Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami

Definice

S výjimkou těch případů, kdy je výslovně uvedeno jinak, případně kde to vyžaduje souvislost, mají následující termíny v této Úmluvě níže uvedený význam:

1. a) „Úřad“ znamená Mezinárodní úřad pro kontrolu omamných látek, vytvořený na základě Jednotné úmluvy o omamných látkách z r. 1961 a této Úmluvy s doplňky, které byly do ní vneseny v souladu s Protokolem z roku 1972 doplňujícím Jednotnou úmluvu o omamných látkách z r. 1961;
2. b) „Rostlina Cannabis“ označuje jakoukoliv rostlinu rodu Cannabis;
3. c) „Kokainový keř“ označuje rostlinu jakéhokoliv druhu z rodu Erythroxylon;
4. d) „Komerční dopravce“ znamená kteroukoliv osobu, případně kteroukoliv veřejnou, soukromou či jinou organizaci, která se zabývá dopravou osob, zboží či pošty za jakoukoliv úhradu;
5. e) „Komise“ označuje Komisi pro omamné látky Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů;
6. f) „Konfiskace“, která v příslušných případech zahrnuje zabavení, znamená definitivní zabavení majetku na základě rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu;
7. g) „Sledovaná dodávka“ znamená postup, kdy je povolen vývoz, průvoz nebo dovoz nezákonných případně podezření vyvolávajících zásilek omamných a psychotropních látel a látek uvedených v tabulce I nebo II v příloze této Úmluvy, případně alternativních prostředků, na území jednoho nebo několika států s uvědoměním a pod kontrolou jejich příslušných orgánů za účelem odhalení osob porušujících právo, které jsou takto označeny v souladu s odstavcem 1 článku 3 této Úmluvy;
8. h) „Úmluva z roku 1961“ označuje Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961;
9. i) „Úmluva z roku 1961 s doplňky“ znamená Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961 ve znění Protokolu z roku 1972 doplňujícího Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961;
10. j) „Úmluva z roku 1971“ znamená Úmluvu o psychotropních látkách z roku 1971;
11. k) „Rada“ je Hospodářská a sociální rada Organizace spojených národů;
12. l) „Zmrazení“ nebo „obstavení“ znamená dočasný zákaz převodu, přeměny, disponování nebo pohybu majetku, případně dočasné obstavení nebo zavedení kontroly majetku na základě nařízení vydaného soudem nebo příslušným orgánem;
13. m) „Nedovolený obchod“ znamená nedovolené jednání uvedené v odstavcích 1 a 2 článku 3 této Úmluvy;
14. n) „Omamná látka“ znamená jakoukoliv přírodní nebo syntetickou látku uvedenou v seznamech I a II Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 a této Úmluvy s doplňky;
15. o) „Opiový mák“ je rostlina druhu Papaver somniferum L.;
16. p) „Výtěžky“ znamenají jakýkoliv majetek získaný přímo nebo nepřímo v důsledku porušení práv ve smyslu odst. 1 článku 3;
17. r) „Majetek“ znamená věci jakéhokoliv druhu, hmotné či nehmotné, movité či nemovité, hmatatelné či nehmatatelné, jakož i právní listiny nebo dokumenty zakládající právo na takový majetek či účast na něm;
18. s) „Psychotropní látka“ je jakákoli přírodní nebo syntetická látka či jakýkoliv přírodní materiál uvedený v seznamech I, II, III, IV Úmluvy z roku 1971;
19. t) „Generální tajemník“ je Generální tajemník Organizace spojených národů;
20. u) „Tabulka I“ a „Tabulka II“ jsou analogicky očíslované seznamy látek uvedené v příloze stávající Úmluvy, do kterých lze průběžně vnášet doplňky v souladu s článkem 12;
21. v) „Tranzitní stát“ je stát, přes jehož území jsou převáženy omamné a psychotropní látky a látky uvedené v tabulce I a tabulce II, který není místem původu ani konečného určení takovýchto látek.

Rozsah použití Úmluvy

1. 1. Cílem této Úmluvy je přispět ke spolupráci mezi smluvními stranami, aby mohly účinněji řešit různé problémy nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami, který má mezinárodní charakter. Při plnění svých závazků dle Úmluvy přijímají smluvní strany nutná opatření, včetně zákonodárných a organizačních v souladu se základními ustanoveními svých vnitrostátních právních řádů.
2. 2. Smluvní strany plní své závazky podle této Úmluvy v souladu se zásadami svrchované rovnosti a územní celistvosti států a zásadou nevměšování do vnitřních záležitostí jiných států.
3. 3. Smluvní strana na území jiné strany neuplatňuje pravomoc a funkce, které spadají výlučně do kompetence orgánů této druhé strany v souladu s jejím národním zákonodárstvím.

Trestné činy a tresty

1. 1. Každá smluvní strana přijme taková opatření, která mohou být nezbytná k tomu, aby jako trestné činy podle jejího trestního práva byly stanoveny, budou-li spáchány úmyslně:
   1. a) i) výroba, zhotovování, extrahování, příprava, nabídnutí, nabídnutí za účelem prodeje, rozšiřování, prodej, dodávání za jakýchkoliv podmínek, překupnictví, převoz, tranzitní přeprava, převážení, dovoz či vývoz jakékoliv omamné nebo psychotropní látky, porušující ustanovení Úmluvy z roku 1961, Úmluvy z roku 1961 s doplňky či Úmluvy z roku 1971;
      1. ii) pěstování opiového máku, kokainových keřů nebo rostlin Cannabis za účelem výroby omamných látek v rozporu s ustanoveními Úmluvy z roku 1961 a této Úmluvy s doplňky;
      2. iii) přechovávání, nebo nákup kterékoliv omamné nebo psychotropní látky za účelem kterékoliv z činností uvedených výše v pododstavci (i);
      3. iv) zhotovení, převážení nebo šíření zařízení, materiálů nebo látek uvedených v tabulce I a v tabulce II, pokud je známo, že jsou určeny pro použití s cílem nedovoleného pěstování, výroby nebo zhotovení omamných nebo psychotropních látek;
      4. v) organizování, řízení nebo financování jakýchkoliv trestných činů uvedených v pododstavcích (ii), (iii) nebo (iv);
   1. b) i) přeměna nebo převod majetku, pokud je známo, že tento majetek byl získán v důsledku jakéhokoliv trestného činu nebo trestných činů, označených jako takové v souladu s pododstavcem (a) tohoto odstavce, případně v důsledku účasti na trestném činu nebo trestných činech za účelem ukrytí nebo zatajení nedovoleného zdroje příjmů, nebo za účelem poskytnutí pomoci kterékoliv osobě zúčastněné na spáchání trestného činu nebo trestných činů, aby se mohla vyhnout odpovědnosti za svoje činy;
      1. ii) ukrytí nebo zatajování podstaty, zdroje, místa kde se nachází, způsobu šíření, převozu, práv k majetku, včetně práva vlastnického, pokud, je známo, že tento majetek byl získán v důsledku trestného činu nebo trestných činů a které jako takové byly stanoveny v souladu s pododstavcem (a) tohoto odstavce, případně v důsledku účasti na takovém trestném činu nebo trestných činech;
   1. c) s výhradou svých ústavních principů a základních zásad jejich právního systému:
      1. i) získání, držba nebo užívání majetku, pokud v době jeho získání bylo známo, že takovýto majetek byl získán v důsledku trestného činu nebo trestných činů, které byly jako takové stanoveny v souladu s pododstavcem (a) tohoto odstavce nebo v důsledku účasti na tomto trestném činu nebo trestných činech;
      2. ii) držba zařízení nebo materiálů, nebo látek uvedených v tabulce I a tabulce II, pokud je známo, že se používají nebo jsou určeny k nedovolenému pěstování, výrobě, nebo zhotovování jakýchkoli omamných nebo psychotropních látek;
      3. iii) veřejné podněcování nebo navádění jiných osob jakýmikoliv prostředky ke spáchání některého z trestných činů, označených jako takové v tomto článku, případně k nedovolenému používání omamných nebo psychotropních látek;
      4. iv) účast, spolčení, spiknutí za účelem spáchání činu nebo činů, které jsou uvedeny v tomto článku, pokusy o dokonání takového trestného činu nebo činů, napomáhání, podněcování, navádění a rady ke spáchání trestného činu.

