Platné znění

Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ
  1. 205. V § 34 odst. 3 písm. a) se slovo „přílohy“ nahrazuje slovy „přílohy č. 1“.
  2. 206. V § 34 odst. 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámek pod čarou č. 74), 75), 76) a 77) zní:
    1. „f) 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť74) a učebních oborech učilišť,75) které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy76) a tyto obory jsou uvedeny v obecně závazném právním předpisu.77)
  3. 74) § 7 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  4. 75) § 17a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  5. 76) § 1 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  6. 77) § 20 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
    Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 207. V § 34 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 32a) zní:

    „(4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit za to zdaňovací období, ve kterém je hmotný majetek

    1. a) evidován v majetku poplatníka; v případě nabytí vlastnického práva úplným zaplacením kupní ceny32a) až za to zdaňovací období, ve kterém je vlastnické právo nabyto,
    2. b) přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku.

    Evidováním majetku v majetku poplatníka se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního právního předpisu20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení dokladu, který bude mít obdobné náležitosti jako účetní doklad.

  2. 32a) § 445 obchodního zákoníku.“.
  1. 208. V § 34 odst. 5 na konci písm. a) se doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 78) znějí: „nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu.78)
  2. 78) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 209. V § 34 odst. 5 písm. b) se za slova „parabolických antén všech druhů“ vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 79) znějí: „s výjimkou antén, které jsou využívány při provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb na základě povolení nebo pověření podle zvláštního právního předpisu79)
  2. 79) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.“.
  1. 210. V § 34 odst. 5 písmeno e) zní:
    1. „e) technického zhodnocení (§ 33), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání a s výjimkou technického zhodnocení souboru movitých věcí, a to zařazením movitých věcí do souboru, které jsou pro účely zákona hmotným majetkem,“.
  1. 211. V § 34 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
    1. „g) hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g),
    2. h) hmotného majetku, jehož vstupní cena je stanovena podle § 29 odst. 1 písm. f), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce, v němž byl hmotný majetek,20) který není pro účely tohoto zákona vymezen jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3), zaevidován v majetku poplatníka.“.
  1. 212. V § 34 odst. 6 se slova „tří let následujících po roce, kdy“ nahrazují slovy „36 měsíců následujících po konci zdaňovacího období, za které“, za slova „[§ 24 odst. 2 písm. l)]“ se vkládají slova „při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele“ a dále se na konci doplňuje tato věta: „Nárok na odpočet nezaniká, dojde-li ke zrušení nebo zániku bez likvidace obchodní společnosti nebo družstva.“.

    Poznámka pod čarou č. 29c) zní:

  2. „29c) § 553 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.“.
  1. 213. V § 34 se odstavec 11 zrušuje.

    Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 11 a 12.

  1. 214. V § 35 odstavec 1 zní:

    „(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o

    1. a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
    2. b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
    3. c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců.

    Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.“.

  1. 215. V § 35 odst. 2 se za větu první vkládá nová věta, která včetně poznámek pod čarou č. 83) a 84) zní: „U každého ze zaměstnanců lze pro účely výpočtu podle předchozí věty uplatnit nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby83) nebo z individuálně sjednané pracovní doby84) a délky trvání pracovního poměru v příslušném zdaňovacím období.
  2. 83) § 84 a 85 zákoníku práce.
  3. 84) § 86 zákoníku práce.“.
  1. 216. § 36 včetně nadpisu zní:

    㤠36

    Odkaz 㤠36

    Zvláštní sazba daně

    (1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí

    1. a) 25 %, a to
      1. 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2 a 6, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. d),
      2. 2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v písmenu c),
    1. b) 15 %, a to
      1. 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodu 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
      2. 2. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
      3. 3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,
      4. 4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
      5. 5. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.

      Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

    1. c) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

    (2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

    1. a) 15 %, a to
      1. 1. z dividendového příjmu či úrokového příjmu z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) s výjimkou úrokových příjmů z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. c) bodu 1,
      2. 2. z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,
      3. 3. z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,
      4. 4. z podílu na zisku tichého společníka,
      5. 5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
      6. 6. z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
      7. 7. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladu pojišťovny34b) u banky,
      8. 8. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
      9. 9. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,
      10. 10. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
      11. 11. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.

      Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

    1. b) 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to
      1. 1. z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),
      2. 2. z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],
    1. c) 15 %, a to
      1. 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,35c) z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],
      2. 2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 7 a z plnění ze soukromého životního pojištění, sníženého podle § 8 odst. 8, s výjimkou uvedenou v písmenu d),
      3. 3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu,13) a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,
      4. 4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4,
    1. d) 25 % z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8 odst. 7 a 8,
    2. e) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8).

    (3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendového příjmu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné akciové společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

    (4) U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů

    1. a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3,
    2. b) z úroků z hypotečních zástavních listů,4d)
    3. c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,
    4. připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu16) ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.

    (5) U dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9 plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají nejméně 20% podíl na vlastním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se základ daně pro zvláštní sazbu daně snižuje o poměrnou část níže vymezených příjmů zúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, pokud plynou z nejméně 20% účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, a to

    1. a) dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9,
    2. b) rozdílu, o který zisk převedený na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy převyšuje vyrovnání mimo stojícím společníkům.

    Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na vlastním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení příjmu vymezeného v písmenu a) a k datu převodu zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů vymezených v písmenech a) a b).

    (6) Plynou-li

    1. a) úrokové příjmy z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,35d) poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou penzijního fondu a veřejné obchodní společnosti, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost; přitom u společníka veřejné obchodní společnosti nebo u komplementáře komanditní společnosti se započte na celkovou daňovou povinnost sražená daň připadající na něj, určená ve stejném poměru, v jakém je na něj rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9c) a u komanditní společnosti se započte sražená daň snížená o část připadající na komplementáře. Daň sraženou z úrokových příjmů po rozhodném dni fúze nebo rozdělení společnosti (družstva) si započte na celkovou daňovou povinnost nástupnická společnost (družstvo). Po převodu jmění společnosti na společníka70) si sraženou daň započte na celkovou daňovou povinnost poplatník, na kterého bylo jmění převedeno,
    2. b) příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost.

    Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek.35e) Do celkové daňové povinnosti se pro účely zápočtu nebo vzniku přeplatku nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5, § 10 odst. 8 a § 20b.“.

  1. 217. V § 38 odst. 1 větě třetí se slovo „roční“ zrušuje a na konci textu věty poslední se doplňují slova „nebo průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce části zdaňovacího období, za kterou se daňové přiznání podává“.
  2. 218. V § 38 odst. 2 větě první se slova „odst. 2“ zrušují a na konci se doplňuje tato věta: „Toto ustanovení se nevztahuje na přepočet daně sražené z příjmů uvedených v § 36 odst. 6 při jejím započtení poplatníkem na celkovou daňovou povinnost.“.
  3. 219. V § 38 odst. 4 se za slovo „požitků“ vkládají slova „a pro účely ročního zúčtování“.
  4. 220. § 38a včetně nadpisu zní:

    㤠38a

    Odkaz 㤠38a

    Zálohy

    (1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje příjem podle § 10 a částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost.

    (2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce.

    (3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

    (4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

    (5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.

    (6) Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.

    (7) Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

    (8) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu.41)

    (9) Placení záloh podle odstavců 1 až 8 se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.“.

  1. 221. V § 38b věta poslední zní: „To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.“.
  2. 222. § 38d včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 39f) zní:

    㤠38d

    Odkaz 㤠38d

    Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

    (1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, pokud jejich poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,70) na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.20)

    (2) U dividendových příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti, s výjimkou dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií, a u podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. U dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2 písm. a) bodu 9. U příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodů 4 a 5 a odst. 2 písm. a) bodů 10 a 11 mimo stojícímu společníkovi nebo u zisku převáděného řídící osobě podle smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň při jeho výplatě, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž měl být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu zisku nebo ovládací smlouvou proveden. U dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,70) je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy.

    (3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. U úroků a u rozdílu mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7), které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, je plátce daně povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Pokud je plátce povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto skutečnost týkající se pouze zahraničních subjektů je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud místně příslušný správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.

    (4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených

    1. a) v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 4, podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 6),
    2. b) v § 36 odst. 6.

    (5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

    (6) Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší.

    (7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátce „Potvrzení o sražení daně“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i kopie výpisu z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.

    (8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.

    (9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní na základě seznamu potvrzení podle odstavce 7, členěného podle jednotlivých plátců, který daňový subjekt předloží současně s daňovým přiznáním. Seznam musí obsahovat údaje o obchodní firmě, identifikačním čísle a sídle plátce, o částkách sražené daně převzatých z jednotlivých potvrzení a souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně39e) oprávněnost nároku na zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními plátců podle odstavce 7, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání. Obdrží-li daňový subjekt potvrzení plátce po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, předloží při dodatečném uplatnění postupu podle § 36 odst. 6 dodatečně obdržená potvrzení správci daně; běh lhůt pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního zákona35e) se počítá ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně daňového subjektu.

