Platné znění

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

vyhlášené znění

  1. 18. V příloze č. 2 části C bod g zní:
    1. „g. V případě azbestu výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí, jestliže při těchto pracích expozice azbestu převyšuje hodnotu 0,01 respirabilních azbestových vláken/cm3.“.
  1. 19. V příloze č. 3 část A zní:

    „ČÁST A Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity

    1. 1. Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc a pro respirabilní frakci prachu PELr. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků podle české technické normy ČSN EN 1540 Expozice pracoviště - Terminologie.
    2. 2. Přípustný expoziční limit směsi prachů (PELs) s různými přípustnými expozičními limity se stanoví výpočtem z přípustného expozičního limitu jednotlivých prachů podle vzorce:

      1. kde
        1. PELs je PEL směsi,
        2. PEL1 až PELn je přípustný expoziční limit jednotlivých látek 1 až n,
        3. % x1 až % xn je hmotnostní podíl jednotlivých látek 1 až n v procentech.
    1. 3. Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se přípustný expoziční limit podle hodnoty platné pro látku s nejnižším přípustným expozičním limitem.

      V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELs podle hodnoty platné pro látku s nejnižším přípustným expozičním limitem.

    1. 4. Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka, musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky. Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1 % fibrogenní složky, nesmí její PELr překračovat hodnoty uvedené v tabulce č 1. Za dodržení přípustného expozičního limitu se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PELr pro fibrogenní složku, tak i PELc pro daný druh prachu.
    2. 5. Pokud prach obsahuje méně než 1 % krystalického SiO2 a neobsahuje azbest, považuje se za prach s převážně nespecifickým účinkem.
    3. 6. Pro prach s převážně nespecifickým účinkem platí PELc = 10 mg.m-3.
    4. 7. Přípustný expoziční limit nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému obsahu mikroorganismů v prachu.

      Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a)

      „ČÁST A Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a)
      látkaPELr (mg.m-3) respirabilní frakce (Fr)PELc (mg.m-3) celková koncentrace
      Fr = 100 % b)
      respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého (všechny krystalografické formy)0,1-
      gama-oxid hlinitý0,1-
      Fr ≤ 5 % d)Fr > 5 %d)
      dinas2,010 : Fr10
      grafit2,010 : Fr10
      prach černouhelných dolů2,010 : Fr10
      koks2,010 : Fr10
      slída2,010 : Fr10
      talek2,010 : Fr10
      ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu)2,010 : Fr10
      šamot2,010 : Fr10
      horninové prachy c)2,010 : Fr10
      slévárenský prach2,010 : Fr10

      Vysvětlivky k tabulce č. 1:

    5. a) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1% fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.
    6. b) Fr = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech, položka respirabilní prach krystalického SiO2 a gama-oxid hlinitý se považují za 100 % fibrogenní prach.
    7. c) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí být dodržen PEL pro azbest.
    8. d) Hodnotí se podle obsahu fibrogenní složky (respirabilního SiO2).

      9. Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem

      „ČÁST A Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a) Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem
      Chemická látkaPELc (mg.m-3)
      1amorfní SiO24,0
      2svářečské dýmya),b)5,0
      3bentonit6,0

      Vysvětlivky k tabulce č. 2:

    9. a) Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu, materiálu, jímž se svařuje, svařovacím proudu. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem.
    10. b) Zároveň platí, že obsah toxických kovů (například CrVI nebo Mn) ve svářečských dýmech stanovený chemickými metodami nesmí překračovat hodnoty PEL pro tyto kovy podle Přílohy č. 2, části A (Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace).

      11. Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem

      „ČÁST A Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a) Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem
      Chemická látkaPELc (mg.m-3)
      Prachy s převážně nespecifickým účinkem (vyjma prachů níže vyjmenovaných)10,0
      baryt10,0
      cement10,0
      čedič tavený10,0
      dolomit10,0
      železo a jeho slitinya)10,0
      hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3)10,0
      hnědé uhlí a lignit10,0
      magnezit10,0
      ocelárenská struska10,0
      ledek amonný10,0
      oxidy železa10,0
      popílek10,0
      prach z umělého brusivá (karborundum, elektrit)10,0
      půdní prachy10,0
      sádra10,0
      saze komínové2,0
      siderit10,0
      škvára10,0
      vápenec, mramor10,0
      vysokopecní struska10,0
      amorfní uhlík (Carbon Black)10,0

      Vysvětlivka k tabulce č. 3:

    11. a) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny přípustným expozičním limitem, posuzuje se prašnost i podle přípustného expozičního limitu těchto kovů. Za dodržení přípustného expozičního limitu se považuje stav, kdy je dodržen jak PELC pro slitinu železa, tak i přípustný expoziční limit pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom limit, jehož přípustný expoziční limit je nejnižší. Slitiny jiných kovů, než železa se posuzují po stránce prašnosti podle přípustného expozičního limitu jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž přípustný expoziční limit je nejnižší.