1. 2. S výhradou svých ústavních principů a základních zásad svého právního systému přijme každá smluvní strana taková opatření, jež mohou být potřebná k uznání za trestné činy podle vlastního právního řádu, pokud jsou vykonávány úmyslně, přechovávání, získávání nebo pěstování jakýchkoliv omamných nebo psychotropních látek pro osobní potřebu při porušení Úmluvy z roku 1961, Úmluvy z roku 1961 s doplňky nebo Úmluvy z roku 1971.
2. 3. Záměr, úmysl nebo účel jako prvky trestného činu uvedeného v bodě 1 tohoto článku mohou být stanoveny na základě objektivních faktických okolností.
3. 4. a) Každá smluvní strana určí, že za spáchání trestných činů uvedených v odstavci 1 tohoto článku budou stanoveny tresty, které budou brát úvahu závažnou povahu těchto trestných činů, jako uvěznění nebo jiné formy odnětí svobody, peněžité tresty a zabavení majetku.
   1. b) Smluvní strany mohou stanovit, vedle stíhání a potrestání, že pachatel bude podroben takovým opatřením, jako jsou léčba, výchova, postpenitenciární péče, rehabilitace nebo resocializace.
   2. c) Aniž by byla dotčena ustanovení předchozích pododstavců, v určitých případech méně závažné povahy mohou smluvní strany stanovit jako alternativu vedle stíhání či potrestání taková opatření, jako jsou výchova, rehabilitace nebo resocializace jakož i - je-li pachatel poživatelem omamných látek -léčba a postpenitenciární péče.
   3. d) Smluvní strany mohou stanovit místo stíhání nebo potrestání, případně jako doplněk ke stíhání nebo potrestání za trestný čin, který je jako takový označen podle odstavce 2 tohoto článku, opatření pro léčbu, výchovu, postpenitenciární péči, rehabilitaci nebo resocializaci pachatele.

1. 5. Smluvní strany zajistí, aby jejich soudy a jiné příslušné orgány, které mají jurisdikci, mohly brát v úvahu faktické okolnosti, které mohou způsobit, že spáchání trestných činů, které jsou jako takové označeny v odstavci 1 tohoto článku, bude zvlášť závažné, jako:
   1. a) účast na spáchání trestného činu v rámci organizované kriminální skupiny, k níž pachatel náleží;
   2. b) zapojení pachatele do jiných mezinárodně organizovaných trestných činností;
   3. c) zapojení pachatele do jiných protiprávních činností, umožněných spácháním trestného činu;
   4. d) použití násilí nebo zbraní pachatelem;
   5. e) skutečnost, že pachatel zastává veřejný úřad a že trestný čin souvisí s tímto úřadem;
   6. f) podřízení nebo zneužití mladistvých;
   7. g) okolnost, že trestný čin byl spáchán v nápravném nebo školním zařízení, případně veřejném zařízení nebo v jejich bezprostřední blízkosti nebo na jiných místech, která využívají žáci nebo studenti pro školní, sportovní nebo společenskou činnost;
   8. h) předchozí odsouzení, zejména za spáchání podobných trestných činů ať už v zahraničí nebo ve své zemi v rozsahu daném právním řádem příslušné smluvní strany.

1. 6. Smluvní strany budou usilovat o to, aby diskreční práva podle jejich právních řádů, která se vztahují k trestnému stíhání osob za spáchání trestných činů označených jako takové v souladu s tímto článkem, byla vykonávána za účelem dosažení maximální účinnosti donucovacích opatření u těchto trestných činů, jakož i s naléhavou potřebou zabránit páchání takových trestných činů.
2. 7. Smluvní strany zajistí, aby jejich soudy nebo jiné příslušné orgány braly v úvahu závažnou povahu trestných činů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, jakož i okolností uvedených v odstavci 5 tohoto článku při zvažování možnosti dřívějšího propuštění nebo nepřijetí záruky za osoby odsouzené za takové trestné činy.
3. 8. Každá smluvní strana v případě nutnosti stanoví v souladu se svým právním řádem prodlouženou promlčecí lhůtu pro trestní stíhání za jakýkoliv trestný čin, označený jako takový v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a prodlouženou promlčecí lhůtu v případech, kdy předpokládaný pachatel uniká před spravedlností.
4. 9. Každá smluvní strana přijme v souladu se svým právním řádem opatření, jimiž zajistí, že osoba obžalovaná nebo odsouzená z trestného činu podle odstavci 1 tohoto článku, která se nachází na jejím území, se dostaví k trestnímu řízení.
5. 10. S cílem spolupráce mezi smluvními stranami podle této Úmluvy, zejména pak spolupráce podle článků 5, 6, 7 a 9, nebudou trestné činy v souladu s tímto článkem považovány za trestné činy finanční či politické, nebo považovány za trestné činy politicky motivované, aniž by byla porušena ústavní omezení a základy právního řádu smluvních stran.
6. 11. Nic v tomto článku nebude mít vliv na zásadu, že definování trestných činů podle tohoto článku, je vyhraženo vnitrostátnímu právu smluvní strany a že tyto trestné činy budou stíhány a trestány v souladu s tímto právem.

Jurisdikce

1. 1. Každá smluvní strana:
   1. a) přijme taková opatření, která mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3 v případech, kdy:
      1. i) trestný čin byl spáchán na jejím území;
      2. ii) trestný čin byl spáchán na palubě lodi plující pod její vlajkou nebo letadla, které bylo registrováno podle jejích zákonů v době spáchání trestného činu;
   1. b) může přijmout taková opatření, jež mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže:
      1. i) trestný čin byl spáchán jejím občanem nebo osobou, která má své trvalé bydliště na jejím území;
      2. ii) trestný čin byl spáchán na palubě lodi, vůči které tato smluvní strana byla zmocněna přijmout opatření podle článku 17, pokud se tato jurisdikce bude vykonávat pouze na základě dohod nebo ujednání ve smyslu odstavců 4 a 9 tohoto článku;
      3. iii) trestný čin je jedním z trestných činů, stanovených jako takové podle pododstavce (c) (iv) odstavcem 1 článku 3 a byl spáchán mimo její území za účelem následného spáchání na jejím území trestného činu stanoveného podle odstavcem 1 článku 3.

1. 2. Každá smluvní strana:
   1. a) přijme rovněž taková opatření, která mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které určila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže se údajný pachatel nachází na jejím území a není vydán jiné smluvní straně z toho důvodu, že
      1. i) trestný čin byl spáchán na jejím území nebo na palubě lodi, plující pod její vlajkou, či letadla, které bylo registrováno podle jejího práva v době spáchání trestného činu nebo
      2. ii) trestný čin byl spáchán jejím občanem;
   1. b) může též přijmout nezbytná opatření, která mohou být potřebná k tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže se údajný pachatel nachází na jejím území a není vydán jiné smluvní straně.

1. 3. Tato Úmluva nevylučuje jakoukoliv trestní jurisdikci stanovenou smluvní stranou v souladu s jejím právním řádem.

Konfiskace

1. 1. Každá smluvní strana přijme potřebná opatření ke konfiskaci:
   1. a) výtěžků získaných z trestných činů stanovených podle odstavce 1 článku 3, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá takovým výtěžkům;
   2. b) omamných a psychotropních látek, materiálů nebo zařízení, případně jiných prostředků užitých nebo určených k užití jakýmkoliv způsobem při spáchání trestných činů stanovených podle odstavce 1 článku 3.

