvím datové schránky.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.
„(3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j; na požádání je cizinec současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Věta druhá se nepoužije, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.“.
„(6) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v průkazu o povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak.“.
„(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec, který před vstupem na území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako rodinný příslušník držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci32) (dále jen „modrá karta“). Žádost je cizinec povinen podat ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.
„(2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec, který pobýval jako rodinný příslušník držitele modré karty v jiném členském státě Evropské unie32), dále povinen předložit doklad o oprávnění k pobytu, který mu jako rodinnému příslušníkovi držitele modré karty vydal jiný členský stát Evropské unie.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
Poznámka pod čarou č. 33 zní:
(1) Žádost o vydání modré karty32) je oprávněn podat cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) může být obsazena cizincem, který není občanem Evropské unie, nejde-li o
(2) Za vysokou kvalifikaci podle odstavce 1 se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky.
(3) Žádost o vydání modré karty podává cizinec na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání modré karty podat ministerstvu cizinec, který pobývá na území
(4) Modrá karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci po dobu v ní uvedenou.
(5) Jde-li o výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a jedná se o regulované povolání, ministerstvo rozhodne o vydání modré karty po vyjádření příslušného uznávacího orgánu35).
(6) Ministerstvo žádost o vydání modré karty zamítne, jestliže
(7) Ministerstvo v modré kartě v rubrice druh povolení vyznačí záznam „MODRÁ KARTA EU“.
(8) Skončí-li držiteli modré karty pracovní poměr v době její platnosti, je povinen tuto skutečnost ve lhůtě do 3 pracovních dnů oznámit ministerstvu.
(9) Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele modré karty podléhá během prvních dvou let pobytu na území předchozímu souhlasu ministerstva. Ministerstvo souhlas s uvedenými změnami udělí na žádost držitele modré karty, pokud držitel této karty podmínky uvedené v odstavci 1 i nadále splňuje. Po uplynutí dvou let pobytu na území je držitel modré karty povinen tyto změny oznámit ministerstvu ve lhůtě do 3 pracovních dnů.
(10) Ministerstvo po posouzení žádosti o vydání modré karty písemně informuje zaměstnavatele o tom, že cizinec splnil podmínky pro vydání modré karty; v informaci uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a státní občanství cizince, datum, od kdy splňuje podmínky pro vydání modré karty, označení pracovní pozice, pro kterou bude modrá karta vydána, číslo modré karty vydané cizinci a datum jejího převzetí.
(1) K žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen předložit
(2) Cizinec, který před podáním žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, je dále povinen předložit doklad prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny podle § 42b odst. 1 písm. d).
(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí modré karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu32), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
„(2) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území se dále udělí na žádost cizince, kterému skončila platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu bylo toto povolení zrušeno z důvodu ukončení trestního řízení, a probíhá řízení proti zaměstnavateli o vyplacení dlužné mzdy a tato mzda nebyla cizinci vyplacena.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.
„(1) Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je povinen se do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.“.
„(7) Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je doba, na niž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky.
(8) Modrá karta podle § 42i se považuje za platnou
(9) Modrá karta vydaná jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platnou do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání modré karty podle § 42i, pokud v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie cizinec požádal o vydání modré karty podle § 42i a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie.
(10) Na platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele modré karty a na platnost takového oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavce 8 a 9 vztahují obdobně.“.
„(11) Žádost o prodloužení platnosti modré karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42j odst. 1 písm. a) až d), s výjimkou fotografie.
„(7) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen předložit
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
„(9) Jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu cizinci, který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem5a), který cizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizince do tohoto systému. Vydání povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.“.
„(6) Ministerstvo udělí výjezdní příkaz cizinci, kterému zanikla platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle odstavce 5; cizinec je povinen ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem z území vycestovat.“.
(1) Ministerstvo zruší platnost modré karty, jestliže
(2) Ministerstvo dále zruší platnost modré karty, jestliže
(3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost modré karty, stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.“.
(1) Pobývá-li cizinec, který je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie, na území neoprávněně, policie mu vydá rozhodnutí o povinnosti opustit území.
(2) Postup podle odstavce 1 se nepoužije, pokud by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.
