Platné znění

Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami

Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 502/2002 Sb.
Obrázek

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 502/2002 Sb.
Obrázek

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 502/2002 Sb.
Obrázek

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 502/2002 Sb.

Některé metody výpočtu technických rezerv

  1. A. Rezerva na nezasloužené pojistné
    1. 1. Rezerva na nezasloužené pojistné se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť.
    2. 2. U kategorií pojištění, kde není možné stanovit časovou korelaci mezi riziky a pojistným, se použijí takové výpočtové metody, které berou v úvahu nestejný časový vývoj rizika.
    3. 3. Nelze-li při výpočtu rezervy uplatnit časové hledisko, je možné pro stanovení výše rezervy použít matematicko-statistické metody.
  1. B. Rezerva na hrozící ztráty

    Rezerva na hrozící ztráty se vypočítává na základě pojistných plnění a správní režie, které by mohly pravděpodobně vzniknout po skončení účetního období v souladu s pojistnými smlouvami uzavřenými před tímto dnem, pokud jejich odhadovaná výše přesáhne výši rezervy na nezasloužené pojistné a výši splatného pojistného vyplývajícího z daných pojistných smluv. Při výpočtu rezervy se zohlední rovněž odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy dle § 30.

  1. C. Rezerva na životní pojištění

    Rezerva na životní pojištění se v zásadě vypočítává samostatně pro každou smlouvu životního pojištění. Záporné hodnoty jednotlivých rezerv na životní pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami. Přehled základních zvolených předpokladů se uvede v příloze v účetní závěrce.

  1. D. Rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí
    1. 1. Neživotní pojištění
      1. a) Rezerva uvedená se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou událost samostatně na základě předpokládané hodnoty budoucích nákladů.
      2. b) Rezerva musí rovněž brát v úvahu vzniklé, ale k rozvahovému dni dosud nehlášené škody; hodnota takovéto rezervy je stanovena na základě pojistně matematických metod s ohledem na dosavadní zkušenost, pokud jde o počet a závažnost nároků na pojistná plnění hlášených po rozvahovém dni. Nejsou-li uvedené údaje k dispozici a není-li ani to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu.
      3. c) Při výpočtu rezervy se zohledňují náklady na vyřízení pojistných událostí bez ohledu na jejich původ.
      4. d) Od výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se odečítají zpětně získatelné částky vyplývající z nabytí práv pojistníků vůči třetím osobám nebo z nabytí zákonného vlastnictví pojištěného majetku; k jejich odhadu se přistupuje na základě zásady obezřetnosti. Pokud jsou tyto částky významné, uvedou se v příloze v účetní závěrce.
      5. e) Pokud musí být odškodné z titulu pojistného plnění vypláceno formou ročních splátek, musí být výše rezervy, která je za tímto účelem vytvářena, vypočtena na základě uznávaných metod pojistné matematiky.
      6. f) Nelze použít implicitní diskontování či odpočty, bez ohledu na to, zda vyplývají z použití současné hodnoty na rezervu na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí, jejichž vypořádání je očekáváno později ve vyšší hodnotě, nebo se předpokládá, že bude provedeno jinak.
      7. g) Účetní jednotky mohou použít pro účely zohlednění výnosů z investic explicitní diskontování nebo odpočty pouze, pokud jsou splněny následující podmínky
        1. 1. očekávaný termín pro vypořádání nároků z pojistných událostí je nejméně 4 roky po dni uskutečnění účetního případu,
        2. 2. diskontování nebo odpočet se provádí na všeobecně uznávaném obezřetném základě,
        3. 3. při výpočtu celkových nákladů na vypořádání nároků z pojistných událostí vezme účetní jednotka v úvahu veškeré faktory, které by mohly způsobit zvýšení těchto nákladů,
        4. 4. účetní jednotka má k dispozici odpovídající údaje k tomu, aby mohla vytvořit spolehlivý model četnosti vypořádání nároků z pojistných událostí,
        5. 5. úroková míra použitá pro výpočet současné hodnoty není vyšší než opatrný odhad investičního výnosu z aktiv investovaných v rámci rezervy na pojistná plnění během období nutného k výplatě nároků z pojistných událostí; kromě toho nesmí přesáhnout ani jeden z ukazatelů, kterými jsou investiční výnos z takových aktiv za předcházejících 5 let a investiční výnos z takových aktiv za rok předcházející rozvahovému dni.
    1. 2. Životní pojištění

      Výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se rovná částkám dlužným majitelům pojistných práv, zvýšeným o náklady na vyřízení pojistných událostí. Zahrnuje rezervu na vzniklé, ale dosud neohlášené škody.

  1. 1) Směrnice Rady ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (91/674/EHS).
    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven.
    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven.
    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.
  2. 1a) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
  3. 2) Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
  4. 3) Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
  5. 3a) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
  6. 7) Část B přílohy k zákonu o pojišťovnictví.
  7. 8) Část A přílohy k zákonu o pojišťovnictví.
  8. 9) § 1879 občanského zákoníku.
  9. 10) § 2820 občanského zákoníku.
  10. 11) § 14 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
  11. 12) § 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
  12. 13) § 18 odst. 2 písm. a) a c) až g) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
  13. 14) § 24 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
  14. 15a) § 24 odst. 2 písm. b) nebo § 24 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších přepisů.
  15. 20) § 71 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
  16. 21) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.
  17. 22) § 74 zákona o obchodních korporacích.
  18. 32) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  19. 33) Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů.
  20. 36) § 248 zákona o obchodních korporacích.
  21. 41) § 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
  22. 41a) § 2819 občanského zákoníku.
  23. 53) § 496 odst. 2 občanského zákoníku.
  24. 54) Např. § 498 odst. 1 občanského zákoníku.
  25. 55) § 2764 odst. 2 občanského zákoníku.
  26. 56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.
    Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.