Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

ČÁST 5 ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE

1. 1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. 2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (viz § 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
3. 3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle:
   1. - dodržení limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
   2. - dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
   3. - počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),
   4. - bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod,
   5. - bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod.

1. 4. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale.

ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA

SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

1. I. BYTOVÝ FOND

   Byty.

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   1.	na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok	15 m3
   2.	na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok	25 m3
   3.	na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok	35 m3

   Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody. 

   Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě.

   V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.

   Rodinné domy.

   Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m³ na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.

   Rekreační chaty (chalupy).

   Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m³ jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.

   Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace podle § 19 odst. 7 zákona:

   V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m³ se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m³, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci.

   V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel.

1. II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY
   1. a) je uvedena základní potřeba vody - ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;
   2. b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;
   3. c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.

   kancelářské budovy

   (bez stravování)

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok
   4.	WC, umyvadla	8 m3
   5.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	14 m3
   6.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	18 m3

   školy

   (bez stravování)

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok
   7.	WC, umyvadla	3 m3
   8.	WC a tekoucí teplá voda	5 m3

   mateřské školy a jesle s celodenním provozem

   (bez stravování)

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok
   9.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	8 m3
   10.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	16 m3

1. III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY

   (směrná čísla pouze pro ubytování)

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	na jedno lůžko za rok
   hotely a penziony
   11.	většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou	45 m3
   12.	většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě	23 m3
   13.	restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20 +39,40 a 41+42 a 43.
   14.	pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:
   	denní připouštění bazénu	10 m3
   	sauna, welnes	10 m3
   V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny.
   internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny
   15.	většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou	25 m3
   16.	v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě	15 m3
   17.	stravování podle položek č. 18, 19, 20, 39, 40 a 41.
   stravování - kuchyně, jídelna (bezobslužné)
   na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok
   18.	dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla	3 m3
   19.	vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla	8 m3
   20.	bufet, občerstvení	1 m3

1. IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

   Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   		na 1 pracovníka v denním průměru za rok
   zdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace
   21.	na jednoho pracovníka	18 m3
   lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice
   22.	na jednoho pracovníka	18 m3
   zubní střediska s celoročním provozem, ordinace
   23.	na jednoho pracovníka	20 m3
   ošetřovaná osoba
   24.	na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok	2 m3
   rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna
   25.	na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení
   26.	na jednoho pracovníka	18 m3
   		na jedno lůžko za rok
   nemocnice (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
   27.	na jedno lůžko	50 m3
   léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
   28.	na jedno lůžko	45 m3

1. V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem (vybavení WC, umyvadla)
   	při plné obsazenosti za rok
   29.	na jedno sedadlo a jedno představení denně	1 m3
   přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (vybavení WC, umyvadla)
   	na jednoho stálého pracovníka za rok
   30.		14 m3
   	na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
   31.	na jednoho návštěvníka	2 m3
   tělocvična, sportoviště, fitness centrum (vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou)
   	na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
   32.	na jednoho návštěvníka	20 m3
   	na 1 hřiště za rok
   33.	kropení antukových hřišť krytých	230 m3
   34.	kropení antukových hřišť nekrytých	460 m3
   	na 100 m2 za provozní den
   35.	kropení travnatých hřišť	20 m3
   		za rok
   36.	golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje	22 500 m3
   	na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok
   37.	WC, umyvadla	1 m3
   	Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky - diváky.
   zimní stadion
   38.	pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava ledové plochy, relaxační zařízení apod.)

1. VI. RESTAURACE, VINÁRNY

   (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	Restaurace, vinárny, kavárny
   	na jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok (zahrnuje i zákazníky bez mytí skla)
   39.	pouze výčep	50 m3
   40.	výčep, podávání studených jídel	60 m3
   41.	výčep, podávání studených jídel a teplých jídel	80 m3
   Vybavení na mytí skla: (připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)
   42.	výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu	450 m3
   43.	mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu	60 m3

1. VII. PROVOZOVNY

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	na jednoho pracovníka v jedné směně za rok
   provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě
   44.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	18 m3
   45.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	26 m3
   46.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny	30 m3
   holičství a kadeřnictví
   	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok (zahrnuje i zákazníky)
   47.	v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou	50 m3
   samostatné prádelny (zakázkové)
   48.	na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)	1 m3
   49.	na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46

1. VIII. PRODEJNY

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketů
   	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
   50.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	18 m3
   prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny
   	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
   51.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda	20 m3
   52.	na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51)	34 m3
   	na 100 kg živých ryb
   53.	prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb	6 m3
   potravinářské výrobny místního významu (např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod., WC, umyvadla)
   	na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
   54.	WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování	26 m3
   	Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny.

1. IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	hospodářská zvířata
   	na jeden kus v průměru za rok
   55.	dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů	36 m3
   56.	býk	18 m3
   57.	tele, ovce, koza, vepř	6 m3
   58.	prasnice	8 m3
   59.	kůň	14 m3
   60.	pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy)	1 m3
   drůbež
   	na 100 kusů v průměru za rok
   61.	slepice, perličky	11 m3
   62.	husy, kachny, krůty	36 m3

1. X. ZAHRADY

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	v průměru za rok
   63.	venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m2	16 m3
   64.	sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m2	3 m3
   65.	pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti	12 m3
   66.	průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) se určí potřeba množství podle příslušného technického návodu pro provoz využívaného objektu

1. XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ

   Příloha č. 12 SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

   	v průměru za rok
   67.	osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání) - předpokládá se mytí 10 x ročně	1 m3
   Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

ČÁST 1 UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu (tj. včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

Vysvětlivky k tabulce č. 1a:

1. 1) M - mezní, povinné hodnoty.
2. 2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).
3. 3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
4. 4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).
5. 5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Změna mezní hodnoty byla upravena z 0,05 mg/l na 0,01 mg/l s ohledem na mez stanovitelnosti příslušné normové metody.
6. 6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren, benzo(a)pyren.
7. 7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.
8. 8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 této vyhlášky. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

PODZEMNÍ VODA

Tabulka č. 1b

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

ČÁST 2 STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY 

TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

Tabulka č. 2

ČÁST 3 ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ

1. 1) Základní zařazení nového zdroje surové vody
   1. a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5).
   2. b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků.
   3. c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.
   4. d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.
   5. e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.

1. 2) Upřesnění kategorie
   1. a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce. V každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3.
   2. b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).
   3. c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody.
   4. d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.

1. 3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:
   1. a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek;
   2. b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;
   3. c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Mn), nasycení kyslíkem, BSK_5;

   odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;

   1. d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

1. 4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.
2. 5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.
3. 6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.

   ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

   1. 1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (I_u,_p) vybraných ukazatelů podle vztahu:
      ,

      kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.

   1. 2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (I_u1= 1, _{u2 =} 2, I_u3= 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je I_u4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.
   2. 3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.

PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY

Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v tabulce č. 1 a přílohy č. 13.

MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST

ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

1. 1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.
2. 2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod.
3. 3. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu (např. tuky a oleje).
4. 4. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných látek (viz § 39 odst. 3 vodního zákona) je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.
5. 5. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.
6. 6. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.
7. 7. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění.

VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY

VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE

Odtokové součinitele podle druhu plochy

1. a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy např. střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,9.

1. b) Plocha B - propustné zpevněné plochy, např. upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:

v případě možnosti odtoku do kanalizace......... odtokový součinitel: 0,4.

1. c) Plocha C - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, např. sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,05.

POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO

1. A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:
   1. 1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U₁ až U_n), kde n je celkový počet kategorií.

      U₁ je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m³/h], u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m³/rok].

   1. 2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S₁ podle § 35 této vyhlášky.
   2. 3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:

      S_i = k + a × U_i^b,

      kde i = 1, ... n.

   1. 4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < S_i.
   2. Poznámka:

      Konstanta k je daná Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m³ malým odběratelům.

   1. 5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 < b < 2.
   2. Poznámka:

      Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m³ malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m³ velkým odběratelům.

   1. 6. Vypočte se koeficient a ze vzorce:

   1. 7. Pevné složky (S_{i + 1}) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:

      S_{i + 1} = k + a × U_{i +1}^b

1. B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)
   1. ^sS = Q_s × (JSS – DSS)
   2. ^sS ... celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v
      1. Kč/rok
   1. Q_s... celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m³/rok
   2. JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m³
   3. DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m³.

1. C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru
   1. Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit:
      1. p_i ..... počet odběrů v jednotlivých kategoriích
      2. m ..... % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100)
      3. N ..... ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/ rok
      4. Z ...... přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok.
   2. Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.

PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ

1. 1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:
   1. A. Právnická osoba:

      Název firmy:

      Adresa sídla:

      Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

      Statutární orgán:

   1. B. Fyzická osoba:

      Jméno, jména a příjmení, popřípadě obchodní firma,

      Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

      Datum narození:

      Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu:

1. 2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):
2. 3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:
3. 4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací:
   

