Platné znění

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

  1. účinné od 1. 1. 200331. V příloze č. 1 části D se v názvu za slova „materiálů a“ vkládá slovo „teploty“.
  2. účinné od 1. 1. 200332. V příloze č. 1 části D ve vysvětlivkách pod tabulkou se za slovo „uvedeny“ vkládají slova „, pro ostatní materiály s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 °C“.
  3. účinné od 1. 1. 200333. V příloze č. 1 části D bodě 3 se za slova „styku s“ vkládá slovo „nechráněnou“.
  4. účinné od 1. 1. 200334. V příloze č. 1 části E název tabulky zní: „Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu“.
  5. účinné od 1. 1. 200335. V příloze č. 2 části A se slova „v. Chromu (VI) sloučeniny“ nahrazují slovy „v. Chromu ostatní sloučeniny“.
  6. účinné od 1. 1. 200336. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem „Přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) chemických látek v pracovním ovzduší“ onačuje jako „Tabulka č. 1“.
  7. účinné od 1. 1. 200337. V příloze č. 2 části A tabulce č. 1 se u položky „Olovo“ a u položky „Olova anorganické sloučeniny jako Pb“ ve sloupci „Poznámky“ písmeno „P“ nahrazuje písmenem „P*“.
  8. účinné od 1. 1. 200338. V příloze č. 2 části A se na konci kolony 5 v textu „Vysvětlivky k tabulce“ doplňují slova „P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbaemie“.
  9. účinné od 1. 1. 200339. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem „Seznam látek podle čísel CAS:“ označuje jako „Tabulka č. 2“.
  10. účinné od 1. 1. 200340. V příloze č. 2 části C bodě 2 písm. a) větě druhé se slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“.
  11. účinné od 1. 1. 200341. V příloze č. 3 bodě 1 větě první se slovo „pracovní“ nahrazuje slovem „osmihodinovou“.
  12. účinné od 1. 1. 200342. V příloze č. 3 tabulky č. 3 a 4 znějí:
    účinné od 1. 1. 2003

    účinné od 1. 1. 2003„Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem

    účinné od 1. 1. 2003
    LátkaPELc (mg.m-3)
    baryt10,0
    cement10,0
    čedič tavený10,0
    dolomit10,0
    železo a jeho slitiny1)10,0
    hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3)10,0
    hnědé uhlí a lignit10,0
    magnezit10,0
    ocelárenská struska10,0
    oxidy železa10,0
    popílek10,0
    prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit)10,0
    půdní prachy10,0
    sádra10,0
    saze2,0
    siderit10,0
    škvára10,0
    vápenec, mramor10,0
    vysokopecní struska10,0

    účinné od 1. 1. 2003Vysvětlivky k tabulce:

    účinné od 1. 1. 20031) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů. Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro slitinu železa, tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom ten, jehož PEL je nejnižší.

    účinné od 1. 1. 2003Slitiny jiných kovů než železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž PEL je nejnižší.

    účinné od 1. 1. 2003Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem

    účinné od 1. 1. 2003
    LátkaPELC (mg.m-3)
    Textilní prachy:
    bavlna2,0
    len2,0
    konopí2,0
    hedvábí2,0
    syntetická vlákna textilní4,0
    sisal6,0
    juta6,0
    Živočišné prachy
    peří4,0
    vlna6,0
    srst6,0
    ostatní živočišné prachy6,0
    Rostlinné prachy:
    mouka4,0
    tabák4,0
    čaj4,0
    káva zelená2,0
    koření2,0
    prach obilní6,0
    Prach z
    - toxických a výrazně senzibilizujích (exotických) dřevin1)1,0
    - tvrdých a senzibilizujících dřev2)2,0
    - ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin5,0
    ostatní rostlinné prachy6,0
    Jiné prachy s dráždivým účinkem:
    prach fenolformaldehydových pryskyřic5,0
    prach PVC5,0
    prach z broušení pneumatik3,0
    prach epoxidových pryskyřic2,0
    prach polyakrylátových pryskyřic5,0
    prach polyesterových pryskyřic5,0
    prach polyethylenu5,0
    prach polypropylenu5,0
    prach polymerních materiálů5,0
    prach sklolaminátů5,0

    účinné od 1. 1. 2003Vysvětlivky k tabulce:

    účinné od 1. 1. 20031) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon (Tieghemella heckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus), citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis), západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis),

    účinné od 1. 1. 20032) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto nařízení.“.

  1. účinné od 1. 1. 200343. V příloze č. 3 části nadepsané „Měření a hodnocení expozice prachu“ větě první se slova „odběr vzorků v pracovním ovzduší na stanovení koncentrace prachu“ zrušují.
  2. účinné od 1. 1. 200344. V příloze č. 3 části nadepsané „Měření a hodnocení expozice prachu“ písmeno a) zní:
    účinné od 1. 1. 2003
    1. účinné od 1. 1. 2003„a) Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky. Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689.

    účinné od 1. 1. 2003Princip zkoušky.

    účinné od 1. 1. 2003Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí.

    účinné od 1. 1. 2003Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky s filtrem apod.).

    účinné od 1. 1. 2003Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř. jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu, které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481. (V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky Johannesburgské konvence).

    účinné od 1. 1. 2003Rozsah použití zkoušky.

    účinné od 1. 1. 2003Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelnosti a mezí detekce hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu.

    účinné od 1. 1. 2003Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti, který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností opakovaně vážených slepých vzorků takto:

    účinné od 1. 1. 2003XD = x0 + k.s0 kde x0 průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků před expozicí a po expozici

    účinné od 1. 1. 2003k je konstanta, doporučuje se hodnota 3

    účinné od 1. 1. 2003s0 je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti slepých vzorků před a po expozici (viz. kapitola - Validace)

    účinné od 1. 1. 2003Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti filtru (u membránového filtru je asi 15-20 mg, u některých vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti filtru a pórů).

    účinné od 1. 1. 2003Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků.

    účinné od 1. 1. 2003Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích (max. ± 5% hodnoty průtokové rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1 -3,5 litrů/min, u osobních vzorkovačů (samplerů), u nichž je prosávání založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo + odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť.

    účinné od 1. 1. 2003Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř. se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře, pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standardní metody.

    účinné od 1. 1. 2003Etalony, referenční materiály.

    účinné od 1. 1. 2003Závaží o rozsahu hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů

    účinné od 1. 1. 2003Přístroje a zařízení.

    účinné od 1. 1. 2003Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu kovů, organických látek apod.).

    účinné od 1. 1. 2003Čerpací jednotka - čerpadlo zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při odběru s maximální odchylkou ±5%, tedy čerpadlo s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek - požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody).

    účinné od 1. 1. 2003Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, např. stopky.

    účinné od 1. 1. 2003Hadice přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU, PVC apod.)

    účinné od 1. 1. 2003Držáky filtrů.

    účinné od 1. 1. 2003Podpůrné destičky pro podložení filtru.

