Platné znění

Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ
  1. 49. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen „mimo stojící společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen „ovládací smlouva“)“.
  2. 50. V § 8 odst. 1 písm. e) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
  3. 51. V § 8 odst. 1 písm. f) se za slova „soukromého životního pojištění“ vkládají slova „nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „7“.
  4. 52. V § 8 se odstavec 2 zrušuje.

    Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8.

  1. 53. V § 8 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
  2. 54. V § 8 odst. 5 větě první se slova „z depozitní směnky vystavené bankou“ nahrazují slovy „ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele“.
  3. 55. V § 8 odstavec 7 zní:

    „(7) Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. V případě jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.“.

  1. 56. V § 8 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.“.
  2. 57. V § 9 odst. 6 větě první se slova „a nehmotného“ zrušují.
  3. 58. V § 9 odst. 6 větě druhé se slova „účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného“ nahrazují slovem „vést“.
  4. 59. V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní:

    „(7) Při nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu70) je příjmem pronajímatele, který nevede účetnictví, také

    1. a) hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na nájemce, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena,
    2. b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostí a věcí movitých v podniku na začátku nájmu a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu stanovenou podle zvláštního právního předpisu1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví nájemce, vedeném podle zvláštních právních předpisů.20)

    Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.“.

  1. 60. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu“.
  2. 61. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
    1. „j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu.70)“.
  1. 62. V § 10 odstavec 2 zní:

    „(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtě uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), c), r) a w) vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.“.

  1. 63. V § 10 odst. 3 písmeno a) zní:
    1. „a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,“.
  1. 64. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období.“.
  2. 65. V § 10 se na konci odstavce 6 doplňují věty „U příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.“.
  3. 66. V § 10 se na začátek odstavce 8 vkládají věty „Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem,20) při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku.“.
  4. 67. V § 11 se věta druhá nahrazuje větou „Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle této smlouvy; přitom výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány ve stejném poměru jako příjmy.“.
  5. 68. V § 11 větě poslední se za slovo „mohou“ vkládá slovo „spoluvlastníci“.
  6. 69. V § 14 odst. 1 větě třetí se slova „předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,66)“ nahrazují slovy „podle § 7 odst. 2 písm. d)“.
  7. 70. V § 14 odst. 2 písmeno c) zní:
    1. „c) uvedené v § 7 odst. 2 písm. d).“.
  1. 71. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „23 520 Kč“ nahrazuje částkou „25 560 Kč“.
  2. 73. V § 15 odst. 3 větě druhé se slova „v samostatném přiznání k dani“ zrušují.
  3. 74. V § 15 odst. 8 větě první se za slova „na ochranu zvířat“ vkládají slova „a jejich zdraví“.
  4. 75. V § 15 odst. 10 větě poslední se slova „Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu“ nahrazují slovy „Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba“.
  5. 76. V § 15 odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 32) zní:

    „(11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob,62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby32) nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.63) V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 10 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

  6. 32) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“.
  1. 77. V § 15 odst. 12 větě první se za slova „poplatníkem na“ vkládá slovo „jeho“.
  2. 78. V § 15 odst. 12 se věta druhá nahrazuje větou „Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč.“.
  3. 79. V § 15 odst. 13 se věta první nahrazuje tímto textem: „Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené běžné pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,89) za předpokladu, že výplata pojistného plnění důchodu nebo jednorázového plnění je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Jednorázově zaplacené pojistné se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.“.
  4. 80. V § 15 odst. 13 se věta poslední nahrazuje větou „Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.“.
  5. 81. V § 15 se doplňuje odstavec 14, který zní:

    „(14) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.82) Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.“.

  1. 82. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
    1. „d) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.1c)“.
  1. 83. V § 18 odst. 4 se na konci písmene b) doplňují slova „a dále příjmy obcí a krajů plynoucí z výnosů daní nebo podílu na nich, výnosů poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem obcí nebo krajů,“.
  2. 84. V § 18 odst. 8 se slova „vyšší územní samosprávné celky“ nahrazují slovem „kraje“.

