§ 3
změněno 31. 8. 2011 zákonem 110/2011 Sb.
§ 3 (1) Na každou jednotku výkonu podle § 1, pokud je u škol a školských zařízení v rámci kraje v daném kalendářním roce realizována, se stanoví 1 krajský normativ. Krajský normativ je tvořen základní částkou, popřípadě také příplatkem. (2) V případě vyššího odborného vzdělávání se stanoví jednotlivé krajské normativy zvlášť pro jednotlivé vzdělávací programy. (3) Pokud je součástí vzdělávání praktické vyučování, stanoví se zvlášť krajský normativ pro teoretické a praktické vyučování. (4) V případě šestiletého a osmiletého gymnázia se krajský normativ stanoví zvlášť pro nižší a vyšší stupeň gymnázia. (5) V případě kombinované formy vzdělávání se krajský normativ stanoví zvlášť pro jednotlivé druhy kombinací forem vzdělávání v příslušném oboru vzdělání. (6) Příplatky se stanoví na: a) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta se zdravotním postižením ve škole samostatně zřízené pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním postižením, pokud nejde o základní školu speciální, popřípadě ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním postižením v běžné škole, b) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta individuálně integrovaného v běžné škole, c) 1 žáka se zdravotním postižením v oboru vzdělání praktická škola, d) 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení; v tomto případě se neuplatní příplatek podle písmene a), e) 1 dítě ve školní družině, které se zároveň vzdělává ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, f) 1 žáka ve školní družině, který se zároveň vzdělává v základní škole speciální, f g) 1 dítě, 1 žáka ve školní družině v oddělení, které je tvořeno pouze žáky účastníky se zdravotním postižením, nejedná-li se o žáka dítě podle písmene e) nebo žáka podle písmene f), g h) 1 ubytovaného v domově mládeže ve skupině tvořené pouze žáky a studenty se zdravotním postižením, h i) 1 dítě, 1 žáka základní školy, 1 žáka střední školy ve škole nebo třídě s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, a to v případě, že je mu v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v příslušném kalendářním roce poskytováno vzdělávání nebo školské služby. (7) Příplatky podle odstavce 6 písm. a) až c) a e) až g h) se dále člení podle jednotlivých druhů zdravotního postižení. (8) Pro účely této vyhlášky se za druhy zdravotního postižení považují: zrakové postižení, sluchové postižení, tělesné postižení, mentální postižení, vady řeči, vývojové poruchy učení, vývojové poruchy chování a dále jednotlivé kategorie těžkého zdravotního postižení dětí, žáků nebo studentů stanovené zvláštním právním předpisem8). (9) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. a) až c) a e) až g h) se vychází z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů na 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta s příslušným druhem zdravotního postižení v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje. Nelze-li zjistit údaj podle předchozí věty, vychází se z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení na druh zdravotního postižení, který je co do nezbytné míry podpůrných opatření podle zvláštního právního předpisu9) nejbližší druhu zdravotního postižení, na něž se příplatek stanoví. (10) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. d) se vychází z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů na 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení v rámci kraje. (11) Výše příplatku se sníží nebo zvýší, vyžadují-li to: a) míra podpůrných opatření podle zvláštního právního předpisu9), která je v rámci kraje zpravidla nutná při poskytování vzdělávání nebo školských služeb příslušné jednotce výkonu s daným druhem zdravotního postižení, b) počty dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením stanovené zvláštním právním předpisem10), nebo c) poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost v souladu se zvláštním právním předpisem6). (12) Výši příplatků lze v souladu s odstavci 9 až 11 stanovit v podobě funkční závislosti na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení. (13) Příplatky, jejichž výše stanovená v souladu s odstavci 7 až 9, 11 a 12 se neliší o více než 3 %, lze sloučit do skupin s jednotnou výší příplatku. (14) Příplatky podle odstavce 6 písm. h i) se stanoví ve výši 0,15násobku příslušné základní částky, jde-li o žáky střední školy, nebo ve výši 0,4násobku příslušné základní částky, jde-li o žáky základní školy, nebo ve výši 0,2násobku příslušné základní částky, jde-li o dítě v mateřské škole.