    účinné od 1. 1. 2003Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat její kolísání v rozsahu požadovaných ±5%, průtoku, nebo suchý nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi.

    účinné od 1. 1. 2003Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného pracovníka (s ohledem na jeho pracovní polohu).

    účinné od 1. 1. 2003Příslušenství pro osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů).

    účinné od 1. 1. 2003Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní relativní vlhkosti 44 %.

    účinné od 1. 1. 2003Analytické váhy s citlivostí 10g nebo lepší.

    účinné od 1. 1. 2003Petriho misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání filtrů.

    účinné od 1. 1. 2003Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři.

    účinné od 1. 1. 2003Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby.

    účinné od 1. 1. 2003Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci (justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků ovzduší na pracovišti.

    účinné od 1. 1. 2003Filtry.

    účinné od 1. 1. 2003Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru, pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů), odolnost vůči podtlaku.

    účinné od 1. 1. 2003Membránové filtry (pro inhalabilní frakci velikost pórů <2,5 μm, pro respirabilní frakci velikost pórů <1,5 μm) – např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen (PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů). Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.

    účinné od 1. 1. 2003Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr vláken <1,0 μm, tloušťka filtru >400 μm a plošná hmotnost >5 mg/cm2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost zachyceného materiálu.

    účinné od 1. 1. 2003Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.

    účinné od 1. 1. 2003Postup zkoušky.

    účinné od 1. 1. 2003Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a/nebo respirabilní frakce, popřípadě jiné frakce poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu koncentrace prachu.

    účinné od 1. 1. 2003Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce

    účinné od 1. 1. 2003c = m/V, kde

    účinné od 1. 1. 2003c ... koncentrace frakce (mg/m3)

    účinné od 1. 1. 2003m ... celková hmotnost prachu (mg)

    účinné od 1. 1. 2003V ... objem odebraného vzorku (m3)

    účinné od 1. 1. 2003Celková hmotnost prachu se vypočítá z rozdílu hmotností filtru před a po odběru (expozici)

    účinné od 1. 1. 2003m = W2 - W1, kde

    účinné od 1. 1. 2003W1 ......hmotnost filtru před odběrem (mg)

    účinné od 1. 1. 2003W2 ... hmotnost filtru po odběru (mg)

    účinné od 1. 1. 2003Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz kapitola - Validace).

    účinné od 1. 1. 2003Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru

    účinné od 1. 1. 2003V = Q.t, kde

    účinné od 1. 1. 2003Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min)

    účinné od 1. 1. 2003t ... doba odběru (min)

    účinné od 1. 1. 2003Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru, jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho trubice).

    účinné od 1. 1. 2003Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za standardní podmínky se považuje T = 20 °C a p = 101,3 kPa.

    účinné od 1. 1. 2003V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např. je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové a teplotní podmínky při justaci sestavy, např. dle vztahu:

    účinné od 1. 1. 2003
    účinné od 1. 1. 2003Q ... objemový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
    účinné od 1. 1. 2003t ... doba odběru (min)
    účinné od 1. 1. 2003pkal ... tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici
    účinné od 1. 1. 2003todb ... teplota během kalibrace (°C)
    účinné od 1. 1. 2003podb ... tlak odebraného vzduchu (kPa)
    účinné od 1. 1. 2003tkal ... teplota odebraného vzduchu (° C)
    1. účinné od 1. 1. 20031. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní frakce prachu osobní odběrovou aparaturou.

      účinné od 1. 1. 2003Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro inhalabilní frakci podle ČSN EN 481.

      účinné od 1. 1. 2003Přípravné práce.

      účinné od 1. 1. 2003Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů čerpadla, hadic.

      účinné od 1. 1. 2003Kondicionace filtrů - před odběrem vzorku musí být filtr kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 °C a byla udržována v rozmezí ± 3 °C, relativní vlhkost v rozmezí 20 - 45 % ± 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem K2CO3. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů uložení v této místnosti v prázdném exikátoru nebo pod ochranným obalem.

      účinné od 1. 1. 2003Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů Odchylka od deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.), je nutno provést novou kalibraci vah.

      účinné od 1. 1. 2003Vážení čistých filtrů - filtry musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti. Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce. Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení podle specifikace výrobců.

      účinné od 1. 1. 2003Sestavení odběrové hlavice - filtr a podpůrná destička se do objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním obalu popřípadě se instalují přímo do odběrových hlavic.

      účinné od 1. 1. 2003Odběr vzorku v terénu.

      účinné od 1. 1. 2003Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu na pracovišti, do jeho dýchací zóny (ve smyslu ČSN EN 1540).

      účinné od 1. 1. 2003Nastaví se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či jiným zařízením).

      účinné od 1. 1. 2003Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku měření popřípadě jiné parametry než průtok, mající význam pro měření.

      účinné od 1. 1. 2003Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková rychlost na konci měření popřípadě jiné. Filtr v objímce se vyjme z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu.

      účinné od 1. 1. 2003Zpracování vzorku v laboratoři.

      účinné od 1. 1. 2003Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů.

      účinné od 1. 1. 2003Výpočet koncentrace prachu je uveden výše.

      účinné od 1. 1. 2003Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu s postupem stanoveným výrobcem zařízení.

    1. účinné od 1. 1. 20032. Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou.

      účinné od 1. 1. 2003Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné při výzkumných a speciálních úkolech. Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní, popřípadě jinou frakci podle ČSN EN 481.

      účinné od 1. 1. 2003Celý postup je identický jako u inhalabilní frakce s tím, že některá zařízení umožňují stanovení inhalabilní, respirabilní popřípadě jiných frakcí současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu. Inhalabilní frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů prachu.

    1. účinné od 1. 1. 20033. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a respirabilní frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou.

      účinné od 1. 1. 2003Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací zóny, neupevňuje se na pracovníka. Referenčními místy jsou míněna místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb pracovníků.

      účinné od 1. 1. 2003Požadavky na metrologickou návaznost.

      účinné od 1. 1. 2003Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy v platném znění.

      účinné od 1. 1. 2003Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou dány uvedenými předpisy (vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování) pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si laboratoř příslušné intervaly stanoví sama.

      účinné od 1. 1. 2003Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem či nepřímo měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto:

      účinné od 1. 1. 2003Obrázek

      účinné od 1. 1. 2003Čerpací jednotka (v zapojení nasává) --- odběrová hlavice osazená filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit k odběru vzorků) --- průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrové aparatury! (Viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci soustavy.)

      účinné od 1. 1. 2003Vyjádření výsledků.

      účinné od 1. 1. 2003Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m3. Nejistota výsledku se uvádí v procentech hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m3.

      účinné od 1. 1. 2003Zaokrouhlování výsledků.

      účinné od 1. 1. 2003Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo.

      účinné od 1. 1. 2003Validace metody, kontrola stability zkoušek.

