Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997), ve znění vyhlášky č. 296/1999 Sb.

Octan hořečnatý R

1. Octan hořečnatý tetrahydrát
2. Bezbarvé rozplývavé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%.
3. Uchovává se ve vzduchotěsných obalech.

Octan měďnatý R

1. Octan měďnatý monohydrát
2. Modrozelené krystaly nebo prášek. Je snadno rozpustný ve vroucí vodě, dobře rozpustný ve vodě a v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru a v glycerolu (85 %).

Octan olovnatý R

1. Octan olovnatý trihydrát
2. Bezbarvé na vzduchu zvětrávající krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%.

Octan olovnatý RS

1. Roztok octanu olovnatého R (95 g/l) ve vodě prosté oxidu uhličitého R.

Octan olovnatý zásaditý RS

1. CAS 1335-32-6
2. Roztok obsahuje 16,7 % až 17,4 % Pb (A_r 207,2). Olovo je přítomné ve formě octanu odpovídajícímu přibližně vzorci C₈H₁₄O₁₀Pb₃.
3. 40,0 g octanu olovnatého R se rozpustí v 90 ml vody prosté oxidu uhličitého R. pH se upraví hydroxidem sodným koncentrovaným RS na hodnotu 7,5. Roztok se odstředí a použije se čirá bezbarvá supernatantní kapalina.
4. Roztok zůstane čirý, je-li uchováván v dobře uzavřeném obalu.

Octan rtuťnatý R

1. Bílé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%.

Octan rtuťnatý RS

1. 3,19 g octanu rtuťnatého R se rozpustí v kyselině octové bezvodé R a zředí se jí na 100 ml. Je-li třeba, roztok se neutralizuje kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,05 ml violeti krystalové RS jako indikátoru.

Octan sodný bezvodý R

1. Bezbarvé krystaly nebo zrna, velmi dobře rozpustné ve vodě, mírně rozpustné v lihu 96%.
2. Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 2,0 %, suší se v sušárně při 100 °C až 105 °C do konstantní hmotnosti.

Octan sodný R

1. Viz článek Natrii acetas.

Octan zinečnatý R

1. Octan zinečnatý dihydrát
2. Lesklé bílé krystaly, slabě zvětrávající. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%.
3. Krystalovou vodu ztrácí při 100 °C.
5. TT: asi 237 °C.

Octan zinečnatý RS

1. 600 ml vody R se smíchá se 150 ml kyseliny octové ledové R, 54,9 g octanu zinečnatého R a míchá se do rozpuštění. Pokračuje se v míchání až do přidání 150 ml amoniaku 26% R. Ochladí se na pokojovou teplotu a pH se upraví amoniakem 17,5% RS na hodnotu 6,4. Směs se zředí vodou R na 1000 ml.

Odbarvovací roztok RS

1. Směs objemových dílů kyseliny octové ledové R, methanolu R a vody R (1+ 4 +5).

Oktanol R

1. 1-Oktanol; n-kaprylalkohol
2. Bezbarvá kapalina, nerozpustná ve vodě, mísitelná s lihem 96% a etherem.
4. TV: asi 195 °C.

3-Oktanon R

1. Ethylpentylketon
2. Bezbarvá kapalina s charakteristickým pachem.
5. TV: asi 167 °C.
6. Při použití v plynové chromatografii vyhovuje následující dodatečné zkoušce:
7. Stanovení obsahu. Provede se plynová chromatografie (2.2.28) za podmínek uvedených v článku Lavandulae etheroleum.
8. Zkoušený roztok. Zkoušená látka.
9. Plocha hlavního píku je nejméně 98,0 % plochy všech píků získaných na chromatogramu.

Oktansulfonan sodný R

1. Obsahuje nejméně 98,0 % C₈H₁₇NaO₃S.
2. Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo vločky. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v methanolu.
3. Absorbance (2.2.25). Měří se roztok (54 g/l); absorbance při 200 nm není větší než 0,10 a při 250 nm není větší než 0,01.

Oktoxinol 10 R

1. α-[4-(1,1,3,3-Tetramethylbutyl)fenyl]-ω-hydroxypoly(oxyethylen)
2. Čirá světle žlutá viskózní kapalina, mísitelná s vodou, s acetonem a s lihem 96%, dobře rozpustná v toluenu.
3. Uchovává se ve vzduchotěsných obalech.

Oktylhydrogensíran sodný R

1. Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo vločky. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v methanolu.

Oleamid R

1. (Z)-9-Oktadecenamid
2. Nažloutlý nebo bílý prášek nebo zrna. Je prakticky nerozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v dichlormethanu, dobře rozpustný v ethanolu.
3. TT: asi 80 °C.

Olej kukuřičný R

1. Viz článek Maydis oleum raffinatum.

Olej olivový R

1. Viz článek Olivae oleum raffinatum.

Olej řepkový R

1. Viz článek Rappae oleum raffinatum.

Olej slunečnicový R

1. Viz článek Helianthi oleum raffinatum.

Olovnatan draselný RS

1. 1,7 g octanu olovnatého R, 3,4 g citronanu draselného R a 50 g hydroxidu draselného R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml.

Oranž methylová sodná sůl R

1. Colour Index 13025, Schultz 176
2. Methyloranž, sodná sůl kyseliny 4'-dimethylaminoazobenzen-4-sulfonové
3. Oranžově žlutý krystalický prášek, těžce rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96%.

Oranž methylová RS

1. 0,1 g oranže methylové sodné soli R se rozpustí v 80 ml vody R a zředí se lihem 96% R na 100 ml.
2. Zkouška citlivosti. Směs 0,1 ml roztoku oranže methylové a 100 ml vody prosté oxidu uhličitého R je žlutá. Ke změně zbarvení na červené se spotřebuje nejvýše 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l VS.
3. Barevný přechod. pH 3,0 (červená) až pH 4,4 (žlutá).

Oranž methylová směsný indikátor RS

1. 20 mg oranže methylové sodné soli R a 0,1 g zeleně bromkresolové R se rozpustí v 1 ml hydroxidu sodného 0,2 mol/l RS a zředí se vodou R na 100 ml.
2. Barevný přechod. pH 3,0 (oranžová) až pH 4,4 (olivově zelená).

Oranž xylenolová R

1. Tetrasodná sůl S,S-dioxidu kyseliny 3,3'-(3H-2,1-benzoxanthiol-3-yliden)bis[(6-hydroxy-5-methyl-1,3-fenylen)methyleniminobisoctové
2. Červenohnědý krystalický prášek, dobře rozpustný ve vodě.

Oranž xylenolová s dusičnanem draselným R

1. 1 díl oranže xylenolové R se rozetře s 99 díly dusičnanu draselného R.
2. Zkouška citlivosti. K 50 ml vody R se přidá 1 ml kyseliny octové zředěné RS, 50 mg oranže xylenolové s dusičnanem draselným a 0,05 ml dusičnanu olovnatého RS. Ke směsi se přidá tolik methenaminu R, až se žluté zbarvení změní na fialově červené. Po přidání 0,1 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS se zbarvení změní na žluté.

Orcinol R

1. Monohydrát 5-methylbenzen-1,3-diolu, orcin
2. Krystalický prášek, citlivý na světlo.
3. TV: asi 290 °C.
4. TT: 58 °C až 61 °C.

Oxid arsenitý R

1. Krystalický prášek nebo bílá hmota. Je těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný ve vroucí vodě.

Oxid dusný R

1. Obsahuje nejméně 99,99 % (V/V) N₂O.
2. Oxid dusnatý. Méně než 1 ml/m³.
3. Oxid uhelnatý. Méně než 1 ml/m³.

Oxid dusnatý R

1. Obsahuje nejméně 98,0 % (V/V) NO.

Oxid fosforečný R

1. Bílý amorfní rozplývající se prášek. Hydratuje s vodou za uvolnění tepla.
2. Uchovává se ve vzduchotěsných obalech.

Oxid hlinitý aktivovaný R

1. Viz odstavec Oxid hlinitý bezvodý R.

Oxid hlinitý bezvodý R

1. Oxid hlinitý obsahující γ-Al₂O₃, dehydratovaný a aktivovaný tepelným zpracováním.
2. Velikost částic 75 μm až 150 μm.
3. CAS 1344-28-1

Oxid hlinitý neutrální R

1. Bílý zrnitý prášek.
2. Výměnná kapacita. 1,00 g prokainiumchloridu R se rozpustí v lihu R 90% (V/V) a zředí se stejným rozpouštědlem na 100 ml. 20,0 ml tohoto roztoku a 5,0 g zkoušené látky se převede do 100ml baňky se zabroušenou zátkou. Nechá se stát 15 min za občasného protřepání a zfiltruje se. K 10,0 ml filtrátu se přidá 10 ml vody R a 0,05 ml modři bromfenolové RS1. Titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l VS. Ke změně zbarvení indikátoru na zelené se spotřebuje nejvýše 1,4 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS.
3. Látky rozpustné ve vodě. Použije se chromatografická kolona 40 cm dlouhé o vnitřním průměru 1 cm s nálevkovitě zúženým dnem o průměru 2 mm až 3 mm, které je opatřeno destičkou ze slinutého skla (100) nebo bavlněnou zátkou nad úzkou částí. Kolona se naplní směsí 10,0 g zkoušené látky a 25 ml vody R a promývá se vodou R, dokud se nezíská 20 ml čirého eluátu. Eluát se odpaří a suší se při 150 °C. Hmotnost odparku není větší než 20 mg (0,2 %).
4. Roztok S. Zbytek získaný ze zkoušky Látky rozpustné ve vodě se rozpustí zahřátím ve vodě R, zfiltruje se a zředí se stejným rozpouštědlem na 100 ml.
5. Chloridy (2.4.4). 1 ml roztoku S zředěného vodou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (0,05 %).
6. Sírany (2.4.13). 1 ml roztoku S zředěného vodou R na 15 ml vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,1 %). Kontrolní roztok se připraví za použití 10 ml základního roztoku síranů (10 μg SO₄/ml).