    Poznámka pod čarou č. 17d) zní:

  3. „17d) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 85. V § 18 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se k předchozí větě nepřihlíží.“.
  2. 86. V § 18 odst. 12 se slova „připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)“ nahrazují slovy „určená ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.9c)“.
  3. 87. V § 18 odst. 13 úvodní části textu se za slovo „zřízených“ vkládají slova „zvláštním právním předpisem nebo“.
  4. 88. V § 18 se doplňuje odstavec 14, který včetně poznámky pod čarou č. 17o) zní:

    „(14) U poplatníků zřízených zvláštním právním předpisem k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání17o) jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů

    1. a) z investičních dotací,
    2. b) z úroků z vkladů na běžném účtu.
  5. 17o) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 89. V § 19 odst. 1 písmeno c) zní:
    1. „c) příjmy
      1. 1. z cenově regulovaného18d) nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů,18e)
      2. 2. z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f) a z nájemného z bytů a garáží užívaných společníky nebo členy poplatníků, vzniklých proto, aby se stali vlastníky domů, a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním uvedených bytů a garáží, a to za předpokladu, že u nájemného z bytů budou dodržena pravidla regulace nájemného z bytů platná do 17. prosince 2002 týkající se uvedených bytů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pravidla jiná,“.
  1. 90. V § 19 odst. 1 písmeno h) zní:
    1. „h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání,19a) pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,“.
  1. 91. V § 19 odst. 1 písmeno ch) včetně poznámky pod čarou č. 92) zní:
    1. „ch) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu,92)
  2. 92) § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 92. V § 19 odst. 1 písm. t) se za slovo „zřízené“ vkládají slova „zvláštním právním předpisem nebo“.
  2. 93. V § 19 odst. 1 písm. u) se slova „úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích“ nahrazují slovy „příjmy z účasti v akciové společnosti a příjmy z podílu na zisku z podílového listu (dále jen „dividendové příjmy“) a úrokové příjmy z vkladů u bank plynoucí“.
  3. 94. V § 19 odst. 1 se písmeno zd) zrušuje.

    Dosavadní písmena ze) a zf) se označují jako písmena zd) a ze).

  1. 97. V § 20 odstavec 2 zní:

    „(2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23 až 33.“.

  1. 98. Poznámka pod čarou č. 19b) se zrušuje.
  2. 99. V § 20 odst. 3 se ve větě třetí na konci doplňují slova „nebo k přeměně investiční společnosti podle zvláštního právního předpisu70)“.
  3. 100. V § 20 odstavec 6 zní:

    „(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.9c)“.

  1. 101. V § 20 odstavec 7 zní:

    „(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby, u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu a u veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“.

  1. 102. V § 20 odst. 8 větě první se za slova „na ochranu zvířat“ vkládají slova „a jejich zdraví“.
  2. 103. V § 20b odst. 2 se slova „ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem“ nahrazují textem
    1. „a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b)
    2. b) u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu9c)“.
  1. 104. V § 21 odst. 1 se číslo „31“ nahrazuje číslem „28“.
  2. 107. V § 21 odst. 5 se slova „platná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo jeho části“ nahrazují slovy „účinná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání“.
  3. 108. V § 22 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 10 a 11, které znějí:
    1. „10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu,
    2. 11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením.“.
  1. 109. V § 22 odst. 3 se slova „písm. b) a odst. 4 písm. b)“ zrušují.
  2. 110. V § 23 odstavec 2 zní:

    „(2) Pro zjištění základu daně se vychází

    1. a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví.20) Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů, pro účely tohoto zákona použije k zjištění výsledku hospodaření zvláštní právní předpis.20i) Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti,
    2. b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.
  3. 20i) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
    Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi.
    Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami.“.
  1. 111. V § 23 odst. 3 se slova „Hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „Výsledek hospodaření“ a slova „hospodářský výsledek“ se nahrazují slovy „výsledek hospodaření“.
  2. 112. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 4 se slova „nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji“ zrušují a za slovo „provedena“ se doplňuje text „a ovlivnila výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření se zvyšuje dále o částku, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodu 1 za předchozí zdaňovací období, a to v tom zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností zaúčtována rozvahově“.
  3. 113. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 5 větě první se slova „účtujícím v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví,“.
  4. 114. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 6 větě první se slova „účtujícího v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví,“.
  5. 115. V § 23 odst. 3 písm. a) se čárka na konci bodu 6 nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto smluvních sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem než jejím zaplacením a její výše byla podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částku této pohledávky zvýšit výsledek hospodaření.“.
  6. 116. V § 23 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují body 7 až 12, které včetně poznámky pod čarou č. 94) znějí:
    1. „7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní právní předpis,22a) u poplatníka, který nevede účetnictví,
    2. 8. rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva94) nebo část tohoto rozdílu, o který nebyla snížena nabývací cena podílu (§ 24 odst. 7), a to ke dni vzniku obchodní společnosti nebo družstva při založení nové obchodní společnosti nebo družstva, v ostatních případech ke dni splacení vkladu.70) Toto se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 2,
    3. 9. prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků,
    4. 10. kladný rozdíl mezi vzájemnými závazky a pohledávkami zúčastněných a nástupnických obchodních společností nebo družstev, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny splynutím osoby dlužníka a věřitele, vyloučený v zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu, a to u nástupnické společnosti nebo družstva v prvním zdaňovacím období nebo období, za něž je nástupnická společnost povinna podat daňové přiznání, přičemž tento rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny. Tento rozdíl se snižuje o tu část pohledávky zanikající v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné podle § 24. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky a závazky z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů,
    5. 11. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem20) u společníka nebo člena družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku,
    6. 12. částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu,88) pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtována ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.
  7. 94) § 163a odst. 3 obchodního zákoníku.“.
  1. 117. V § 23 odst. 3 písm. b) bodech 1 a 2 se slova „účtujícího v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, který vede účetnictví,“.
  2. 118. V § 23 odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje bod 3, který zní:
    1. „3. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které nebyly výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. w),“.
  1. 119. V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 3 se slova „zúčtovány ve prospěch výnosů“ nahrazují slovy „zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů“.
  2. 120. V § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 zní:
    1. „4. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak,“.
  1. 121. V § 23 odst. 3 se na konci písmene c) doplňuje bod 5, který zní:
    1. „5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou70) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů.“.