      účinné od 1. 1. 2003V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle ČSN ISO 3534 - 1.

      účinné od 1. 1. 2003Pro validaci metody musí laboratoř ověřit následující parametry pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou techniku.

      účinné od 1. 1. 2003Rozsah kalibrace - u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší hodnoty kalibrační závislosti.

      účinné od 1. 1. 2003Pracovní rozsah měřidla průtoku musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého filtru.

      účinné od 1. 1. 2003Nejistota kalibrace - vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.). Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměru nesmí být horší než ± 5 % hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do ± 3 %. Používají se váhy s citlivostí 0,01 mg nebo lepší.

      účinné od 1. 1. 2003Mez detekce (mez stanovitelnosti) - lze odhadnout výpočtem z opakovaných měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující aerosol).

      účinné od 1. 1. 2003Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem jako mez detekce při použití koeficientu k = 10.

      účinné od 1. 1. 2003V souladu s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé sérii vzorků.

      účinné od 1. 1. 2003Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti (před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku k překročení regulačních mezí (± 3 so), musí být výsledky u této série prohlášeny za neplatné.

      účinné od 1. 1. 2003Shodnost - vyjadřuje přítomnost a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro odhad nejistoty výsledku.

      účinné od 1. 1. 2003Strannost (správnost) - je rozdíl mezi střední hodnotou výsledků zkoušek a přijatou referenční hodnotou. Strannost metody lze hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění referenční koncentrace aerosolu. Tento parametr pro konkrétní typy odběrových zařízení a různé druhy prachu nebylo možno stanovit, zařízení požadovaných vlastností není v ČR k dispozici.

      účinné od 1. 1. 2003Specifičnost - je odhadována na základě znalosti principu metody a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je metodou nespecifickou - v případě výskytu kapalného aerosolu při měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné látky.

      účinné od 1. 1. 2003Nejistota výsledků - parametr přidružený k výsledku měření, charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům. Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený koeficientem rozšíření.

      účinné od 1. 1. 2003Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně podílí na výsledku tyto složky:

      1. účinné od 1. 1. 2003- nejistota vnesená kalibrací měřidel; přebírá se z údaje o nejistotě kalibrace,
      2. účinné od 1. 1. 2003- vzorkování, v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízení s konvenční funkcí,
      3. účinné od 1. 1. 2003- vliv experimentálních podmínek na zkušební postup, vlivy prostředí při vážení a justaci průtoku,
      4. účinné od 1. 1. 2003- vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference, distribuce částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého filtru na výslednou hmotnost,
      5. účinné od 1. 1. 2003- další vlivy, chyby operátora, aproximace, předpoklady, které jsou součástí zkušební metody.

      účinné od 1. 1. 2003Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku

      účinné od 1. 1. 2003U (p, q, r, ...) = k.(up2 + uq2 + ur2 + ...)1/2

      1. účinné od 1. 1. 2003kde k ... koeficient rozšíření,
      2. účinné od 1. 1. 2003up ... dílčí standardní nejistota parametru p,
      3. účinné od 1. 1. 2003uq ... dílčí standardní nejistota parametru q,
      4. účinné od 1. 1. 2003ur ... dílčí standardní nejistota parametru r

      účinné od 1. 1. 2003Požadavky na bezpečnost práce, způsob a likvidace odpadů:

      účinné od 1. 1. 2003Bezpečnost práce v laboratoři se řídí ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích, manipulace s chemikáliemi zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. K odběru vzorků ovzduší v organizacích podléhajících zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v organizacích vykonávajících činnost hornickým způsobem, a v organizacích, kde se vyskytuje prostředí s nebezpečím výbuchu prachu, par a plynů je nutno použít zařízení v souladu s ČSN EN 50014 Nevýbušná elektrická zařízení a pracovníci jsou povinni respektovat veškeré bezpečnostní předpisy uvedené v platné legislativě a nebo v interních předpisech subjektu, u něhož probíhá odběr vzorků ovzduší.“.

  1. účinné od 1. 1. 200345. Název přílohy č. 4 zní: „Požadavky na větrání pracovišť“.
  2. účinné od 1. 1. 200346. V příloze č. 4 se slova „Část A“ a slova „Požadavky na nucené větrání“ zrušují.
  3. účinné od 1. 1. 200347. V příloze č. 4 bodě 1 větě první se slovo „větrací“ zrušuje, ve větách druhé a třetí se slovo „větracího“ nahrazuje slovem „přiváděného“.
  4. účinné od 1. 1. 200348. V příloze č. 4 bodě 3 se slova „čerstvého větracího“ nahrazují slovem „venkovního“.
  5. účinné od 1. 1. 200349. V příloze č. 4 bodě 6 větě čtvrté se slovo „klimatizovaných“ zrušuje.
  6. účinné od 1. 1. 200350. V příloze č. 4 bodě 12 se slovo „odsátého“ nahrazuje slovem „odpadního“.
  7. účinné od 1. 1. 200351. V příloze č. 4 se Část B zrušuje.
  8. účinné od 1. 1. 200352. V příloze č. 5 části A tabulce č. 1 se slova „Minutový přípustný5),6)“ nahrazují slovy „Minutový přípustný5)“.
  9. účinné od 1. 1. 200353. V příloze č. 5 části A „Poznámky k tabulkám č. 1 - 3“ se v poznámce č. 2) slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“.
  10. účinné od 1. 1. 200354. V příloze č. 5 části A bodě 4 větě druhé se za slova „překročit ani“ vkládá slovo „opakovaně“.
  11. účinné od 1. 1. 200355. V příloze č. 5 části B bodě 4 se věta druhá nahrazuje větou „Pracovní úkony s použitou silou 60 % Fmax, u práce převážně dynamické jsou přípustné maximálně 600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání 1x za sekundu.“.
  12. účinné od 1. 1. 200356. V příloze č. 5 části B bodu 4 větě poslední se za slova „než 45 % Fmax“ vkládají slova „jako pravidelná součást hlavní pracovní operace“ a za slovem „operace“ se tečka nahrazuje čárkou.
  13. účinné od 1. 1. 200357. V příloze č. 5 Část C zní:
    účinné od 1. 1. 2003

    „Část C účinné od 1. 1. 2003Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen účinné od 1. 1. 2003„Část C

    1. účinné od 1. 1. 20031. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za pracovní dobu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za pracovní dobu. Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit 10 000 kg za pracovní dobu a to ani při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.
    2. účinné od 1. 1. 20032. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen, těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.14)
    3. účinné od 1. 1. 20033. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N.

