Výsledky projednání podle § 20 se zpracují do projektového úkolu, který investor předkládá k územnímu řízení a k němuž si vyžaduje stanovisko generálního projektanta; přitom musí být vyjádřeno, jak bylo vyhověno požadavkům obsaženým v dokladech podle § 20 odst. 3.
(1) Dokončený projektový úkol doložený kladným stanoviskem orgánu oblastního plánování se s dotčenými orgány státní správy projedná v územním řízení.63) Jde-li o soubor staveb, přikládá se k projektovému úkolu první stavby studie souboru staveb.
(2) K urychlení průběhu územního řízení může investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením a přiložit je k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby. Vždy však opatří investor před zahájením územního řízení rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají ve správním řízení na základě zvláštních předpisů (příloha č. 16 část B).
(3) Stanoviska organizací spravujících rozvodné sítě12) a kanalizace, která jsou připojena k dokladové části projektového úkolu, se pro územní řízení znovu nevyžadují.
(4) O výsledcích územního řízení informuje investor bez zbytečného odkladu generálního projektanta.
(1) Současně s vyžádáním rozhodnutí o umístění stavby si vyžádá investor stanovisko generálního projektanta.
(2) Ve stanovisku zhodnotí generální projektant zejména úplnost projektového úkolu, účelnost a hospodárnost navrhovaného řešení a lhůtu výstavby. V závěru vyjádří, zda v projektové dokumentaci lze dodržet parametry (závazné údaje a ukazatele) projektového úkolu, popřípadě za jakých podmínek, nebo zdůvodní, proč je nelze dodržet.
(3) Generální projektant sdělí své stanovisko k projektovému úkolu investorovi, který je připojí k projektovému úkolu jako jeden z podkladů pro jeho posouzení, státní expertizu a schválení.
(4) Podrobný obsah stanoviska generálního projektanta je uveden v příloze č. 1.