(3) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá dále
(4) Policie v rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 stanoví dobu k opuštění území, a to v rozmezí 7 až 60 dní. Pokud by podle rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 měla doba k opuštění území začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k opuštění území je cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje.
(1) Žádost o udělení dlouhodobého víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost je cizinec oprávněn podat pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt; to neplatí, jde-li o cizince, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. f).
(2) Žádost o udělení dlouhodobého víza se podává na úředním tiskopisu.
(3) Žádost o udělení dlouhodobého víza se považuje za nepřípustnou, jestliže
(4) Zastupitelský úřad cizinci, který podal nepřípustnou žádost o udělení dlouhodobého víza, vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené náležitosti a správní poplatek; současně cizince písemně informuje o důvodech nepřípustnosti žádosti.
(5) Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti cizince o udělení dlouhodobého víza snímat otisky prstů a pořizovat obrazové záznamy.“.
Dosavadní písmena h) až m) se označují jako písmena g) až l).
Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k).
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
„(4) Ministerstvo písemně informuje cizince o důvodech neudělení dlouhodobého víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení informace o neudělení dlouhodobého víza o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza (§ 180e).
(5) Jde-li o udělení dlouhodobého víza cizinci, který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná udělení víza se smluvním státem, který cizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizince do tohoto systému. Udělení víza ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
„(2) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o dlouhodobé vízum; jde-li o žadatele o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, zastupitelský úřad provede pohovor vždy, a to zejména s cílem zjistit bližší skutečnosti týkající se uváděného účelu pobytu na území. O provedeném pohovoru zastupitelský úřad sepíše záznam, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci žadatele, vylíčení průběhu pohovoru, datum, jméno a příjmení nebo služební číslo a podpis osoby provádějící pohovor a podpis žadatele.“.
„(4) Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizinci, který splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se nezapočítává doba pobytu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud na jeho území držitel modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie pobýval po dobu kratší než 18 měsíců. Do požadované doby nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu nepřesáhla 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
„(6) Ministerstvo je v případě důvodné pochybnosti, že cizinec má požadovanou znalost českého jazyka v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [§ 182a odst. 2 písm. a)], oprávněno doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka neuznat a požadovat vykonání zkoušky před komisí stanovenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; vykonání zkoušky cizinec nehradí. Nový doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka v tomto případě cizinci vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.“.
„(2) Dokladem o zajištění ubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem; to neplatí, je-li potvrzení dodáno prostřednictvím datové schránky.“.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g).
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
„(3) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci, který je držitelem modré karty, jestliže splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty a po dobu dvou let jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území. Do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie se nezapočítává doba pobytu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud na jeho území držitel modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie pobýval po dobu kratší než 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo umožněno společné soužití rodiny na území členských států Evropské unie.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
„(2) Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníku udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem; to neplatí, je-li potvrzení dodáno prostřednictvím datové schránky.“.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g).
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
„(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se v potvrzení o přechodném pobytu na území, v pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník v úředním styku užívají jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v těchto dokladech.“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).
„(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).
„(3) Je-li držitel potvrzení o přechodném pobytu na území přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti potvrzení, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele potvrzení, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.“.
„(2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza, a to policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum. Tato povinnost neplatí, pokud narozený cizinec v době podle odstavce 1 vycestuje z území.“.
„(4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle věty první neprodleně oznámit policii, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.“.
Poznámka pod čarou č. 38 zní:
„(2) Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí ministerstvu přerušení, pozastavení, zánik anebo zrušení živnostenského oprávnění cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
„(6) Příslušný uznávací orgán podle zvláštního právního předpisu35) informuje ministerstvo o rozhodnutí vydaném v řízení o uznání odborné kvalifikace týkající se držitele modré karty.
(7) Soud, který je určený k vedení obchodního rejstříku, nebo správní orgán, který je příslušný k vedení rejstříku, seznamu nebo evidence podnikajících fyzických osob podle zvláštního právního předpisu30), neprodleně písemně oznámí ministerstvu změnu nebo výmaz zápisu cizince v tomto rejstříku, seznamu nebo evidenci; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.
(8) Okresní správa sociálního zabezpečení neprodleně písemně oznámí ministerstvu, že cizinec ohlásil přerušení nebo ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.“.
