Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

㤠80

Vracení daně osobě požívající výsad a imunit

(1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit:

1. a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem v tuzemsku,
2. b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu,
3. c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,
4. d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c).

(2) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:

1. a) mezinárodní organizaci se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému v tuzemsku,
2. b) subjektu Evropské unie,
3. c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce v tuzemsku,
4. d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle

1. a) odstavce 1 písm. a) nebo c) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, pokud má nejvýše 15 členů personálu, nebo 3 000 000 Kč za kalendářní rok, pokud má alespoň 16 členů personálu; počet členů personálu této osoby se určuje jako průměr počtu členů personálu za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém nárok této osobě vznikl,
2. b) odstavce 1 písm. b) nebo d) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše
   1. 1. 200 000 Kč za kalendářní rok, a to v kalendářním roce nástupu této osoby na diplomatickou misi nebo konzulární úřad v České republice, a
   2. 2. 100 000 Kč za kalendářní rok v kalendářních letech následujících po kalendářním roce podle bodu 1,

1. c) odstavce 2 písm. a) až d) v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu.

(4) Pro posouzení splnění částky omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) a omezení podle odstavce 7 se do výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, započítává také daň, která by v případě nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, byla vypočtena, pokud by plnění poskytnuté pro tuto osobu nebylo osvobozeno od daně podle § 71 odst. 4 písm. a) nebo § 71l.

(5) Částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se nevztahuje na nákup nebo přijetí

1. a) osobního automobilu splňujícího podmínky podle odstavců 7 a 8,
2. b) pohonných hmot pro automobil podle písmene a) v případě, že je diplomatická registrační značka tohoto automobilu uvedena na seznamu diplomatických registračních značek osobních automobilů,
3. c) telekomunikačních služeb,
4. d) služeb spojených se sběrem a odvozem komunálního odpadu,
5. e) elektřiny, vody, plynu a služeb s tím spojených,
6. f) topných olejů pro výrobu tepla,
7. g) bezpečnostních služeb v případě osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
8. h) ubytování pro vrcholné návštěvy v případě osob podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
9. i) školného v případě osoby podle odstavce 1 písm. b) nebo d),
10. j) služby spočívající v nájmu a údržbě nemovité věci, pokud úplatu za tuto službu poskytne osoba podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a jedná se o nemovitou věc uznanou Českou republikou coby přijímajícím státem jako místnost mise, konzulární místnost, místnost entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, nebo místnost veřejné instituce založené podle práva cizího státu,
11. k) zboží nebo služby spočívajících v nákupu, výstavbě nemovité věci nebo změně dokončené nemovité věci ve vlastnictví vysílajícího státu nebo entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, v případě osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo c), a to pokud celková úplata za tento nákup, výstavbu nebo změnu přesáhla nebo má přesáhnout částku 100 000 Kč a tato osoba k daňovému přiznání pro vrácení daně přiloží potvrzení o splnění principu vzájemnosti uznané Českou republikou; to neplatí v případě zboží nebo služby, které byly nakoupeny nebo přijaty přede dnem uznání tohoto potvrzení Českou republikou.

(6) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 se vrací zaplacená daň, pokud cena zboží nebo služeb včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom daňovém dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nevztahuje na pohonné hmoty pro osobní automobil splňující podmínky podle odstavců 7 a 8, telekomunikační služby, služby spojené se sběrem a odvozem komunálního odpadu, dodání elektřiny, vody, plynu a služby s tím spojené a topné oleje pro výrobu tepla.

(7) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) vznikne nárok na vrácení daně při nákupu osobního automobilu nejvýše za

1. a) 2 osobní automobily v případě velvyslance, nuncia nebo vedoucího mise v rovnocenné hodnosti a 1 další osobní automobil v případě, že je tato osoba doprovázena manželem nebo partnerem, kteří jsou registrováni Ministerstvem zahraničních věcí,
2. b) 1 osobní automobil v případě člena diplomatického personálu a konzulárního úředníka a 1 další osobní automobil v případě, že je tato osoba doprovázena manželem nebo partnerem, kteří jsou registrováni Ministerstvem zahraničních věcí,
3. c) 1 osobní automobil v případě člena administrativního a technického personálu a konzulárního zaměstnance.