1. 2. Každá smluvní strana přijme rovněž nezbytná opatření k tomu, aby její příslušné orgány mohly identifikovat, sledovat, zmrazit nebo zabavit výtěžky, majetek, prostředky nebo jakékoliv jiné předměty uvedené v odstavci 1 tohoto článku, za účelem případné konfiskace.
2. 3. Za účelem realizace opatření uvedených v tomto článku zmocní každá smluvní strana soudy nebo jiné příslušné orgány nařizovat, že bankovní, finanční nebo obchodní záznamy budou k dispozici nebo budou zabaveny. Smluvní strana neodmítne postupovat podle ustanovení tohoto odstavce s odvoláním na nutnost ochrany z důvodu bankovního tajemství.
3. 4. a) Na základě žádosti jiné smluvní strany, která má jurisdikci nad trestným činem stanoveným podle článku 3 odstavec 1, smluvní strana, na jejímž území se nacházejí výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v odstavci 1 tohoto článku:
   1. i) předloží žádost za účelem vydání příkazu ke konfiskaci svým příslušným orgánům, a, bude-li takový příkaz vydán, zajistí jeho výkon; nebo
   2. ii) postoupí svým příslušným orgánům příkaz ke konfiskaci vydaný dožadující smluvní stranou podle odstavce 1, za účelem výkonu v tom rozsahu, jenž se vztahuje na výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v odstavci 1, které se nacházejí na území dožádané smluvní strany.
   3. b) Na základě žádosti podané jinou smluvní stranou podle tohoto článku, která má jurisdikci nad trestným činem stanoveným v souladu s článkem 3 odstavec 1, dožádaná smluvní strana přijme opatření k tomu, aby identifikovala, sledovala, zmrazila nebo zabavila výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v odstavci 1 tohoto článku, za účelem případné konfiskace, jež bude nařízena buď dožadující smluvní stranou nebo, na základě žádosti podle pododstavce (a) tohoto odstavce, dožádanou smluvní stranou.
   4. e) Rozhodnutí, případně opatření, stanovená v pododstavcích (a) a (b) tohoto odstavce, přijímá dožádaná smluvní strana v souladu s ustanoveními svého právního řádu a jeho procesními pravidly, nebo s dvoustrannými či mnohostrannými smlouvami, dohodami nebo ujednáními, které mohou zavazovat dožadující smluvní stranu.
   5. d) Ustanovení odstavců 6-19 článku 7 se provádějí mutatis mutandis. Dodatkem k informaci uvedené v odstavci 10 článku 7, žádosti předkládané na základě tohoto článku obsahují:
      1. i) v případě žádosti uvedené v pododstavci (a) (i) tohoto článku, popis majetku podléhajícího konfiskaci a uvedení faktů, na které se odvolává dožadující smluvní strana a které postačují k tomu, aby dožádaná smluvní strana mohla vydat rozhodnutí v souladu s jejím právním řádem;
      2. ii) v případě žádosti uvedené v pododstavci (a) (ii) ověřenou kopii rozhodnutí o konfiskaci vydaného dožadující smluvní stranou, na kterém se zakládá žádost, případně prohlášení s uvedením faktů a informací o rozsahu dožádaného výkonu rozhodnutí;
      3. iii) v případě žádosti uvedené v pododstavci (b) uvedení faktů, na které se odvolává dožadující smluvní strana, a popis navrhovaných opatření.
   1. e) Každá smluvní strana předloží generálnímu tajemníkovi texty svých zákonů a předpisů k provedení tohoto odstavce, jakož i texty následných změn těchto zákonů a předpisů.
   2. f) Bude-li některá smluvní strana podmiňovat přijetí opatření uvedených v pododstavcích (a) a (b) tohoto odstavce existencí příslušné smlouvy, pak bude tato smluvní strana pokládat tuto Úmluvu za nutný a dostatečný smluvní základ.
   3. g) Smluvní strany budou usilovat o uzavření dvoustranných nebo mnohostranných smluv, dohod nebo ujednání za účelem zvýšení efektivnosti mezinárodní spolupráce podle tohoto článku.

1. 5. a) Smluvní strana, která provedla konfiskaci výtěžků nebo majetku na základě odstavce 1 nebo 4 tohoto článku, jimi disponuje v souladu se svým vnitrostátním právem a administrativními postupy.
   1. b) Při postupu na základě žádosti jiné smluvní strany v souladu s tímto článkem může smluvní strana zvážit sjednání smluv:
      1. i) o postoupení hodnoty takových výtěžků a majetku nebo prostředků získaných z prodeje takových výtěžků nebo majetku, nebo její podstatné části mezinárodním orgánům specializovaným na potlačování nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jejich zneužívání;
      2. ii) o rozdělení, pravidelně nebo případ od případu, takových výtěžků nebo majetku nebo fondů získaných z prodeje takových výtěžků nebo majetku, s jinými smluvními stranami, způsobem stanoveným jejich právními nebo administrativními postupy nebo dvoustrannými či mnohostrannými smlouvami sjednanými za tímto účelem.

1. 6. a) Pokud výtěžky byly převedeny nebo přeměněny v jiný majetek, aplikují se opatření uvedená v tomto článku na tento majetek, nikoliv na výtěžky.
   1. b) Pokud byly výtěžky smíseny s majetkem získaným ze zákonných zdrojů, podléhá tento majetek konfiskaci v rozsahu odpovídajícím odhadnuté hodnotě smísených výtěžků, aniž by byla dotčena oprávnění k zabavení nebo zmrazení,
   2. c) Na nabytí jiných zisků, jejichž zdroji jsou:
      1. i) výtěžky,
      2. ii) majetek, do něhož byly převedeny nebo přeměněny výtěžky nebo
      3. iii) majetek smísený s výtěžky,
      4. se též vztahují opatření uvedená v tomto článku, a to stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako u výtěžků.

1. 7. Každá smluvní strana může posoudit možnost zajištění přenosu důkazního břemene o zákonném nabytí předpokládaných výtěžků nebo jiného majetku podléhajících konfiskaci do té míry, aby takovéto opatření bylo v souladu s jejím vnitrostátním právem a s povahou jejího soudního a jiného řízení.
2. 8. Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána na úkor práv získaných bona fide třetími stranami.
3. 9. Žádné ustanovení tohoto článku se nedotkne zásady, že opatření, která upravuje, budou definována a prováděna v souladu s vnitrostátním právem příslušné smluvní strany a za podmínek tímto právem stanovených.