    (10) Společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení podle odstavce 9. Poplatník nebo jeho právní nástupce vzniklý po fúzi nebo po rozdělení společnosti (družstva) doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 9. Obdobně doloží oprávněnost nároku poplatník nebo jeho právní nástupce na zápočet sražené daně po rozhodném dni převodu jmění na společníka kopií potvrzení (seznamu potvrzení) vydaných plátcem na společnost zaniklou bez provedení likvidace.

    (11) Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu39f) stejné právní postavení jako plátce daně.

  3. 39f) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
  1. 223. V § 38e se v odstavci 3 vkládá nové písmeno b), které zní:
    1. „b) sazby daně podle § 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b),9c)“ a věta poslední se zrušuje.

    Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

  1. 224. V § 38e odst. 4 písmeno b) zní:
    1. „b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b),9c)“.
  1. 225. V § 38e odstavec 6 zní:

    „(6) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištěné daně je plátce daně povinen podat hlášení svému příslušnému správci daně. V hlášení uvede jméno, bydliště nebo sídlo poplatníka, jeho daňové identifikační číslo, popřípadě rodné číslo nebo identifikační číslo, výši a druh jeho příjmů a částku zajištěné daně. Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně „Potvrzení o zajištění daně sražené plátcem“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce daně.“.

  1. 226. V § 38f odstavec 1 zní:

    „(1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela Česká republika.“.

  1. 227. V § 38f se odstavce 2 a 3 zrušují.

    Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.

  1. 228. V § 38g odst. 2 větě první se za slova „má příjmy ze závislé činnosti a“ vkládá slovo „z“.
  2. 229. V § 38g odst. 2 větě druhé se za slovy „podle § 38k“ slova „odst. 4“ zrušují a za slova „nemá jiné příjmy“ se vkládají slova „podle § 7 až 10“.
  3. 230. V § 38g odst. 3 se slova „, a příjmů, které poplatník uvede v samostatném daňovém přiznání" zrušují.
  4. 231. § 38ga se zrušuje.
  5. 232. Za § 38g se vkládá nový § 38gb, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 41c) a 41d) zní:

    㤠38gb

    Odkaz 㤠38gb

    Daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu

    (1) Poplatník uvedený v § 2 při prohlášení nebo zrušení konkursu41c) podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu,41d) ve kterém neuplatní nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) ani slevu na dani (§ 35).

    (2) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

    (3) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo ke zrušení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

    (4) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení a současně ke zrušení konkursu, podá poplatník daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

    (5) Daňová povinnost vzniklá na základě daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daňové povinnosti podle daňového přiznání podaného podle odstavců 2, 3 a 4.

    (6) Ve zdaňovacích obdobích, která následují po zdaňovacím období, ve kterém byl konkurs prohlášen a zároveň nebyl zrušen, podává poplatník daňové přiznání za každé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

    (7) Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období a konkurs trval po celé zdaňovací období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

  6. 41c) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
  7. 41d) § 40 zákona č. 337/1992 Sb.“.
  1. 233. V § 38h se v nadpisu za slova „Vybírání a placení“ vkládají slova „záloh na daň a“.
  2. 234. V § 38h odst. 1 písm. b) se čárka na konci nahrazuje středníkem a doplňují se slova „u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění,“.
  3. 235. V § 38h odst. 1 písm. c) se na konci textu doplňují slova „podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) až g)“.
  4. 236. V § 38h odst. 1 písm. d) větě první se slova „jedna dvanáctina předpokládané výše ročního úroku“ nahrazují slovy „jednu dvanáctinu předpokládané úhrnné výše ročního úroku“.
  5. 237. V § 38h odstavec 2 zní:

    „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí:

    „§ 38gb Daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu
    Zdanitelná mzdaZálohaZe zdanitelné mzdy přesahující
    od Kčdo Kč
    0 9 100 15 %
    9 100 18 200 1 365 Kč + 20 % 9 100 Kč
    18 200 27 600 3 185 Kč + 25 % 18 200 Kč
    27 600 a více 5 535 Kč + 32 % 27 600 Kč.“.
  1. 238. V § 38h odstavec 4 zní:

    „(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku (manžela) [§ 15 odst. 1 písm c)], k nezdanitelné částce ze základu daně, o niž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), k hodnotě darů (§ 15 odst. 8), k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.“.