      12. Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem

      „ČÁST A Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a) Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem
      Chemická látkaPELc (mg.m-3)
      1textilní prachy
      2bavlna2,0
      3len2,0
      4konopí2,0
      5hedvábí2,0
      6syntetická vlákna textilní4,0
      7sisal6,0
      8juta6,0
      9živočišné prachy
      10peří4,0
      11vlna6,0
      12srst6,0
      13ostatní živočišné prachy6,0
      14rostlinné prachy
      15mouka4,0
      16tabák4,0
      17čaj4,0
      18káva zelená2,0
      19koření2,0
      20prach obilní6,0
      21prach zc)
      22- toxických a výrazně senzibilizujících (exotických) dřevina)1,0
      23- tvrdých (karcinogenních a senzibilizujících) dřevinb)2,0
      24- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin5,0
      25ostatní rostlinné prachy6,0
      26jiné prachy s dráždivým účinkem
      27prach dusičnanu sodného6,0
      28prach z chromu0,5
      29prach fenolformaldehydových pryskyřic5,0
      30prach PVC5,0
      31prach z broušení pneumatik3,0
      32prach epoxidových pryskyřic2,0
      33prach papíru6,0
      34prach polyakrylátových pryskyřic5,0
      35prach polyesterových pryskyřic5,0
      36prach polyethylenu5,0
      37prach polypropylenu5,0
      38prach polymerních materiálů5,0
      39prach polystyrenu5,0
      40prach siřičitanu vápenatého5,0
      41prach sklolaminátů5,0
      42prach škrobu4,0
      43kyselina citrónová4,0
      44prach dřevotřískových a MDF desek5,0
      45prach z laminátových/laminovaných OSB desek5,0

      Vysvětlivky k tabulce č. 4:

    12. a) Mezi prachy toxických a výrazně senzibilizujících dřevin patří například: akácie (Acacia melanoxylon), brya (Brya ebenus), dalbergie (Dalbergia), grevilea (Grevillea rubusta), iroko (Chlorophora excelsa), Khaya anthotheca, Machaerium scleroxylon, mansonie (Mansonia altissima), Paratecoma peroba, teak (Tectona grandis), vrcholák (Terminalia superba), zerav obrovský (Thuja plicata), Triplochiton scleroxylon.
    13. b) Mezi prachy tvrdých dřev patří například: akát (Robinia), bříza (Betula), buk (Fagus), dub (Quercus), habr (Carpinus), jasan (Fraxinus), javor (Acer), jilm (Ulmus), kaštanovník (Castanea), lípa (Tilia), olše (Alnus), ořechovec (Carya), ořešák (Juglans), slivoň (Prunus, podrod Padus), třešeň (Prunus, podrod Cerasus), vrba (Salix), platan (Platanus), tomel (Diospyros), topol (Populus), brya (Brya), perčovník (Palaquium), afrormosia (Pericopsis elata), dalbergie - (například palisandr, brazilské růžové dřevo, africký eben (Afričan Ebony)), damarovník (Shorea), africký mahagon (Khaya), kokosovník (Cocos), kanárník (Canarium), damaroň jižní syn. Kauri (Agathis australis), teak (Tectona grandis), svietenie (Swietenia), vrcholák (Terminalia).
    14. c) Vdechnutelný díl; v případě směsi prachů dřev s různými limitními hodnotami se limitní hodnota této směsi nastavuje podle složky s nejnižší limitní hodnotou.

      15. Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy

      „ČÁST A Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a) Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy
      Typ vlákenPEL
      početní koncentrace
      (počet respirabilních vláken/cm3)
      azbestová respirabilní vlákna všech azbestů0,01, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí2)
      0,001, pro pracovní prostředí a práce, které nejsou uvedeny v § 8 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy2)
      žáruvzdorná keramická vlákna a)0,3
      umělá minerální
      vlákna
      (čedičová, skleněná, strusková a jiné)      		1,0
      hmotnostní koncentrace (mg/m-3)
      umělá minerální
      vlákna b)
      (vlákna všech rozměrů)      		4

      Vysvětlivky k tabulce č. 5:

    15. a) Splňují-li kritéria pro klasifikaci podle § 16 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.
    16. b) Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.“.
  1. 20. V příloze č. 3 část B zní:

    „ČÁST B Metoda odběru vzorků prachu obsahujícího azbest a jejich zpracování

    1. 1. Vzorky se odebírají
      1. 1.1. pro hodnocení expozice zaměstnance v jeho dýchací zóně, tj. uvnitř polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm, měřeném ze středu spojnice uší; základem polokoule je rovina protínající tuto linii, hlavu a hrtan, nebo
      2. 1.2. stacionárním odběrem na místě reprezentujícím zátěž zaměstnance nebo stav pracoviště, například po ukončení prací s materiálem s obsahem azbestu či pro kontrolu prostor po sanaci; vzorky se musí odebírat ve výšce dýchací zóny pracovníka, obvykle 120–150 cm nad podlahou.
    1. 2. Doba, během níž probíhá odběr vzorků, musí být taková, aby bylo možné měřením nebo časově váženými výpočty stanovit reprezentativní expozici pro celou pracovní směnu.
    2. 3. K odběru se používají membránové filtry o průměru 25 mm a o velikosti pórů od 0,8 do 1,2 μm upevněné v otevřeném držáku filtru s cylindrickým nástavcem přesahujícím o 33 až 44 mm rovinu filtru a vymezujícím kruhovou plochu o průměru nejméně 20 mm. Lze použít i již pozlacené filtry. Při odběru musí nástavec směřovat dolů pod úhlem 45°.
    3. 4. K odběru vzorků pracovního ovzduší se při osobním odběru používá přenosné bateriové čerpadlo s odběrovou sondou umístěnou v dýchací zóně pracovníka. Průtok vzduchu se nastavuje na počátku odběru a musí být udržován v rozmezí ±10 % počáteční hodnoty průtoku v průběhu celé doby odběru.
    4. 5. K odběru vzorků pracovního ovzduší při měření prostor pracoviště, kde nejde o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí, nebo po ukončení prací s materiálem s obsahem azbestu nebo po vyčištění prostor pracoviště, se postupuje v souladu s postupy stanovenými českou technickou normou upravující postup odběru vzorku při stanovení koncentrace azbestových vláken v ovzduší39) a minimální odebraný objem vzorku vzduchu je 2 m3 při standardním průtoku 8 dm3/min.
    5. 6. Počítání vláken se provádí elektronovou mikroskopií nebo jinou obdobnou metodou poskytující nejméně rovnocenné výsledky.

      1. kde
        1. r. a. v. = respirabilní azbestová vlákna

      Poznámka k výpočtu:

      Vyhodnocování/počítání se může přerušit/ukončit, když se již na ploše menší než 1 mm2 spočítá a zdokumentuje celkem 100 respirabilních azbestových vláken.

      Náhodné rozptyly výsledku měření mohou být odhadnuty pomocí Poissonovy statistiky jako hranice konfidenčního intervalu, které se odhadují vždy z hodnoty 1 mm2.

    1. 7. Způsob počítání vláken:
      1. 7.1. Vždy se odečítá minimálně 1 mm2 plochy filtru. V případě více odběrů v průběhu směny se časově vážený průměr počítá podle vzorce v části C bodu 2. této přílohy, kdy se na každém exponovaném filtru odečítá minimálně 1 mm2.
      2. 7.2. Kritéria vztažena k obrazovému poli
        1. 7.2.1. Vlákna ležící oběma konci v obrazovém poli se počítají.
        2. 7.2.2. Vlákna ležící pouze jedním koncem v obrazovém poli se počítají s váhovým součinitelem 0,5.
        3. 7.2.3. Vlákna s oběma konci mimo obrazové pole se nepočítají.
        4. 7.2.4. Pokud více než jedna osmina plochy obrazového pole je pokryta jedním vláknem a/nebo aglomerátem částic, nemá být obrazové pole počítáno.
      1. 7.3. Geometrická a morfologická kritéria
        1. 7.3.1. Počítají se všechna vlákna, která odpovídají definici respirabilního vlákna uvedené v § 19 odst. 2 tohoto nařízení.
        2. 7.3.2. Rozštěpené vlákno nutno počítat jako jedno respirabilní vlákno.
        3. 7.3.3. Vlákna svazku vláken budou počítána jednotlivě, když jsou vzájemně rozlišitelná.
        4. 7.3.4. Svazek vláken nutno počítat jako jedno vlákno, když jednotlivá vlákna nelze vzájemně rozlišit a když celý svazek vláken odpovídá definici respirabilního vlákna. Výskyt nerozlišitelných svazků vláken je nutné poznamenat do protokolu z měření.
        5. 7.3.5. Bude-li u vláken, která jsou ve vzájemném kontaktu, překryt konec jednoho vlákna druhým vláknem, bude měřena pouze viditelná část vláken.
        6. 7.3.6. Jsou-li vlákna v kontaktu s nevláknitými částicemi, nebudou částice při měření vláken zohledněny. Budou-li zakryty konce vláken částicemi, pak budou měřeny pouze viditelné části vláken.

      Tabulka č. 1 Způsob započítávání respirabilních azbestových vláken pro vyhodnocení odběru vzorků

      „ČÁST B Metoda odběru vzorků prachu obsahujícího azbest a jejich zpracování Tabulka č. 1 Způsob započítávání respirabilních azbestových vláken pro vyhodnocení odběru vzorků
      Způsob započítávání respirabilních azbestových vlákenČasová použitelnost výpočtu
      jsou započítávána všechna respirabilní azbestová vlákna1), avšak není povinné započítávat vlákna < 0,2 μmdo 20.12.2029
      jsou započítávána všechna respirabilní azbestová vlákna1), včetně vláken < 0,2 μm, avšak není povinné započítávat vlákna < 0,05 μmod 21.12.2029

      Vysvětlivka k tabulce č. 1:

    2. 1) Parametry respirabilního vlákna jsou uvedeny v § 19 odst. 2 tohoto nařízení.“.