Zákon o volbách do Federálního shromáždění

§ 1

Volby do Federálního shromáždění se konají na základě obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích.

§ 2

(1) Právo volit mají českoslovenští státní občané, kteří v den voleb dosáhli věku 18 let a zdržují se v den voleb na území některého z volebních krajů.

(2) Právo volit však nemají občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byly omezena.¹)

(3) Překážkou ve výkonu volebního práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.²)

§ 3

Poslancem Federálního shromáždění může být zvolen každý československý státní občan, který má právo volit a v den voleb dosáhl věku 21 let.

§ 4

Území pro konání voleb

Volby se konají na území Československé socialistické republiky.

§ 5

Volební kraje

Volební kraje tvoří území krajů³) podle stavu v den vyhlášení voleb.

§ 6

Státní mandátové číslo

(1) Počet poslanců Sněmovny lidu volených na území České socialistické republiky a počet poslanců Sněmovny lidu volených na území Slovenské socialistické republiky určí předsednictvo Federálního shromáždění na základě státního mandátového čísla. Státní mandátové číslo pro volby do Sněmovny lidu se stanoví tak, že se celkový počet občanů zjištěný k 1. lednu roku, ve kterém se konají volby, dělí ústavně stanoveným počtem poslanců Sněmovny lidu.

(2) V každé z obou republik bude voleno tolik poslanců, kolikrát je státní mandátové číslo obsaženo v součtu počtu občanů každé z obou republik. Jestliže se tímto způsobem nepodařilo přidělit všechny mandáty, přikáže se zbývající mandát té republice, která vykáže větší zbytek dělení.

(3) Počet poslanců Sněmovny národů volených na území České socialistické republiky a počet poslanců volených na území Slovenské socialistické republiky je stanoven ústavním zákonem.

§ 7

Volební okrsky

(1) Pro odevzdávání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích volební okrsky.

(2) Volební okrsky a volební místnost pro každý okrsek stanoví rada místního, popř. městského nebo obvodního národního výboru (dále jen „místní národní výbor“) nejpozději 30 dnů přede dnem volby.

(3) Volební okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval zpravidla 1000 voličů. Pro vzdálené části obce lze vytvořit samostatné volební okrsky, je-li v nich alespoň 50 voličů.

(4) Zvláštní volební okrsky mohou být vytvořeny v nemocnicích, porodnicích, sanatoriích, ústavech sociální péče a podobných ústavech a zařízeních nebo v jejich částech, avšak jen tehdy, je-li tam alespoň 100 voličů.

(5) V celách zadržení⁴) nebo zajištění⁵) nebo v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody, popř. kázeňský trest vězení, zabezpečí možnost výkonu volebního práva na základě voličského průkazu ve spolupráci s náčelníkem příslušného zařízení okrsková volební komise, v jejímž obvodu je toto zařízení. Velikost volebního okrsku podle odstavce 3 nemusí být v tomto případě zachována. Tyto osoby volí na základě voličského průkazu, který si vyžádaly, nemají-li v tomto okrsku trvalý pobyt. V případě předvedení⁶) příslušný orgán Sboru národní bezpečnosti postupuje tak, aby byl osobě předvedené umožněn výkon volebního práva.

(6) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, mohou být volební okrsky pro tyto volby společné.

§ 8

Zápis do seznamu voličů

(1) Všichni českoslovenští státní občané, kteří mají právo volit, budou zapsáni do seznamu voličů podle místa svého trvalého pobytu.⁷) Příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, kteří jsou hromadně ubytováni, budou zapsáni do seznamu voličů v obci, na jejímž území je umístěn útvar, ke kterému jsou přiděleni. Velitel útvaru ve spolupráci s místním národním výborem obce přidělení to neprodleně potvrdí místnímu národnímu výboru příslušnému podle místa trvalého pobytu těchto příslušníků.

(2) Občané, kteří po sestavení seznamu voličů nabudou nebo pozbudou práva volit, budou dodatečně do seznamu voličů zapsáni nebo z něho vyškrtnuti.

(3) U voličů, u kterých je překážka ve výkonu volebního práva (§ 2 odst. 3), se tato skutečnost v seznamu voličů poznamená.