  1. 239. V § 38h odst. 5 věta druhá zní: „Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy.“.
  2. 240. V § 38h se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Pokud však ve zdaňovacím období, za které poplatník není povinen podat přiznání podle § 38g, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň o částku podle odstavce 1 písm. d), která je v úhrnu za zdaňovací období vyšší než nezdanitelná částka podle § 15 odst. 10 ve výši skutečně zaplacených úroků ve zdaňovacím období o více než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za splněnou a plátce je povinen přepočítat výši sražených záloh s využitím § 38i odst. 2.“.
  3. 241. V § 38h odstavec 10 zní:

    „(10) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.“.

  1. 242. V § 38h odst. 12 se věta první zrušuje.
  2. 243. V § 38h se doplňuje odstavec 13, který zní:

    „(13) U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.“.

  1. 244. V § 38i odst. 2 větě čtvrté se slovo „nevyplácí“ nahrazuje slovem „nezúčtovává“.
  2. 245. V § 38j odst. 3 větě první se za slova „byla vyplácena“ vkládají slova „nebo zúčtována“.
  3. 246. V § 38k odst. 1 větě druhé se za slova „plátci daně prokázány,“ vkládají slova „nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň splněny,“.
  4. 247. V § 38k odst. 5 se za slovy „ze základu daně na manželku“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2)“ se vkládají slova „k odpočtu platby příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13)“.
  5. 248. V § 38k odst. 5 písm. c) se částka „34 920 Kč“ nahrazuje částkou „38 040 Kč“.
  6. 249. V § 38k odst. 5 písm. d) se částka „36 000 Kč“ nahrazuje částkou „38 040 Kč“.
  7. 250. V § 38k odstavec 7 zní:

    „(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a podepíše prohlášení podle odstavců 4 a 5 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.“.

  1. 251. V § 38l odst. 1 písm. f) bodu 1 se slova „ve společné“ nahrazují slovem „v“.
  2. 252. V § 38l odst. 1 písmeno h) bod 3 zní:
    1. „3. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),“.
  1. 253. V § 38l se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ch) a i), která znějí:
    1. „ch) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období,
    2. i) smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.“.
  1. 254. V § 38l odstavec 2 zní:

    „(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až i) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a pro účely snížení zdanitelné mzdy podle § 38h odst. 1 písm. d), předloží-li poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Platnost smlouvy uvedené v odstavci 1 písm. ch) a i) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně ve stejné lhůtě potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny o příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném na uplynulé zdaňovací období nebo o pojistném na soukromé životní pojištění zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období.“.

  1. 255. § 38m včetně nadpisu zní:

    㤠38m

    Odkaz 㤠38m

    Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob

    (1) Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta.

    (2) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu.19a)

    (3) Daňové přiznání se kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem28b) podává také

    1. a) za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
    2. b) za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
    3. c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno.

    (4) Daňové přiznání podle odstavce 3 se podává nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den

    1. a) rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
    2. b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost,
    3. c) předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to při změně účetního období.

    (5) Podáním daňového přiznání podle odstavce 3 písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu splněna,28b) pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

    (6) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond vykáže základ daně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují jeho příjmy upravené podle § 23. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.

    (7) Povinnost podat daňové přiznání nemá

    1. a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna,
    2. b) veřejná obchodní společnost.“.
  1. 256. V § 38n odstavec 2 zní:

    „(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti. Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.

  1. 257. § 38p zní:

    㤠38p

    Odkaz 㤠38p

    (1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 u jednotlivých podílových fondů.

    (2) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 8 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč.“.

  1. 258. V § 38r se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při přeměně investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace na otevřený podílový fond.“.
  2. 259. Za § 38r se vkládá nový § 38s, který zní:

    㤠38s

    Odkaz 㤠38s

    Pokud povinnost vybrat, srazit daň včetně záloh podle § 38d nebo zajistit úhradu na daň podle § 38e nebyla ve stanovené výši a lhůtě plátcem daně splněna, je základem pro výpočet této částky vybírané, sražené daně včetně záloh nebo zajištěné úhrady na daň částka, z níž by po vybrání, sražení, popř. zajištění úhrady zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.“.