(8) Při nákupu osobního automobilu lze daň vrátit osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 pouze v případě, že je osobnímu automobilu přidělena diplomatická registrační značka podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

(9) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně za účelem výkonu její funkce. Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby jsou určeny pro osobní spotřebu této osoby nebo člena její rodiny, který tvoří součást domácnosti této osoby.

(10) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v

1. a) daňovém přiznání pro osoby podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo d) s tím, že toto přiznání nelze podat elektronicky, nebo
2. b) žádosti o vrácení daně pro osoby podle odstavce 2 písm. b).

(11) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání, přehled nakoupeného zboží a přijatých služeb k potvrzení naplnění principu vzájemnosti a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje zdanitelné plnění. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání

1. a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu zboží nebo přijetí služby
   1. 1. podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit za nákup stejného druhu zboží nebo přijetí stejného druhu služby vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby, a
   2. 2. jiných než podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby,

1. b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby.

(12) K daňovému přiznání nebo žádosti o vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit

1. a) kopii daňového dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby,
2. b) kopii osvědčení o registraci vozidla, jde-li o vrácení daně při pořízení osobního automobilu,
3. c) v případě, že daňové přiznání podává osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1, přehled nakoupeného zboží a přijatých služeb v členění na
   1. 1. zboží a služby podle odstavce 5 a
   2. 2. zboží a služby jiných než podle odstavce 5,

1. d) v případě, že nemá být podle odstavce 5 písm. k) na nákup nebo přijetí plnění použit limit podle odstavce 3 písm. a), potvrzení o splnění principu vzájemnosti uznané Českou republikou,
2. e) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje zdanitelné plnění.

(13) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo d) zaniká, pokud není uplatněn do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně subjektu Evropské unie zaniká, pokud není uplatněn do 31. prosince kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(14) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 je povinna vrátit správci daně vrácenou daň, pokud

1. a) v období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky je osobní automobil, u jehož nákupu byl uplatněn nárok na vrácení daně, pronajat, zapůjčen, zastaven, zcizen, zničen nebo vyřazen podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, nebo
2. b) přestane být takovou osobou; to neplatí v případě
   1. 1. osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pokud je osobní automobil odvezen mimo tuzemsko po uplynutí 6 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky,
   2. 2. osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), pokud ukončí svůj služební pobyt v tuzemsku po uplynutí 6 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky, tento automobil odveze mimo tuzemsko a v okamžiku odvezení tohoto automobilu je jeho vlastníkem.

(15) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 je povinna vrátit vrácenou daň do 30 dnů ode dne zjištění skutečnosti podle odstavce 14. Výše daně, kterou je tato osoba povinna vrátit, se vypočte jako součin

1. a) výše vrácené daně a
2. b) podílu
   1. 1. počtu dnů, které zbývají z období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky, a
   2. 2. období 24 měsíců ode dne přidělení diplomatické registrační značky vyjádřeného ve dnech.

(16) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.

(17) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění na požádání osoby požívající výsad a imunit povinen vystavit a který obsahuje tyto údaje:

1. a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
2. b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
3. c) jméno osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění,
4. d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
5. e) evidenční číslo dokladu,
6. f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
7. g) sazbu daně a základ daně,
8. h) výši daně,
9. i) výši ceny včetně daně celkem.

(18) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a odstavce 2 písm. a) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) a odstavce 2 písm. c) nebo d) kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den následujícího zdaňovacího období a nejpozději do 31. ledna následujícího po roce, za které se daňové přiznání podává. Žádost o vrácení daně lze podat jednou za kalendářní rok, a to nejdříve po jeho skončení.