    účinné od 1. 1. 2003Tabulka č. 1

    účinné od 1. 1. 2003Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje1)

    účinné od 1. 1. 2003
    „Část C Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen
    Hmotnost ručně
    zvedaných a
    přenášených
    břemen nesmí být
    větší než (kg)    		Délka vertikální dráhy
    břemene    		Maximální počet
    zdvihů za
    1 minutu    		Maximální celková
    hmotnost (kg) břemen
    zvedaných a
    přenášených za
    1 směnu
    15podlaha - zápěstí2)56500
    zápěstí - rameno2)6
    10podlaha - zápěstí2)75500
    zápěstí - rameno2)8
    podlaha - rameno2)6
    5podlaha - zápěstí94000
    podlaha - rameno8
    podlaha - nad rameno5
    zápěstí - rameno10
    zápěstí - nad rameno8
    rameno - nad rameno6

    účinné od 1. 1. 2003Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu.

    účinné od 1. 1. 2003Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nepřetržitě nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.

    účinné od 1. 1. 2003Břemena o hmotnosti 5 - 10kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.

    účinné od 1. 1. 20031) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.

    účinné od 1. 1. 20032) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

    účinné od 1. 1. 2003Tabulka č. 2

    účinné od 1. 1. 2003Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami při dobrých úchopových možnostech

    účinné od 1. 1. 2003
    „Část C Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen
    Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) 15 10 5
    Maximální vzdálenost přenášení (m)101520

    účinné od 1. 1. 2003Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.“.

  1. účinné od 1. 1. 200358. V příloze č. 5 části D bodě 1 a bodě 2 písm. a) se slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“.
  2. účinné od 1. 1. 200359. V příloze č. 5 části D bodě 4 písm. a) se slovo „nevhodných“ nahrazuje slovem „nepřijatelných“.
  3. účinné od 1. 1. 200360. V příloze č. 5 části D písm. A) bodě 5 a v písm. B) se slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“.
  4. účinné od 1. 1. 200361. V příloze č. 5 části E u „Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech“ bodě 1 písm. d) se slova „za směnu“ zrušují.
  5. účinné od 1. 1. 200362. Příloha č. 6 zní:
    účinné od 1. 1. 2003
    účinné od 1. 1. 2003„Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

    Část A účinné od 1. 1. 2003Část A

    účinné od 1. 1. 2003Prostorové požadavky na pracoviště

    1. účinné od 1. 1. 20031. Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti volná podlahová plocha nejméně 2 m2 mimo zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být v žádném místě zúžena pod 1 m.
    2. účinné od 1. 1. 20032. Světlá výška, pracovišť, na kterých se vykonává trvalá práce musí být
      1. účinné od 1. 1. 2003a) při ploše do 50 m2 nejméně 2,60 m,
      2. účinné od 1. 1. 2003b) při ploše od 51 do 100 m2 nejméně 2,70 m,
      3. účinné od 1. 1. 2003c) při ploše od 101 do 2000 m2 nejméně 3,00 m,
      4. účinné od 1. 1. 2003d) při ploše více než 2000 m2 nejméně 3,25 m.
    1. účinné od 1. 1. 20033. Světlá výška místností se šikmými stropy musí být alespoň nad polovinou podlahové plochy 2,30 m.
    2. účinné od 1. 1. 20034. Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává práce po dobu kratší než 4 hodiny za pracovní dobu nebo práce občas, nesmí být nižší než 2,1 m.
    3. účinné od 1. 1. 20035. Výšky uvedené v bodu 2 písm. c) a d) mohou být v prodejních prostorách, kancelářích a jiných pracovních prostorách, ve kterých je vykonávána lehká práce, či práce v sedě, sníženy o 0,25 m za předpokladu, že bude zajištěn pro každého trvale pracujícího na pracovišti vzdušný prostor podle bodu 6 a bude vyloučeno oslňování zaměstnanců. Světlá výška však nesmí být nižší než 2,60 m.
    4. účinné od 1. 1. 20036. Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně:

      účinné od 1. 1. 200312 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,

      účinné od 1. 1. 200315 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,

      účinné od 1. 1. 200318 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.

      účinné od 1. 1. 2003Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními.

    1. účinné od 1. 1. 20037. Požadavky v bodech 1 až 6 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy.

    Část B účinné od 1. 1. 2003Část B

    účinné od 1. 1. 2003Prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení

    1. účinné od 1. 1. 20031. Volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být minimálně 5 m2 (mimo zařízení a spojovací cesty).
    2. účinné od 1. 1. 20032. Prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 musí mít, pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojení s prostorami sousedními okny, průhledy a podobně.
    3. účinné od 1. 1. 20033. Na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně:

      účinné od 1. 1. 200320 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,

      účinné od 1. 1. 200325 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,

      účinné od 1. 1. 200330 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.

    účinné od 1. 1. 2003Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilním provozním, nebo vzduchotechnickým zařízením.

    účinné od 1. 1. 2003Uvedené prostorové požadavky se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a podobná zařízení.

    Část C účinné od 1. 1. 2003Část C

    účinné od 1. 1. 2003Některé požadavky na pracovní místo

    1. účinné od 1. 1. 20031. Výška pracovní (manipulační) roviny musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů, břemen apod., jež jsou při činnosti užívány, a zrakovým nárokům. Optimální výška pracovní roviny je při práci vstoje u mužů v rozmezí 1020 – 1180 mm, u žen 930 – 1080 mm. Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny u mužů 220 – 310 mm a u žen 210 – 300 mm nad sedákem. Výška sedáku nad podlahou se předpokládá v rozsahu 400 ± 50 mm. Pokud jsou při práci používány přípravky (například svěráky) a jiná technická zařízení, pak výškou pracovní roviny se rozumí místo, na němž jsou nejčastěji vykonávány pohyby.
    2. účinné od 1. 1. 20032. Při práci vyžadující zvýšené nároky na zrak (drobné předměty, součásti a podobně) se výška pracovní roviny zvětšuje přibližně o 100 – 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje i s předměty těžšími než 2 kg při práci převážně vstoje, se manipulační rovina snižuje přibližně o 100 – 200 mm.
    3. účinné od 1. 1. 20033. Dosahy horních končetin na vodorovné pracovní rovině při práci vsedě se upravují v souladu s údaji v následujících obrázcích.
    4. účinné od 1. 1. 20034. Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnanců a aby nedocházelo k zaujímání fyziologicky nepřijatelných pracovních poloh.

      účinné od 1. 1. 2003Obr. 1

      účinné od 1. 1. 2003Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě

      účinné od 1. 1. 2003Obrázek

      účinné od 1. 1. 2003Obr. 2

      účinné od 1. 1. 2003Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě

      účinné od 1. 1. 2003Obrázek

      účinné od 1. 1. 2003Vysvětlivky k obr. č. 2

      účinné od 1. 1. 2003Oblast A - časté a přesné pohyby, uchopování drobných předmětů prsty obou rukou.

      účinné od 1. 1. 2003Oblast B - pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy- mírné předklánění, pohyb do stran.

      účinné od 1. 1. 2003Oblast C - maximální dosah - méně časté a pomalejší pohyby, nutnost otáčení trupu.