Oxid hlinitý zásaditý R

1. Oxid hlinitý bezvodý R vhodné jakosti pro sloupcovou chromatografii.
2. Hodnota při (2.2.3). 9 až 10. Měří se suspenze připravená 5 min protřepáváním 1 g s 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

Oxid holmitý R

1. Nažloutlý prášek, prakticky nerozpustný ve vodě.

Oxid hořečnatý těžký R

1. Viz článek Magnesii oxidum ponderosum.

Oxid hořečnatý R

1. Viz článek Magnesii oxidum leve.

Oxid hořečnatý R1

1. Vyhovuje požadavkům předepsaným pro Oxid hořečnatý R s následujícími modifikacemi:
   1. Arsen (2.4.2). 0,5 g se rozpustí ve směsi 5 ml vody R a 5 ml kyseliny chlorovodíkové RS. Roztok vyhovuje limitní zkoušce A na arsen (2 μg/g).
   2. Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g se rozpustí ve směsi 3 ml vody R a 7 ml kyseliny chlorovodíkové RS. Přidá se 0,05 ml fenolftaleinu RS a tolik amoniaku 26% R, dokud se tvoří růžové zbarvení. Přebytek amoniaku se neutralizuje přidáním kyseliny octové ledové R, přidá se 0,5 ml jejího nadbytku a zředí se vodou R na 20 ml. Je-li třeba, filtruje se. 12 ml roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití směsi 5 ml základního roztoku olova (1 μg Pb/ml) a 5 ml vody R.
   3. Železo (2.4.9). 0,2 g se rozpustí v 6 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou R na 10 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na železo (50 μg/g).

Oxid chromový R

1. Tmavě hnědočervené jehličky nebo zrna, rozplývající se. Je velmi snadno rozpustný ve vodě.
2. Uchovává se ve vzduchotěsných skleněných obalech.

Oxid jodičný rekrystalizovaný R

1. Obsahuje nejméně 99,5 % I₂O₅.
2. Bílý krystalický prášek nebo bílá až šedobílá zrna. Je hygroskopický, velmi snadno rozpustný ve vodě za tvorby HIO₃.
3. Stálost při zahřívání. 2,0 g látky předem 1 h zahřívané při 200 °C se rozpustí v 50 ml vody R; roztok je bezbarvý.
4. Stanovení obsahu. 0,100 g se rozpustí v 50 ml vody R, přidají se 3,0 g jodidu draselného R a 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Uvolněný jod se titruje thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS za použití 1 ml škrobu RS jako indikátoru.
5. 1 ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 2,782 mg I₂O₅.
6. Uchovává se ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

Oxid lanthanitý R

1. Většinou bílý amorfní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě R. Rozpouští se ve zředěných roztocích minerálních kyselin a absorbuje atmosférický oxid uhličitý.
2. Vápník. Nejvýše 5 μg/g.

Oxid olovičitý R

1. Tmavě hnědý prášek, který po zahřátí uvolňuje kyslík. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v kyselině chlorovodíkové za vzniku chloru, rozpustný ve zředěné kyselině dusičné za přítomnosti peroxidu vodíku, kyseliny šťavelové nebo jiných redukujících látek, dobře rozpustný za tepla v koncentrovaných roztocích alkalických hydroxidů.

Oxid osmičelý R

1. Žlutá krystalická hmota nebo jasně žluté jehličkovité krystaly. Je hygroskopický, citlivý na světlo, dobře rozpustný ve vodě, v lihu 96% a v etheru.
2. Uchovává se ve vzduchotěsných obalech.

Oxid osmičelý RS

1. Roztok (2,5 g/l) v kyselině sírové 0,05 mol/l RS.

Oxid rtuťnatý R

1. Žlutý až oranžovožlutý prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.
2. Uchovává se chráněn před světlem.

Oxid siřičitý R

1. Bezbarvý plyn, který stlačením tvoří bezbarvou kapalinu.

Oxid siřičitý R1

1. Obsahuje nejméně 99,9 % (V/V) SO₂.

Oxid stříbrný R

1. Hnědočerný prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%, snadno rozpustný v kyselině dusičné zředěné a v roztoku amoniaku.
2. Uchovává se chráněn před světlem.

Oxid titaničitý R

1. Viz článek Titanii dioxidum.

Oxid uhelnatý R

1. Obsahuje nejméně 99,97 % (V/V) CO.

Oxid uhličitý R

1. Viz článek Carbonei dioxidum.

Oxid uhličitý R1

1. Obsahuje nejméně 99,995 % (V/V) CO₂.
2. Oxid uhelnatý. Méně než 5 ml/m³.
3. Kyslík. Méně než 25 ml/m³.

Oxid vanadičný R

1. Obsahuje nejméně 98,5 % V₂O₅.
2. Žlutohnědý až zrzavohnědý prášek, těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v silných minerálních kyselinách a v roztocích alkalických hydroxidů za tvorby solí.
3. Vzhled roztoku. 1,0 g se zahřívá 30 min s 10 ml kyseliny sírové R. Po ochlazení se zředí stejnou kyselinou na 10 ml. Tento roztok je čirý (2.2.1).
4. Zkouška citlivosti s peroxidem vodíku. 1,0 ml roztoku ze zkoušky Vzhled roztoku se opatrně zředí vodou R na 50,0 ml (zkoušený roztok). K 0,5 ml tohoto roztoku se přidá 0,1 ml roztoku peroxidu vodíku R (0,1 g/l H₂O₂). Tento roztok je zřetelně oranžově zbarven v porovnání s kontrolním roztokem připraveným z 0,5 ml zkoušeného roztoku a 0,1 ml vody R. Po přidání 0,4 ml roztoku peroxidu vodíku R (0,1 g/l H₂O₂) se změní zbarvení na oranžově žluté.
5. Ztráta žíháním. Nejvýše 1 %; 1,00 g se žíhá při 700 °C.
6. Stanovení obsahu. 0,200 g se rozpustí zahřátím ve 20 ml roztoku kyseliny sírové R (70%). Po přidání 100 ml vody R se přidává manganistan draselný 0,02 mol/l VS do vzniku načervenalého zbarvení. Nadbytek manganistanu draselného se odstraní pomocí roztoku dusitanu sodného R (30 g/l). Přidá se 5,0 g močoviny R a 80 ml roztoku kyseliny sírové R (70%) a roztok se ochladí. Přidá se 0,1 ml feroinu RS jako indikátoru a ihned se titruje síranem železnatým 0,1 mol/l VS do vzniku zelenočerveného zbarvení.
7. 1 ml síranu železnatého 0,1 mol/l VS odpovídá 9,095 mg V₂O₅.

Oxid vanadičný v kyselině sírové RS

1. 0,20 g oxidu vanadičného R se rozpustí ve 4 ml kyseliny sírové R a zředí se vodou R na 100 ml.

Oxid zinečnatý R

1. Viz článek Zinci oxidum.

Palladium R

1. Šedobílý kov, dobře rozpustný v kyselině chlorovodíkové.

Pankreatinový prášek R

1. Viz článek Pancreatis pulvis.

Papaveriniumchlorid R

1. Viz článek Papaverini hydrochloridum.

Papír lakmusový modrý R

1. 10 dílů hrubě práškovaného lakmusu R se vaří 1 h se 100 díly lihu 96% R. Líh se dekantuje a ke zbytku se přidá směs objemových dílů lihu 96% R a vody R (45 + 55). Nechá se stát 2 dny a potom se dekantuje čirá kapalina. Pásky filtračního papíru se impregnují tímto výluhem a nechají se vysušit.
2. Zkouška citlivosti. Páska o rozměru 10 mm x 60 mm se ponoří do směsi 10 ml kyseliny chlorovodíkové 0,02 mol/l RS a 90 ml vody R. Za stálého míchání během 45 s papír zčervená.

Papír lakmusový červený R

1. K výluhu získanému v odstavci Papír lakmusový modrý R se přidává po kapkách kyselina chlorovodíková zředěná RS do vzniku červeného zbarvení. Pásky filtračního papíru se impregnují tímto roztokem a nechají se vysušit.
2. Zkouška citlivosti. Páska o rozměru 10 mm x 60 mm se ponoří do směsi 10 ml hydroxidu sodného 0,02 mol/l RS a 90 ml vody R. Za stálého míchání během 45 s papír zmodrá.

Papír nitrobenzaldehydový R

1. 0,20 g nitrobenzaldehydu R se rozpustí v 10 ml roztoku hydroxidu sodného R (200 g/l). Tento roztok je použitelný 1 h.
2. Spodní polovina pásku z pomalého filtračního papíru o rozměru 10 cm × 0,8 cm až 1 cm se ponoří do roztoku a jeho přebytek se odstraní mezi dvěma filtračními papíry.
3. Nitrobenzaldehydový papír je použitelný několik minut po přípravě.

Papír s bromidem rtuťnatým R

1. Do pravoúhlé misky obsahující roztok bromidu rtuťnatého R (50 g/l) v ethanolu R se ponoří páska bílého filtračního papíru (hustota 80 g/m², filtrační rychlost 40 s až 60 s¹⁾) rozměr 1,5 × 20 cm (dvakrát složena). Páska se nechá okapat a vysušit ve tmě zavěšená na nekovovém vlákně. Odstřihne se 1 cm z každého přeloženého a protilehlého konce papíru, zbytek se stříhá na čtvercové (1,5 cm × 1,5 cm) nebo kruhové (průměr 1,5 cm) kousky.
2. Uchovává se v láhvích se skleněným uzávěrem, obalené černým papírem.

Papír se zelení methylovou R

1. Úzké pásky vhodného filtračního papíru se ponoří do roztoku zeleně methylové R (40 g/l) a potom se vysuší volně na vzduchu. Pak se impregnují 1 h roztokem obsahujícím jodid draselný R (140 g/l) a jodid rtuťnatý R (200 g/l). Pásky se promývají vodou destilovanou R, až je lázeň prakticky bezbarvá, a vysuší se volně na vzduchu.
2. Uchovává se chráněn před světlem, je použitelný 48 h.

Papír se síranem manganatým a dusičnanem stříbrným R

1. Pruh pomalého filtračního papíru se smočí v roztoku síranu manganatého R (8,5 g/l) a dusičnanu stříbrného R (8,5 g/l). Podrží se několik minut a nechá se sušit nad oxidem fosforečným R za ochrany před kyselými a alkalickými parami.