(19) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně osobě požívající výsad a imunit je v případě

1. a) diplomatické mise, konzulárního úřadu, zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle jejich sídla v tuzemsku,
2. b) člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, člena zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo člena zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle sídla osob podle písmene a),
3. c) subjektu Evropské unie se sídlem v tuzemsku správce daně místně příslušný podle jeho sídla v tuzemsku,
4. d) subjektu Evropské unie se sídlem mimo tuzemsko Finanční úřad pro hlavní město Prahu,
5. e) mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace správce daně místně příslušný podle jejich sídla nebo umístění v tuzemsku,
6. f) úředníka mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace nebo člena jeho rodiny správce daně místně příslušný podle jejich místa pobytu v České republice.“.

㤠81

Vracení bezdůvodně zaplacené daně

(1) Nárok na vrácení bezdůvodně zaplacené daně může uplatnit příjemce plnění za těchto podmínek:

1. a) osoba, která uskutečnila plnění, byla ke dni uskutečnění plnění plátcem a uvedla na dokladu daň
   1. 1. ve vyšší výši, než měla být uvedena,
   2. 2. v případě plnění, které není zdanitelným plněním, nebo
   3. 3. v případě plnění, u kterého měl povinnost přiznat daň příjemce plnění,

1. b) osoba, která uskutečnila plnění, u tohoto plnění neprovedla opravu výše daně,
2. c) daň za toto plnění je pravomocně stanovena a uhrazena a není předmětem kontrolního postupu ani předmětem řízení o opravném nebo dozorčím prostředku,
3. d) bezdůvodně zaplacená částka daně za toto plnění nebyla příjemci zcela vrácena osobou, která uskutečnila plnění,
4. e) příjemce plnění
   1. 1. zaplatil osobě, která uskutečnila plnění, částku uvedenou na dokladu včetně daně za toto plnění a pokud příjemce plnění uplatnil za toto plnění odpočet daně, je tento odpočet daně pravomocně stanoven a není předmětem kontrolního postupu ani předmětem řízení o opravném nebo dozorčím prostředku,
   2. 2. v dodatečném daňovém přiznání přiznal daň u tohoto plnění, provedl opravu odpočtu daně na správnou výši anebo došlo ke stanovení této daně nebo odpočtu daně ve správné výši z moci úřední a tato daň nebo odpočet daně byly pravomocně stanoveny a uhrazeny; to platí pouze v případě, že příjemce plnění nepřiznal daň za toto plnění ve správné výši, uplatnil odpočet daně za toto plnění ve vyšší výši nebo jej uplatnil za pozdější zdaňovací období, než ve kterém jej mohl v souladu s § 73 odst. 4 uplatnit, a
   3. 3. vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, aby mu osoba, která uskutečnila plnění, bezdůvodné obohacení vzniklé z bezdůvodně zaplacené daně vydala a

1. f) v soudním řízení bylo pravomocně rozhodnuto o povinnosti osoby, která uskutečnila plnění, vydat příjemci plnění bezdůvodné obohacení vzniklé z bezdůvodně zaplacené daně za toto plnění.

(2) Nárok na vrácení daně vzniká ve výši bezdůvodně zaplacené částky daně, která je bezdůvodným obohacením.

(3) Nárok na vrácení daně uplatňuje příjemce plnění podáním daňového přiznání pro vrácení daně ve lhůtě do konce čtvrtého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nastal den uskutečnění plnění. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(4) Lhůta podle odstavce 3 neběží po dobu

1. a) soudního řízení podle odstavce 1 písm. f),
2. b) správního, soudního nebo rozhodčího řízení vedeného za účelem vrácení bezdůvodně zaplacené daně podle odstavce 1 písm. e) bodu 3.

(5) K daňovému přiznání pro vrácení daně je příjemce plnění povinen přiložit kopii dokladu podle odstavce 1 písm. a) a kopii rozhodnutí soudu podle odstavce 1 písm. f).

(6) Příjemce plnění je povinen vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby o vrácení bezdůvodně zaplacené daně osobu, která plnění uskutečnila, bez zbytečného odkladu informoval.

