Zásady koordinační činnosti národních výborů při sdružování prostředků a činností socialistických organizací, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 10. března 1983 č. 43, usnesením vlády České socialistické republiky ze dne 13. dubna 1983 č. 88 a usnesením vlády Slovenské socialistické republiky ze dne 30. března 1983 č. 117

Předmět úpravy

(1) Zásady upravují vzájemné vztahy a postup národních výborů a socialistických organizací při sdružování prostředků a činností.

(2) Zásady vymezují organizační a koordinační funkci národních výborů ve vztahu k socialistickým organizacím v období přípravy sdružování, tj. v období předcházejícím uzavření hospodářské smlouvy o sdružení prostředků a činností¹) (dále jen „smlouvy o sdružení“).

Účel sdružování

1. Účelem sdružování prostředků a činností je především
   1. a) na úseku provozních činností
      1. – účelně a hospodárně společně využívat a udržovat zařízení společenské spotřeby, výrobní a nevýrobní sféry (včetně strojního vybavení), např. veřejného, závodního a školního stravování, opravářských a údržbářských dílen, energetických, vodohospodářských, skladových, dopravních a přepravních kapacit, zařízení stavenišť, stavebních dvorů a mechanismů, zdravotnických, ubytovacích, rekreačních a tělovýchovných objektů a zařízení a administrativních budov;
   1. b) na úseku investiční výstavby
      1. – přispět koncentrací investičních prostředků k zefektivnění výstavby, rekonstrukcí, modernizací a rozšiřování zařízení,
      2. – vytvořit potřebné předpoklady pro soustředěnou výstavbu a dosáhnout úspory investičních, materiálových a finančních prostředků, stavebních kapacit, pracovních sil, provozních nákladů a půdního fondu,
      3. – vytvořit podmínky pro časový soulad uspokojování potřeb jednotlivých účastníků sdružení ve střednědobých a ročních plánech socialistických organizací.

Organizační a koordinační činnost národních výborů

(1) Národní výbory podle místní příslušnosti organizují přípravu ke sdružování prostředků a činností pro společnou provozní činnost nebo společnou výstavbu, koordinují přípravu tohoto sdružování a dbají o jeho soulad s celospolečenskými zájmy.

(2) Národní výbory v rámci své organizátorské a koordinační činnosti při řízení ekonomického a sociálního rozvoje svých územních obvodů především

1. a) vyhledávají možnosti ke sdružování prostředků a činností,
2. b) schvalují základní směry sdružování prostředků a činností,
3. c) projednávají návrhy na sdružení a hodnotí je z hledisek oblastní proporcionality, ekonomické efektivnosti, ochrany životního prostředí a dalších celospolečenských zájmů,
4. d) sledují plnění dohodnutých opatření o postupu při přípravě smluv o sdružení a navrhují další potřebná opatření k jejich uzavření,
5. e) zaujímají stanoviska k návrhům smluv o sdružení,
6. f) mohou ukládat povinnost uzavřít smlouvu o sdružení (čl. IV odst. 5).

Návrhy na sdružování

(1) Ekonomicky zdůvodněné sdružení prostředků a činností navrhují národní výbory, státní, družstevní, společenské a jiné socialistické organizace; národní výbory mohou iniciativně podávat návrhy i v případech, kde se tohoto sdružení samy neúčastní.

(2) Podané návrhy místně příslušné národní výbory projednají a vyhodnotí z hledisek oblastní proporcionality, ekonomické efektivnosti, ochrany životního prostředí a případných dalších celospolečenských zájmů.

(3) Kladně posouzené návrhy projednají národní výbory s organizacemi přicházejícími v úvahu pro sdružení prostředků a činností; tyto organizace jsou povinny projednat potřebu odpovídajících zdrojů se svým nadřízeným orgánem. Při sdružování prostředků k činnostem financovaným z fondu kulturních a sociálních potřeb a z prostředků ROH je třeba souhlasu příslušného odborového orgánu.²)

(4) Souhlasí-li organizace s návrhem na sdružení, uzavřou smlouvu o sdružení nebo dohodnou další postup při přípravě sdružení s termínem, do kdy bude smlouva o sdružení uzavřena.

(5) Nedojde-li ke shodě o uzavření smlouvy o sdružení, může místně příslušný národní výbor uložit organizacím povinnost tuto smlouvu uzavřít. Povinnost k uzavření smlouvy o sdružení lze organizacím uložit jen k činnostem, k nimž jsou oprávněny.³) Před uložením této povinnosti si národní výbor vyžádá stanovisko orgánů nadřízených organizacím.

(6) Při uložení povinnosti uzavřít smlouvu o sdružení uvede národní výbor předmět sdružení, organizace přicházející v úvahu pro sdružení a způsob jejich účasti a stanoví termín pro uzavření smlouvy.

(7) Nesouhlasí-li organizace s uloženou povinností, může požádat o její zrušení. V takovém případě se postupuje obdobně, jako při nápravě nesprávných opatření podle zákona o národních výborech.⁴)

(8) Příslušnými národními výbory podle odstavce 5 jsou:

1. a) místní národní výbory a městské národní výbory, jde-li o akce místního významu,
2. b) okresní národní výbory a národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a Košic v ostatních případech sdružování,
3. c) na území hlavního města Prahy a hlavního města SSR Bratislavy národní výbory podle zvláštních předpisů.⁵)

Realizace sdružení

(1) Akce obsažené ve smlouvě o sdružení jsou organizace povinny promítnout do návrhu svého hospodářského plánu.

(2) Na základě uzavřené smlouvy o sdružení jsou povinny sdružující se organizace a jejich nadřízené orgány zajišťovat pro sdružované akce nebo činnosti sdružení příslušných limitů, ukazatelů, finančních a ostatních prostředků, včetně prostředků neinvestiční povahy a pracovních sil, a to v rámci úkolů, limitů a ukazatelů stanovených státním plánem nebo rozpočtem a jejich rozpisem. Vznikne-li přitom ve výjimečných případech potřeba časové, věcné a objemové koordinace, kterou nelze vyřešit na úrovni příslušných ústředních orgánů, navrhne z jejich podnětu potřebná opatření podle příslušnosti Státní plánovací komise, Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise.

(3) Plánování sdružené provozní činnosti nebo investiční akce se uskutečňuje v souladu se zásadami vyhlášenými v Jednotných metodických pokynech pro vypracování návrhů pětiletých a prováděcích plánů; vlastní realizace se řídí právními předpisy a uzavřenou smlouvou o sdružení.

(4) Převody ukazatelů státního plánu při sdružování prostředků se nepovažují za změnu plánu. Delimitační protokoly včetně úprav příslušných ukazatelů státního plánu předkládají ústřední orgány příslušné plánovací komisi, příslušnému statistickému úřadu a Státní bance československé. Vzájemně odsouhlasené převody (úkolů, limitů a ukazatelů státního plánu) nabývají platnosti, pokud příslušná plánovací komise nebo Státní banka československá nesdělí k nim do jednoho měsíce od předložení záporné stanovisko. K tomu ústřední orgány ve svých pokynech stanoví, jak mají organizace v jejich působnosti postupovat při převodu příslušných úkolů a limitů (ukazatelů)⁶) plánu.