Vydávání

1. 1. Tento článek se použije na trestné činy stanovené smluvními stranami v souladu s článkem 3 odstavec 1.
2. 2. Každý trestný čin, na který se tento článek vztahuje, bude pokládán za čin zahrnutý do kterékoliv smlouvy o vydávání pachatelů existující mezi smluvními stranami, jako trestný čin, jehož pachatel podléhá vydání. Smluvní strany se zavazují, že zahrnou takové trestné činy do každé smlouvy o vydávání pachatelů, jež mezi nimi bude uzavřena, jako trestné činy, jejichž pachatelé podléhají vydání.
3. 3. Jestliže smluvní strana, která podmiňuje vydávání pachatelů existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání pachatele od jiné smluvní strany, s níž nemá uzavřenou smlouvu o vydávání, může pokládat tuto Úmluvu za právní základ pro vydání pachatele kteréhokoliv trestného činu, na nějž se tento článek vztahuje. Smluvní strany, které vyžadují podrobné právní předpisy pro použití této Úmluvy jako právního základu pro vydání pachatele, posoudí možnost přijetí potřebných právních předpisů.
4. 4. Smluvní strany, které nepodmiňují vydávání pachatelů existencí smlouvy, uznají trestné činy, na něž se tento článek vztahuje, za trestné činy, které mohou mít za následek vzájemné vydání.
5. 5. Vydávání pachatelů se bude uskutečňovat v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem dožádané smluvní strany nebo příslušnými smlouvami o vydávání, včetně důvodů, na jejichž základě může dožádaná smluvní strana vydání odmítnout.
6. 6. Při posuzování žádostí obdržených v souladu s tímto článkem může dožádaná smluvní strana odmítnout splnění takovýchto žádostí, jestliže existují závažné důvody, umožňující jejím soudním nebo jiným příslušným orgánům domnívat se, že jejich splnění usnadní stíhání nebo potrestání jakékoliv osoby na základě její rasy, náboženství, občanství nebo politického přesvědčení, nebo z kterékoliv z těchto příčin způsobí újmu osobě, jíž se žádost týká.
7. 7. Smluvní strany vynaloží úsilí, aby u trestných činů, na které se vztahuje tento článek, urychlily postupy vydávání pachatelů a zjednodušily s ním spojené požadavky na předkládání důkazů.
8. 8. Berouce v úvahu ustanovení svého vnitrostátního práva a smluv o vydávání pachatelů smluvní strana poté, kdy se přesvědčí, že to vyžadují okolnosti mající urgentní povahu, jakož i na žádost dožadující strany, může uvalit na vyžadovanou osobu, která se nachází na jejím území, vazbu, případně přijmout jiná náležitá opatření k zajištění její přítomnosti v řízení o vydání.
9. 9. Aniž by byl dotčen výkon jakékoliv trestní jurisdikce stanovené v souladu s jejím vnitrostátním právem, smluvní strana, na jejímž území se údajný pachatel nachází:
   1. a) jestliže jej nevydá v souvislosti s trestným činem stanoveným v souladu s článkem 3 odstavec 1 na základě důvodů uvedených v článku 4 odstavec 2a), postoupí případ svým příslušným orgánům za účelem trestního stíhání, pokud s dožadující smluvní stranou nebylo dohodnuto jinak;
   2. b) jestliže jej nevydá v souvislosti s takovým trestným činem, ohledně kterého založila svou jurisdikci podle článku 4 odstavec 2 pododstavec (b), postoupí případ příslušným orgánům k trestnímu stíhání, pokud dožadující smluvní strana nepožaduje něco jiného pro účely zachování vlastní jurisdikce.

1. 10. Jestliže je vydání pachatele, vyžadovaného za účelem výkonu rozsudku, odmítnuto z důvodu, že pachatel je občanem dožádané smluvní strany, posoudí dožádaná smluvní strana - pokud to její právo dovoluje a v souladu se svými předpisy na žádost dožadující smluvní strany - otázku výkonu rozsudku nebo zbývající části rozsudku, který byl vynesen, v souladu s vnitrostátním právem dožádané smluvní strany.
2. 11. Smluvní strany zváží sjednání dvoustranných nebo mnohostranných smluv, s cílem zvýšit účinnost vydávání pachatelů.
3. 12. Smluvní strany zváží sjednání dvoustranných nebo mnohostranných smluv, a to buď případ od případu nebo obecně, s cílem usnadnit přepravu osob odsouzených k trestu odnětí svobody nebo jiným trestům za trestné činy, na něž se vztahuje tento článek, do jejich země, aby zde mohly vykonat své tresty.

Vzájemná právní pomoc

1. 1. Smluvní strany si budou vzájemně poskytovat právní pomoc v nejširším měřítku, v souladu s tímto článkem, při vyšetřování, trestním stíhání a soudním jednání, které se týká trestných činů, stanovených v článku 3 odstavec 1.
2. 2. Vzájemná právní pomoc poskytovaná v souladu s tímto článkem může být požadována za účelem:
   1. a) provádění důkazů nebo svědectví od osob;
   2. b) doručování soudních písemností;
   3. c) vykonání prohlídek a zajištění majetku;
   4. d) prohledání objektů a míst;
   5. e) poskytování informací a důkazních prostředků;
   6. f) poskytování originálů dokumentů nebo ověřených kopií příslušných dokumentů a materiálů, včetně dokumentů bankovních, finančních, firemních nebo obchodních;
   7. g) identifikace a vyhledávání výtěžků, majetku, prostředků a jiných předmětů pro účely dokazování.

1. 3. Smluvní strany si mohou vzájemně poskytovat právní pomoc i v jiné formě v rámci právního řádu dožádané smluvní strany.
2. 4. Smluvní strany na žádost usnadní nebo podpoří, pokud to dovoluje jejich právní řád a praxe, přítomnost nebo dosažitelnost osob, včetně těch, které jsou ve vazbě, pokud souhlasí s poskytnutím pomoci ve vyšetřování nebo s účastí na řízení.
3. 5. Smluvní strana neodmítne poskytnutí právní pomoci v souladu s tímto článkem s odvoláním na bankovní tajemství.
4. 6. Ustanovení tohoto článku nemají vliv na závazky vyplývající z jakýchkoliv jiných dvoustranných či mnohostranných smluv, které upravují nebo budou upravovat, zcela nebo částečně, poskytování vzájemné právní pomoci v trestních záležitostech.
5. 7. Odstavce 8-19 tohoto článku se aplikují na žádosti předkládané na základě tohoto článku, pokud příslušné smluvní strany nejsou vázány jinou dohodou o vzájemné právní pomoci. Pokud tyto smluvní strany jsou vázány jinou dohodou, aplikují se příslušná ustanovení této dohody, pokud se smluvní strany nedohodly na použití odstavců 8-19 tohoto článku místo takové dohody.
6. 8. Každá smluvní strana určí orgán, nebo v případě potřeby orgány, které budou povinny a zplnomocněny vyřizovat žádosti o poskytnutí právní pomoci, nebo je budou postupovat k vyřízení příslušným orgánům. O orgánu nebo orgánech pověřených za tímto účelem bude informován generální tajemník. Postoupení žádostí o poskytnutí vzájemné právní pomoci, případně jakýchkoliv zpráv, které se k nim vztahují, se provádí mezi orgány určenými smluvními stranami; toto ustanovení není na újmu právu smluvní strany požádovat, aby takovéto žádosti a zprávy jí byly předávány diplomatickou cestou a za mimořádných okolností prostřednictvím Mezinárodní kriminální policejní organizace, pokud je to možné.
7. 9. Žádosti se vyhotovují v písemné formě v jazyce přijatelném pro dožádanou stranu. O jazyce nebo jazycích přijatelných pro každou smluvní stranu je informován generální tajemník. V mimořádných případech a v případě dohody mezi smluvními stranami se podobné žádosti mohou postupovat ústní formou, nicméně obratem se písemně potvrzují.
8. 10. Žádosti o vzájemnou právní pomoc budou obsahovat:
   1. a) informace o orgánu, který žádost podává,
   2. b) podstatu problému a povahu vyšetřování, trestního stíhání nebo soudního řízení, k nimž se žádost vztahuje, jakož i název a funkce orgánu, který takové vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní projednávání provádí,
   3. c) krátký výklad příslušných faktů s výjimkou těch, které se týkají obeznámení se soudními materiály,
   4. d) popis požadované pomoci a podobné informace o libovolném konkrétním postupu, jehož použití si dožadující strana přeje,
   5. e) dle možnosti údaje o osobě, místě pobytu a občanství příslušné osoby,
   6. f) účel shromažďování důkazů, informací nebo přijetí opatření.