(7) Odstavce 1 až 6 se v případě poskytnutí úplaty, ze které byla přiznána daň, použijí obdobně s tím, že lhůta podle odstavce 3 počíná běžet dnem, kdy byla úplata přijata.“.

㤠83a

Vracení daně zahraniční osobě při pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží

(1) Zahraniční osoba, která není plátcem a která pořídila z jiného členského státu nebo dovezla zboží s místem plnění v tuzemsku, má nárok na vrácení daně na vstupu z tohoto zdanitelného plnění, pokud jej v rámci své ekonomické činnosti použila pro uskutečnění zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, u kterého má podle § 108 odst. 3 povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala.

(2) Zahraniční osoba nemá nárok na vrácení daně podle odstavce 1, pokud se jedná o daň, kterou lze vrátit podle § 82a nebo 83.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká okamžikem, kdy zahraniční osoba uskutečnila následné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, u kterého má povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala.

(4) Zahraniční osoba je oprávněna uplatnit nárok na vrácení daně, pokud

1. a) přiznala daň z pořízení zboží z jiného členského státu nebo zaplatila daň z dovozu zboží, o jejíž vrácení žádá, a
2. b) vystavila daňový doklad při uskutečnění následného zdanitelného plnění, u kterého má povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala.

(5) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet prvním dnem druhého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním čtvrtletí, ve kterém došlo k uskutečnění následného zdanitelného plnění, u kterého má povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, a skončí posledním dnem kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém došlo k uskutečnění pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží.

(6) K daňovému přiznání pro vrácení daně je zahraniční osoba povinna přiložit

1. a) kopii daňového dokladu, který obdržela při pořízení zboží z jiného členského státu, nebo daňový doklad při dovozu zboží a
2. b) kopii daňového dokladu, který vystavila při uskutečnění následného zdanitelného plnění, u kterého má povinnost přiznat daň osoba, která toto plnění přijala.

§ 83b

Společná ustanovení pro vracení daně zahraniční osobě na základě principu vzájemnosti a při pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží

(1) Při uplatnění nároku na vrácení daně zahraniční osobě se postupuje obdobně podle ustanovení upravujících uplatnění nároku na odpočet daně.

(2) V daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání pro vrácení daně je zahraniční osoba povinna uvést také adresu elektronické pošty.

(3) Provádí-li zahraniční osoba opravu vrácené daně na základě skutečnosti, že u přijatého zdanitelného plnění nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, uvede tuto opravu do daňového přiznání pro vrácení daně, které

1. a) je povinna podat do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých je povinna vracenou daň snížit, a
2. b) lze podat nejdříve po obdržení opravného daňového dokladu.

(4) Daň bude vrácena, pokud částka vracené daně činí

1. a) nejméně 7 000 Kč, nebo
2. b) nejméně 1 000 Kč, je-li nárok na vrácení daně uplatněn pouze jednou za kalendářní rok, a to v posledním kalendářním čtvrtletí tohoto roku.

(5) Vznikne-li v důsledku vyměření nebo doměření vracené daně zahraniční osobě vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bezhotovostním převodem na účet vedený u poskytovatele platebních služeb určený touto osobou.“.

㤠84

Vracení daně při dodání zboží cestujícímu určeného k vývozu v osobním zavazadle

(1) Plátce, který dodá zboží cestujícímu podle § 66 odst. 3 písm. a), který jej hodlá vyvézt v osobním zavazadle, je povinen na žádost cestujícího bezprostředně po dodání zboží vystavit doklad o prodeji, pokud je splněna podmínka podle § 66 odst. 4. Tento doklad obsahuje alespoň tyto údaje:

1. a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který dodává zboží,
2. b) daňové identifikační číslo plátce, který dodává zboží,
3. c) rozsah a předmět plnění,
4. d) evidenční číslo dokladu,
5. e) den uskutečnění tohoto plnění,
6. f) sazbu daně a základ daně nebo hodnotu osvobozeného plnění,
7. g) výši daně,
8. h) výši ceny včetně daně celkem,
9. i) měnu plnění,
10. j) jméno cestujícího, číslo jeho cestovního dokladu a kód země v tomto cestovním dokladu uvedený; tento doklad je cestující povinen předložit plátci.