Papír se žlutí titanovou R

1. Proužky filtračního papíru se ponoří na několik minut do žluti titanové RS. Potom se vysuší při pokojové teplotě.

Papír s octanem olovnatým R

1. Bílý filtrační papír (80 g/m²) se ponoří do směsi objemových dílů kyseliny octové zředěné RS a octanu olovnatého RS (1 + 10). Po vysušení se papír rozstříhá na malé pásky o rozměru 15 mm × 40 mm.

Papír škrobový s jodičnanem draselným R

1. Pásky filtračního papíru se ponoří do 100 ml škrobu prostého jodidu RS obsahujícího 0,1 g jodičnanu draselného R. Nechá se okapat, pak se vysuší ve tmě.

Paracetamol R

1. Viz článek Paracetamolum.

Paracetamol prostý 4-aminofenolu R

1. Paracetamol R se nechá rekrystalizovat z vody R a vysuší se ve vakuu při 70 °C. Postup se opakuje, až látka vyhoví následující zkoušce: 5,0 g vysušené látky se rozpustí ve směsi složené ze stejných objemových dílů methanolu R a vody R, potom se stejnou směsí zředí na 100 ml. Přidá se 1 ml čerstvě připraveného roztoku obsahujícího nitroprussid sodný R (10 g/l) a uhličitan sodný bezvodý R (10 g/l). Směs se promíchá a nechá se stát 30 min, chráněna před světlem. Nevznikne žádné modré nebo zelené zbarvení.

Parafin bílý měkký R

1. Polotuhá směs uhlovodíků získaná z nafty, bělená, prakticky nerozpustná ve vodě a v lihu 96%, dobře rozpustná v etheru a v etheru petrolejovém R1. Roztoky někdy vykazují mírnou opalescenci.

Parafin tekutý R

1. Viz článek Paraffinum liquidum.

Pararosaniliniumchlorid R

1. Colour Index 42500, Schultz 779
2. 4-[Bis(4-aminofenyl)methylen]-2,5-cyklohexadieniminiumchlorid
3. Modravě červený krystalický prášek, těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v ethanolu, prakticky nerozpustný v etheru. Roztoky ve vodě a v ethanolu jsou tmavočerveně zbarvené. Roztoky v kyselině chlorovodíkové a kyselině sírové jsou zbarvené žlutě.
4. TT: asi 270 °C, za rozkladu.

Pararosanilin odbarvený roztok RS

1. 0,10 g pararosaniliniumchloridu R se přenese do kuželové baňky se zabroušenou zátkou, přidá se 60 ml vody R a roztok 1,0 g siřičitanu sodného bezvodého R, nebo 2,0 g siřičitanu sodného R, nebo 0,75 g disiřičitanu sodného R v 10 ml vody R. Za míchání se pomalu přidá 6 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Baňka se uzavře a míchá se až do úplného rozpuštění. Roztok se zředí vodou R na 100 ml a nechá se 12 h před použitím stát.
2. Uchovává se chráněn před světlem.

Penicilinasa RS

1. 10 g hydrolyzátu kaseinu, 2,72 g dihydrogenfosforečnanu draselného R a 5,88 g citronanu sodného R se rozpustí ve 200 ml vody R, pH se upraví roztokem hydroxidu sodného R (200 g/l) na hodnotu 7,2 a zředí se vodou R na 1000 ml. 0,41 g síranu hořečnatého R se rozpustí v 5 ml vody R, přidá se 1 ml roztoku síranu amonno-železnatého R (1,6 g/l), potom se zředí vodou R na 10 ml. Oba roztoky se sterilizují v autoklávu, ochladí se a smíchají. Směs se rozdělí do kuželových baněk v dostatečné vrstvě a naočkuje se Bacillus cereus (NCTC 9946). Baňky se nechají v klidu při 18 °C až 37 °C až do prvních známek růstu a udržují se 16 h při 35 °C až 37 °C za neustálého protřepávání a provzdušňování. Směs se odstředí a supernatantní kapalina se sterilizuje membránovou filtrací. 1,0 ml roztoku penicilinasy obsahuje při 30 °C a pH 7,0 nejméně 0,4 mikrokatalu (což odpovídá hydrolýze 500 mg benzylpenicilinu na kyselinu benzylpeniciloovou za hodinu) za předpokladu, že koncentrace benzylpenicilinu neklesne pod úroveň potřebného enzymatického nasycení. Michaelisova konstanta penicilinasy v roztoku pro benzylpenicilin je asi 12 μg/ml.
2. Sterilita (2.6.1). Roztok penicilinasy vyhovuje zkoušce na sterilitu.
3. Uchovává se při teplotě 0 °C až 2 °C. Použije se během 2 až 3 dnů. V lyofilizovaném stavu v zatavených ampulích může být látka uchovávána několik měsíců.

Pentan R

1. Čirá bezbarvá hořlavá kapalina, velmi těžce rozpustná ve vodě, mísitelná s acetonem, s ethanolem a etherem.
4. TV: asi 36 °C.
5. Při použití pro spektrofotometru vyhovuje následujícímu dodatečnému požadavku:
   1. Transmitance (2.2.25): nejméně 20 % při 200 nm,
      1. nejméně 50 % při 210 nm,
      2. nejméně 85 % při 220 nm,
      3. nejméně 93 % při 230 nm,
      4. nejméně 98 % při 240 nm,
      5. měří se proti vodě R jako kontrolní kapalině.

Pentanol R

1. 1-Pentanol
2. Bezbarvá kapalina, mírně rozpustná ve vodě, mísitelná s lihem 96% a s etherem.
4. TV: asi 137 °C.

Pentansulfonan sodný R

1. Bílá krystalická pevná látka, dobře rozpustná ve vodě.

Pepsin práškový R

1. Viz článek Pepsini pulvis.

Peroxid vodíku koncentrovaný R

1. Viz článek Hydrogenii peroxidum 30%.

Peroxid vodíku zředěný RS

1. Viz článek Hydrogenii peroxidum 3%.

Peroxodisíran diamonný R

1. Bílý krystalický prášek nebo zrnité krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě.

Peroxodisíran didraselný R

1. Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je mírně rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96%. Vodné roztoky se rozkládají při pokojové teplotě a rychleji se rozkládají při zahřívání.
2. Uchovává se v chladu.

Petrolether R

1. Viz odstavec Ether petrolejový R.

α-Pinen R

1. 2,6,6-Trimethylbicyklo[3,1,1 ]-hept-2-en
2. Bezbarvá čirá kapalina, dobře rozpustná v mastných olejích.
5. TV: 155°C až l56°C.

β-Pinen R

1. 6,6-Dimethyl-2-methylenbicyklo[3,1,1]heptan
2. Bezbarvá olejovitá kapalina, páchnoucí po terpentýnu, prakticky nerozpustná ve vodě, mísitelná s lihem 96% a etherem.
5. TV: 164°C až 166°C.
6. Při použití pro plynovou chromatografii vyhovuje následující dodatečné zkoušce:
7. Stanovení obsahu. Provede se plynová chromatografie (2.2.28) postupem uvedeným v článku Aurantii amari floris etheroleum za použití zkoušené látky jako zkoušeného roztoku.
8. Plocha hlavního píku je nejméně 99,0 % celkové plochy píků.

Piperazin hexahydrát R

1. Viz článek Piperazinum hexahydricum.

Piperidin R

1. Hexahydropyridin
2. Bezbarvá nebo slabě žlutá kapalina, alkalické reakce, mísitelná s vodou, s lihem 96%, s etherem a s etherem petrolejovým.
3. TV: asi 106 °C.

Písek R

1. Bílá nebo slabě našedlá zrna křemene o velikosti částic 150 μm až 300 μm.

Plasminogen lidský R

1. CAS 9001-91-6
2. Látka přítomná v krvi, která může být aktivována na enzym plasmin, který štěpí fibrin v krevních sraženinách.

Plazma substrát R

1. Ze směsi roztoku citronanu sodného R (38 g/l) a lidské nebo hovězí krve v objemovém poměru 1 : 9 nebo ze směsi obsahující roztok hydrogencitronanu sodného R (20 g/l) a roztok glukosy R (25 g/l) a krve v objemovém poměru 2 : 7 se oddělí plazma. V prvním případě se může substrát plazmy připravit v den odběru, v druhém případě se může substrát plazmy připravit do 2 dní po odběru.
2. Uchovává se při -20 °C.

Plazma substrát R1

1. Na odběr krve a její zpracováni se použije zařízení z plastu nebo silikonem potaženého skla (nesmáčivé vodou).
2. Odebere se vhodný objem krve od každé z nejméně pěti ovcí; je vhodné odebrat 285 ml do 15 ml antikoagulačního roztoku, ale může se odebrat i menší objem. Odebírá se ze živých zvířat nebo v okamžiku jejich poražení, pomocí jehly připojené ke kanyle tak dlouhé, aby dosahovala na dno odběrové láhve. Odstraní se několik prvních mililitrů a odebere se pouze volně tekoucí krev. Odebraná krev se smíchá s dostatečným množstvím antikoagulačního roztoku obsahujícího 8,7 g citronanu sodného R a 4 mg aprotininu R ve 100 ml vody R, v poměru 19 objemových dílů krve na 1 objemový díl antikoagulačního roztoku. V době odběru a bezprostředně po něm se láhev míchá krouživým pohybem tak, aby vznikla homogenní směs bez vytvoření pěny. Po ukončení odběru se láhev uzavře a ochladí na 10 °C až 15 °C. Po ochlazení se krev ze všech láhví smíchá, s výjimkou krve, která projevuje zjevnou hemolýzu nebo sraženinu. Smíchaná krev se uchovává při teplotě 10 °C až 15 °C.
3. Tak brzo, jak je to možné, a do 4 h po odběru se smíchaná krev odstřeďuje 30 min při 10 °C až 15 °C při 1000 g_n až 2000 g_n. Supernatantní kapalina se oddělí a odstřeďuje se 30 min při 5000 g_n. (Na vyčeření plazmy se může použít rychlejší odstřeďování, např. při 20 000 g_n 30 min, a již se nefiltruje.) Supernatantní kapalina se oddělí, ihned se opatrně promíchá a rozdělí do malých láhví s uzávěrem. Velikost láhví musí stačit na kompletní stanovení heparinu (např. 10 ml až 30 ml). Uzavřené láhve s plazmou se ihned zmrazí při teplotě nižší než -70 °C (např. ponořením do tekutého dusíku) a uchovávají se při teplotě nižší než -30 °C.
4. Plazma připravená za těchto podmínek se může použít jako substrát plazmy na stanovení heparinu tehdy, když se za podmínek stanovení u použité metody naměří vhodný čas srážení a jestliže dává reprodukovatelnou strmou křivku - odpověď/log dávky.
5. V čas potřeby se určité množství substrátu plazmy rozmrazí ve vodní lázni při 37 °C za pomalého míchání až do úplného rozmrazení. Jednou rozmrazená plazma se udržuje při 10 °C až 20 °C a ihned se použije. Je-li to nutné, může se rozmrazený substrát plazmy mírně odstředit a filtrace se nepoužije.