      účinné od 1. 1. 2003Obr. 3

      účinné od 1. 1. 2003Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje

      účinné od 1. 1. 2003Obrázek
    1. účinné od 1. 1. 20035. Pracovní sedadlo a prostor pro dolní končetiny
      1. účinné od 1. 1. 2003a) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vsedě, musí být vybavena pracovním sedadlem s nastavitelnou výškou sedáku a se zádovou opěrou.
      2. účinné od 1. 1. 2003b) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vstoje a nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí být vybavena sedadlem jednoduché konstrukce pro krátkodobý odpočinek.
      3. účinné od 1. 1. 2003c) Konstrukce sedadel musí zajišťovat jejich stabilitu, případně snadné seřízení výšky sedáku i sklonu zádové opěrky. Povrch sedáku a zádové opěry musí odpovídat podmínkám práce zvláště pokud jde o poréznost, omyvatelnost a podobně.
      4. účinné od 1. 1. 2003d) Pracovní místa, na nichž je zvýšena pracovní rovina, se vybavují pracovními sedadly s výškou sedáku odpovídající výšce pracovní roviny nad podlahou a zrakovým požadavkům. Musí být vybavena kruhovou či jinou opěrou pro dolní končetiny.
      5. účinné od 1. 1. 2003e) Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým i přerušovaným sedem a v případech, kdy provádění pracovních úkonů je spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonů mimo optimální dosah paží (obrázek č. 2), se pracovní místa vybavují otočnými, popřípadě pojíždějícími sedadly.
      6. účinné od 1. 1. 2003f) Prostor pro dolní končetiny na pracovních místech s trvalým i přerušovaným sedem musí být dostatečně velký a musí umožňovat pohodlnou pracovní polohu a pohyb dolních končetin jak vpřed, tak do stran.
      7. účinné od 1. 1. 2003g) Rozměry pohybového prostoru pro dolní končetiny jsou uvedeny v následujícím přehledu [mm]
      účinné od 1. 1. 2003
      Část C Některé požadavky na pracovní místo
      Nejmenší výška nad podlahou600
      Nejmenší celková šířka500
      Nejmenší hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)500
      Optimální hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)700
      Nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu200
      1. účinné od 1. 1. 2003h) Pohybový prostor pro nožní ovládače:
        1. účinné od 1. 1. 2003- maximálně 400 mm od roviny h (svislá rovina proložená místem nejvíce vystupující hrany pracovní roviny, kolmá k vodorovné rovině - podlaze),
        2. účinné od 1. 1. 2003- minimálně 200 mm od roviny h vpřed,
        3. účinné od 1. 1. 2003- maximálně 250 mm nad základnou,
        4. účinné od 1. 1. 2003- maximálně 350 mm do stran od svislé roviny procházející středem sedadla, kolmé k rovině h.

      účinné od 1. 1. 2003Uvedené hodnoty platí v případě, že přední hrana sedadla je asi 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro nožní ovládače posunout vpřed nebo vzad.

      1. účinné od 1. 1. 2003i) Síly přípustné pro ovladače a rozměry ruky jsou uvedeny v tabulkách.
      2. účinné od 1. 1. 2003j) Při základní poloze vstoje lze použít nožních ovladačů jen ve výjimečných případech, není-li frekvence jejich používání větší než 5 za minutu, a umožňuje-li jejich provedení střídavou obsluhu pravou a levou nohou. Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly (např. loketní a kolenní ovladače) se nesmí používat.

    účinné od 1. 1. 2003Přípustné síly pro ovladače

    účinné od 1. 1. 2003
    Část C Některé požadavky na pracovní místo
    Typ ovladačeTvar, polohy a frekvence ovládáníZpůsob ovládání, minimální a
    maximální síly (N)
    TlačítkoKruhové, čtvercové, obdélníkové, hřibovéJedním prstemmin. 2,5
    max. 8
    dlanímin. 2,5
    max. 50
    Přepínač páčkovýVálcový, kuželový, hranolový dvoupolohový: min. 30° na strany od svislé osy,
    třípolohový: min 30° na strany od svislé osy a kolmo k základně    		Prstymin. 2,5
    max. 10
    Přepínač otočnýKruhová základna, úchopová část kuželová, obdélníková
    při zrakové kontrole: max. počet poloh - 24, min. úhel mezi polohami - 15°
    při hmatové kontrole: max. počet poloh - 8, min. úhel mezi polohami - 45°    		Prstymin. 2,5
    max. 15
    TočítkoVálcový, kuželový průměr do 2,5 cm průměr větší než 2,5 cmPrstymin. 2,5
    max. 4
    min. 2,5
    max. 15
    Kolo ručníVnější průměr věnce se volí podle rychlosti otáčení, při větší rychlosti menší průměrJednou rukoumin. 10
    max. 100
    oběma rukamamin. 10
    max. 200
    Volanta) technická zařízení pracovně nepojíždějícíOběma rukamamax. 115
    b) technická zařízení pracovně pojíždějícíjednou nebo oběma rukamamax. 80
    c) všechna technická zařízení při selhání posilovače řízení (při nouzovém řízení)oběma rukamamax. 350
    VolantZemědělská a lesnická zařízení
    a) tech. zařízení pracovně nepojíždějícíOběma rukamamax. 120
    b) tech. zařízení pracovně pojíždějícíjednou nebo oběma rukamamax. 120
    c) všechna zařízení při selhání posilovače řízení (při nouzovém řízení)oběma rukamamax. 490
    Páka ručníRukojeť: válcová, kuželová, i kulováHorní končetinou pohyb páky:
    trvale :vpřed a vzadmin. 10
    max. 60
    do stranmin. 10
    max. 40
    často:vpřed a vzadmin. 10
    max. 120
    do stranmin. 10
    max. 80
    zřídka:nahoru a dolů:min. 10
    max. 300
    (nouzová a parkovací brzda)
    u zemědělských a lesnických strojů: max. 250
    nouzová a parkovací brzda max. 295
    Páka nožní (pedál)Obdélníkový, kruhový, čtvercový trvale:Pohybem celé nohymin. 10
    max. 90
    často:pedál provozní nouzové brzdymin. 40
    max. 400
    pedál ovládaný pohybem nohy v kotníkumin. 20
    max. 60
    zemědělské a lesnické stroje:
    pedál spojky:max. 245
    pedál akcelerátoru:max. 60
    pedál provozní a nouzové brzdy:max. 580
    ostatní pedály:max. 150

    účinné od 1. 1. 2003Trvale používané ovladače- takové, které jsou používány více než 40x za pracovní dobu.

    účinné od 1. 1. 2003Často používané ovladače - takové, které jsou používány 20 až 40x za pracovní dobu.

    účinné od 1. 1. 2003Zřídka používané ovladače - takové, které jsou používané měně než 20x za pracovní dobu.