    Na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Obdobně se postupuje, je-li daňové přiznání podáváno za jiné období, než je zdaňovací období.“.

  1. 122. V § 23 odst. 4 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 35a) zní:
    1. „a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36. U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují také úrokové příjmy z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,35d)
  2. 35a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 123. V § 23 odst. 4 písm. e) se slovo „zúčtované“ nahrazuje slovem „zaúčtované“.
  2. 124. V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,“.
  3. 125. V § 23 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až k), která včetně poznámky pod čarou č. 95) znějí:
    1. „g) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20) pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem, který nebyl v předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl od daně osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje (nákladu),
    2. h) částka vyplacená společníkovi obchodní společnosti nebo členovi družstva z titulu účasti v obchodní společnosti nebo družstvu při snížení základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24 odst. 7),
    3. i) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) cenného papíru nebo podílu v obchodní společnosti nebo v družstvu a změna ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou), o které je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu.20) Toto se nevztahuje na změnu reálné hodnoty cenného papíru, který je obchodovatelný na veřejném trhu, a to i zahraničním, nachází-li se tento zahraniční trh v členském státě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo bylo-li obchodování prostřednictvím zahraničního trhu schváleno Komisí pro cenné papíry95) (dále jen „registrovaný cenný papír“) a na změnu reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu16) a cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního fondu. Pro stanovení, zda se jedná o cenný papír podle předchozí věty, je rozhodující stav ke dni prodeje tohoto cenného papíru. Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákona nepovažuje za ocenění reálnou hodnotou,20)
    4. j) u poplatníka uvedeného v § 17 částka zaúčtovaná ve prospěch výnosů ve výši rozdílu mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva,94) pokud se o ni snižuje nabývací cena podílu,
    5. k) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu.20)
  4. 95) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 126. V § 23 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 20d) zní:

    „(7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.1a) Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček,20d) se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy; toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem společník nebo člen družstva uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí

    1. a) kapitálově spojené osoby, přitom
      1. 1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,
      2. 2. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými,
    1. b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby
      1. 1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,
      2. 2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké20c) podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými,
      3. 3. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,
      4. 4. blízké,20c)
      5. 5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

      Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů.

  2. 20d) § 657 a násl. občanského zákoníku.“.
  1. 127. V § 23 odst. 8 se v úvodní části textu slova „Hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „Výsledek hospodaření“.
  2. 128. V § 23 odst. 8 písm. a) se slova „účtujících v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou účetnictví,“.
  3. 129. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 1 se slova „účtují v soustavě podvojného“ nahrazují slovy „vedou“.
  4. 130. V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 2 větě první se slova „účtují v soustavě jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „vedou daňovou evidenci“ a za slovo „přijatých“ se vkládají slova „a zaplacených“.
  5. 131. V § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 zní:
    1. „3. v případech, kdy poplatník nevede účetnictví s výjimkou uvedenou v bodě 2, ani nevede daňovou evidenci, o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a zaplacených záloh.“.
  1. 132. V § 23 odst. 8 větě poslední se v závěrečné části textu slova „jestliže nebyli účetní jednotkou.20)“ nahrazují slovy „nebo při zahájení vedení daňové evidence.“.
  2. 133. V § 23 odst. 13 větě první se slova „neúčtujících v soustavě podvojného“ nahrazují slovy „, kteří nevedou“.
  3. 134. V § 23 odst. 14 se věta první nahrazuje větou „Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví.“.
  4. 135. V § 23 odst. 14 se věta druhá nahrazuje větou, která zní: „Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li vedení účetnictví před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně.“.
  5. 136. V § 23 odstavec 15 zní:

    „(15) Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté závazky (dále jen „oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku“). Kladný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního právního předpisu20) součástí příjmů (výnosů). Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku. Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený podnik nebo část podniku se oceňovací rozdíl nemění. Při nájmu podniku,70) jehož pronajímatel odpisoval oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku, může nájemce na základě písemné smlouvy s pronajímatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo při převodu jmění na společníka nebo při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva70) se neodepsaná část kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní společnost nebo družstvo pokračuje v zahrnování do základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo. Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill) se zahrnuje do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku.“.

  1. 137. V § 23 odst. 16 se slova „účetní“ zrušují.
  2. 138. V § 23 odst. 16 se věta první nahrazuje větou „Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, vstupuje do základu daně příjem z prodeje a hodnota všech postupovaných závazků.“.
  3. 140. Nadpis pod § 24 se přesouvá nad § 24.
  4. 141. V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a dále členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů založeným podle zvláštního právního předpisu96) do výše 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání,“.

    Poznámka pod čarou č. 96) zní:

  5. „96) § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 142. V § 24 odst. 2 písm. f) větě druhé se slova „účtujících v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou účetnictví,“.
  2. 143. V § 24 odst. 2 písm. h) se na konci bodu 1 čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „přitom uplatňuje-li odpisy nájemce z hmotného majetku a nehmotného majetku najatého podle smlouvy o nájmu podniku,70) je výdajem (nákladem) pouze část nájemného, která převyšuje nájemcem uplatňované odpisy,“.
  3. 144. V § 24 odst. 2 písm. h) bodě 2 se slova „účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou daňovou evidenci“.
  4. 145. V § 24 odst. 2 písmeno ch) zní:
    1. „ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka,26ch) a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,“.
  1. 146. V § 24 odst. 2 písm. i) se slova „odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva“ nahrazují slovy „odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou70)“.
  2. 147. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 2 se slovo „sídlo“ nahrazuje slovem „místo“.
  3. 148. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se slova „zvýšená na dvojnásobek“ zrušují.
  4. 149. V § 24 odst. 2 písm. o) se slova „účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví“ nahrazují slovy „, kteří vedou daňovou evidenci“.
  5. 150. V § 24 odst. 2 písm. s) se v úvodní části textu slova „u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví“ nahrazují slovy „u poplatníka, který vede účetnictví“.
  6. 151. V § 24 odst. 2 písm. s) bodě 1 se slova „s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),“ zrušují.
  7. 152. V § 24 odst. 2 písm. s) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní:
    1. „3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení.“.

    Ve větě první na konci textu za bodem 3 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“.

  1. 153. V § 24 odst. 2 písm. t) větě první se za slovo „vkladem“ vkládají slova „nebo přeměnou70)“.
  2. 154. V § 24 odst. 2 písm. t) větě druhé se za slovo „vkladem“ vkládají slova „nebo přeměnou70)“ a za slovo „vložením“ se vkládají slova „nebo přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou20)“.
  3. 155. V § 24 odst. 2 písm. v) se v úvodní části textu za slovo „odpisy,20)“ vkládají slova „s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),“.
  4. 156. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 1 se slova „(s výjimkou změny právní formy)“ zrušují a slova „nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidce“ se nahrazují slovy „nebo u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20)“.
  5. 157. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 větě první se slova „vymezeného zvláštními právními předpisy20)“ nahrazují slovy „, který se neodpisuje podle tohoto zákona (§ 32a)“ a slova „(s výjimkou změny právní formy)“ se zrušují.
  6. 158. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se věta třetí nahrazuje větou „U nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní společnosti nebo družstva jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20) a to za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u zanikající obchodní společnosti nebo družstva pořízen úplatně.“.
  7. 159. V § 24 odst. 2 písm. v) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill),“.
  8. 160. V § 24 odst. 2 písm. y) úvodní část textu zní: „u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti,70) případně hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech, byla zahrnuta do základu daně zjištěného podle § 23 až 33 a k níž lze tvořit opravné položky podle písmene i), za dlužníkem,“.
  9. 161. V § 24 odst. 2 písm. y) bod 1 zní:
    1. „1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu26i) nebo u něhož soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku a pohledávka byla poplatníkem přihlášena do konkursu a měla být vypořádána z konkursní podstaty,“.
  1. 162. V § 24 odst. 2 písm. y) se slova „hospodářského výsledku“ nahrazují slovy „výsledku hospodaření“.
  2. 163. V § 24 odst. 2 písm. za) se slova „hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „výsledek hospodaření“.
  3. 164. V § 24 odst. 2 písmeno zc) zní:
    1. „zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů) s nimi přímo souvisejících za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,“.
  1. 165. V § 24 odst. 2 písmena zg) až zi) znějí:
    1. „zg) úhrn výdajů (nákladů) na deriváty,95) a to jen do výše úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů za zdaňovací období; přitom písmeno zc) a § 23 odst. 4 písm. e) v tomto případě nelze využít. Do úhrnu výdajů (nákladů) na deriváty a úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů se zahrnuje i změna reálné hodnoty, o které nebylo účtováno při dílčím nebo konečném vypořádání. Pokud tento úhrn výdajů (nákladů) na deriváty je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů (výnosů) z derivátů převýší úhrn výdajů (nákladů) na deriváty v tomto jednotlivém období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání. Toto ustanovení se nevztahuje na deriváty, které poplatník prokazatelně sjednal za účelem zajištění,
    2. zh) náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,5) s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních výdajů se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné dohodnuté v kolektivní smlouvě ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného, zvýšení stravného až do výše 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,5) a dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách,
    3. zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,“.
  1. 166. V § 24 odst. 2 písmeno zn) zní:
    1. „zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,“.
  1. 167. V § 24 odst. 2 písm. zo) se slova „maximálně však“ nahrazují slovy „která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,89) maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance“.
  2. 168. V § 24 odst. 2 se písmeno zp) zrušuje.