„(8) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala cizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta a z tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu vydaného za účelem zaměstnání, je povinna uhradit náklady zdravotní péče poskytnuté cizinci v období od skončení pracovního poměru do vycestování cizince z území, nejdéle však po dobu, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta; to neplatí, pokud úhrada těchto nákladů je zajištěna jiným způsobem.
(9) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele modré karty, je povinna ministerstvu neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení držitele modré karty.
(10) Zdravotnické zařízení je povinno nejméně 24 hodin předem informovat policii o ukončení pobytu cizince ve zdravotnickém zařízení podle § 10 a 126b.“.
„(3) Cestovní doklad podle odstavce 1 písm. a) a b) pro účely udělení dlouhodobého víza nesmí být starší 10 let, musí obsahovat nejméně 2 volné stránky a doba jeho platnosti musí být delší nejméně o 3 měsíce, než je doba platnosti dlouhodobého víza; to neplatí, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.“.
(1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince
(2) Cizinci podle odstavce 1 vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa.
(3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po prohlášení krátkodobého víza za neplatné.
(4) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad.
(5) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá ministerstvo na žádost cizince,
Cizinci podle písmene a) se cestovní průkaz totožnosti vydá s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa; cizinci podle písmene b) a c) s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.
(6) Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po
(7) Zastupitelský úřad na pokyn ministerstva vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum a je
„(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.“.
„(2) Správním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se rozumí ukončení pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území.
(3) Doba k vycestování z území se stanoví v rozmezí 7 až 60 dnů. Je-li rozhodnutí o správním vyhoštění vydáno podle § 119 odst. 1 písm. a), je policie oprávněna stanovit dobu k vycestování z území kratší než 7 dní. Pokud by podle rozhodnutí o správním vyhoštění měla doba k vycestování z území začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k vycestování z území je cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
„(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) anebo b), nebo až na 3 roky, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. c).“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
„(8) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu neprodleně policie pro řízení o správním vyhoštění opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.“.
„(6) Policie občanu Evropské unie, který požádal o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo o povolení trvalého pobytu, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud netrvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu.
(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění se nevydává, jde-li o předání cizince podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009.“.
„(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, lze vydat pouze v případě, že závažným způsobem ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu. Rozhodnutí o správním vyhoštění nelze vydat, jde-li o
„(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.“.
„(7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, byl-li cizinci udělen azyl. Jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. a), platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl, platné po dobu rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.
„(10) Policie informuje cizince, který se na území zdržuje neoprávněně a se kterým bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3, o právu požadovat po zaměstnavateli nevyplacenou mzdu nebo plat, a to včetně případných nákladů na zaslání mzdy nebo platu do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Dále cizinci sdělí, že má právo informovat příslušný orgán inspekce práce41) o porušení právní povinnosti zaměstnavatelem.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
„(7) Policie vydá na žádost cizince, který se po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění stal občanem jiného členského státu Evropské unie, nové rozhodnutí5d), kterým zruší rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud nehrozí nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje v případě cizince, který se po pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění stal rodinným příslušníkem občana Evropské unie.“.
(1) Náklady spojené se správním vyhoštěním zahrnují náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady. Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se dále zahrnují náklady podle věty první za cizince ubytovaného v zařízení společně s cizincem zajištěným za účelem správního vyhoštění.
(2) Jde-li o správní vyhoštění cizince, který byl na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, je-li podle zvláštního právního předpisu8e) vyžadováno, nebo platného oprávnění k pobytu, je povinen náklady spojené se správním vyhoštěním podle odstavce 1 uhradit ten, kdo cizince zaměstnal. Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním takto uhradit, je povinen tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit ten, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu, v rámci jejíhož plnění zaměstnavatel cizince zaměstnával, nebo každý, kdo na základě svých existujících obchodních smluvních vztahů věděl nebo vědět měl a mohl o zaměstnávání cizinců bez povolení k zaměstnání nebo platného oprávnění k pobytu u zaměstnavatele. Věta první a druhá se nepoužijí v případě
(3) Nehradí-li náklady spojené se správním vyhoštěním osoba uvedená v odstavci 2 a pokud tyto náklady nebyly uhrazeny z finanční záruky složené cizincem nebo složitelem podle § 123c, je povinen tyto náklady uhradit cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění.