(4) Československý státní občan, který nemá trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky a dostaví se v den voleb do volební místnosti, bude zapsám okrskovou volební komisí do seznamu voličů. Zápis do seznamu voličů komise zaznamená v jeho československém cestovním dokladu.

(5) Každý volič může být zapsán jen v jednom seznamu voličů.

§ 9

Sestavení seznamu voličů

(1) Seznamy voličů sestavuje místní národní výbor podle volebních okrsků.

(2) Jde-li o hromadně ubytované příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, sestavuje místní národní výbor seznamy voličů na základě podkladů dodaných veliteli útvarů. Místní národní výbor dbá na to, aby nebyly vytvářeny volební okrsky, ve kterých jsou v seznamu voličů zapsáni pouze tito příslušníci, nebo ve kterých volí pouze osoby uvedené v § 7 odst. 5.

(3) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, mohou být seznamy voličů společné.

§ 10

Vyložení seznamu voličů

(1) Nejpozději 30 dnů přede dnem volby vyloží místní národní výbor seznamy voličů, aby do nich mohli občané v úředních místnostech nahlédnout. O vyložení seznamu voličů vyrozumí místní národní výbor občany způsobem v místě obvyklým.

(2) V obcích, v nichž je více než 5000 osob zapsaných do seznamu voličů, zařídí místní národní výbor, aby byl v každém domě vyložen seznam voličů, kteří v domě bydlí. Místní národní výbor může takové opatření učinit i v obci, která má méně než 5000 osob zapsaných do seznamu voličů. Učiní tak vždy v prostorech, kde jsou hromadně ubytováni příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů.

§ 11

Námitkové řízení

(1) Každý občan může ústně nebo písemně upozornit místní národní výbor na chyby a nesprávnosti v seznamu voličů a navrhnout opravu. Místní národní výbor je povinen do 3 dnů buď provést příslušnou opravu v seznamu voličů, nebo občanovi písemně sdělit, z jakých důvodů nelze opravu provést.

(2) Bude-li návrh zamítnut, může jej občan předložit okresnímu (obvodnímu) soudu příslušnému podle volebního okrsku; soud je povinen rozhodnout do 3 dnů. Pro řízení platí ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů obdobně. Podle rozhodnutí soudu provede místní národní výbor a v den voleb okrsková volební komise opravu v seznamu voličů. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat.

§ 12

Voličský průkaz

(1) Voličům, kteří nebudou moci volit ve volebním okrsku, v jehož seznamu voličů jsou zapsáni, vydá místní národní výbor na jejich žádost voličský průkaz a ze seznamu voličů je vyškrtne.

(2) Voličský průkaz opravňuje k zápisu do seznamu voličů v jiném volebním okrsku pro volbu do Sněmovny lidu. K zápisu do seznamu voličů pro volbu do Sněmovny národů voličský průkaz opravňuje, jde-li o voliče, jehož trvalý pobyt nebo obec přidělení u hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů (§ 8 odst. 1) jej opravňuje k volbě té části poslanců Sněmovny národů, jejíž volba v tomto volebním okrsku probíhá.

§ 13

Všeobecná ustanovení

(1) Volby do Federálního shromáždění řídí Ústřední volební komise. Ve volebních krajích řídí volby krajské volební komise, které v sídlech okresů zřizují okresní komise.

(2) Ve volebních okrscích se zřizují okrskové volební komise.

(3) Členem volební komise může být každý československý státní občan, který má právo volit a u kterého není překážka výkonu volebního práva. Kandidát na poslance Federálního shromáždění nemůže být členem volební komise.

(4) Volební komise se skládají z rovného počtu vyslaných zástupců politických stran,⁸) politických hnutí⁹) a jejich koalic¹⁰) (dále jen „politické strany“), které podávají samostatnou kandidátní listinu. Jména a příjmení zástupců a náhradníků s uvedením přesné adresy sdělují politické strany tomu, kdo svolává první zasedání volební komise. Prohlášení kandidátní listiny za neplatnou nebo její stažení má za následek zánik členství zástupců této politické strany v příslušné volební komisi. V případě onemocnění, zaneprázdnění nebo zániku funkce člena volební komise, povolá její předseda jeho náhradníka podle pořadí určeného politickou stranou.