    Dosavadní písmeno zr) se označuje jako písmeno zp).

  1. 169. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zr), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
    1. „zr) u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu,6a) a to až do výše 2 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů.
  2. 6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.“.
  1. 170. V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „U osobního automobilu kategorie M1 s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,97) přesáhne-li nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí za celou dobu trvání nájmu částku 900 000 Kč, uznává se jako výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši 900 000 Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z 900 000 Kč připadající na příslušné zdaňovací období.“.

    Poznámka pod čarou č. 97) zní:

  2. „97) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.“.
  1. 171. V § 24 odstavec 5 zní:

    „(5) Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

    1. a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo,
    2. b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
    3. c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.

    Při koupi hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se sjednanou dobou nájmu kratší, než je stanoveno v odstavci 4 písm. a), uznává se nájemné jako výdaj (náklad) u nájemce jen při splnění podmínek uvedených v písmenu a) a u poplatníků uvedených v § 2 při současném splnění podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c). Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.“.

  1. 172. V § 24 odst. 6 se za slovo „nájemného“ vkládají slova „, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4,“.
  2. 173. V § 24 odst. 7 se slova „do vlastního kapitálu“ zrušují.
  3. 174. V § 24 odst. 7 písm. b) bodě 1 se věta druhá nahrazuje větou „Hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem.“.
  4. 175. V § 24 odst. 7 písm. b) bod 2 zní:
    1. „2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a nehmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty20) ostatního vkládaného majetku,“.
  1. 176. V § 24 se v závěrečné části textu odstavce 7 větě čtvrté slovo „hmotnému“ zrušuje a věta pátá se nahrazuje textem „Nabývací cena se u poplatníků uvedených v § 17 snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva94) nebo o část tohoto rozdílu, a dále o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu,70a) pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu.“.
  2. 177. V § 24 odstavce 8 a 9 včetně poznámky pod čarou č. 98) znějí:

    „(8) Při prodeji podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku98) se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků.

    (9) U pohledávky nabyté při přeměně společnosti,70) nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokračuje nástupnická obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to ve výši odpovídající hodnotě pohledávky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) u zanikající obchodní společnosti nebo družstva.

  3. 98) § 476 až 488 obchodního zákoníku.“.
  1. 178. V § 24 se doplňují odstavce 11 až 14, které znějí:

    „(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu20) a byl nabyt přeměnou nebo fúzí společností nebo rozdělením společnosti, lze související náklad (výdaj) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u zanikající společnosti před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou20) pro účely přeměny nebo fúze společností nebo rozdělení společnosti zvýšené o případné opravné položky vytvořené k tomuto majetku, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně nebo fúzi společností nebo rozdělení společnosti.

    (12) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů

    1. a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,
    2. b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,
    3. c) hodnota peněžních prostředků a cenin,
    4. d) hodnota finančního majetku,
    5. e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
    6. f) pořizovací cena pozemku,
    7. g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,
    8. h) částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího,
    9. i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem.