  1. 260. V § 39 písm. b) se za slovo „případech“ vkládají slova „o daňovém rezidenství (domicilu) poplatníka,“.
  2. 261. V § 39 písm. c) se slova „60 % průměrného počtu pracovníků“ nahrazují slovy „50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců“.
  3. 262. V § 39 písm. d) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
  4. 263. V označení přílohy se slovo „Příloha“ nahrazuje slovy „Příloha č. 1“ a v nadpisu se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
  5. 264. V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-25) zní:
    㤠38s
    „(1-25) 32.20.11 Vysílací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii, rozhlasové nebo televizní vysílání kromě:
    rozhlasových a televizních vysílačů,
    televizních vysílacích provozních přístrojů – sestav jednotek a rozhlasových ústředen“.
  1. 265. V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-31) zní:
    㤠38s
    „(1-31) 34.10.4 Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu
    užitečné hmotnosti do 1,5 t včetně obsluhy
    (dodávková)“.
  1. 266. V příloze č. 1 v odpisové skupině 1 položka (1-39) zní:
    㤠38s
    „(1-39) 31.62.13 Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.)“.
  1. 267. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 v položce (2-45) se číslice „31.10.31“ nahrazuje číslicí „31.10.32“.
  2. 268. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-49) zní:
    㤠38s
    „(2-49) 31.62 Ostatní elektrické vybavení
    zejména:
    – akustické, vizuální a signalizační zařízení
    – ochranná, zabezpečovací, návěstní apod. zařízení
    kromě: směšovacích zvukových přístrojů pro záznam a kombinování zvuku (mixážních pultů apod.) v SKP 31.62.13“.
  1. 269. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-50) zní:
    㤠38s
    „(2-50) 32.20Televizní a rozhlasové vysílače a přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii
    Jen:
    rozhlasové a televizní vysílače, televizní vysílací provozní přístroje - sestavy a jednotky a rozhlasové ústředny v SKP 32.20.11
    kromě:
    – televizních kamer v SKP 32.20.11
    – studiové záznamové a reprodukční techniky v SKP 32.20.11
    – elektrických přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii v SKP32.20.20“.
  1. 270. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-57) zní:
    㤠38s
    „(2-57) 34.10.4 Motorová vozidla pro nákladní dopravu
    kromě:
    motorových vozidel pro nákladní dopravu užitečné hmotnosti do 1,5 t včetně obsluhy (dodávkových)“.
  1. 271. V příloze č. 1 v odpisové skupině 2 položka (2-73) zní:
    㤠38s
    „(2-73) 31.20.31 Rozvaděče a rozvodné panely pro napětí 1 000 V a nižší“.
  1. 272. V příloze č. 1 v odpisové skupině 3 položka (3-36) zní:
    㤠38s
    „(3-36) 31.2 Elektrická rozvodná a spínací zařízení
    kromě:
    rozvaděčů a rozvodných panelů pro napětí 1 000 V a nižší v SKP 31.20.31“.
  1. 273. V příloze č. 1 v odpisové skupině 3 položka (3-42) zní:
    㤠38s
    „(3-42) 28.22.12 Kotle ústředního vytápění, pokud nejsou nedílnou součástí stavebního díla++++)“.
  1. 274. V příloze č. 1 v odpisové skupině 4 se doplňuje položka (4-12), která zní:
    㤠38s
    „(4-12) Jen:
    byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem v domech a budovách ze dřeva a plastů“.
  1. 275. V příloze č. 1 v odpisové skupině 5 se doplňuje položka (5-16), která zní:
    㤠38s
    „(5-16) Byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem
    kromě:
    jednotek uvedených v položce (4-12)“.
  1. 276. Za přílohu č. 1 se doplňují přílohy č. 2 a 3, které včetně nadpisů znějí:
    „Příloha č. 2 k zákonu č. 586/1992 Sb.

    Postup při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob

    Při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely zákona tento:

    1. 1. Pohledávky a závazky za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník účtoval v soustavě podvojného účetnictví, které budou proplaceny v kalendářním (hospodářském) roce, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního (hospodářského) roku, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, a to
      1. a) závazky zvýší základ daně,
      2. b) pohledávky sníží základ daně.

      Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

    1. 2. Stav zásob za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník účtoval v soustavě podvojného účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním (hospodářském) roce, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví.

    Příloha č. 3

    k zákonu č. 586/1992 Sb.

    Postup při přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob

    Při přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely tohoto zákona tento:

    1. 1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.
    2. 2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

    Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou závazku hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.“.