(5) Členové volebních komisí se ujímají své funkce složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se při tom řídit zákony a jinými právními předpisy.“. Slib skládá člen do rukou tomu, kdo svolává první zasedání volební komise.

(6) Volební komise se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny členů nadpoloviční většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.

(7) Volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svého středu předsedu a místopředsedu. Každý funkcionář volební komise musí být členem jiné politické strany. Losování funkcionářů komise řídí nejstarší člen.

(8) Zapisovatele Ústřední volební komise jmenuje vláda Československé socialistické republiky. Zapisovatelem krajské volební komise je pracovník krajského národního výboru, kterého určí tajemník krajského národního výboru, kde má volební komise sídlo. Zapisovatelem okresní komise je pracovník okresního národního výboru, kterého určí tajemník příslušného okresního (obvodního) národního výboru. Zapisovatelem okrskové volební komise je pracovník nebo funkcionář určený radou místního národního výboru. Zapisovatele je třeba určit v dostatečném předstihu tak, aby mohl plnit úkoly podle § 18 odst. 3; při jednání volebních komisí má zapisovatel právo poradního hlasu. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 5.

(9) Ústřední volební komise, krajské volební komise a jejich okresní komise si k výpočetnímu zpracování výsledků voleb vytvářejí odborné (sumarizační) útvary složené z pracovníků přidělených k tomuto účelu příslušným orgánem státní statistiky. Tito pracovníci skládají slib ve znění uvedeném v odstavci 5.

§ 14

Ústřední volební komise

(1) Do Ústřední volební komise deleguje nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu alespoň v jednom volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.

(2) První zasedání Ústřední volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 předseda vlády Československé socialistické republiky.

(3) Ústřední volební komise zejména:

1. a) dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
2. b) rozhoduje o stížnostech na postup krajských volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,
3. c) zjišťuje a uveřejňuje výsledky voleb,
4. d) odevzdá zápis o výsledku voleb předsednictvu Federálního shromáždění,
5. e) vydává zvoleným kandidátům osvědčení o zvolení,
6. f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.

§ 15

Krajská volební komise

(1) Do krajské volební komise deleguje nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu v tomto volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.

(2) První zasedání krajské volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 předseda příslušného krajského národního výboru.

(3) Krajská volební komise:

1. a) dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
2. b) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,
3. c) projednává a registruje kandidátní listiny ve volebním kraji,
4. d) zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji,
5. e) předá volební dokumenty do úschovy krajskému národnímu výboru,
6. f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů, popř. úkoly, kterými ji pověří Ústřední volební komise.

§ 16

Okresní komise

(1) Do okresní komise deleguje nejpozději 30 dnů přede dnem voleb každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jednoho člena a jednoho náhradníka. První zasedání okresní komise svolá předseda příslušného okresního (obvodního) národního výboru.

(2) Okresní komise:

1. a) dohlíží na zpracování výsledků hlasování za volební okrsky,
2. b) vzniknou-li pochybnosti, má právo vyžádat si od okrskové volební komise vysvětlivky a jiné informace. Zjevné chyby opraví po dohodě s okrskovou volební komisí sama, jinak požádá okrskovou volební komisi, aby se znovu sešla a zjištěné nedostatky odstranila,
3. c) odevzdává zpracovávané výsledky hlasování za volební okrsky v rámci okresu krajské volební komisi.

§ 17

Okrskové volební komise

(1) Každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, má právo delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise jako svého zástupce. S přihlédnutím k místním podmínkám může rada místního národního výboru vyzvat politické strany, aby do okrskové volební komise delegovaly vyšší počet zástupců.

(2) Okrsková volební komise musí mít nejméně 3 členy. Nevyšle-li politická strana své zástupce, popřípadě vyšší počet zástupců, jmenuje na jejich místa členy okrskové volební komise rada místního národního výboru.

(3) První zasedání okrskové volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 předseda příslušného místního národního výboru.

(4) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, zřizuje se pro volební okrsek pouze jedna okrsková volební komise.

(5) Okrsková volební komise:

1. a) zajišťuje průběh hlasování, zejména dozírá na správné odevzdávání hlasovacích lístků a dbá o pořádek ve volební místnosti,
2. b) sčítá hlasy a sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování, který předloží neprodleně příslušné okresní komisi,
3. c) ostatní volební dokumenty odevzdá do úschovy místnímu národnímu výboru.

§ 18

Kandidátní listiny

(1) Kandidátní listiny pro volby do Sněmovny lidu a kandidátní listiny pro volby do Sněmovny národů mohou podávat politické strany. Kandidátní listiny se podávají nejpozději 60 dnů přede dnem voleb ve dvojím stejnopise zapisovateli krajské volební komise. Ke kandidátní listině politická strana připojí:

1. a) prohlášení, že má nejméně 10 tisíc individuálních členů nebo
2. b) v případě, že nesplňuje podmínku uvedenou v písmenu a), petici požadující, aby tato politická strana kandidovala, podepsanou tolika dalšími oprávněnými voliči, kolik se jich politické straně nedostává na počtu individuálních členů. K podpisu pod petici volič po předložení občanského průkazu uvede své jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště. Podpis pod peticí nelze vzít zpět.

Krajská volební komise může kontrolovat pravdivost údajů o počtu členů nebo údajů uvedených v petici.

(2) Podává-li politická strana kandidátní listinu ve více volebních krajích, předloží petici pouze jedné krajské volební komisi a v podání ostatním krajským volebním komisím na to odkáže.

(3) Zapisovatel zjistí, zda předložené kandidátní listiny splňují stanovené náležitosti. V případě, že tomu tak není, upozorní na to zmocněnce politické strany. Podání kandidátní listiny zapisovatel potvrdí zmocněnci politické strany.

(4) Kandidátní listina obsahuje:

1. a) název politické strany,
2. b) jméno, příjmení, věk, zaměstnání a bydliště kandidátů a jejich pořadí na kandidátní listině vyjádřené pomocí arabské číslice,
3. c) označení zmocněnce politické strany a jeho dvou náhradníků s uvedením přesné adresy. Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát.

(5) Na kandidátní listině může politická strana u jednotlivých kandidátů kromě údajů uvedených v odstavci 4 písm. b) též vyznačit jejich příslušnost k určité politické straně nebo že kandidát není členem žádné politické strany anebo že jde o nezávislého kandidáta.

(6) Nejvyšší počet kandidátů, který může politická strana v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině pro volby do Sněmovny lidu a do Sněmovny národů, se stanoví v příloze tohoto zákona.

(7) Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, nedal souhlas s tím, aby byl uveden na jiné kandidátní listině, a že mu nejsou známy překážky volitelnosti.

(8) Politické strany se mohou dohodnout na podání společné kandidátní listiny. Na koalici takto vzniklou se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona týkající se politické strany. Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a v odstavci 2 se v případě podání společné kandidátní listiny více politických stran zjišťuje za všechny tyto politické strany tak, jako by kandidátní listinu podala jedna politická strana.

§ 19

Projednání kandidátních listin krajskou volební komisí

(1) Krajská volební komise přezkoumá předložené kandidátní listiny do 55 dnů přede dnem voleb.

(2) Krajská volební komise škrtne:

1. a) kandidáta, u něhož není připojeno prohlášení kandidáta podle § 18 odst. 7,
2. b) kandidáta v případě, že je uveden na kandidátních listinách více politických stran, na té kandidátní listině, ke které není přiloženo prohlášení podle § 18 odst. 7. Podepsal-li kandidát prohlášení k více kandidátním listinám, škrtne jej na všech kandidátních listinách,
3. c) ty kandidáty, kteří jsou kandidováni nad nejvýše stanovený počet podle § 18 odst. 6.

(3) Po projednání kandidatury zašle předseda krajské volební komise neprodleně jeden stejnopis kandidátní listiny s prohlášením kandidátů o souhlasu s kandidaturou a se zápisem o výsledku projednání kandidátní listiny Ústřední volební komisi. Stejně tak o výsledku jednání podá zprávu všem politickým stranám, které ve volebním kraji předložily kandidátní listinu.

(4) Po obdržení zápisu o výsledku projednání kandidátních listin z volebního kraje Ústřední volební komisí krajská volební komise zaregistruje nejpozději do 45 dnů přede dnem voleb kandidátní listiny jako platné a oznámí to písemně politickým stranám. Registrace je podmínkou pro rozmnožení kandidátních listin.

§ 20

Projednání kandidátních listin Ústřední volební komisí

(1) Ústřední volební komise projedná kandidátní listiny do 50 dnů přede dnem voleb. Nejprve přezkoumá usnesení krajských volebních komisí a odstraní zjištěné vady v kandidátních listinách.

(2) Je-li některý z kandidátů na několika kandidátních listinách, škrtne jej Ústřední volební komise na všech kandidátních listinách.

(3) Jsou-li kandidátní listiny podané pravděpodobně stejnou politickou stranou označeny v různých volebních krajích odchylně, vyzve předseda její zástupce, aby nejpozději do konce zasedání Ústřední volební komise oznámili jednotné označení pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak, rozhodne o označení Ústřední volební komise.

(4) Dále Ústřední volební komise určí losem číslo, kterým budou pro volby do Federálního shromáždění jednotně označeny kandidátní listiny každé politické strany, která předložila kandidátní listinu. Zákony o volbách do národních rad mohou stanovit, že toto číslo platí i pro označení kandidátních listin těchto politických stran pro volby do národních rad, konají-li se tyto volby současně. V takovém případě losování proběhne za účasti zástupců příslušných ústředních republikových volebních komisí.

(5) Předseda Ústřední volební komise zašle neprodleně zápis o výsledku jednání krajským volebním komisím a kandidujícím politickým stranám. Výsledek losování vyhlásí tak, aby vešel v obecnou známost.

§ 21

Vzdání se a odvolání kandidatury

(1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Do téhož okamžiku může zmocněnec politické strany jeho kandidaturu stejným způsobem odvolat. Prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury nelze vzít zpět a je nutno doručit je ve dvojím stejnopise předsedovi krajské volební komise, který jeden stejnopis zašle neprodleně předsedovi Ústřední volební komise a zajistí současně jeho zveřejnění vhodným způsobem.

(2) Bylo-li takové prohlášení učiněno po zaregistrování, zůstávají údaje o kandidátu na kandidátní listině, ale při rozdělování mandátů se k němu nepřihlíží.

§ 22

Rozmnožení kandidátních listin

(1) Předseda krajské volební komise zajistí prostřednictvím příslušného krajského národního výboru rozmnožení zaregistrovaných kandidátních listin tiskem s uvedením vylosovaného čísla, názvu politické strany a všech kandidátů a jejich pořadí.

(2) Každá kandidátní listina se rozmnožuje ve formě hlasovacího lístku, a to všechny listiny pro volbu do téže sněmovny Federálního shromáždění písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny razítkem krajské volební komise a vyhotoví se v takovém počtu, aby mohli bez překážek volit i voliči s voličskými průkazy.

(3) Takto rozmnožené kandidátní listiny (hlasovací lístky) zašle předseda krajské volební komise předsedům místních národních výborů, kteří zajistí jejich dodání všem voličům do 3 dnů přede dnem konání voleb a v den voleb okrskovým volebním komisím.

§ 23

Den voleb

(1) Volby do Federálního shromáždění se konají téhož dne na celém území Československé socialistické republiky. Předsednictvo Federálního shromáždění může stanovit, že se volby konají ve dvou dnech.

(2) Předsednictvo Federálního shromáždění vyhlašuje volby do Federálního shromáždění a stanoví den voleb nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Usnesení předsednictva Federálního shromáždění se uveřejňuje ve Sbírce zákonů.

(3) Volby se konají v určený den od sedmé do osmnácté hodiny. Pokud to místní potřeby vyžadují, může rada místního národního výboru stanovit začátek voleb na dřívější hodinu.

(4) Konají-li se volby ve dvou dnech, stanoví se začátek voleb na čtrnáctou hodinu a konec voleb na dvacátou druhou hodinu prvého dne. Druhého dne začínají volby o sedmé hodině a končí o čtrnácté hodině; pokud to místní potřeby vyžadují, může rada místního národního výboru stanovit začátek voleb na dřívější hodinu.

§ 24

Informování voličů

(1) Místní národní výbor vyhlásí nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb způsobem v místě obvyklým dobu a místo konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede místní národní výbor, které části obce, popřípadě útvary (§ 8 odst. 1) nebo zařízení (§ 7 odst. 5) připadají k jednotlivým volebním okrskům. Ve vyhlášce místní národní výbor zdůrazní povinnost voliče mít u sebe průkaz totožnosti a uvede v ní další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb.

(2) V obcích, v nichž je více než 5000 osob zapsaných v seznamech voličů, zajistí místní národní výbor, aby pro každého voliče byl vyhotoven legitimační lístek, v němž jsou uvedeny potřebné údaje o volbách. Zároveň zařídí, aby legitimační lístek byl dodán voliči do bytu. Místní národní výbor může stanovit, že se stejně postupuje i v obci, kde je v seznamech voličů zapsáno méně než 5000 voličů.

§ 25

Přípravy ve volební místnosti

(1) Předseda okrskové volební komise zkontroluje před zahájením hlasování za přítomnosti komise volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku, a zapečetí ji. Zkontroluje také vybavení volební místnosti, zda je připraven seznam voličů a dostatečný počet hlasovacích lístků.

(2) Konají-li se volby ve dvou dnech, zajistí předseda okrskové volební komise, aby po skončení voleb prvého dne byla volební schránka, popř. přenosná volební schránka zapečetěna tak, aby bylo znemožněno vkládat do ní hlasovací lístky a bezpečně ji spolu s ostatními volebními dokumenty uloží.

§ 26

Prostory pro úpravu hlasovacích lístků

Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí rada místního národního výboru s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku. V prostorech nesmí být s výjimkou případů uvedených v § 29 odst. 5 nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise.

§ 27

(1) Dobou volební kampaně se pro účely tohoto zákona rozumí období počínající 40 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb.

(2) V době volební kampaně má každá samostatně kandidující politická strana rovný přístup ke státním veřejným informačním prostředkům. V rozhlasu a televizi se každé samostatně kandidující politické straně poskytnou v průběhu volební kampaně celkem 4 vysílací hodiny. Vysílací časy a jejich rozdělení musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran.

(3) Vyhradí-li místní národní výbor plochu pro vylepení volebních plakátů, musí její využívání odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran.

(4) 48 hodin před zahájením voleb a v den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany slovem, písmem, zvukem a obrazem ve státních veřejných informačních prostředcích, v budovách, kde sídlí okrskové volební komise, a v jejich bezprostředním okolí. Zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů veřejného mínění je dovoleno nejvýše do sedmého dne přede dnem voleb.

(5) Členové volebních komisí a pracovníci jejich odborných útvarů nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích voleb, a to až do podepsání zápisu o výsledku hlasování.

(6) V průběhu voleb až do jejich skončení je zakázáno zveřejňování výsledků volebních průzkumů.

§ 28

Zahájení hlasování

Po provedení kontroly podle § 25 odst. 1 prohlásí předseda okrskové volební komise se souhlasem komise hlasování za zahájené. Jako první hlasují předseda a ostatní členové komise.

§ 29

Hlasování

(1) Volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné. Členové okrskové volební komise nesmějí voličům upravovat hlasovací lístky. Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.

(2) Volič po příchodu do volební místnosti odevzdá legitimační lístek a po záznamu v obou stejnopisech seznamu voličů obdrží od komise prázdnou obálku opatřenou úředním razítkem. Tyto obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy. Nemá-li volič legitimační lístek a žádný z členů okrskové volební komise ho nezná, komise požádá, aby volič prokázal svou totožnost. Nemůže-li tak učinit průkazem totožnosti nebo svědectvím dvou komisi známých osob ani do ukončení hlasování, nebude mu hlasování umožněno. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné.

(3) Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů. Zápis podepíše předseda a dva členové komise; voličský průkaz se přípojí k prvému stejnopisu seznamu voličů. Poté komise vydá voliči hlasovací lístky pro volbu do Sněmovny lidu; voliči, jehož trvalý pobyt jej opravňuje k volbě té části poslanců Sněmovny národů, jejíž volba probíhá ve volebním okrsku, kde byl dodatečně zapsán do seznamu voličů, vydá okrsková volební komise hlasovací lístky i pro volby do této sněmovny.

(4) Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru k tomu určenému (§ 26). V tomto prostoru vloží do úřední obálky po jednom hlasovacím lístku pro volbu každé ze sněmoven. Na každém hlasovacím lístku, který vkládá do obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u čtyř kandidátů uvedených na jednom hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku provádět nemůže. Ostatní hlasovací lístky volič odloží do k tomu určené schránky v odděleném prostoru.

(5) Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek podle jeho pokynů upravil a vložil do obálky.

(6) Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní. To platí odbobně pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích (§ 7 odst. 4) s přihlédnutím k podmínkám, za kterých se hlasování koná.

§ 30

Pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí

Za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku ve volební místnosti a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.

§ 31

Přerušení hlasování

Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise po dohodě s krajskou volební komisí odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo prodloužit dobu hlasování. Celková doba hlasování (§ 23) však tímto opatřením nesmí být zkrácena. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým. V případě, že hlasování je přerušeno, zapečetí okrsková volební komise volební dokumenty a volební schránku. Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti komise neporušenost pečetí ověří a poznamená v zápise o průběhu a výsledku hlasování.

§ 32

Ukončení hlasování

Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení voleb, uzavře se volební místnost, avšak předtím odvolí ještě všichni, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.

§ 33

Kdo může být přítomen sčítání

V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.

§ 34

Sčítání hlasů okrskovou volební komisí

(1) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zvláštní schránky pro odkládání hlasovacích lístků (§ 29 odst. 4), zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů, nebo podle § 7 odst. 5 použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

(2) Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet obálek se záznamy v seznamu voličů. Neúřední obálky komise vyloučí.

(3) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, zvlášť pro volby do Sněmovny lidu a zvlášť pro volby do Sněmovny národů, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále zjistí, kolik voličů politické strany využilo práva přednostního hlasu a sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.

(4) Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

§ 35

Posuzování hlasovacích lístků

(1) Ve prospěch kandidátní listiny politické strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtána, měněna nebo dopisována. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, k přednostním hlasům se však nepřihlíží.

(2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise. Je-li v obálce několik kandidátních listin různých politických stran pro volbu do téže sněmovny, jsou všechny tyto hlasy neplatné, pokud se volby do této sněmovny týče. Neplatný není hlas, odevzdal-li volič obálku s hlasovacím lístkem pouze pro volbu do některé sněmovny. Je-li v obálce více hlasovacích lístků téže politické strany pro volbu do téže sněmovny, počítají se jako jeden hlas; byla-li na některém z těchto hlasovacích lístků provedena přednostní volba, přihlíží se k tomuto lístku nebo k lístku, kde bylo odevzdáno více přednostních hlasů.

(3) O platnosti obálky, hlasovacího lístku a přednostního hlasu rozhoduje s konečnou platností okrsková volební komise.

§ 36

Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku

(1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování zvlášť pro každou sněmovnu Federálního shromáždění. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody odmítnutí podpisu se poznamenají.

(2) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeny:

1. a) doba počátku a ukončení hlasování, popř. jeho přerušení,
2. b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do seznamu voličů,
3. c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
4. d) počet odevzdaných úředních obálek,
5. e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
6. f) počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,
7. g) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
8. h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.

(3) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. g) okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda za přítomnosti komise.

§ 37

Skončení jednání v okrskové volební komisi

(1) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.

(2) Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy voličů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty místnímu národnímu výboru do úschovy.

§ 38

Přítomnost při jednání okresní komise

V místnosti, kde okresní komise zpracovávají výsledky hlasování za okrskové volební komise, mohou být přítomni kromě členů těchto komisí jen členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů.

§ 39

Sčítání hlasů v krajské volební komisi

(1) Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.

(2) V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci odborných útvarů.

§ 40

Zápis krajské volební komise

(1) Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise pro každou sněmovnu zvlášť zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji; zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody odmítnutí podpisu se poznamenají.

(2) V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeny:

1. a) počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledek hlasování,
2. b) počet osob zapsaných v seznamu voličů ve volebním kraji,
3. c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
4. d) počet odevzdaných úředních obálek,
5. e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
6. f) počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,
7. g) počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
8. h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.

(3) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední volební komisi. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy příslušnému národnímu výboru.

§ 41

Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích

(1) Ústřední volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny v každém volebním kraji v České socialistické republice a ve Slovenské socialistické republice, zvlášť pro volby do každé sněmovny. Tento údaj vydělí počtem mandátů, které na základě státního mandátového čísla (§ 6) nebo ústavního zákona v případě Sněmovny národů byly republice přiděleny. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.

