vyhlášené znění

Příloha k článku XVII.

Potvrzení označení původu pro výrobky vinařské, vyvážené do Československa.

Obrázek
  1. Vzor čís. 2.

    Příloha k článku XVII.

    Osvědčení původu pro vína vyvážená do Československa.

    Obrázek

Vysoké smluvní strany souhlasí, aby ustanovení této úmluvy, ve věci zacházení s cizinci, platila pro dělníky, zaměstnance a jiné osoby, pracující za mzdu, vpuštěné na jejich území, stejně jako pro všecky jiné cizince. Ustanoveními této úmluvy vysoké smluvní strany nezamýšlely však upraviti podmínky a zajištění ve věci dočasného pobytu a trvalého usazování cizích dělníků, zaměstnanců a jiných osob, pracujících za mzdu, aniž se vyslovily o opatřeních, ke kterým jsou některé státy nuceny na ochranu domácího pracovního trhu.

Vysoké smluvní strany se zavazují, že budou blahovolně zkoumati, jak zacházeti s dělníky a zaměstnanci jedné strany na území strany druhé, ve věci ochrany dělníků i zaměstnanců a sociálního pojištění, aby příslušnými úpravami oboustranně zaručily těmto dělníkům a zaměstnancům zacházení, poskytující jim výhody pokud možno rovnocenné. Tyto úpravy budou stanoveny zvláštní úmluvou.

Obě vysoké smluvní strany se však dohodly, že nebudou požadováním předběžného povolení klásti překážky při zřizování společností, provozujících činnost, všeobecně dovolovanou společnostem všech ostatních zemí.

Jestliže zákon jedné z vysokých smluvních stran činí zřízení společnosti druhé strany na svém území závislým na předběžném a odvolatelném povolení, má tato druhá strana právo žádati o takové použití zákona, aby při zřízení jejich společností zajistilo jim možnosti a záruky rovnocenné skutečně s těmi, jichž poskytuje sama. Kdyby tato spravedlivá vzájemnost se jí nezdála uskutečněnou, může žádati o bezodkladné zahájení jednání, aby tato vzájemnost byla patřičnými opatřeními zajištěna na základě nejliberálnějšího režimu. Kdyby tato jednání neměla výsledku do jednoho měsíce od předložení žádosti, může žádající stát vypověděti tuto úmluvu s tím, že pozbude platnosti po dvou měsících.

Kdyby změnami, nastalými po podpisu této úmluvy v zákonech a předpisech jedné z vysokých smluvních stran, zacházení, plynoucí z doložky nejvyšších výhod, se stalo v jednom státě v celku méně příznivým než v druhém, budou zahájena jednání, aby byla stanovena patřičná opatření k zajištění řádné vzájemnosti na základě nejliberálnějšího režimu. Jakmile tato opatření budou ujednána, uvedou je vlády vysokých smluvních stran v platnost na území každé z nich.

Ustanovení této úmluvy o oprávnění k usazování nemění ničeho na zvláštních smlouvách, uzavřených mezi oběma vysokými smluvními stranami.

Do tří měsíců od uvedení v platnost této úmluvy, vysoké smluvní strany prozkoumají společně stav svých zákonodárství o cejchování obchodních lodí, jakož i o bezpečnosti plavby a o zdravotnictví na palubě řečených lodí, aby, bude-li možno, dosáhly vzájemného uznání osvědčení, vydaných na základě těchto zákonodárství.

Ustanovení článku XXVI. ve věci úplné rovnosti zacházení s plavebními podniky obou zemí, s jejich loďmi a s jejich majetkem, budou platiti rovněž pro československé pásmo v přístavech hamburském a štětínském, o němž jednají články 363 a 364 versailleské smlouvy.

Co se týče provádění článku XXVII., československá vláda, přihlížejíc k svému zákonodárství, činícímu ve věcech vystěhovalectví činnost námořních společností a vystěhovaleckých jednatelství, jak domácích tak cizích, závislým na předběžném povolení a státní kontrole, prohlašuje, že přistoupila k Statutu a Úmluvě ženevské o mezinárodním režimu námořních přístavů, toliko s výhradou ve věcech vystěhovalectví podle článku 12. zmíněného statutu.

Československá vláda však prohlašuje, že francouzské plavební podniky, kterým bylo již uděleno povolení k dopravě vystěhovalců, budou ho moci užívati, dokud se budou podvolovati podmínkám, jimiž je vázáno udělení tohoto povolení. Případným žádostem o udělení povolení, předloženým jinými francouzskými plavebními podniky, bude tato vláda rovněž blahovolně vyhovovati, podvolí-li se tyto podniky platným zákonným předpisům.