    účinné od 1. 1. 2003Rozměry ruky

    účinné od 1. 1. 2003
    Část C Některé požadavky na pracovní místo
    MužiŽeny
    Průměr 95 % Průměr 95 %
    Délka ruky dlaňová 18,820,317,218,6
    Délka dlaně10,711,79,810,7
    Délka III. prstu8,197,48,2
    Šířka ruky8,89,788,8

    Část D účinné od 1. 1. 2003Část D

    účinné od 1. 1. 2003Pracovní polohy a jejich hodnocení

    účinné od 1. 1. 2003Hodnocení práce z hlediska pracovních poloh je nejvýznamnější na stabilních pracovních místech (např. práce na stacionárních a pracovně-pojíždějících strojích, práce v pásové výrobě aj.), kdy zaměstnanec je více než polovinu osmihodinové směny na stejném pracovním místě a provádí obdobnou pracovní činnost. Pracovní polohu si přitom zaměstnanec nemůže sám volit, ale jeho pracovní poloha je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa, prostorových parametrech pracoviště a podobně.

    účinné od 1. 1. 2003Při hodnocení ostatních pracovních činností je možné též vycházet z uvedených kritérií, ale vždy je nezbytné přihlédnout k individuálním charakteristikám jednotlivých prací, zejména jde o časové faktory práce.

    účinné od 1. 1. 2003Pracovní poloha je vždy hodnocena pouze v souvislosti s vykonávanou činností, tj. jestliže jde o strukturální části pracovní činnosti a nejde-li o nahodilé chování.

    účinné od 1. 1. 2003Používá se dvoukrokový systém hodnocení pracovních poloh, přičemž:

    účinné od 1. 1. 20031. KROK - zahrnuje hodnocení polohy jednotlivých částí těla pomocí úhlů

    účinné od 1. 1. 20032. KROK - zahrnuje podmínky, za kterých lze polohy označené v kroku 1 za podmíněně přijatelné zařadit mezi polohy přijatelné.

    účinné od 1. 1. 2003Přijatelná pracovní poloha:

    účinné od 1. 1. 2003Za přijatelnou pracovní polohu se považuje práce vsedě nebo vstoje popřípadě s možností střídání sedu a stoje.

    účinné od 1. 1. 2003Podmíněně přijatelná pracovní poloha:

    účinné od 1. 1. 2003Vymezení podmíněně přijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.

    účinné od 1. 1. 2003Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách nesmí přesáhnout 160 minut a doba trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1 - 8 minut v závislosti na typu polohy a frekvenci pohybů.

    účinné od 1. 1. 2003Nepřijatelná pracovní poloha:

    účinné od 1. 1. 2003Vymezení nepřijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.

    účinné od 1. 1. 2003Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit 30 minut.

    účinné od 1. 1. 2003Celková doba práce v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách nesmí být delší než polovinu osmihodinové směny.

    účinné od 1. 1. 2003Hodnocení poloh:

    1. účinné od 1. 1. 2003- Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4°.
    2. účinné od 1. 1. 2003- Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině.
    3. účinné od 1. 1. 2003- Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definována jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla.

    účinné od 1. 1. 2003TRUP

    účinné od 1. 1. 2003Obrázek
    účinné od 1. 1. 2003
    Část D Pracovní polohy a jejich hodnocení
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická poloha trupuPředklon trupu větší než 60°.
    Záklon bez opory celého těla.
    Výrazný úklon či pootočení trupu větší než 20°.
    Dynamická poloha TrupuPředklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min.
    Výrazný úklon trupu či pootočení větší než 20° při frekvenci pohybů ≥ 2/min..
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaPředklon trupu 40° - 60° bez opory trupu (KROK 2 A).
    Zákon trupu s oporou těla (KROK 2 B).
    Výrazný úklon či rotace větší 10° a menší než 20°.
    Dynamická polohaPředklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C).
    Výrazný úklon trupu do stran větší než 20° při frekvenci pohybů menší než 2/min. (KROK 2 A).
    Záklon trupu při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C).
    KROK 2:A Přijatelná, jestliže doba držení v této poloze je nižší než maximálně přijatelný čas držení (v minutách).
    B Přijatelná, jestliže je opora trupu (zádová opěra).
    C Nepřijatelná, jestliže stroj je používán po dobu delší než polovinu pracovní směny

    účinné od 1. 1. 2003HLAVA - KRK

    účinné od 1. 1. 2003Obrázek
    účinné od 1. 1. 2003
    Část D Pracovní polohy a jejich hodnocení
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaPředklon hlavy větší než 25 bez podpory trupu.
    Záklon hlavy bez podpory celé hlavy.
    Úklon a rotace hlavy větší než 15°.
    Dynamická polohaÚklon a rotace hlavy větší než 15° s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
    Předklon hlavy větší než 25° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaPředklon) hlavy 25 - 40° s podporou celého trupu (KROK 2 A).
    Dynamická polohaPředklon hlavy 25° - 40° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    Záklon hlavy do 15° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    Úklony a rotace hlavy do 15° s frekvencí menší než 2/min (KROK 2 B).
    KROK 2:A Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení.
    B Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny

    účinné od 1. 1. 2003HORNÍ KONČETINY (PAŽE)

    účinné od 1. 1. 2003Obrázek
    účinné od 1. 1. 2003
    Část D Pracovní polohy a jejich hodnocení
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaNevhodná poloha paže (zpětné ohnutí paže, krajní zevní rotace paže, zvednuté rameno).
    Vzpažení paže větší než 60°.
    Dynamická polohaVzpažení paže větší než 60° při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min.
    Zapažení při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaVzpažení paže 40° - 60°, jestliže paže není podepřena (KROK 2 A).
    Dynamická polohaVzpažení paže 40 - 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min (KROK 2 C, B).
    Zapažení při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    KROK 2:A Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení.
    B Není přijatelná při frekvenci pohybů ≥10/min.
    C Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny

    účinné od 1. 1. 2003DOLNÍ KONČETINY

    účinné od 1. 1. 2003Obrázek
    účinné od 1. 1. 2003
    Část D Pracovní polohy a jejich hodnocení
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÉ POLOHY
    Statické polohyExtrémní flexe kolena, extrémní dorzální/plantární flexe v kotníku.
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů větší než 2/min (KROK 2 B).
    KROK 2:B Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.

    účinné od 1. 1. 2003OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA

    účinné od 1. 1. 2003
    Část D Pracovní polohy a jejich hodnocení
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÉ POLOHY
    Statické polohyExtrémní flexe nebo extenze v lokti, extrémní supinace a pronace zápěstí, extrémní flexe a extenze zápěstí..
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY
    Statické polohyPráce vleže, v kleče, v dřepu (KROK 2 B)
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    KROK 2:B Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.“.
  1. účinné od 1. 1. 200363. V příloze č. 7 se dosavadní text označuje jako „Část A“ a doplňuje se Část B, která zní:
    účinné od 1. 1. 2003

    „Část B účinné od 1. 1. 2003„Část B

    účinné od 1. 1. 2003Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže

    účinné od 1. 1. 2003Psychická zátěž

    1. účinné od 1. 1. 2003a) Vnucené pracovní tempo

      účinné od 1. 1. 2003Vnuceným pracovním tempem se rozumí takový způsob činnosti, kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo sám, ale musí se podřizovat rytmu strojového mechanizmu, úkolu či rytmu jiných osob. Velmi nepříznivá je kombinace vnuceného pracovního tempa a vysoké frekvence pracovních úkonů. Vnucené pracovní tempo může být vyvoláno i rytmem zadávaného úkolu.