(2) Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

(3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty připadající na Českou socialistickou republiku nebo Slovenskou socialistickou republiku, přidělí Ústřední volební komise tyto mandáty postupně v téže republice volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.

§ 42

Postup politických stran do prvního skrutinia

(1) Ústřední volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu v rámci České socialistické republiky a v rámci Slovenské socialistické republiky, zvlášť pro volbu do každé sněmovny. Zjistí, které politické strany získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných v rámci České socialistické republiky nebo v rámci Slovenské socialistické republiky. Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů již k těmto politickým stranám a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží. Podá-li politická strana kandidátní listiny v České socialistické republice i ve Slovenské socialistické republice, stačí, když získá 5 procent v jedné z republik.

(2) Ostatní politické strany postupují do prvního skrutinia, ve kterém se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.

§ 43

První skrutinium

(1) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny (§ 41), zvětšeným o jednu; celé číslo, které vyšlo tímto dělením a zaokrouhlené na jednotky, je krajským volebním číslem.

(2) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém součtu platných hlasů, které tato politická strana získala.

(3) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal nadpoloviční většinu hlasů voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu. V případě, že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.

(4) Neuvedla-li některá politická strana tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.

§ 44

Druhé skrutinium

(1) Všechny mandáty, které nebyly v České socialistické republice a Slovenské socialistické republice přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran pro ně odevzdaných (a nedostala-li politická strana v prvém skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané) v rámci České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky.

(2) Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové Ústřední volební komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých politických stran, zvláště pro Českou socialistickou republiku a zvláště pro Slovenskou socialistickou republiku. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze jména těch kandidátů, kteří byli kandidováni v některém volebním kraji příslušné republiky a nebyli zvoleni v prvém skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.

(3) Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran v rámci České socialistické republiky a v rámci Slovenské socialistické republiky a pro každou sněmovnu. Tento součet vydělí počtem mandátů, které zbývá obsadit v příslušné republice, zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně v příslušné republice tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu.

(4) Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty nebo proto, že politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik na ni připadá, přikáže Ústřední volební komise tyto mandáty postupně těm politickým stranám, které podaly platné kandidátní listiny v příslušné republice a které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát té politické straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát té politické straně, jež obdržela v rámci České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

(5) Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu; při stejném zbytku menší počet hlasů ve volebních krajích v rámci republiky; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

(6) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

(7) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.

§ 45

Zápis Ústřední volební komise a uveřejnění výsledků voleb

(1) Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Ústřední volební komise zápis o výsledku voleb zvlášť pro každou sněmovnu Federálního shromáždění. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise.

(2) V zápise o výsledku voleb se uvádí:

1. a) celkový počet osob zapsaných v seznamech voličů,
2. b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
3. c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu v rámci České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky zvlášť a pro jednotlivé volební kraje zvlášť,
4. d) jména kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování a kandidátů zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.

(3) Ústřední volební komise uveřejní celkové výsledky voleb do Sněmovny lidu a do Sněmovny národů Federálního shromáždění ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

§ 46

Osvědčení o zvolení

Ústřední volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance osvědčení o zvolení.

§ 47

Volební stížnost

(1) Stížnost proti vydání osvědčení podle § 46 může vznést každý občan zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá politická strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Stížnost musí být odůvodněna. Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky.

(2) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.

(3) Proti usnesení Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky o stížnosti se nelze odvolat.

(4) Své dobrozdání obsažené v usnesení zašle Nejvyšší soud Československé socialistické republiky předsednictvu Federálního shromáždění, které je postoupí příslušné sněmovně.

§ 48

Opatření k dodatečnému provedení voleb

Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, předsednictvo Federálního shromáždění nejpozději do týdne po vyhlášení výsledku voleb učiní potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny, přičemž lhůty mohou být přiměřeně zkráceny.

§ 49

Nastupování náhradníků

(1) Uprázdní-li se v některé sněmovně mandát, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu Sněmovny lidu nebo příslušné části Sněmovny národů pro druhé skrutinium.

(2) Není-li náhradníka téže politické strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

(3) Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 15 dnů poté, kdy se uprázdnila funkce poslance. Předá tomuto náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, kterým dnem se jím stal, a současně o tom vyrozumí předsednictvo příslušné sněmovny.