§ 7.
změněno 1. 3. 1958 zákonem 76/1957 Sb.
§ 7. Ubytovatel. Zvláštní hlášení (1) Ubytovatelem je: a) vlastník budovy nebo pozemku Prováděcí předpisy mohou stanovit, pokud jde o jeho nájemníky že určitým dnem pozbudou platnosti všechna hlášení pobytu nebo jiné osoby hlášení pobytu některých osob, které ve své budově nebo učiněná podle dosavadních předpisů. V takovém případě se pro účely tohoto zákona hledí na svém pozemku ubytoval; b) nájemník nebo uživatel bytu nebo jiné místnosti, pokud jde o jeho podnájemníky nebo jiné osoby, které ve svém bytě (své místnosti) ubytoval u nichž hlášení pobytu pozbylo takto stanoveným dnem platnosti, jakoby jejich pobyt v obci započal tímto dnem. (2) Jsou-li budova nebo pozemek pronajaty Pro hlášení, propachtovány nebo které je-li k nim zřízeno požívací nebo užívací právo třeba učinit v tomto případě, považuje se za ubytovatele nájemce mohou prováděcí předpisy určit zvláštní lhůty a stanovit způsob, pachtýř údaje, poživatel nebo uživatel doklady a místo pro hlášení odchylně od ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných. Při národní správě, vnucené správě, konkursu nebo vyrovnání se považuje za ubytovatele národní, vnucený, konkursní nebo vyrovnací správce. Jde-li o právnickou osobu, považuje se za ubytovatele její oprávněný zástupce. (32) Ubytovatel je oprávněn Prováděcí předpisy mohou též stanovit zvláštní hlášení skutečností, a nebydlí-li v obci, v níž jichž je budova (pozemek, byt, místnost), povinen ustanovit svého zástupce v této obci, který pak odpovídá za plnění povinností uložených ubytovateli v §§ 5, 6 a 21 třeba k účelům vojenské správy.