(4) Neuhradí-li cizinec ve stanovené lhůtě náklady spojené se správním vyhoštěním a nebyly-li náklady uhrazeny z finanční záruky, jsou povinni tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit postupně v pořadí
(5) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím stanoví, v jaké lhůtě a výši je osoba podle odstavců 2 až 4 povinna náklady spojené se správním vyhoštěním nebo jejich zbývající část uhradit. Odvolání není proti tomuto rozhodnutí přípustné.
(6) Nebyly-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhrazeny podle odstavců 2 až 4, nese tyto náklady do doby jejich úhrady
(1) Zvláštním opatřením za účelem vycestování cizince z území (dále jen „zvláštní opatření za účelem vycestování“) je
(2) Zvláštní opatření za účelem vycestování lze uložit, je-li důvodné nebezpečí, že cizinec v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění k vycestování z území nevycestuje.
(3) O druhu a způsobu výkonu zvláštního opatření za účelem vycestování rozhoduje policie. Při rozhodování o uložení zvláštního opatření policie zkoumá, zda jeho uložením neohrozí výkon správního vyhoštění, a přihlíží k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(4) Policie zvláštní opatření za účelem vycestování neuloží, jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu.
(5) Výrok o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování je zpravidla součástí rozhodnutí o správním vyhoštění. Odvolání proti výroku o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nemá odkladný účinek.
(6) Cizinec je povinen splnit povinnost uloženou mu v rozhodnutí o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování a vycestovat z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění.
(7) V případě, že cizinec závažným způsobem poruší povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nebo v době k vycestování stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění nevycestuje, policie takového cizince zajistí. V případě, že splnění povinnosti zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen povinnost splnit neprodleně po zániku těchto důvodů.
(1) Finanční záruka se skládá na účet policie a je vratná po vycestování cizince z území nebo poté, co mu byl povolen dlouhodobý anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu2), uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k přechodnému pobytu. Policie se s cizincem nebo složitelem dohodne na způsobu vrácení finanční záruky. Náklady na vrácení finanční záruky nese složitel nebo cizinec.
(2) Cizinec nebo složitel je po splnění podmínek stanovených v odstavci 1 oprávněn do 5 let ode dne složení finanční záruky policii požádat o vrácení finanční záruky.
(3) V případě, že cizinec z území vycestoval, je povinen žádost podat osobně prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je občanem, ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo smluvním státem5a). Složil-li finanční záruku složitel, je cizinec, za kterého byla finanční záruka složena, povinen se bez zbytečného odkladu po vycestování z území osobně ohlásit na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt; zastupitelský úřad policii potvrdí ohlášení se cizince na zastupitelském úřadě.
(4) Policie zamítne žádost o vrácení finanční záruky, jestliže
(5) Policie je oprávněna finanční záruku použít na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním cizince z území, jestliže cizinec nevycestuje ve stanovené době a pobývá na území neoprávněně.
(6) Finanční záruka připadne státu, jestliže cizinec nebo složitel ve lhůtě do 5 let ode dne složení finanční záruky nepožádal o její vrácení nebo nebyly v této době splněny podmínky pro její vrácení.
(7) O důvodech, pro které finanční záruka může být použita na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním nebo připadnout státu, musí být cizinec nebo složitel poučen před jejím složením.“.
(1) Policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto nebo mu byl uložen jiným členským státem Evropské unie zákaz vstupu platný pro území členských států Evropské unie a nepostačuje uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, pokud
(2) V řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(3) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy výkonu správního vyhoštění. Při stanovení doby trvání zajištění je policie povinna zohlednit případy nezletilých cizinců bez doprovodu a rodin či jiných osob s dětmi. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy výkonu správního vyhoštění, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(4) Je-li rozhodováno o zajištění nezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu policie neprodleně opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.
(5) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodu, pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. V případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodu, je policie oprávněna cizince zajistit z důvodů uvedených v odstavci 1 do doby, než je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění.
(6) Policie zajištěného cizince poučí o oprávnění obrátit se na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění17), a dále o oprávnění podat ve správním soudnictví žalobu proti rozhodnutí o zajištění nebo prodloužení doby trvání zajištění. Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu, poučí policie o těchto oprávněních opatrovníka.