(2) Plátce podle odstavce 1 je povinen bezprostředně po vystavení dokladu o prodeji oznámit elektronicky prostřednictvím informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Celní správy České republiky (dále jen „informační systém pro vracení daně cestujícímu“) údaje podle odstavce 1. Toto oznámení je formulářovým podáním. Na informační systém pro vracení daně cestujícímu se použijí obdobně ustanovení daňového řádu, která se použijí na daňovou informační schránku.

(3) Povinnost podle odstavce 2 se považuje za splněnou v okamžiku, kdy plátce podle odstavce 1 získá z informačního systému pro vracení daně cestujícímu automatické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů.

(4) Oznámení učiněné jiným způsobem než podle odstavce 2 je neúčinné.

(5) Nezíská-li plátce podle odstavce 1 z informačního systému pro vracení daně cestujícímu automatické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů, je povinen vystavit cestujícímu doklad o prodeji v listinné podobě; v tomto případě plátce splní povinnost podle odstavce 2 do konce dne následujícího po dni dodání zboží podle odstavce 1.

(6) S vystavením dokladu o prodeji podle odstavce 1 v elektronické podobě musí cestující souhlasit.

(7) Pokud je doklad o prodeji vystaven v listinné podobě, obsahuje rovněž sdělení „VAT REFUND“ nebo „TAX FREE“.

(8) Pokud je v tuzemsku potvrzen výstup zboží, které se nachází v osobním zavazadle cestujícího, z území Evropské unie, celní úřad bez zbytečného odkladu elektronicky zašle toto potvrzení rovněž plátci podle odstavce 1; toto potvrzení celní úřad nezašle, pokud k okamžiku potvrzení výstupu zboží z území Evropské unie nebyly údaje podle odstavce 1 evidovány v informačním systému pro vrácení daně cestujícímu.

(9) Za správnost údajů na dokladu o prodeji odpovídá plátce. Na doklad o prodeji se použijí ustanovení o zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů. Na potvrzení celního úřadu nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu o výstupu zboží v listinné podobě se použijí ustanovení o uchovávání daňových dokladů obdobně.

(10) Cestující může požádat plátce podle odstavce 1 o vrácení částky ve výši daně uplatněné na dodání zboží cestujícímu, jehož vývoz je osvobozen od daně, do konce šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se uskutečnilo dodání zboží cestujícímu.

(11) Plátce může uplatnit nárok na vrácení daně ve výši daně uplatněné na dodání zboží cestujícímu, jehož vývoz je osvobozen od daně, nejdříve za zdaňovací období, ve kterém dojde ke splnění těchto podmínek:

1. a) plátce disponuje dokladem potvrzeným celním úřadem nebo obdobným orgánem podle právních předpisů jiného členského státu s uvedením dne výstupu zboží z území Evropské unie nebo potvrzením celního úřadu nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu o výstupu zboží a
2. b) plátce vyplatil částku ve výši daně ve prospěch cestujícího.

(12) Nárok na vrácení daně podle odstavce 11 lze uplatnit do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl potvrzen výstup zboží z území Evropské unie. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(13) Vystavit doklad o prodeji může namísto plátce podle odstavce 1 jiná osoba, a to na základě jejich ujednání; v tomto rozsahu má tato jiná osoba stejná práva a povinnosti jako tento plátce. Automatické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů a elektronické potvrzení celního úřadu o výstupu zboží se zasílá osobě, která údaje prostřednictvím informačního systému pro vracení daně cestujícímu oznámila.

(14) Plátce podle odstavce 1 se může v okamžiku dodání zboží rozhodnout, že vývoz zboží v osobním zavazadle cestujícího není osvobozen od daně podle § 66 odst. 3; v takovém případě podle odstavců 1 až 13 nepostupuje.