      účinné od 1. 1. 2003Pro činnost s vnuceným pracovním tempem, rytmem vykonávaných úkonů či operací je charakteristickým znakem přímá závislost na technologických podmínkách. Jde o striktní podřízenost zaměstnance technologickému procesu, zaměstnanec nemůže své místo opustit bez vystřídání, čas limitovaný na pracovní operaci je nutno vždy dodržet, na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat.

      účinné od 1. 1. 2003Dále jsou to činnosti prováděné na technologicky propojených pracovních stanovištích a tedy časově na sobě závislých, kdy je nutné po provedení operací přesunout (postoupit) polotovar na technologicky navazující pracovní místo.

    1. účinné od 1. 1. 2003b) Monotonie

      účinné od 1. 1. 2003Monotónními pracemi se rozumí pracovní činnosti, pro které je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti.

      účinné od 1. 1. 2003Pro potřeby praxe se obvykle rozlišují dvě formy monotonie:

      účinné od 1. 1. 2003monotonie pohybová - tj. opakující se manuální činnosti stejného typu a skládající se z jednoduchých pohybových úkonů;

      účinné od 1. 1. 2003monotonie úkolová - tj. opakující se pracovní činnosti s nízkým počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů (např. obsluha jednoduchých strojů, tj. vkládání a odebírání obrobků), situace chudá na počet nebo variabilitu podnětů. Dalším příkladem jsou tzv. vigilanční činnosti spočívající ve sledování, identifikaci podnětů a reakci na nepravidelně se vyskytující změny určitých dějů.

      účinné od 1. 1. 2003V průběhu různých činností se obě formy monotonie obvykle vzájemně prolínají.

      účinné od 1. 1. 2003Hodnocení monotonie

      účinné od 1. 1. 2003Pro základní, screeningové zhodnocení se v praxi sledují dvě kritéria:

      1. účinné od 1. 1. 2003- časové trvání - délka pohybové operace (cyklu);
      2. účinné od 1. 1. 2003- počet opakovaných operací v průběhu jedné pracovní doby.

      účinné od 1. 1. 2003Vysokou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění maximálně 2 pohybových pracovních operací při jejich střídání v maximálně 3 minutových intervalech.

      účinné od 1. 1. 2003Vysokou úkolovou monotonií se rozumí jednotvárné stále se opakující provádění jednoho jednoduchého úkolu.

      účinné od 1. 1. 2003Zvýšenou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění omezeného počtu pohybových maximálně 5 pracovních operací v maximálně 5 minutových intervalech.

      účinné od 1. 1. 2003Zvýšenou úkolovou monotonií se rozumí opakující se provádění 2 - 3 jednoduchých úkolů téhož druhu.

    1. účinné od 1. 1. 2003c) Časový tlak

      účinné od 1. 1. 2003Prací pod časovým tlakem se rozumí psychicky a senzoricky zatěžující práce spojená s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou nedostatečné možnosti regenerace organizmu a rychlého nástupu únavy.

      účinné od 1. 1. 2003Mezi takové práce patří pracovní činnosti spojené s:

      1. účinné od 1. 1. 2003- přetížením kapacity při zpracovávání informací, rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů s okamžitou nutností reakce);
      2. účinné od 1. 1. 2003- složitostí řízeného objektu;
      3. účinné od 1. 1. 2003- neočekávanými poruchami a stavy řízeného systému, které vyžadují okamžitý zásah;
      4. účinné od 1. 1. 2003- soustředěným monitorováním více čtyři hodiny za pracovní dobu;
      5. účinné od 1. 1. 2003- přetížením termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu;
      6. účinné od 1. 1. 2003- mimořádně psychicky a senzoricky náročnými úkoly v trvání minimálně 2 hodin denně.
    1. účinné od 1. 1. 2003d) Sociální interakce a interpersonální aktivity

      účinné od 1. 1. 2003Sociální interakcí se rozumí vztahy a aktivity v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci. Příkladem intenzivních sociálních interakcí jsou pracovní činnosti spojené s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými, s osobami vyžadujícími zvláštní péči, s osobami psychicky alterovanými apod.

      účinné od 1. 1. 2003Vysoký stupeň tohoto faktoru se vyskytuje při výkonu profesionální činnosti spočívající v usměrňování chování druhých osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadují zvláštní způsob péče a interakce.

      účinné od 1. 1. 2003Významný je tento faktor při práci s vysokou pravděpodobností a četností interpersonálních konfliktů a práce v sociální izolaci bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50% směny denně.

    1. účinné od 1. 1. 2003e) Riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob

      účinné od 1. 1. 2003Společným jmenovatelem komplexu těchto zátěžových činitelů je složitost činnosti, nutnost dodržování pravidel bezpečného chování, náročnost práce vyplývající z možného rizika.

      účinné od 1. 1. 2003Vysoký stupeň se vyskytuje při práci, kde je vysoká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu a těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Patří sem i práce spojené s vysokou pravděpodobností možnosti ohrožení zdraví jiných osob vlastním jednáním.

    1. účinné od 1. 1. 2003f) Práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu

      účinné od 1. 1. 2003Zvláště nepříznivá je turnusová práce s proměnlivou délkou pracovní směny a s nepravidelným rozložením pracovní doby za podmínek nepřetržitého provozu.

      účinné od 1. 1. 2003Jiné faktory ovlivňující psychickou zátěž

      účinné od 1. 1. 2003V tomto hledisku se hodnotí ostatní okolnosti a vlivy, které vedou ke stresovým situacím a psychickému napětí. Vždy je třeba specifikovat daný zdroj nepřiměřené psychické zátěže.

      účinné od 1. 1. 2003Například:

      účinné od 1. 1. 20031) Vlivy narušující soustředění při práci jsou nepříznivé jak pro kvalitu práce (např. zvýšená chybovost), tak pro zaměstnance (možná neurotizace), např. hluk. Hluk je v tomto případě nutno posuzovat nejen z hlediska intenzity, ale i kvality.

      účinné od 1. 1. 20032) Odpovědnost organizační a hmotná, zejména u zaměstnanců řídících výrobní a lidské zdroje a u zaměstnanců s osobní hmotnou odpovědností. Jde o jeden z nejvýznamnějších činitelů spojený s prožíváním osobní jistoty či nejistoty v práci. Společným rysem je tlak pracovních povinností, projevující se vysokou angažovaností, trvalým psychickým napětím a starostmi, které se přenášejí do mimopracovní doby.