Francouzská vláda, berouc na vědomí prohlášení, obsažená v předchozích odstavcích, prohlašuje, že nepoužije práva, plynoucího z její výhrady, kterou učinila při podpisu zmíněného Statutu a Úmluvy ženevské, dokud francouzské společnosti nebudou dotčeny ve vykonávání povolení, která již mají, a dokud československá vláda bude stejně zacházeti s francouzskými společnostmi, jež by se o povolení k vystěhovalecké přepravě později ucházely.

Francouzská vláda je rovněž ochotna nepoužíti hned vyrovnávacích opatření, kdyby se domnívala, že její zájmy jsou ohroženy, a hodlá, aby těmto zájmům bylo učiněno zadost, vstoupiti s československou vládou v jednání, jež má býti zahájeno bezodkladně a skončiti dohodou do jednoho měsíce od předložení žádosti francouzskou vládou. Nebude-li po uplynutí této lhůty dosaženo dohody, bude se Francie moci prohlásiti za sproštěnou závazků článků XXVI. a XXVIII. této úmluvy, po čemž budou styky smluvních stran v námořních věcech podrobeny toliko vnitřním zákonům každé z nich a mezinárodním úmluvám, ke kterým obě přistoupily.

Francouzská vláda bude však moci učiniti výše zmíněná vyrovnávací opatření teprve za dva měsíce po skončení jednání. Totéž platí pro odvetná opatření, k nimž by se pokládala za nucenou přikročiti vláda československá.

Co se týče přístupu a pobytu československých příslušníků ve francouzských osadách, francouzská vláda neučiní rozlišujících opatření na jejich úkor.

Při usazování francouzská vláda zabezpečí zacházení podle nejvyšších výhod československým příslušníkům, fysickým osobám a společnostem, které jsou nebo budou vpuštěny na území francouzských osad, s podmínkou, že budou šetřiti zákonných předpisů o veřejném pořádku a bezpečnosti, stejně jako i místního zákonodárství.

Francouzská vláda doporučí tunisské vládě, aby proti československým příslušníkům, ve věci jejich přístupu a pobytu v Tunisu, nečinila žádných rozlišujících opatření a aby přiznávala také československým příslušníkům, fysickým osobám a společnostem, usazeným na území tunisském, práva, jichž požívají příslušníci jiných mocností, s podmínkou, že budou šetřiti zákonných předpisů o veřejném pořádku a bezpečnosti, stejně jako i místního zákonodárství.

Francouzská vláda doporučí tunisské vládě, aby rozšířila ustanovení článku XXVI. na tunisské přístavy, s výjimkou rybolovu a pobřežní plavby.

Co se týče zacházení s obchodními cestujícími a režimu u vzorků a modelů, francouzská vláda se zavazuje, že v koloniích a v Tunisu neučiní žádných rozlišujících opatření, namířených zvláště proti zájmům československým.

Je shoda v tom, že možnost požadovati změny nebo přizpůsobení této úmluvy, daná článkem XXXIV. každé vysoké smluvní straně, neplatí nikterak pro snížení cel, jež by jedna nebo druhá vysoká smluvní strana provedla autonomně anebo jež by smluvně poskytla třetí mocnosti, ježto okamžité a bezpodmínečné získání těchto slev je zajištěno doložkou o nejvyšších výhodách.

ŠTEFAN OSUSKÝ m. p.
VANÍČEK m. p.
A. BRIAND m. p.
M. BOKANOWSKI m. p.

Dodatečné prohlášení.

Majíce na zřeteli co nejrychlejší zlepšení nynějšího stavu své hospodářské výměny, vysoké smluvní strany se dohodnou o možnosti uvésti ihned v platnost co největší část oněch ustanovení této úmluvy, jež podle jejich příslušných zákonodárství nevyžadují předběžného schválení parlamentu.

Na žádost jedné z nich budou obě smluvní strany zkoumati způsob, jak by oné straně, která podle svého zákonodárství je s to uvésti v platnost co největší část ustanovení úmluvy, byla dána buď záruka rychlého projednání úmluvy parlamentem druhé strany anebo lhůta ke splnění ústupků, ke kterým se sama uvolila, až do ratifikace celé úmluvy druhou stranou.

V Paříži, dne 2. července 1928.

