§ 7
změněno 1. 4. 1992 zákonem 118/1992 Sb.
§ 7 Přechod nároku na výživné (1) Soud uloží rodičům, popřípadě jiným občanům povinným poskytovat výživné dítěti, kterému se poskytuje příspěvek podle tohoto zákona, aby toto výživné poukazovali příslušnému okresnímu národnímu výboru orgánu (§ 16). (2) Nárok na výživné, určené rozhodnutím soudu, přechází na stát dítě, a to kterému se poskytuje příspěvek podle tohoto zákona, přechází až do výše poskytnutého příspěvku na stát a je příjmem státního rozpočtu příslušné republiky. Je-li výživné vyšší než příspěvek, ukládá se náleží dítěti až do jeho zletilosti rozdíl mezi výživným a příspěvkem u národního výboru, který; tento rozdíl se vyplácí příspěvek pěstounovi. Soud může v odůvodněných případech povolit použití částek uložených u národního výboru ve prospěch dítěte ještě před dosažením jeho zletilosti. (3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí, jde-li o nárok dítěte na výživné vůči pěstounovi (§ 5 odst. 4).