      účinné od 1. 1. 20033) Hodnocení vlivu pracovních podmínek na centrální nervový systém zaměstnanců. Patří sem i práce vykonávané na dislokovaných pracovištích a práce spojené se sociální izolací.

      účinné od 1. 1. 20034) Nároky na ostatní smyslové orgány.

      účinné od 1. 1. 2003Posouzení jiných faktorů zvyšujících psychickou zátěž náleží odborníkovi (psychologovi, případně jinému odborníkovi, který pracuje v oblasti pracovního lékařství).

    účinné od 1. 1. 2003Zraková zátěž

    1. účinné od 1. 1. 2003a) Velikost kritického detailu

      účinné od 1. 1. 2003Hodnotí se podle poměru mezi pozorovací vzdáleností D a velikostí kritického detailu d. Kritický detail je geometrický útvar jedno nebo vícerozměrný, rozhodující pro zrakové vnímání. Je to ta část pozorovaného předmětu, znaku, symbolu apod., kterou je nutno rozlišit, aby byl pozorovaný předmět správně identifikován.

      účinné od 1. 1. 2003V tabulce č. 1 jsou uvedeny rozměry kritického detailu u běžných pozorovacích vzdáleností.

      účinné od 1. 1. 2003Tabulka č. 1

      účinné od 1. 1. 2003Rozměry kritického detailu d
      (rozměry uvedeny v mm)

      účinné od 1. 1. 2003
      „Část B Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže
      Poměr Pozorovací vzdálenost D
      D/d3505001 000
      1 6700,210,300,60
      1 0000,350,501,00
    2. účinné od 1. 1. 2003Poznámka:
    3. účinné od 1. 1. 2003V technické literatuře se používá míra obloukového úhlu, ve kterém je detail vnímán a obloukové minuty. Poměr D/d =1670 je roven hodnotě 2,06 obloukových minut, poměr D/d =1000 je roven hodnotě 3,44 obloukových minut. Tyto údaje neplatí pro znaky na obrazovkách, kde se - vzhledem k malým rozměrům kritických detailů (nejmenší rozměr má tečka) - uvažuje celé písmo. Za základ měření se zde bere výška velkého písmene H a za minimální se pokládá hodnota 16 obloukových minut, za optimální 20-22 obloukových minut.
    1. účinné od 1. 1. 2003b) Náročnost na diskriminaci detailů

      účinné od 1. 1. 2003V tomto kritériu jde o výraznost detailu oproti pozadí. Kontrastnost detailu a pozadí je podmíněna více činiteli: tvarem, barvou, jasem, pohybem předmětu či okolí nebo obojím. Tito činitelé usnadňují nebo ztěžují diskriminaci. Hodnotí se též kvalita písemných podkladů, které pro neostré kontury, malý kontrast písma a pozadí či malou čitelnost, bývají špatně vnímatelné (rukopisy, výkresy, špatná kvalita rozmnožovaných podkladů).

      účinné od 1. 1. 2003Tabulka č. 2

      účinné od 1. 1. 2003Kontrast jasu (K) ve vztahu k rozlišitelnosti předmětů od pozadí se posuzuje podle hodnot:

      účinné od 1. 1. 2003
      „Část B Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže
      VelkýK ≥ 0,8velmi dobrá rozlišitelnost
      Střední 0,5 ≤ K < 0,8 dobrá rozlišitelnost
      MalýK < 0,5špatná rozlišitelnost

      účinné od 1. 1. 2003Kontrast se stanoví podle vzorce:

      účinné od 1. 1. 2003

      účinné od 1. 1. 2003K = kontrast

      účinné od 1. 1. 2003La = jas kritického detailu cd/m2

      účinné od 1. 1. 2003Lb = jas bezprostředního okolí kritického detailu cd/m2

    1. účinné od 1. 1. 2003c) Nároky na adaptaci zraku

      účinné od 1. 1. 2003Vznikají při střídání pohledu na místa s rozdílným jasem (simultánně) nebo při častých změnách jasu předmětů či intenzity osvětlení (sukcesivně). Zvýšené nároky na adaptační procesy vedou ke zhoršení zrakového výkonu - k oslnění, tj. k nepřiměřenému stavu zraku, který narušuje zrakovou pohodu, nebo zhoršuje až znemožňuje vidění.

      účinné od 1. 1. 2003Rozlišují se tři stupně oslnění:

      1. účinné od 1. 1. 2003- rušivé (discomfort glare, psychologické), kdy zdroj oslnění odvádí pozornost od místa zrakového úkolu;
      2. účinné od 1. 1. 2003- omezující (disability glare, fyziologické), které ztěžuje rozlišování, vede k únavě zraku a k poklesu zrakové výkonnosti;
      3. účinné od 1. 1. 2003- oslepující (blinding glare), které znemožňuje vidění.

      účinné od 1. 1. 2003Při dlouhém trvání již diskomfortní oslňování vede k únavě zraku a poklesu zrakové výkonnosti. Je-li zdroj jasu v přímém zorném poli, lze zjednodušeně jako rušivé oslnění posuzovat při kontrastním poměru jasů v hodnotě 1:10 až 1:100, jako omezující při kontrastním poměru větším než 1:100.

      účinné od 1. 1. 2003Při hodnocení je třeba brát v úvahu především časové charakteristiky. Při dlouhodobém slabším oslnění rušivém se zrak unavuje víc, než při krátkodobém intenzivním oslnění.

    1. účinné od 1. 1. 2003d) Nároky na akomodaci a okohybné svaly

      účinné od 1. 1. 2003Nároky na akomodaci vznikají při dlouhodobé fixaci pohledu na blízké předměty, kdy se unavují svaly ovládající čočku a konvergenci očí.

      účinné od 1. 1. 2003K únavě okohybných svalů dochází například při trvalém sledování pohybujících se předmětů nebo musí-li pracovník nepřetržitě střídavě pozorovat různě rozmístěné předměty.

    1. účinné od 1. 1. 2003e) Práce za zvláštních světelných podmínek

      účinné od 1. 1. 2003Hodnotí se, zda jsou vytvořeny odpovídající světelné podmínky pro daný charakter práce, tj. hodnotí se světelné podmínky, které jsou podmíněné technologicky, kdy pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení, případně práce v trvale umělém nebo sdruženém osvětlení. K tomuto faktoru patří i hodnocení náročnosti práce například rozlišování barev, odstínů, detailů.

      účinné od 1. 1. 2003Hodnotí se zde i jiné, nevyjmenované podmínky, které přispívají ke zrakové zátěži při práci. Příkladem jsou PC, monitory a optické zvětšovací přístroje při nepřetržitém trvání práce více než 4 hodiny za pracovní dobu, také rušení zrakového úkolu vibracemi, které sice nepřekračují nejvyšší přípustné limity, zhoršují však zrakové vnímání.

    1. účinné od 1. 1. 2003f) Používání zvětšovacích přístrojů.“.