(15) Pokud se plátce podle odstavce 1 v okamžiku dodání zboží rozhodne, že podle odstavců 1 až 13 postupuje, musí podle nich postupovat i v případě dalších dodání zboží podle odstavce 1, která uskuteční do konce příslušného kalendářního roku.“.

㤠86a

Vracení daně příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy

(1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu a na základě které je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 68 odst. 10, vzniká

1. a) příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a členům jeho rodiny, nebo
2. b) dalším osobám, o kterých tak stanoví tato mezinárodní smlouva.

(2) Osobě podle odstavce 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.

(3) Osoba podle odstavce 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí; tuto žádost nelze podat elektronicky.

(4) Žádost o vrácení daně musí být doložena dokladem, na který se použije § 86 odst. 7 obdobně, a další písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.

(5) Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl.

(6) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna neoprávněně vyplacenou částku vrátit správci daně, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.

(7) Pro osobu podle odstavce 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.“.

㤠86b

Obecná ustanovení pro nárok na vrácení daně

(1) Osoba žádající o vrácení daně je pro účely vrácení daně daňovým subjektem.

(2) Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.“.

§ 86b

(1) Plátce uskutečňující zdanitelné plnění je na žádost osoby, pro kterou se takové plnění uskutečňuje a která může požádat o vrácení daně podle § 80, 80a, 86 nebo 86a, povinen bezodkladně vystavit doklad o dodání zboží nebo poskytnutí služby. To neplatí, pokud je plátce povinen vystavit této osobě daňový doklad.

(2) Doklad o dodání zboží nebo poskytnutí služby obsahuje náležitosti daňového dokladu s tím, že tento doklad namísto údaje o dni vystavení daňového dokladu a údaje o dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty, pokud se liší ode dne vystavení dokladu, obsahuje pouze údaj o dni uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 86c

Obecná ustanovení pro nárok na vrácení daně

(1) Osoba žádající o vrácení daně je pro účely vracení daně daňovým subjektem.

(2) Tento oddíl se s výjimkou odstavce 1 nepoužije pro vracení

1. a) daně plátci v jiném členském státě,
2. b) daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě,
3. c) bezdůvodně zaplacené daně,
4. d) daně při dodání zboží cestujícímu určeného k vývozu v osobním zavazadle.

§ 86d

Místní příslušnost

(1) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně je Finanční úřad pro hlavní město Prahu.

(2) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně osobě požívající výsad a imunit je v případě

1. a) diplomatické mise, konzulárního úřadu, zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle jejich sídla v tuzemsku,
2. b) člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, člena zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo člena zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle sídla osob podle písmene a),
3. c) subjektu Evropské unie se sídlem v tuzemsku správce daně místně příslušný podle jeho sídla v tuzemsku,
4. d) mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace správce daně místně příslušný podle jejich sídla nebo umístění v tuzemsku,
5. e) úředníka mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace nebo člena jeho rodiny správce daně místně příslušný podle jejich místa pobytu v České republice.

§ 86e

Uplatnění nároku na vrácení daně

(1) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání pro vrácení daně.

(2) Nárok na vrácení daně lze uplatnit pouze ve lhůtě pro uplatnění nároku na vrácení daně. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká.

(3) K nároku uplatněnému mimo lhůtu pro jeho uplatnění se nepřihlíží.

(4) Lhůtu pro uplatnění nároku na vrácení daně nelze navrátit v předešlý stav.

§ 86f

Četnost podávání daňového přiznání pro vrácení daně

(1) V daňovém přiznání pro vrácení daně lze uplatnit jeden nebo více nároků na vrácení daně, u nichž běží lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně.