Pane ministře,

Při jednáních, jichž výsledkem jest obchodní smlouva z dnešního dne, francouzská delegace žádala, aby jí byly dány níže uvedené záruky o používání úpravy, zavedené Československem pro kosmetické prostředky čísla 633 československého celního sazebníku:

  1. 1. Zdravotní osvědčení, zavedená zmíněnou úpravou, byla by požadována jenom pro barviva, prostředky k odstraňování vlasů, líčidla, červeň na rty, krémy na obličej a pasty na zuby.
  2. 2. Zdravotní osvědčení byla by vydávána buď veřejnými laboratořemi, nebo přísežnými znalci, jichž seznam by francouzská vláda oznámila vládě československé.
  3. 3. Uvedená osvědčení, jež by byla odevzdána příslušnému československému konsulátu, byla by platna na dobu tří let, budou-li se týkati určitých výrobních známek.
  4. 4. Vláda francouzská dodá vládě československé na její žádost seznam odborných výrobních a obchodních firem z oboru kosmetických prostředků.

    Rozumí se, že u kosmetických prostředků, jež jsou v kovovém obalu, množství olova v tomto obalu nebude větší než 1%, jestliže tento předpis platí také pro výrobky domácí.

Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty.

A. BRIAND v. r.
Jeho Excellenci
panu ŠTEFANU OSUSKÉMU,
zplnomocněnému ministru a mimořádnému vyslanci republiky Československé
v Paříži.

V Paříži, dne 2. července 1928.

Pane ministře,

Na rozkaz své vlády a odpovídaje na dopis, který mi Vaše Excellence laskavě zaslala dnešního dne, mám čest Vám dáti tato ujištění o používání úpravy, zavedené Československem pro kosmetické prostředky, uvedené v čísle 633 československého celního sazebníku:

  1. 1. Zdravotní osvědčení, zavedená zmíněnou úpravou, budou požadována jenom pro barviva, prostředky k odstraňování vlasů, líčidla, červeň na rty, krémy na obličej a pasty na zuby.
  2. 2. Zdravotní osvědčení budou moci býti vydávána buď veřejnými laboratořemi, nebo přísežnými znalci, jichž seznam francouzská vláda vládě československé oznámí.
  3. 3. Uvedená osvědčení, jež budou odevzdána příslušnému československému konsulátu, budou platna na dobu tří let, budou-li se týkati určitých výrobních známek.
  4. 4. Vláda francouzská dodá vládě československé na její žádost seznam odborných výrobních a obchodních firem z oboru kosmetických prostředků.

    Rozumí se, že u kosmetických prostředků, jež jsou v kovovém obalu, množství olova v tomto obalu nebude větší než 1%, jestliže tento předpis platí také pro výrobky domácí.

Račte přijmouti, pane ministře, projev mé hluboké úcty.

ŠTEFAN OSUSKÝ v. r.
Jeho Excellenci
panu ARISTIDU BRIANDOVI,
ministru zahraničních věcí
v Paříži.

V Paříži, dne 2. července 1928.

Pane ministře,

Při provádění článku II. obchodní smlouvy, uzavřené dnešního dne, žádal jste mne, aby různost v zacházení, vznikající ustanoveními předně článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé ze dne 17. srpna 1927 a za druhé článku II. obchodní smlouvy francouzsko-československé nikterak nepřivodila jakoukoliv nevýhodu na újmu Československa.

Jménem své vlády mám čest Vám prohlásiti, že záruky, obsažené v článku II. obchodní smlouvy francouzsko-československé, jsou ve skutečnosti větší, než záruky článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé, poněvadž tento článek vyhrazuje francouzské vládě uvažovati o omezení doložky nejvyšších výhod.

Přes to francouzská vláda nikterak nepomýšlí na to, že by soustava záruk, volená k tomuto účelu Československem, mohla býti pro Československo v jakékoliv době příčinou méně příznivého zacházení, než je to, jež vyplývá z ustanovení článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé pro Německo.

Račte přijmouti, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty.

A. BRIAND v. r.
Jeho Excellenci
panu ŠTEFANU OSUSKÉMU,
zplnomocněnému ministru a mimořádnému vyslanci republiky Československé
v Paříži.

V Paříži, dne 2. července 1928.

