Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi

§ 77 Vzájemné zúčtování (K § 4 odst. 2 8 a § 7 odst. 6 zákona) Za zákaz vzájemného zúčtování se nepovažuje a) započtení částek: 1. hodnot z realizace zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem nebo jím podobných pohledávek, 2. dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován, 3. nedoplatků a přeplatků daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, a to v rámci stejného druhu daně nebo poplatku a stejného správce daně nebo poplatku, 4. pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich vzájemná souvislost (záměna hodnot), na základě rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky, 5. kurzových rozdílů, 6. rozdílů ze změn reálných hodnot jednotlivých finančních nástrojů v rámci účetního období, b) způsob účtování prodeje finančních aktiv nebo převzetí finančních závazků, při kterém je do nákladů nebo výnosů zahrnut rozdíl mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku sjednání obchodu nebo vypořádání prodeje; tento způsob se označuje jako netto způsob.