Plazma substrát RS2

1. Oddělená plazma z lidské krve, která byla odebrána a smíchána s roztokem citronanu sodného R (38 g/l) v objemovém poměru 9 : 1 a u které je hodnota faktoru IX nižší než 1 % normální hodnoty.
2. Uchovává se v malých množstvích ve zkumavkách z plastů při teplotě -30 °C nebo nižší.

Plazma chudá na krevní destičky R

1. Odebere se 45 ml lidské krve 50ml injekční stříkačkou z plastů do 5,0 ml sterilního roztoku citronanu sodného R (38 g/l). Ihned se odstřeďuje 30 min při 1550 g_n a 4 °C. Injekční stříkačkou z plastů se odeberou dvě třetiny supernatantní kapaliny a ihned se odstřeďuje 30 min při 3500 g_n a 4 °C. Injekční stříkačkou z plastů se odeberou dvě třetiny supernatantní kapaliny, která se rychle zmrazí ve vhodném množství ve zkumavkách z plastů na -40 °C nebo nižší teplotu. Při přípravě se používají pomůcky z plastů nebo potažené silikonem.

Plazma králičí R

1. Krev se odebere intrakardiální punkcí z králíka hladovějícího 12 h za použití injekční stříkačky z plastů s kanylou č. 1 obsahující takové množství roztoku citronanu sodného R (38 g/l), aby konečný poměr objemů roztoku citronanu a krve byl 1 : 9. Plazma se oddělí při 15 °C až 20 °C odstřeďováním 30 min při 1500 g_n až 1800 g_n.
2. Uchovává se při 0 °C až 6 °C. Použije se během 4 h po přípravě.

Plazma substrát prostá faktoru V R

1. Upřednostňuje se plazma s vrozeným deficitem faktoru V, nebo se připraví následovně: Směs objemových dílů roztoku šťavelanu sodného R (13,4 g/l) a lidské krve (1 + 10) se odstředí, plazma se oddělí a inkubuje se 24 h až 36 h při 37 °C. Doba srážení plazmy, stanovená předepsanou metodou v odstavci Faktor koagulační V R, má být 70 s až 100 s. Pokud je menší než 70 s, plazma se inkubuje znovu 12 h až 24 h.
2. Uchovává se v malých množstvích, při teplotě -20 °C nebo nižší.

Poly(difenyl)(dimethyl)(divinyl)siloxan R

1. Obsahuje 94 % methylových skupin, 5 % fenylových skupin a 1 % vinylových skupin (SE54).
2. Stacionární fáze pro plynovou chromatografii.

Poly(difenyl)(dimethyl)siloxan R

1. Obsahuje 95 % methylových skupin a 5 % fenylových skupin (DB-5, SE52).
2. Stacionární fáze pro plynovou chromatografii.

Polydimethylsiloxan R

1. Poly[oxy(dimethylsilandiyl)]; dimetikon
2. Bezbarvý organokřemičitý polymer konzistence polotekuté pryže.
3. Vnitřní viskozita. Asi 115 ml/g; stanoví se následovně:
4. S přesností 0,1 mg se naváží do 100ml odměrných baněk 1,5 g, 1,0 g a 0,3 g zkoušené látky. Přidá se 40 ml až 50 ml toluenu R a třepe se až do úplného rozpuštění. Potom se zředí na 100 ml stejným rozpouštědlem. Stanoví se viskozita (2.2.9) každého roztoku. Viskozita toluenu R se stanoví za stejných podmínek. Koncentrace každého roztoku se zředí na polovinu toluenem R. Stanoví se viskozita těchto zředěných roztoků, přičemž:
   1. c = koncentrace zkoušené látky v g/100 ml,
   2. t₁ = doba průtoku zkoušeného roztoku v s,
   3. t₂ = doba průtoku toluenu v s,
   4. η₁ = viskozita zkoušeného roztoku v mPa.s,
   5. η₂ = viskozita toluenu v mPa.s,
   6. d₁ = relativní hustota zkoušeného roztoku, d₂ = relativní hustota toluenu.

1. Pro zjištění relativní hustoty se použijí následující hodnoty:

   Koncentrace (g/100 ml)	Relativní hustota (d1)
   0 - 0,5	1,000
   0,5 - 1,25	1,001
   1,25 - 2,20	1,002
   2,20 - 2,75	1,003
   2,75 - 3,20	1,004
   3,20 - 3,75	1,005
   3,75 - 4,50	1,006

1. Specifická viskozita se vypočítá podle vztahu:

1. Redukovaná viskozita se vypočítá podle vztahu:

1. Vnitřní viskozita (η) se vypočítá extrapolací předcházející rovnice pro c = 0. K tomu se sestrojí křivka η_sp = f(c) nebo log η_sp = f(c).
2. Vnitřní viskozita (η) vyjádřená v ml/g je hodnota získaná extrapolací c = 0 a vynásobená 100.
3. Infračervené spektrum (2.2.24) látky, je-li třeba dispergované v několika kapkách chloridu uhličitého R a nanesené mezi destičky chloridu sodného; nevykazuje při 3053 cm^-1 absorpci odpovídající vinylovým skupinám.
4. Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 2,0 %; 1,000 g se suší 15 min ve vakuu při 350 °C. Nejvýše 0,8 %; 2,000 g se suší 2 h při 200 °C.

Polyetherhydroxylovaný gel pro chromatografii R

1. Gel s malou velikostí částic a hydrofilním povrchem s hydroxylovými skupinami. Hranice vyloučení pro dextran je relativní molekulová hmotnost 2 x 10⁵ až 2,5 x 10⁶.

Polyethylenglykol 1500 R

1. Viz odstavec Makrogol 1500 R.

Poly[(fenyl)(kyanpropyl)][dimethyl]siloxan R

1. Stacionární fáze pro plynovou chromatografii. Obsahuje 6 % (kyanpropylových) (fenylových) skupin a 94 % methylových skupin.

Poly(fenyl)(7)(kyanpropyl)(7)(methyl)(86)siloxan R

1. Polysiloxan substituovaný 7 % fenylových skupin, 7 % kyanpropylových skupin a 86 % methylových skupin.
2. Stacionární fáze pro plynovou chromatografii.

Poly[fenyl(5)methyl(94)vinyl(1)]siloxan R

1. Polysiloxan obsahující 5 % fenylových skupin, 94 % methylových skupin a 1 % vinylových skupin.

Poly[fenyl(5)methyl(95)]siloxan R

1. Viz odstavec Poly(difenyl)(dimethyl)siloxan R.

Poly(fenylmethyl)(kyanpropyl)siloxan R

1. 90 % kyanpropylových a 10 % fenylmethylových skupin.
2. Stacionární fáze pro plynovou chromatografii.

Polyfenylmethylsiloxan R

1. Střední M_r 4000. Obsahuje 50 % methylových skupin, 50 % fenylových skupin. Velmi viskózní kapalina (viskozita asi 1300 mPa.s). Stacionární fáze pro plynovou chromatografii.

Poly(kyanethyl)(methyl)siloxan R

1. Polysiloxan obsahující 25 % kyanethylových skupin a 75 % methylových skupin.
2. Stacionární fáze pro plynovou chromatografii (např. XE 60). Náhradní fáze může být např. OV-225 [poly(kyanpropylmethyl)(fenyl)(methyl)siloxan].

Poly[(kyanpropyl)(methyl)][(fenyl)(methyl)]siloxan R

1. Střední M_r 8000. Obsahuje 25 % kyanpropylových, 25 % fenylových a 50 % methylových skupin.
2. Je to velmi viskózní kapalina (viskozita asi 9000 mPa.s).

Poly(kyanpropyl)(methylfenylmethyl)siloxan R

1. Viz odstavec Poly[(kyanpropyl)(methyl)][(fenyl)(methyl)]siloxan R.

Poly(kyanpropyl)siloxan R

1. Obsahuje 100 % kyanpropylových skupin.

Polysorbát 20 R

1. Viz článek Polysorbatum 20.

Polysorbát 80 R

1. Viz článek Polysorbatum 80.

Polystyren 900-1000 R

1. CAS 9003-53-6
2. Organický standard používaný pro kalibraci v plynové chromatografii.
3. M_w: asi 950.
4. M_w/M_n: 1,10.

Ponceau 4R R

1. Colour Index 16 255, červeň košenilová A, Rubor ponceau 4R
2. Trisodná sůl kyseliny 2-hydroxy-1-(4-sulfonaftylazo)naftalen-6,8-disulfonové
3. Červené barvivo.

Povidon R

1. Viz článek Povidonum.

Prokainiumchlorid R

1. Viz článek Procaini hydrochloridum.

D-Prolyl-L-fenylalanyl-L-arginin-4-nitroanilid dihydrochlorid R

Propanolamin R

1. 3-Amino-1-propanol Čirá bezbarvá viskózní kapalina.
4. TT: asi 11 °C.

1-Propanol R

1. Čirá bezbarvá kapalina, mísitelná s vodou a s lihem 96%.
3. TV: asi 97,2 °C
4. Destilační rozmezí (2.2.11). Nejméně 95,0 % předestiluje při 96 °C až 99 °C.

2-Propanol R

1. Isopropylalkohol
2. Čirá bezbarvá kapalina, snadno zápalná, mísitelná s vodou a lihem 96%.
4. TV: 81 °C až 83 °C.

2-Propanol R1

1. Vyhovuje požadavkům uvedeným v odstavci 2-Propanol R a následujícím požadavkům:
3. Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,05 %; stanoví se s 10,0 g zkoušené látky.
4. Transmitance (2.2.25): nejméně 25 % při 210 nm,
   1. nejméně 55 % při 220 nm,
   2. nejméně 75 % při 230 nm,
   3. nejméně 95 % při 250 nm,
   4. nejméně 98 % při 260 nm,
   5. měří se proti vodě R jako kontrolní kapalině.

Propionaldehyd R

1. Propanal
2. Kapalina snadno rozpustná ve vodě, mísitelná s lihem 96% a s etherem.
5. TT: asi -81°C.
6. TV: asi 49°C.

Propylacetat R

2. TT: asi -95 °C.
3. TV: asi 102 °C.

Propylenglykol R

1. Viz článek Propylenglycolum.

Propylenoxid R

1. Bezbarvá kapalina mísitelná s lihem 96%.

Propylparaben R

1. Viz článek Propylparabenum.

Protaminiumsulfat R

1. Viz článek Protamini sulfas.

Proteasa kmene V8 zlatého stafylokoka R

1. Mikrobiální extracelulární proteolytický enzym. Lyofilizovaný prášek obsahující 500 jednotek až 1000 jednotek na miligram sušiny.

Pulegon R

1. (+)-p-Menth-4-en-3-on; (R)-2-isopropyliden-5-methylcyklohexanon
2. Olejovitá bezbarvá kapalina, prakticky nerozpustná ve vodě, mísitelná s lihem 96% a etherem.
5. +19,5° až +22,5°.
6. TV: 222 °C až 224 °C.
7. Při použiti pro plynovou chromatografii vyhovuje následující dodatečné zkoušce:
   1. Stanovení obsahu. Provede se plynová chromatografie (2.2.28) za podmínek uvedených v článku Menthae piperitae etheroleum za použití zkoušené látky jako zkoušeného roztoku.

1. Plocha hlavního píku je nejméně 98,0 % celkové plochy píků.

Purpur m-kresolový R

1. m-Kresolsulfonftalein
2. Olivově zelený krystalický prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, v kyselině octové ledové a v methanolu.

Purpur m-kresolový RS

1. 0,1 g purpuru m-kresolového R se rozpustí ve 13 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l RS a zředí se vodou R na 100 ml a promíchá se.
2. Barevný přechod. pH 1,2 (červená) až pH 2,8 (žlutá); pH 7,4 (žlutá) až pH 9,0 (purpurová).

Pyridin bezvodý R

1. CAS 110-86-1
2. Pyridin R se vysuší nad uhličitanem sodným bezvodým R, filtruje se a destiluje.
3. Voda (2.5.12). Nejvýše 0,01 %.

Pyridin R

1. Čirá bezbarvá kapalina, hygroskopická, mísitelná s vodou a lihem 96%.
2. TV: asi 115 °C.
3. Uchovává se ve vzduchotěsných obalech.

2-Pyridylamin R

1. 2-Aminopyridin
2. Velké krystaly, dobře rozpustné ve vodě, v lihu 96% a v etheru.
3. TT: asi 58 °C.
4. TV: asi 210 °C.

Pyridylazonaftol R

1. 1-(2-Pyridylazo)-2-naftol
2. Cihlově červený prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, v methanolu a zředěných horkých roztocích alkalických hydroxidů.
3. TT: asi 138 °C.

Pyridylazonaftol RS

1. Roztok 1,0 g/l v ethanolu R.
2. Zkouška citlivosti. K 50 ml vody R se přidá 10 ml tlumivého roztoku octanového o pH 4,4, 0,10 ml edetanu disodného 0,02 mol/l VS a 0,25 ml roztoku pyridylazonaftolu. Po přidání 0,15 ml roztoku síranu měďnatého R (5 g/l) se světle žluté zbarvení změní na fialové.

Pyrogallol R

1. 1,2,3-Benzentriol; 1,2,3-trihydroxybenzen
2. Bílé krystaly hnědnoucí na vzduchu a na světle, velmi snadno rozpustné ve vodě, v lihu 96% a etheru, těžce rozpustné v sirouhlíku. Na vzduchu hnědnou absorpcí kyslíku vodné roztoky a ještě rychleji roztoky alkalické.
3. TT: asi 131 °C.
4. Uchovává se chráněn před světlem.

Pyrogallol zásaditý RS

1. 0,50 g pyrogallolu R se rozpustí ve 2 ml vody prosté oxidu uhličitého R. 12 g hydroxidu draselného R se rozpustí v 8 ml vody prosté oxidu uhličitého R. Tyto dva roztoky se smíchají těsně před použitím.

Pyrokatechol R

1. 1,2-Benzendiol; 1,2-dihydroxybenzen
2. Bezbarvé nebo slabě žluté krystaly, dobře rozpustné ve vodě, v lihu 96%, v acetonu a v etheru.
3. TT: asi 102 °C.
4. Uchovává se chráněn před světlem.

Pyrrolidinyldithiokarbamat amonný R

1. Amonium-1-pyrrolidinyldithioformiat
2. Bílý až slabě žlutý krystalický prášek, mírně rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v lihu 96%.
3. Uchovává se v láhvích obsahujících bavlněný sáček s uhličitanem amonným.

Reineckova sůl R

1. Diammin-tetrakis(isothiokyanatano)chromitan amonný monohydrát
2. Červený prášek nebo krystaly. Je mírně rozpustný ve studené vodě, dobře rozpustný v horké vodě a v lihu 96%.

Reineckova sůl RS

1. Roztok 10 g/l. Připraví se v čas potřeby.

Resorcinol R

1. Viz článek Resorcinolum.

Resorcinol v benzenu RS

1. Za studena nasycený roztok resorcinolu R (asi 1,5 g/l) v benzenu R.

Rhamnosa R

1. L-(+)-Rhamnosa; α-L-Rhamnopyranosa monohydrát; 6-deoxy-L-mannosa
2. Bílý krystalický prášek, snadno rozpustný ve vodě.
3. +7,8° až +8,3°; měří se roztok (50 g/l) ve vodě R obsahující asi 0,05 % amoniaku (NH₃).

Rhaponticin R

1. 3',5-Dihydroxy-(4'-methoxy-3-stilbenyl)-β-D-glukopyranosid
2. Nažloutle šedý krystalický prášek, dobře rozpustný v lihu 96% a methanolu.
3. Chromatografie. Zkouší se postupem předepsaným v článku Rhei radix. Na získaném chromatogramu je jen jedna hlavní skvrna.

Rhenistan draselný R

1. Bílý krystalický prášek, dobře rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, v methanolu a v propylenglykolu.

Rhodamin B R

1. Colour Index 45170, Schultz 864
2. [6-diethylamino-9-(2-karboxyfenyl)-3H-xanthen-3-yliden]diethylamoniumchlorid.
3. Zelené krystaly nebo červenofialový prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Ribosa R

1. D-Ribosa
2. Je dobře rozpustná ve vodě, těžce rozpustná v lihu 96%.
3. TT: 88 °C až 92 °C.

Ricinový olej polyoxyethylenovaný R

1. Světle žlutá kapalina. Stává se čirou asi při 26 °C.

Rohovníková moučka R

1. Je to mletý endosperm semen plodu Ceratonia siliqua L. TAUB.
2. Bílý prášek obsahující 70 % až 80 % vodou dobře rozpustné klovatiny, která obsahuje většinou galaktomannoglykon.

Rozpouštědlo hyaluronidasy R

1. 100 ml tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 6,4 se smíchá se 100 ml vody R. V tomto roztoku se rozpustí při 37 °C 0,140 g želatiny hydrolyzované R. Roztok je použitelný 2 h.

Roztok pro test způsobilosti pro TLC RS

1. Připraví se směs po 1,0 ml od každého z následujících roztoků a doplní se acetonem R na 10,0 ml: roztok červeně sudanové G R (0,5 g/l) v toluenu R, roztok oranže methylové sodné soli R (0,5 g/l) v ethanolu R připravený v čas potřeby, roztok zeleně bromkresolové R (0,5 g/l) v acetonu R a roztok červeně methylové R (0,25 g/l) v acetonu R.

Rtuť R

1. Stříbrobílá kapalina, která při rozetření na papír tvoří kuličky nezanechávající kovovou stopu.
3. TV: asi 357 °C.

Rutin R

1. Rutosid; 3-(O-6-deoxy-α-L-mannopyranosyl-(1→6)-β-D-glukopyranosyloxy)-2-(3,4-dihydroxyfenyl)-5,7-dihydroxy-4H-chromen-4-on
2. Žlutý krystalický prášek, na světle tmavnoucí, je velmi těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný asi ve 400 dílech vroucí vody, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru, dobře rozpustný v roztocích alkalických hydroxidů a v amoniaku.
3. TT: asi 210 °C, za rozkladu.
4. Roztok v lihu 96% R má dvě absorpční maxima (2.2.25) při 259 nm a 362 nm.
5. Uchovává se chráněn před světlem.

Sabinen R

1. 1-Isopropyl-4-methylenbicyklo[3,1,0]hexan; 4(10)-thujen
2. Bezbarvá olejovitá kapalina.
5. TV: 163 °C až 165°C.
6. Při použití v plynové chromatografii vyhovuje následující dodatečné zkoušce:
7. Stanovení obsahu. Provede se plynová chromatografie (2.2.28) postupem uvedeným v článku Aurantii amari floris etheroleum za použití zkoušené látky jako zkoušeného roztoku.
8. Plocha hlavního píku je nejméně 99,0 % celkové plochy píků.

Sacharosa R

1. Viz článek Saccharosum.
2. Při použití ke kontrole polarimetrů se použije látka uchovávaná v zatavené ampulce.

Salicylaldazin R

1. 2,2'-Azinodimethyldifenol
2. Příprava. Rozpustí se 0,30 g hydraziniumsulfatu R v 5 ml vody R, přidá se 1 ml kyseliny octové ledové R a 2 ml čerstvě připraveného roztoku salicylaldehydu R 20% (V/V) ve 2-propanolu R. Smíchá se a nechá se stát, dokud se nevytvoří žlutá sraženina. Směs se dvakrát vytřepe s 15 ml dichlormethanu R. Organické fáze se spojí a vysuší nad síranem sodným bezvodým R. Roztok se dekantuje nebo filtruje a odpaří se do sucha. Rekrystalizuje se ve směsi objemových dílů methanolu R a toluenu R (40 + 60) za chlazení. Krystaly se vysuší ve vakuu.
3. TT: asi 213 °C.
4. Chromatografie. Zkouší se postupem předepsaným ve zkoušce pro hydrazin v článku Povidonum. Na získaném chromatogramu je jen jedna hlavní skvrna.