    (13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely odstavce 12 hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.

    (14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) ve výši převyšující pořizovací cenu20) pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.“.

  1. 179. V § 25 odst. 1 se na konci písmene l) doplňují slova „s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr),“.
  2. 180. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene s) doplňují slova „a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu20)“.
  3. 181. V § 25 odst. 1 písm. t) se částka „200 Kč“ nahrazuje částkou „500 Kč“ a slova „, nejde-li o zboží, které je“ se nahrazují slovy „a který není“.
  4. 182. V § 25 odst. 1 se na konci písmene u) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,“.
  5. 183. V § 25 odst. 1 písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní:
    1. „w) úroky z úvěrů a půjček, u nichž je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby jinak spojené uvedené v § 23 odst. 7 písm. b) bodě 5, na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,28a) na Fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2,
  6. 28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 184. V § 25 odst. 1 písm. zb) se slova „neúčtujících v soustavě podvojného“ nahrazují slovy „, kteří nevedou“.
  2. 185. V § 25 odst. 1 písm. zc) se slova „nabytých vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace,22c)“ nahrazují slovy „uvedených v § 24 odst. 9,“.
  3. 186. V § 25 odst. 1 písm. zd) se slovo „závazek“ nahrazuje slovy „výdaje spojené s úhradou závazku“ a slovo „vzniklý“ se nahrazuje slovem „vzniklého“.
  4. 187. V § 25 odst. 1 písmena zg) a zh) znějí:
    1. „zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,20) a hodnota majetku nebo její část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zvláštního právního předpisu,20) ale zároveň je hmotným majetkem nebo nehmotným majetkem podle § 26 až 33,
    2. zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,“.
  1. 188. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňují písmena zi) a zj), která znějí:
    1. „zi) kladný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou70) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem),
    2. zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu,“.
  1. 190. V § 25 se odstavec 2 zrušuje.

    Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

  1. 191. V § 26 odst. 3 písm. c) se za slovo „předpisů20)“ vkládají slova „nebo podle daňové evidence“.
  2. 192. V § 26 odst. 5 se slova „v majetku“ nahrazují slovem „u“ a na konci odstavce 5 se doplňují věty „Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení (§ 33). Poplatník s příjmy podle § 7 a 9, který nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpisování hmotného majetku, jedná-li se o hmotný majetek v daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6; přitom zvířata z vlastního chovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení dospělosti zůstávají součástí zásob.“.
  3. 193. V § 26 odst. 6, v § 26 odst. 7 písm. a) a v § 26 odst. 7 písm. c) se slova „v majetku“ nahrazují slovem „u“.
  4. 194. V § 26 odst. 7 písm. a) bodě 3 větě první se slova „(s výjimkou změny právní formy)“ zrušují a za slovo „rozdělení“ se vkládá slovo „obchodní“.
  5. 195. V § 26 odst. 7 písm. b) se slova „evidovaného v majetku“ nahrazují slovy „evidovaného u“, slova „až l“ se nahrazují slovy „až m“ a slova „evidován v majetku na konci“ se nahrazují slovy „evidován na konci“.
  6. 196. V § 26 odst. 7 písm. d) se slova „evidovaného v majetku“ nahrazují slovy „evidovaného u“, slova „do majetku“ se nahrazují slovem „u“ a slova „§ 38m odst. 3 písm. b)“ se nahrazují slovy „§ 38m odst. 3 písm. a)“.
  7. 197. V § 27 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a na konci písmene g) se doplňují slova „, pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů,“.
  8. 198. V § 27 se doplňuje odstavec 2, který zní:

    „(2) Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je také technické zhodnocení provedené nájemcem na osobním automobilu kategorie M1 najatém podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,97) a dále výdaje související s jeho pořízením podle § 26 odst. 3 písm. c) vynaložené nájemcem, pokud celkové nájemné je rovno nebo vyšší než 900 000 Kč. V případě, kdy je celkové nájemné nižší než 900 000 Kč, avšak v úhrnu s technickým zhodnocením provedeným nájemcem a s výdaji podle § 26 odst. 3 písm. c) vynaloženými nájemcem převýší 900 000 Kč, je z odpisování vyloučen rozdíl, o který součet nájemného, technického zhodnocení a výdajů podle § 26 odst. 3 písm. c) převyšuje 900 000 Kč.“.

  1. 199. V § 29 odst. 1 písm. a) větě prvé se za slovo „úplatně“ vkládají slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 10“.
  2. 200. V § 29 odst. 1 písm. a) se věta třetí nahrazuje větou „Nejsou-li při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemné uhrazené do data ukončení smlouvy.“.
  3. 201. V § 29 odst. 1 písm. a) větě čtvrté se za slovo „U“ vkládá slovo „nemovitého“.
  4. 202. V § 29 odst. 1 písm. a) větě poslední se slova „nemovitostí, které“ nahrazují slovy „nemovitého majetku, který“.
  5. 203. V § 29 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci,“.
  6. 204. V § 29 odst. 1 písm. b) se slova „nejsou účetní jednotkou“ nahrazují slovy „nevedou účetnictví“.
  7. 205. V § 29 odst. 1 se v závěrečné části textu větě první slova „zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka“ nahrazují slovy „uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání“ a ve větě třetí se slova „vyšších územních samosprávných celků“ nahrazují slovem „krajů“ a slovo „měst,“ se zrušuje.
  8. 206. V § 29 odst. 3 větě první se slova „uvedeno do užívání podle zvláštního předpisu20)“ nahrazují slovy „dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání“ a na konci se doplňují slova „; přitom poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání“.
  9. 207. V § 29 odst. 4 se za slova „§ 26 odst. 3 písm. c)“ vkládají slova „nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování (§ 27 odst. 2)“.
  10. 208. V § 29 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:

    „(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,

    1. a) dochází-li k ocenění jmění zanikající společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu20) v případě, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis,70)
    2. b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci podle zvláštního právního předpisu,52) nebo
    3. c) jsou-li v budově vymezeny byty nebo nebytové prostory jako jednotky podle zvláštního právního předpisu.60)

    (10) U osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,97) může být pro účely tohoto zákona vstupní cena nebo zvýšená vstupní cena maximálně ve výši 900 000 Kč.“.

  1. 209. V § 30 odst. 1 se na konci věty třetí tečka zrušuje a pod nadpisem „Odpisová skupina“ se pod číslo „5“ doplňuje číslo „6“, pod nadpisem „Doba odpisování“ se pod slova „30 let“ doplňují slova „50 let.“.
  2. 210. V § 30 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání. Při rozdílném užívání budovy se hlavní užívání stanoví převažujícím podílem na celkové využitelné podlahové ploše. Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) se zařadí do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný podle Standardní klasifikace produkce se zařadí do odpisové skupiny 2.“.

    Poznámka pod čarou č. 99) zní:

  3. „99) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.“.
  1. 211. V § 30 odst. 9 věta druhá zní: „U odpisů podle odstavce 4 je dnem splnění podmínek pro odpisování den, kdy byl pronajatý hmotný majetek přenechán nájemci v souladu se smlouvou ve stavu způsobilém obvyklému užívání.“.
  2. 212. V § 30 odst. 12 se v úvodní části textu za slova „původní vlastník“ vkládají slova „, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 7,“.
  3. 213. V § 30 odst. 12 písm. b) se slova „(s výjimkou změny právní formy)“ zrušují.
  4. 215. V § 31 se tečka na konci odstavce 1 zrušuje a pod nadpisem „Odpisová skupina“ se pod číslo „5“ doplňuje číslo „6“, pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ se pod číslo „1,4“ doplňuje číslo „1,02“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ se pod číslo „3,4“ doplňuje číslo „2,02“ a pod nadpisem „pro zvýšenou vstupní cenu“ se pod číslo „3,4“ doplňuje číslo „2.“.
  5. 216. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít poplatník uvedený v § 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8 anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 5.“.
  6. 217. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka zrušuje a pod nadpisem „Odpisová skupina“ se pod číslo „5“ doplňuje číslo „6“, pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ se pod číslo „30“ doplňuje číslo „50“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ se pod číslo „31“ doplňuje číslo „51“ a pod nadpisem „pro zvýšenou zůstatkovou cenu“ se pod číslo „30“ doplňuje číslo „50.“.
  7. 218. Za § 32 se vkládají nové § 32a a 32b, které včetně nadpisů znějí:

    㤠32a

    Odkaz 㤠32a

    Odpisy nehmotného majetku

    (1) Pro účely tohoto zákona se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem20) (dále jen „nehmotný majetek“), pokud

    1. a) byl
      1. 1. nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou,70) darováním nebo zděděním, nebo
      2. 2. vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a
    1. b) vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a
    2. c) doba použitelnosti je delší než jeden rok; přitom dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

    (2) Za nehmotný majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill).

    (3) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.

    (4) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, odpisuje se rovnoměrně software 48 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. U nehmotného majetku, nabytého vkladem nebo přeměnou,70) pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem za podmínky, že byl tento nehmotný majetek nabyt vkladatelem nebo zanikající obchodní společností nebo družstvem úplatně, darováním nebo zděděním a nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování. U nehmotného majetku vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 může nabyvatel uplatnit v úhrnu odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem.