1. 11. Dožádaná smluvní strana si může vyžádat doplňující informace, pokud jsou tyto informace nutné pro vyřízení žádosti v souladu s jejím vnitrostátním právem nebo pokud tyto informace mohou usnadnit vyřízení žádosti.
2. 12. Žádost se vyřizuje v souladu s vnitrostátním právem dožádané smluvní strany a v rozsahu neodporujícím vnitrostátnímu právu této smluvní strany dle možnosti v souladu s procedurálními požadavky uvedenými v žádosti.
3. 13. Dožadující smluvní strana bez předchozího souhlasu dožádané smluvní strany nepředá a nevyužije informace nebo důkazy, které jí byly poskytnuty dožádanou stranou, k provedení jiného vyšetřování, trestního stíhání nebe soudního řízení, než je to, které je uvedeno v žádosti.
4. 14. Dožadující smluvní strana může požadovat, aby dožádaná strana uchovala v tajnosti existenci a podstatu žádosti s výjimkou toho, co je nutné pro vyřízení samotné žádosti. Pokud dožádaná strana nemůže splnit požadavek důvěrnosti, informuje o tom okamžitě dožadující stranu.
5. 15. Vzájemná právní pomoc může být odmítnuta:
   1. a) jestliže žádost neodpovídá ustanovením tohoto článku,
   2. b) jestliže se dožádaná strana domnívá, že vyhovění žádosti může poškodit její svrchovanost, bezpečnost, veřejný pořádek nebo jiné podstatné zájmy,
   3. c) jestliže vnitrostátní právo zakazuje orgánům dožádané smluvní strany vyřizovat předkládanou žádost týkající se podobného trestného činu, pokud byl tento trestný čin předmětem vyšetřování, trestního stíhání nebo řízení v souladu s jejich vlastní jurisdikcí,
   4. d) jestliže žádost odporuje ustanovením právního řádu dožádané smluvní strany, která se týkají vyřizování žádosti o poskytnutí právní pomoci.

1. 16. Jakékoliv odmítnutí poskytnout vzájemnou právní pomoc musí být zdůvodněno.
2. 17. Poskytnutí vzájemné právní pomoci může dožádaná strana odložit z toho důvodu, že by narušovalo právě probíhající vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní řízení. V takovém případě bude dožádaná strana konzultovat s dožadující stranou, aby se určilo, zda právní pomoc může být poskytnuta v takové lhůtě a za takových podmínek, které dožádaná strana považuje za potřebné.
3. 18. Svědek, znalec nebo jiná osoba, která souhlasí s poskytnutím svědecké výpovědi během projednání, případně pomoci při vyšetřování, trestním stíhání nebo soudním řízení na území dožadující smluvní strany, nepodléhá trestnímu stíhání, zatčení, potrestání nebo jiným omezením osobní svobody na tomto území v souvislosti s činností, trestnými činy a stíháním, které se vztahují k období do jeho odjezdu z území dožádané smluvní strany. Platnost záruky osobní bezpečnosti končí, jestliže svědek, znalec nebo jiná osoba měl v průběhu následujících 15 dnů, případně v průběhu jakéhokoliv období dohodnutého mezi smluvními stranami, počínaje termínem, kdy byl oficiálně vyrozuměn o tom, že jeho přítomnost již není pro soudní orgány nutná, možnost opustit toto území, avšak dobrovolně na tomto území zůstal, nebo poté, kdy je opustil, vrátil se o své vlastní vůli zpět.
4. 19. Běžné výdaje spojené s vyřízením žádosti hradí dožádaná smluvní strana, pokud nebylo mezi smluvními stranami dohodnuto jinak. Jestliže vyřizování žádosti vyžaduje či si vyžádá podstatné výdaje, případně výdaje mimořádného charakteru, projednávají smluvní strany určení lhůt a podmínek pro vyhovění žádosti, jakož i způsob krytí těchto výdajů.
5. 20. Smluvní strany posoudí dle potřeby možnost uzavření dvoustranných nebo mnohostranných smluv, nebo ujednání, které by odpovídaly účelům tohoto článku, zvýšily jeho význam a zajistily jeho provádění v praxi.

Předávání písemností

Smluvní strany posoudí možnost vzájemného předávání písemností pro vyšetřování trestných činů, stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1 v případech, kdy takové předání odpovídá zájmům řádného výkonu spravedlnosti.