Salicylaldehyd R

1. 2-Hydroxybenzaldehyd
2. Čirá bezbarvá olejovitá kapalina.
5. TT: asi -7 °C.
6. TV: asi 196 °C.

Salicylan sodný R

1. Viz článek Natrii salicylas.

Salicylan železitý RS

1. 0,10 g síranu amonno-železitého R se rozpustí ve směsi 2 ml kyseliny sirové zředěné RS a 48 ml vody R a zředí se vodou R na 100 ml. K tomuto roztoku se přidá 50 ml roztoku salicylanu sodného R (11,5 g/l), 10 ml kyseliny octové zředěné RS a 80 ml roztoku octanu sodného R (136 g/l) a zředí se vodou R na 500 ml. Připravuje se v čas potřeby.
2. Uchovává se ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

Santonin R

1. α- Santonin; 3,5a,9-trimethyl-3a,5,5a,9b-tetrahydro-3H,4H-nafto[1,2]furan-2,8-dion
2. Bezbarvé lesklé krystaly, na světle žloutnoucí. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v horkém ethanolu a mírně rozpustný v ethanolu.
3. TT: 174 °C až 176 °C.
4. -173° v ethanolu.
5. Chromatografie. Provede se zkouška totožnosti C za podmínek předepsaných v článku Arnicae flos. Na chromatogramu s 10 μl roztoku je fluoreskující skvrna s hodnotou R_f asi 0,5. Po postříkání anisaldehydem RS a zahřívání 5 min až 10 min při 105 °C se na denním světle nejdříve žlutá fluoreskující skvrna rychle změní na fialovočervenou.

SDS-PAGE elektrodový roztok RS

1. 151,4 g trometamolu R, 721,0 g glycinu R a 50,0 g laurylsíranu sodného R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5000 ml. V čas potřeby se potřebný objem roztoku zředí vodou R desetkrát a promíchá se. Změří se pH (2.2.3) zředěného roztoku, má hodnotu mezi 8,1 až 8,8.

SDS-PAGE koncentrovaný roztok pro vzorek RS

1. 1,89 g trometamolu R, 5,0 g laurylsíranu sodného R, 50 mg modři bromfenolové R a 25,0 ml glycerolu R se rozpustí ve 100 ml vody R. pH roztoku se upraví kyselinou chlorovodíkovou R na hodnotu 6,8 a směs se zředí vodou R na 125 ml.

SDS-PAGE koncentrovaný roztok pro vzorek pro redukční podmínky RS

1. 3,78 g trometamolu R, 10,0 g dodecylsíranu sodného R, 100 mg modři bromfenolové R a 50,0 ml glycerolu R se rozpustí v 200 ml vody R. Přidá se 25,0 ml 2-merkaptoethanolu R, pH (2.2.3) se upraví kyselinou chlorovodíkovou R na hodnotu 6,8 a zředí se vodou R na 250,0 ml.
2. Alternativně může být použit dithiothreitol jako redukční činidlo místo 2-merkaptoethanolu. V tomto případě se roztok pro vzorek připraví následujícím způsobem: 3,78 g trometamolu R, 10,0 g dodecylsíranu sodného R, 100 mg modři bromfenolové R a 50,0 ml glycerolu R se rozpustí v 200 ml vody R. pH (2.2.3) se upraví kyselinou chlorovodíkovou R na hodnotu 6,8 a zředí se vodou R na 250,0 ml. V čas potřeby se přidá dithiothreitol R do výsledné koncentrace 0,1 mol/l.

Selen R

1. Hnědočervený až černý prášek nebo zrna. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%, dobře rozpustný v kyselině dusičné.
2. TT: asi 220 °C.

Serin R

1. Viz článek Serinum.

Silice citronová R

1. Viz článek Citri etheroleum.

Silikagel aminopropylmethylsilanizovaný pro chromatografii R

1. Je to silikagel s jemnými částicemi (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním aminopropylmethylsilanových skupin. Velikost částic je uvedena v závorce za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel aminopropylsilanizovaný pro chromatografii R

1. Silikagel s jemnými částicemi (3 μm až 10 μm), chemicky upravený navázáním aminopropylsilanových skupin na povrchu. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Bílý jemný homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel bezvodý R

1. CAS 112926-00-8
2. Je to částečně dehydratovaná amorfní zpolymerovaná kyselina křemičitá. Má schopnost absorbovat vodu při 20 °C asi 30 % své hmotnosti. Jako indikátor obsahuje chlorid kobaltnatý. Je prakticky nerozpustný ve vodě, částečně rozpustný v roztoku hydroxidu sodného.

Silikagel butylsilanizovaný R

1. Viz odstavec Silikagel butylsilanizovaný pro chromatografii R.

Silikagel butylsilanizovaný pro chromatografii R

1. Je to velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním butylsilanových skupin. Velikost částic je uvedena v závorce za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Bílý jemný homogenní prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.
3. Kuličky oxidu křemičitého: 30 nm.
4. Objem pórů: 0,6 cm³/g.
5. Specifický povrch: 80 m²/g.

Silikagel dimethyloktadecylsilanizovaný pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním dimethyloktadecylsilanových skupin. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%. Nepravidelná velikost částic.
3. Specifický povrch: 300 m²/g.

Silikagel fenylsilanizovaný pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (5 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním fenylových skupin.

Silikagel fenylsilanizovaný pro chromatografii R1

1. Velmi jemný silikagel (5 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním fenylových skupin. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, v lihu 96% a v dichlormethanu.
3. Kuličky oxidu křemičitého: 8 nm.
4. Specifický povrch: 180 m²/g.
5. Obsah uhlíku: 5,5 %.

Silikagel GF₂₅₄ R

1. CAS 112926-00-8
2. Obsahuje asi 13 % síranu vápenatého hemihydrátu a asi 1,5 % fluorescenčního indikátoru pro detekci při 254 nm.
3. Bílý jemný homogenní prášek. Průměrná velikost částic je asi 15 μm.
4. Obsah síranu vápenatého. Stanoví se postupem uvedeným v odstavci Silikagel G R.
5. Hodnota pH (2.2.3). Stanoví se postupem uvedeným v odstavci Silikagel G R.
6. Zkouška fluorescence. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27). Na vrstvu silikagelu GF₂₅₄R se na 10 bodů startu nanese 1 μl až 10 μl roztoku kyseliny benzoové R (1,0 g/l) ve směsi objemových dílů kyseliny mravenči bezvodé R a 2-propanolu R (10 + 90). Vyvíjí se po dráze 10 cm stejnou směsí. Po odpaření rozpouštědel se chromatogram pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Tmavé skvrny na fluoreskujícím pozadí v horní třetině chromatogramu odpovídají kyselině benzoové o obsahu od 2 μg a výše.

Silikagel G R

1. CAS 112926-00-8
2. Obsahuje asi 13 % síranu vápenatého hemihydrátu (CaSO₄ . 0,5 H₂O).
3. Bílý jemný homogenní prášek. Průměrná velikost částic je asi 15 μm.
4. Stanovení obsahu síranu vápenatého. 0,25 g se naváží do kuželové baňky se zabroušenou zátkou, přidají se 3 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a 100 ml vody R. Intenzivně se třepe 30 min, potom se filtruje přes filtr ze slinutého skla a zbytek se promyje. Filtrát a promývací voda se spojí a stanoví se vápník komplexometricky (2.5.11).
5. 1 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 14,51 mg CaSO₄.0,5H₂O.
6. Hodnota pH (2.2.3). Asi 7,0; měří se suspenze připravená třepáním 1,0 g s 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R po dobu 5 min.

Silikagel H silanizovaný R

1. Bílý jemný homogenní prášek, který po roztřepání s vodou plave na povrchu z důvodu svého hydrofobního charakteru.
2. Příprava vrstvy. Viz odstavec Silikagel HF₂₅₄ silanizovaný R.
3. Dělicí schopnost. Vyhovuje zkoušce předepsané v odstavci Silikagel HF₂₅₄ silanizovaný R.

Silikagel hexylsilanizovaný pro chromatografii R

1. Je to velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním hexylsilanových skupin. Velikost částic je uvedena v závorce za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Bílý jemný homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel HF₂₅₄ silanizovaný R

1. Obsahuje asi 1,5 % fluorescenčního indikátoru pro detekci při 254 nm.
2. Bílý jemný homogenní prášek, který po roztřepání s vodou plave na povrchu pro svůj hydrofobní charakter.
3. Příprava tenké vrstvy. 30 g silikagelu silanizovaného HF₂₅₄ se intenzivně 2 min třepe se 60 ml směsi složené z objemových dílů methanolu R a vody R (1 + 2). Nanese se opatrně na vyčištěné desky pomocí nanášecího zařízení, přičemž výška vrstvy je 0,25 mm. Suší se na vzduchu a potom 30 min v sušárně při 100 °C až 105 °C.
4. Dělicí schopnost. Do 250ml kuželové baňky se zabroušenou zátkou se naváží po 0,10 g methyllauratu R, methylmyristatu R, methylpalmitatu R a methylstearatu R. Přidá se 40 ml hydroxidu draselného v lihu RS a zahřívá se 1 h pod zpětným chladičem na vodní lázni. Po ochlazení se obsah baňky převede pomocí 100 ml vody R do dělicí nálevky, okyselí se (pH 2 až 3) kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS a směs se vytřepe třikrát s 10 ml chloroformu R. Chloroformové vrstvy se spojí, vysuší se síranem sodným bezvodým R, zfiltrují se a odpaří do sucha na vodní lázni. Zbytek po odpaření se rozpustí v 50 ml chloroformu R. Z tohoto roztoku se nanese po 10 μl na tři body startu připravené vrstvy silikagelu HF₂₅₄R a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové R, vody R a dioxanu R (10 + 25 + 65) po dráze 14 cm (2.2.27). Vrstva se suší 30 min při 120 °C a po ochlazení se postříká roztokem kyseliny fosfomolybdenové R (35 g/l) v 2-propanolu R a zahřívá se při 150 °C do objevení skvrn. Potom se vrstva ponechá v parách amoniaku 17,5% RS tak dlouho, až je pozadí bílé. Na chromatogramu jsou čtyři zřetelně oddělené dobře definovatelné skvrny.

Silikagel HF₂₅₄ R

1. Obsahuje asi 1,5 % fluorescenčního indikátoru pro detekci při 254 nm.
2. Bílý jemný homogenní prášek, průměrná velikost částic je asi 15 μm.
3. Hodnota pH (2.2.3). Stanoví se postupem uvedeným v odstavci Silikagel G R.
4. Fluorescence. Vyhovuje zkoušce předepsané v odstavci Silikagel GF₂₅₄.

Silikagel H R

1. Bílý jemný homogenní prášek, průměrná velikost částic je asi 15 μm.
2. Hodnota pH (2.2.3). Stanoví se postupem uvedeným v odstavci Silikagel G R.

Silikagel hydrofilní pro chromatografii R

1. Je to velmi jemný silikagel s částicemi (3 μm až 10 μm) na povrchu upravený k získání hydrofilních vlastností. Velikost částic je uvedena v závorce za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.

Silikagel kyansilanizovaný pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel na povrchu chemicky upravený navázáním kyansilanových skupin. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel nitrilovaný pro chromatografii R

1. Je to velmi jemný silikagel na povrchu chemicky upravený navázáním kyanpropylsilanových skupin. Velikost částic je uvedena v závorce za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, v lihu 96% a v etheru.

Silikagel nitrilovaný pro chromatografii R1

1. Velmi jemný silikagel obsahující porézní kulovité částice s chemicky vázanými nitrilovými skupinami. Velikost částic je uvedena v závorce za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, v lihu 96% a v etheru.

Silikagel nitrilovaný pro chromatografii R2

1. Ultračistý silikagel na povrchu chemicky upravený navázáním kyanpropropylsilanových skupin. Obsahuje nejvýše 20 μg/g kovů. Velikost částic je uvedena v závorce za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel OD pro chirální separace R

1. Velmi jemný silikagel pro chromatografii (5 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním následujících skupin:

Silikagel oktadecylsilanizovaný deaktivovaný pro chromatografii bazických látek R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm), upravený před zavedením oktadecylsilanových skupin opatrným vymytím a hydrolýzou většiny povrchových siloxanových můstků minimalizujících interakci s bazickými složkami. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel oktadecylsilanizovaný pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním oktadecylsilanových skupin. Velikost částic je uvedena v závorce za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel oktadecylsilanizovaný pro chromatografii R1

1. Velmi jemný (velikost pórů 10 nm) ultračistý silikagel, na povrchu chemicky upravený navázáním oktadecylsilanových skupin (obsah uhlíku 19 %). Obsah kovů méně než 20 μg/g.

Silikagel oktadecylsilanizovaný pro chromatografii R2

1. Velmi jemný (velikost pórů 15 nm) ultračistý silikagel, na povrchu chemicky upravený navázáním oktadecylsilanových skupin (obsah uhlíku 20 %), vhodný pro analýzy polycyklických aromatických uhlovodíků. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel oktadekanoylaminopropylsilanizovaný pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním aminopropylsilanových skupin, které jsou acylovány oktadekanoylovými skupinami. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel oktadecylsilanizovaný deaktivovaný s odstíněnými koncovými skupinami pro chromatografii bazických látek R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) o velikosti pórů 10 nm a obsahu uhlíku 16 % předem upravený před navázáním oktadecylsilanových skupin vymytím a hydrolýzou většiny povrchových siloxanových můstků. K další minimalizaci interakce s bazickými sloučeninami je odstíněna většina zbývajících silanolových skupin opatrným uzavřením jejich konců. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel oktadecylsilanizovaný s odstíněnými koncovými skupinami pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním oktadecylsilanových skupin. K minimalizaci interakce s bazickými sloučeninami je odstíněna většina zbývajících silanolových skupin opatrným uzavřením jejich konců. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel oktylsilanizovaný pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním oktylsilanových skupin. Velikost částic je uvedena v závorce za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel oktylsilanizovaný pro chromatografii R1

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním oktylsilanových a methylových skupin (dvojitě navázaná fáze). Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel oktylsilanizovaný pro chromatografii R2

1. Velmi jemný (velikost pórů 10 nm) ultračistý silikagel, na povrchu chemicky upravený navázáním oktylsilanových skupin (obsah uhlíku 19 %). Obsah kovů méně než 20 μg/g.

Silikagel oktylsilanizovaný s odstíněnými koncovými skupinami pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním oktylsilanových skupin. K minimalizaci interakce s bazickými sloučeninami je odstíněna většina zbývajících silanolových skupin opatrným uzavřením jejich konců. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel pro chromatografii, aniontový měnič R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený zavedením kvartérních amoniových skupin. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.
3. Rozmezí hodnoty pH pro použití: 2 až 8.

Silikagel pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm). Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel pro vylučovací chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (10 μm) s velmi hydrofilním povrchem. Střední velikost pórů je 30 nm. Je kompatibilní s vodnými roztoky s hodnotou pH 2 až 8 a s organickými rozpouštědly. Je vhodný k dělení bílkovin s relativní molekulovou hmotností 1.10³ až 3.10⁵.

Silikagel pro chromatografii, diol R

1. Kulovité částice oxidu křemičitého s navázanými dihydroxypropylovými skupinami. Velikost pórů 10 nm.

Silikagel s navázaným derivátem amylosy pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním derivátu amylosy. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Bílý jemný homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Silikagel trimethylsilanizovaný pro chromatografii R

1. Velmi jemný silikagel (3 μm až 10 μm) na povrchu chemicky upravený navázáním trimethylsilanových skupin. Velikost částic je uvedena za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.
2. Jemný bílý homogenní prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%.

Sinensetin R

1. 3',4',5,6,7-Pentamethoxyflavon

Síra R

1. Viz článek Sulfur ad usum externum.

Síran amonno-železitý R

1. Síran amonno-železitý dodekahydrát
2. Světle fialové krystaly, zvětrávající, velmi snadno rozpustné ve vodě, prakticky nerozpustné v lihu 96%.

Síran amonno-železitý RS2

1. Roztok síranu amonno-železitého R (100 g/l). V případě potřeby se před použitím filtruje.

Síran amonno-železitý RS5

1. 30,0 g síranu amonno-železitého R se třepe se 40 ml kyseliny dusičné R a zředí se vodou R na 100 ml. Pokud je roztok zakalený, odstředí se nebo filtruje.
2. Uchovává se chráněn před světlem.

Síran amonno-železitý RS6

1. 20 g síranu amonno-železitého R se rozpustí v 75 ml vody R, přidá se 10 ml roztoku kyseliny sirové R 2,8% (V/V) a zředí se vodou R na 100 ml.

Síran amonno-železnatý R

1. Síran amonno-železnatý hexahydrát
2. Světle modrozelené krystaly nebo zrna. Je snadno rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96%.
3. Uchovává se chráněn před světlem.

Síran amonný R

1. Bezbarvé krystaly nebo bílá zrna. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v acetonu a v lihu 96%.
2. Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 6,0; měří se roztok (50 g/l) ve vodě prosté oxidu uhličitého R.
3. Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %.

Síran barnatý R

1. Viz článek Barii sulfas.

Síran ceričitý R

1. Žlutý nebo oranžově žlutý krystalický prášek nebo krystaly. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, pomalu se rozpouští ve zředěných kyselinách.

Síran draselno-chromitý R

1. Síran draselno-chromitý dodekahydrát
2. Velké fialovočervené až černé krystaly, snadno rozpustné ve vodě, prakticky nerozpustné v lihu 96%.

Síran draselno-hlinitý R

1. Viz článek Kalii aluminii sulfas.

Síran draselný R

1. Bezbarvé krystaly, dobře rozpustné ve vodě.

Síran hořečnatý R

1. Viz článek Magnesii sulfas.

Síran lithný R

1. Síran lithný monohydrát
2. Bezbarvé krystaly, snadno rozpustné ve vodě, prakticky nerozpustné v lihu 96%.

Síran manganatý R

1. Ztráta žíháním. 10,0 % až 12,0 %; stanoví se s 1,000 g při 500 °C.
2. Síran manganatý monohydrát
3. Slabě růžový krystalický prášek nebo krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96%.

Síran měďnatý R

1. Modrý prášek nebo tmavě modré krystaly, pomalu zvětrávající. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%.

Síran měďnatý RS

1. Roztok 125 g/l.

Síran nikelnatý R

1. Heptahydrát síranu nikelnatého
2. Zelený krystalický prášek nebo zelené krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%.

Síran rtuťnatý RS

1. CAS 7783-35-9
2. 1,0 g oxidu rtuťnatého R se rozpustí ve směsi 4 ml kyseliny sírové R a 20 ml vody R.

Síran sodný bezvodý R

1. CAS 7757-82-6
2. Je to síran sodný vyžíhaný při 600 °C až 700 °C, který vyhovuje požadavkům článku Natrii sulfas a zkoušce:
3. Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; stanoví se sušením v sušárně při 130 °C.

Síran thallný R

1. Bílé kosodélníkové hranoly, těžce rozpustné ve vodě a prakticky nerozpustné v lihu 96%.

Síran vápenatý R

1. Síran vápenatý hemihydrát.
2. Bílý prášek, dobře rozpustný v asi 1500 dílech vody, prakticky nerozpustný v lihu 96%. Smíchá-li se s vodou v hmotnostním poměru 2 : 1, rychle tuhne na tvrdou a pórovitou hmotu.

Síran vápenatý RS

1. 5,0 g síranu vápenatého R se třepe 1 h se 100 ml vody R a zfiltruje se.

Síran zinečnatý R

1. Viz článek Zinci sulfas.

Síran železnatý R

1. Viz článek Ferrosi sulfas.

Síran železnatý RS2

1. 0,45 g síranu železnatého R se rozpustí v 50 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se vodou prostou oxidu uhličitého R na 100 ml.
2. Připravuje se v čas potřeby.

Síran železitý R

1. Nažloutle bílý prášek, velmi hygroskopický, rozkládající se na vzduchu, těžce rozpustný ve vodě a v lihu 96%.
2. Uchovává se ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

Sirouhlík R

1. Disulfid uhličitý
2. Bezbarvá nebo nažloutlá hořlavá kapalina, prakticky nerozpustná ve vodě, mísitelná s ethanolem a s etherem.
4. TV: 46 °C až 47 °C.