(2) Daňové přiznání pro vrácení daně, kterým se uplatňuje nárok na vrácení daně, lze podat jednou za

1. a) kalendářní měsíc, jde-li o vracení daně
   1. 1. osobě požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 písm. a) nebo c) nebo § 80 odst. 2 písm. a),
   2. 2. mezinárodní organizaci se sídlem mimo tuzemsko,
   3. 3. ozbrojeným silám jiného státu nebo Ministerstvu obrany, nebo
   4. 4. příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu nebo dalším osobám podle mezinárodní smlouvy,

1. b) kalendářní čtvrtletí, jde-li o vracení daně
   1. 1. osobě požívající výsad a imunit podle § 80 odst. 1 písm. b) nebo d) nebo § 80 odst. 2 písm. c) nebo d),
   2. 2. zahraniční osobě na základě principu vzájemnosti, nebo
   3. 3. zahraniční osobě při pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží, nebo

1. c) kalendářní rok, jde-li o vracení daně subjektu Evropské unie.

§ 86g

Způsob podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně a některých dalších úkonů

(1) Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání pro vrácení daně

1. a) lze podat pouze elektronicky, jde-li o vrácení daně zahraniční osobě
   1. 1. na základě principu vzájemnosti, nebo
   2. 2. při pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží, nebo

1. b) nelze podat elektronicky, jde-li o vrácení daně osobě požívající výsad a imunit.

(2) Ustanovení tohoto zákona o neúčinnosti podání se na daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání pro vrácení daně nepoužije.

(3) Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání pro vrácení daně

1. a) podává subjekt Evropské unie se sídlem mimo tuzemsko prostřednictvím Generálního finančního ředitelství,
2. b) podávají a jiné úkony vůči správci daně při stanovení vracené daně činí ozbrojené síly jiného státu prostřednictvím Ministerstva obrany.

(4) Podání učiněné ozbrojenými silami jiného státu elektronicky může být podepsáno i ve formě digitalizovaného zobrazení vlastnoručního podpisu. Má-li Ministerstvo obrany o pravosti tohoto podpisu nebo oprávnění jednající osoby pochybnosti, vyzve ozbrojené síly jiného státu před postoupením tohoto podání správci daně k jeho dodatečnému potvrzení způsobem podle daňového řádu nebo jiným důvěryhodným způsobem, popřípadě k doložení oprávnění jednající osoby, a to ve lhůtě stanovené Ministerstvem obrany. Běh lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správce daně nebo doby podle odstavce 6 se v takovém případě staví ode dne vydání výzvy podle věty druhé do pátého pracovního dne ode dne, kdy došlo k dodatečnému potvrzení podání.

(5) Lhůta pro podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného podání podle odstavce 3 je zachována, je-li toto podání nejpozději v poslední den lhůty učiněno u orgánu veřejné moci, jehož prostřednictvím se podává správci daně.

(6) Dnem podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného podání podle odstavce 3 je den, kdy bylo toto podání postoupeno orgánem veřejné moci, jehož prostřednictvím se podává, správci daně. Dojde-li k postoupení tohoto podání později než patnáctý den, považuje se za den jeho podání tento den.

§ 86h

Vyloučení opravného daňového přiznání

Ustanovení o opravném daňovém přiznání se u daňového přiznání pro vrácení daně nepoužijí.

§ 86i

Stanovení vracené daně

(1) Pro potřeby vymezení předmětu daňového řízení se vracená daň posuzuje ve vztahu k jednotlivému nároku na vrácení daně s tím, že předmětem daňového řízení jsou všechny nároky na vrácení daně uplatněné v jednom daňovém přiznání pro vrácení daně.

(2) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání pro vrácení daně.

(3) Neoznamuje-li správce daně výsledek vyměření nebo doměření, považuje se za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru den podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně.

(4) Lhůta pro stanovení daně začne běžet dnem, v němž bylo podáno daňové přiznání pro vrácení daně.

§ 86j

Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku

Neoznamuje-li správce daně osobě žádající o vrácení daně výsledek vyměření nebo doměření, činí lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku vzniklého v důsledku stanovení daňového odpočtu na základě daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně 60 dní.

§ 86k

Vznik úroku z daňového odpočtu

Dnem, od kterého běží doba, po jejímž uplynutí vzniká úrok z daňového odpočtu, je při vracení daně den podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet.“.