Pane ministře,

Svým dopisem z dnešního dne mi Vaše Excellence laskavě oznámila toto:

„Při provádění článku II. obchodní smlouvy, uzavřené dnešního dne, žádal jste mne, aby různost v zacházení, vznikající ustanoveními předně článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé ze dne 17. srpna 1927 a za druhé článku II. obchodní smlouvy francouzsko-československé nikterak nepřivodila jakoukoliv nevýhodu na újmu Československa.

Jménem své vlády mám čest Vám prohlásiti, že záruky, obsažené v článku II. obchodní smlouvy francouzsko-československé, jsou ve skutečnosti větší, než záruky článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé, poněvadž tento článek vyhrazuje francouzské vládě uvažovati o omezení doložky nejvyšších výhod.

Přes to francouzská vláda nikterak nepomýšlí na to, že by soustava záruk, volená k tomuto účelu Československem, mohla býti pro Československo v jakékoliv době příčinou méně příznivého zacházení, než je to, jež vyplývá z ustanovení článku 6. obchodní smlouvy francouzsko-německé pro Německo“.

Beru na vědomí tuto zprávu a prosím Vás, pane ministře, abyste přijal ujištění mé nejhlubší úcty.

ŠTEFAN OSUSKÝ v. r.
Jeho Excellenci
panu ARISTIDU BRIANDOVI,
ministru zahraničních věcí
v Paříži.

V Paříži, dne 2. července 1928.

Pane ministře,

Při vyjednávání jste mne laskavě uvědomil o přání, projeveném československou vládou, aby francouzskou vládou byly do obchodní smlouvy vloženy doložky o povolení úlev při vjezdu a pobytu československých obchodních cestujících, kteří chtějí provozovati své povolání na území francouzských osadních držav.

Mám čest Vás prositi, abyste československé vládě laskavě oznámil, že ve francouzských osadách není prozatím žádné úpravy o vpouštění cizích obchodních cestujících. Zmíněná úprava bude připravována, ale bude moci býti definitivně zavedena teprve po poradě s místními vládami.

Jsem šťasten Vám dáti ujištění, že francouzská vláda bude této úpravy používati s největší blahovůlí pro československé obchodní cestující, jakmile úprava bude uvedena v platnost.

Račte přijmouti, pane ministře, ujištění mé hluboké úcty.

A. BRIAND v. r.
Jeho Excellenci
Panu ŠTEFANU OSUSKÉMU,
zplnomocněnému ministru a mimořádnému vyslanci republiky Československé
v Paříži.

V Paříži, dne 2. července 1928.

Pane ministře,

Na přání, projevené při jednání československou vládou, aby francouzskou vládou byly do obchodní smlouvy vloženy doložky o povolení úlev při vjezdu a pobytu československých obchodních cestujících, kteří chtějí provozovati své povolání na území francouzských osadních držav, Vaše Excellence mi laskavě oznámila, že ve francouzských osadách není prozatím žádné úpravy o vpouštění cizích obchodních cestujících a že zmíněná úprava, která bude připravována, bude moci býti definitivně zavedena teprve po poradě s místními vládami.

Vaše Excellence mi však laskavě dala ujištění, že francouzská vláda bude této úpravy používati pro československé cestující s největší blahovůlí, jakmile úprava bude uvedena v platnost.

Mám čest poděkovati Vaší Excellenci za zmíněné oznámení a prosím Vás, abyste laskavě přijal ujištění mé nejhlubší úcty.

ŠTEFAN OSUSKÝ v. r.
Jeho Excellenci
panu ARISTIDU BRIANDOVI,
ministru zahraničních věcí
v Paříži.

PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU SE SEZNAMY A, B C, D, PODPISOVÝM PROTOKOLEM A PROHLÁŠENÍM, JAKOŽ I VÝMĚNU NOT, A VĚDOUCE, ŽE NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NIMI SOUHLASÍ, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE.

TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM, DNE 29. BŘEZNA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACATÉHO DEVÁTÉHO.
L. S.
PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ:
T. G. MASARYK v. r.
MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ:
Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

Tato obchodní úmluva se seznamy A, B, C, D, protokolem a prohlášením, jakož i s notami, nabývá platnosti podle dohody, sjednané mezi vládou republiky Československé a vládou republiky Francouzské ve smyslu článku XXXVI., dnem 24. dubna 1929.

Týmž dnem pozbývá platnosti obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií, podepsaná dne 17. srpna 1923 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. srpna 1923, č. 174/1923 Sb. z. a n., a dodatečná úprava, podepsaná v Paříži dne 18. srpna 1924 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. prosince 1924, č. 5/1925 Sb. z. a n.

Dr. Beneš v. r.