Sirovodík R

1. Sulfan
2. Plyn těžce rozpustný ve vodě.

Sirovodík R1

1. Obsahuje nejméně 99,7 % (V/V) H₂S.

Sirovodík RS

1. Čerstvě připravený roztok sirovodíku R ve vodě R. Roztok nasycený při 20 °C obsahuje asi 0,4 % až 0,5 % H₂S.

Siřičitan sodný bezvodý R

1. Viz článek Natrii sulfis.

Siřičitan sodný R

1. Viz článek Natrii sulfis heptahydricus.

Skopolaminiumbromid R

1. Viz článek Scopolamini hydrobromidum.

Směs formylační dle Béhala R

1. 10,0 g kyseliny mravenčí bezvodé R se opatrně smíchá s 20,0 g acetanhydridu R při teplotě 0 °C; teplota směsi nepřesahuje 15 °C. Směs se pak během 15 min zahřeje na 50 °C a ihned se rychle ochladí. Roztok je bezbarvý.
2. Připravuje se v čas potřeby.

Směs redukční R

1. K získání homogenní směsí se v následujícím pořadí rozetře 20 mg bromidu draselného R, 0,50 g hydraziniumsulfatu R a 5,0 g chloridu sodného R.

Sodík R

1. Kov, jehož povrch po čerstvém řezu se šedostříbrně leskne. Při přímém styku se vzduchem rychle oxiduje na hydroxid sodný a potom se mění na uhličitan sodný. Sodík reaguje prudce s vodou, přičemž se uvolňuje vodík a tvoří se roztok hydroxidu sodného. Sodík je dobře rozpustný v bezvodém methanolu za tvorby vodíku a roztoku methanolatu sodného; prakticky je nerozpustný v etheru a etheru petrolejovém. Uchovává se pod etherem petrolejovým nebo tekutým parafinem.

Sodná sůl kyseliny glukuronové R

1. Monohydrát sodné soli kyseliny D-glukuronové
2. asi +21,5°, měří se roztok (20 g/l).

Sorbitol R

1. Viz článek Sorbitolum.

Squalan R

1. 2,6,10,15,19,23-Hexamethyltetrakosan
2. Olejovitá bezbarvá kapalina, snadno rozpustná v etheru a mastných olejích, těžce rozpustná v acetonu, v lihu 96%, v kyselině octové ledové a methanolu.

Stabilizátor polymerů R1

1. Ethylenbis[3,3-bis(3-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)butyrat]
2. Krystalický prášek, prakticky nerozpustný ve vodě a v etheru petrolejovém, velmi snadno rozpustný v acetonu, v etheru a v methanolu.
3. TT: asi 165 °C.
4. Viz též přísada polymerů 08 (3.1.13).

Stabilizátor polymerů R2

1. 4,4',4“-[2,4,6-Trimethyl-1,3,5-benzentriyl-tris(methylen)]tris(2,6-di-terc.butylfenol)
2. Krystalický prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu, těžce rozpustný v lihu 96%.
3. TT: asi 244 °C.
4. Viz též přísada polymerů 10 (3.1.13).

Stabilizátor polymerů R3

1. Pentaerytrityl-tetrakis[3-(3,5-bis-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionat]
2. Bílý až slabě žlutý krystalický prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v acetonu, dobře rozpustný v methanolu, těžce rozpustný v hexanu.
3. TT: 110°C až 125°C.
4. α forma: 120 °C až 125 °C.
5. β forma: 110 °C až 115 °C.
6. Viz též přísada polymerů 09 (3.1.13).

Stabilizátor polymerů R4

1. Oktadecyl-[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionat]
2. Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v acetonu a hexanu, těžce rozpustný v methanolu.
3. TT: 49 °C až 55 °C.
4. Viz též přísada polymerů 11 (3.1.13).

Stabilizátor polymerů R5

1. 1,3,5-Tris(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl)-1,3,5-triazin-2,4,6-1H,3H,5H-trion
2. Bílý krystalický prášek.
3. TT: 218 °C až 222 °C.
4. Viz též přísada polymerů 13 (3.1.13).

Stabilizátor polymerů R6

1. 3,9-bis(oktadecyloxy )-2,4,8,10-tetraoxa-3,9-difosfaspiro[5,5]undekan (dioxafosfan)
2. Bílá voskovitá látka, prakticky nerozpustná ve vodě, dobře rozpustná v uhlovodících.
3. TT: 40 °C až 70 °C.
4. Viz též přísada polymerů 14 (3.1.13).

Stabilizátor polymerů R7

1. Didodecyl-(3,3'-thiodipropionat)
2. Bílý krystalický prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu a etheru petrolejovém, těžce rozpustný v lihu 96%.
3. TT: asi 39 °C.
4. Viz též přísada polymerů 16 (3.1.13).

Stabilizátor polymerů R8

1. Dioktadecyl-(3,3'-thiodipropionat)
2. Bílý krystalický prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v acetonu, lihu 96% a etheru petrolejovém.
3. TT: 58 °C až 67 °C.
4. Viz též přísada polymerů 17 (3.1.13).

Stabilizátor polymerů R9

1. Tris(2,4-di-terc.butylfenyl)fosfit
2. Bílý prášek.
3. TT: asi 182 °C až 186°C.
4. Viz též přísada polymerů 12 (3.1.13).

Streptomyciniumsulfat R

1. Viz článek Streptomycini sulfas.

Strychniniumnitrat R

1. Bezbarvé jehličkovité krystaly nebo bílý mikrokrystalický prášek.
2. Je mírně rozpustný ve vodě a těžce rozpustný v lihu 96%.
3. Chromatografie (2.2.27). Zkouší se postupem uvedeným v článku Strychni semen. Nanáší se 10 μl roztoku (1 mg/ml) v lihu 96% R. Na získaném chromatogramu je po postřiku v ultrafialovém světle při 254 nm jen jedna skvrna.

Styrendivinylbenzen-kopolymer R

1. Síťovaný polymer, porézní a tvrdý, ve formě kuliček. Vyrábějí se různé druhy s rozdílnou velikostí kuliček. Velikost kuliček se udává v závorce za názvem zkoumadla u příslušné zkoušky.

Sudan I R

1. Colour Index 12055
2. 1-Fenylazo-2-naftol
3. Oranžovočervený prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v dichlormethanu.
4. TT: asi 131 °C.

Sudan III R

1. Colour Index 26 100, Schultz 532, Červeň sudanová
2. 1-[4-(Fenylazo)fenylazo]-2-naftol
3. Hnědočervený prášek, prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v chloroformu, kyselině octové ledové a mírně rozpustný v lihu 96%, etheru, acetonu a v tucích.
4. TT: min. 170 °C.

Sulfanilamid R

1. 4-Aminobenzensulfonamid
2. Bílý prášek, těžce rozpustný ve vodě, snadno rozpustný ve vroucí vodě, v acetonu, ve zředěných roztocích kyselin a alkalických hydroxidů, mírně rozpustný v lihu 96%, v etheru a etheru petrolejovém.
3. TT: asi 165 °C.

Sulfathiazol R

1. 4-Amino-N-(2-thiazolyl)benzensulfonamid
2. Bílý nebo nažloutle bílý prášek nebo krystaly. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu, těžce rozpustný v lihu 96%. Dobře se rozpouští ve zředěných roztocích minerálních kyselin, alkalických hydroxidů a uhličitanů.
3. TT: asi 200 °C.

Sulfid sodný R

1. Bezbarvé rychle žloutnoucí roztékající se krystaly, velmi snadno rozpustné ve vodě.
2. Uchovává se ve vzduchotěsných obalech.

Sulfid sodný RS

1. 12 g sulfidu sodného R se rozpustí za zahřívání v 45 ml směsi objemových dílů vody R a glycerolu 85% R (10 + 29). Po ochlazení se stejnou směsí zředí na 100 ml. Roztok je bezbarvý.

Škrob rozpustný R

1. CAS 9005-84-9
2. Bílý prášek.
3. Roztok 20 g/l v horké vodě R nejvýše slabě opalizuje a po ochlazení zůstane tekutý.

Škrob RS

1. 1,0 g škrobu rozpustného R se rozmíchá v 5 ml vody R a směs se za míchání vleje do 100 ml vroucí vody R obsahující 10 mg jodidu rtuťnatého R.
2. Před každým použitím se provede zkouška citlivosti.
3. Zkouška citlivosti. Směs 1 ml roztoku škrobu, 20 ml vody R, asi 50 mg jodidu draselného R a 0,05 ml jodu RS1 je zbarvena modře.

Škrob RS1

1. 1 g škrobu rozpustného R se smíchá s malým množstvím studené vody R. Tato směs se za míchání přidá k 200 ml vroucí vody R. Přidá se 250 mg kyseliny salicylové R a povaří se 3 min. Ihned se přeruší zahřívání a roztok se ochladí.
2. Pokud je nutné dlouhodobé uchovávání, roztok by měl být uchováván při 4 °C až 10 °C. Není-li bod ekvivalence při titraci z modré do bezbarvé ostrý, připraví se čerstvý roztok škrobu.
3. Jestliže je roztok škrobu uchováván za chlazení, je stabilní asi 2 až 3 týdny.
4. Zkouška citlivosti. Směs 2 ml škrobu RS1, 20 ml vody R, asi 50 mgjodidu draselného R a 0,05 ml jodu RS1 je zbarvena modře.

Škrob s jodidem draselným RS

1. 0,75 g jodidu draselného R se rozpustí ve 100 ml vody R. Zahřeje se k varu, za míchání se přidá 0,50 g škrobu rozpustného R v 35 ml vody R. Nechá se 2 min povařit a ochladí se.
2. Zkouška citlivosti. K 15 ml škrobového roztoku s jodidem draselným se přidá 0,05 ml kyseliny octové ledové R a 0,3 ml jodu RS2. Roztok zmodrá.

Škrob prostý jodidu RS

1. Roztok se připraví stejně jako v odstavci Škrob RS s tím rozdílem, že se nepřidá jodid rtuťnatý.
2. Připravuje se v čas potřeby.