    (5) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek.

    § 32b

    Odkaz § 32b

    Nájem podniku

    (1) Nájemce, který má najatý podnik na základě smlouvy o nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu70) a současně má písemný souhlas pronajímatele k odpisování, použije při uplatňování odpisů hmotného majetku a nehmotného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákona o odpisování při zajištění závazku převodem práva.

    (2) Převyšují-li odpisy uplatněné nájemcem podle odstavce 1 nájemné, snížené o jeho část určenou k úhradě závazků vůči pronajímateli podniku, je nájemce povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a takto upraveným nájemným. Obdobně to platí pro částku uplatněných odpisů, pokud nájemce neúčtuje nájemné na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku.

    (3) Nehradí-li nájemce pronajímateli podniku hodnotu pohledávky nebo její část, která přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu70) na základě smlouvy o nájmu podniku, je nájemce povinen zvýšit o hodnotu převáděné pohledávky nebo její části základ daně, pokud nebude tato hodnota pohledávky nebo její část zaúčtována u nájemce podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů.

    (4) Nehradí-li pronajímatel nájemci závazek nebo jeho část zachycený na rozvahových účtech, který přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu70) na základě smlouvy o nájmu podniku, je pronajímatel povinen zvýšit o hodnotu převáděného závazku nebo jeho části základ daně, pokud nebude hodnota závazku nebo jeho část u pronajímatele zaúčtována podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.

    (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí pouze u poplatníků, kteří vedou účetnictví.“.

  1. 219. V § 33 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

    „(4) Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.

    (5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.“.

  1. 220. § 33a se zrušuje.
  2. 221. V § 34 odst. 1 větě první se slovo „sedmi“ nahrazuje číslem „5“.
  3. 222. V § 34 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.9c)“.
  4. 223. V § 34 odst. 2 větě druhé za slovem „komplementářům“ se odkaz na poznámku pod čarou č. 20a) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 9c).
  5. 224. V § 34 odst. 3 písm. a) se slova „přílohy č. 1 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „tohoto zákona“.
  6. 225. V § 34 odst. 3 písm. b) se slova „klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64“ nahrazují slovy „zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113“.
  7. 226. V § 34 na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Prvním nájemcem podle písmene e) se v případě přeměn podle zvláštního zákona70) rozumí počínaje rozhodným dnem přeměny i nástupnická společnost nebo družstvo, pokud byl hmotný majetek přenechán podle § 34 odst. 4 písm. b) zanikající společnosti nebo družstvu v době od rozhodného dne fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku, a to pouze za podmínky, že bude přeměna do obchodního rejstříku zapsána.“.
  8. 227. V § 34 odst. 4 se v úvodní části textu za slovo „období“ vkládají slova „nebo období, za něž se podává daňové přiznání“.
  9. 228. V § 34 odst. 4 písm. a) se slova „evidován v majetku“ nahrazují slovy „zaevidován u“ a věta druhá se zrušuje.
  10. 229. V § 34 odst. 5 písm. h) se slova „v majetku“ nahrazují slovem „u“.
  11. 230. V § 34 odst. 6 větě první se za slova „vyřazení majetku“ vkládají slova „z evidence u poplatníka“.
  12. 231. V § 34 odst. 6 větě druhé se slova „hospodářský výsledek“ nahrazují slovy „výsledek hospodaření“.
  13. 233. V § 34 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou „U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu určenou ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.9c)“.
  14. 234. § 35 včetně poznámek po čarou č. 33), 34), 34a) a 100) zní:

    㤠35

    Odkaz 㤠35

    Sleva na dani

    (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

    1. a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
    2. b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
    3. c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

    Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

    (2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pro výpočet slevy podle odstavce 1 písm. c) též průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby83) nebo z individuálně sjednané pracovní doby84) a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby100) a pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy.34) Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.34a)

    (3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání.

    (4) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. c) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadají do dvou různých, na sebe navazujících kalendářních roků, zjistí se celkový podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností jako vážený aritmetický průměr ze součtu násobků ročních podílů zaměstnanců se změněnou pracovní schopností vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání, a počtu měsíců nebo kalendářních dnů připadajících z období, za které se podává daňové přiznání na příslušný kalendářní rok.

    (5) Slevu na dani podle odstavce 1 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b.

  15. 33) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
  16. 34) § 83 zákoníku práce.
  17. 34a) § 46a zákona č. 337/1992 Sb.
  18. 100) § 128 zákoníku práce.
    § 21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.“.