   Sloupce

   1. 1. Pořadové číslo řádku - pro orientaci v tabulce.
   2. 2. Skupiny majetku podle § 5 zákona, popřípadě i ve členění po identifikačních číslech majetkové evidence (IČME).
   3. 3. Hodnota jako součet hodnot uvedených u jednotlivých položek vybraných údajů majetkové evidence. Zadává se celková hodnota majetku k 1. lednu roku, ve kterém je plán zpracován a schválen. Tímto rokem je rok předcházející prvnímu roku plánovacího desetiletého období. Hodnota majetku se zadává sumárně pro skupiny: vodovody, kanalizace, úpravny vody, čistírny odpadních vod nebo po IČME. Uvádí se hodnota infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací reprodukční pořizovací ceně. Zahrnuje se pouze majetek v kapacitách odpovídajících možnému reálnému využití v oboru vodovodů a kanalizací. Zařazení majetku do sumárních skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí podle pravidel a metodiky majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává hodnota v mil. Kč na dvě desetinná místa.
   4. 4. Vlastník si podle vlastního uvážení, popřípadě metodiky stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence, popřípadě položky. Určení % za větší celky se provede váženým (podle ceny) průměrem. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři plánu. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti. Vyhodnocení je možné i jako výsledek odborného šetření míry opotřebení (zhoršení stavu).
   5. 5. Teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků = životnost/100 * (100 – opotřebení v %); zaokrouhluje se na celé roky. Doporučuje se uvažovat následující životnost: vodovodní řady přiváděcí a vodovodní síť 80 let, úpravny vody, popřípadě zdroje 45 let, kanalizační síť 90 let, čistírny odpadních vod 40 let.
   6. 6. Pro vodovody - přiváděcí řady + rozvodnou vodovodní síť a kanalizaci přiváděcí stoky + stokovou síť se uvádí délka v km na dvě desetinná místa. Délka se uvádí podle vybraných údajů majetkové evidence.
   7. 7. až 11. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, samostatně na kalendářní rok.
   8. 12. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, jako souhrn na 5 kalendářních roků.

1. 5. Pravidla k vyplnění tabulky podle bodu 4 (pravidla pro zpracování tabulky plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací):
   1. A. Majetek vodovodů nebo kanalizací se uvádí v členění na skupiny podle § 5 zákona a podle § 6 odst. 2. Jednotlivé položky podle vybraných údajů majetkové evidence je možné uvádět samostatně, popřípadě členit na části podle technického hlediska, provozního hlediska nebo ve vazbě na realizaci obnovy, vždy se však uvádí součet pro skupinu položek podle vybraných údajů majetkové evidence. V případě členění plánu financování obnovy pouze na skupiny, je třeba uvést pod tabulkou k jednotlivým skupinám všechna identifikační čísla majetků do skupiny náležejících. V případě, že vlastník rozčlení skupinu pro vybrané údaje majetkové evidence přímo podle identifikačních čísel majetku, použije pro označení řádku číslování s lomítkem (např. při členění vodovodních sítí 2/1, 3/1, 2/2, 3/2, 2/3, 3/3 úpraven vod 4/1, 5/1, 4/2, 5/2, kanalizačních sítí 6/1, 7/1, 6/2, 7/2, a u čistíren odpadních vod 8/1, 9/1, 8/2, 9/2 atd.), součty za celou skupinu se uvedou do řádků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
   2. B. K jednotlivým položkám plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací nebo jejich součtům se přiřazují vypočtené reprodukční pořizovací ceny, uvedené v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, to je ve vybraných údajích majetkové evidence. Hodnota majetku se zadává souhrnně pro skupiny: vodovodní řady; kanalizační stoky; stavba pro úpravu vody a čistírna odpadních vod nebo po jednotlivých IČME. Pro výpočet hodnoty v aktuální pořizovací ceně se použije vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování (oceňovací vyhláška) nebo Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací“, který z uvedené vyhlášky vychází a doplňuje ji.

      Zařazení majetku do skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí pravidly a metodikou majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává „hodnota“ v mil. Kč na dvě desetinná místa (jedná se o sloupec 3 tabulky).

   1. C. Vlastník si podle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení procent za větší celky se provede váženým průměrem podle hodnoty v reprodukční pořizovací ceně. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři podle bodu 8. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti podle § 30 a 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k dalším aspektům – například zatížení provozem, povrchy nebo použité materiály. Vyhodnocení je možné vyjádřit i jako výsledek „Impairmentu“ (zkoumání zhoršení stavu).
   2. D. Potřeba finančních prostředků se uvede na základě údajů uvedených v bodech B a C do časového harmonogramu na 5 let samostatně, jedná se o sloupce 7, 8, 9, 10, 11 a dalších 5 let v souhrnu do sloupce 12, ve členění na prostředky získané z vodného a stočného a prostředky ostatní, jako jsou úvěry, dotace a další zdroje z jiných příjmů.

1. 6. Komentář k plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací s popisem postupu při zpracování, včetně použitého způsobu vyhodnocení stavu tohoto majetku, odůvodnění výše položek finančních prostředků získaných z vodného a stočného a ostatních ve vazbě na sociální, environmentální a ekonomické důsledky.
2. 7. Doklad o schválení plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací statutárním orgánem vlastníka.
3. 8. Doklady k realizaci plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací v jednotlivých letech po jeho zpracování tvoří porovnání podle § 36 odst. 5 zákona a seznam realizovaných akcí obnovy včetně vynaložených nákladů.
4. 9. Číslo jednací a datum schválení:
5. 10. Podpis vlastníka: