Vyhláška Československé akademie věd o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech

§ 1

účinné od 1. 10. 1977(1) Pro uchazeče k přijetí do interní vědecké aspirantury (dále jen „interní aspirantura“) se stanoví věková hranice nejvýše třicet pět let.

účinné od 1. 10. 1977(2) Délku předchozí praxe požadované pro přijetí do interní aspirantury podle § 11 písm. a) zákona stanoví podle charakteru oboru vědecké výchovy socialistická organizace určená jako školící pracoviště pro jednotlivé obory vědecké výchovy (dále jen „školící pracoviště“).

účinné od 1. 10. 1977(3) Absolventům vysokoškolského studia při zaměstnání, kteří absolvovali praxi před započetím vysokoškolského studia a v jeho průběhu, může být tato praxe uznána, byla-li konána na pracovišti, na němž uchazeč získal potřebné znalosti v příslušném oboru vědecké výchovy.

§ 2

účinné od 1. 10. 1977(1) Školící pracoviště vyhlašuje zahájení přijímacího řízení do interní aspirantury veřejně. Přitom uvede zejména:

1. účinné od 1. 10. 1977a) obory vědecké výchovy, do nichž se uchazeči přijímají;
2. účinné od 1. 10. 1977b) podmínky stanovené pro přijetí;
3. účinné od 1. 10. 1977c) doklady, které musí uchazeči předložit;
4. účinné od 1. 10. 1977d) místo, kde se mají uchazeči přihlásit;
5. účinné od 1. 10. 1977e) lhůtu pro podání přihlášky.

účinné od 1. 10. 1977(2) Na žádost organizace, pro jejíž potřebu má být uchazeč vědecky vychováván, může školící pracoviště přijímat uchazeče do interní aspirantury, i když zahájení přijímacího řízení nebylo předem veřejně vyhlášeno.

§ 3

účinné od 1. 10. 1977(1) K přihlášce do interní aspirantury podávané školícímu pracovišti přímo nebo prostřednictvím organizace, pro jejíž potřebu má být uchazeč vychováván, se připojují tyto doklady:

1. účinné od 1. 10. 1977a) životopis s doklady o vzdělání, o dosavadní odborné praxi, případné další doklady o dříve vykonaných zkouškách uvedených v § 4 odst. 6;
2. účinné od 1. 10. 1977b) vyjádření organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru, v pracovním vztahu vyplývajícím z členského poměru k jednotnému zemědělskému družstvu nebo k výrobnímu družstvu, popř. v jiném obdobném vztahu (dále jen „pracovní poměr“), u absolventů vysokých škol bez předchozí praxe vyjádření fakulty, na níž uchazeč ukončil vysokoškolské studium; vyjádření k přihlášce do interní aspirantury obsahuje též hodnocení uchazeče, s nímž byl seznámen; pokud vyjádření organizace nebo fakulty nebude připojeno hned k přihlášce do interní aspirantury, vyžádá si je školící pracoviště od příslušné organizace nebo fakulty;
3. účinné od 1. 10. 1977c) soupis publikovaných i nepublikovaných prací uchazeče, popř. odborné posudky o těchto pracích.

účinné od 1. 10. 1977(2) Má-li přihláška formální nedostatky nebo nejsou-li některé údaje podle odstavce 1 písm. a) a c) řádně doloženy, vyzve školící pracoviště uchazeče, aby tyto nedostatky odstranil, a stanoví k jejich odstranění přiměřenou lhůtu. Nejsou-li ve stanovené lhůtě nedostatky odstraněny, k přihlášce se nepřihlíží.

účinné od 1. 10. 1977(3) Nevyhovuje-li uchazeč podmínkám stanoveným pro přijetí k interní aspirantuře podle § 1 a podle § 11 zákona, přihláška se zamítne.

§ 4

účinné od 1. 10. 1977(1) Uchazeč o interní aspiranturu koná na školícím pracovišti přijímací zkoušku před přijímací komisí (§ 5). Účelem přijímací zkoušky je všestranně ověřit předpoklady uchazeče k vědecké práci.

účinné od 1. 10. 1977(2) Uchazeče, který splňuje podmínky stanovené pro přijetí k interní aspirantuře, pozve školící pracoviště k přijímací zkoušce nejméně čtrnáct dnů před jejím konáním.

účinné od 1. 10. 1977(3) Při zkoušce má uchazeč prokázat schopnosti a nadání pro zvolený obor vědecké výchovy. Dále má uchazeč prokázat znalost základů marxismu-leninismu nejméně v rozsahu osnov výuky na vysoké škole a znalost ruštiny a aspoň jednoho dalšího světového jazyka, a to angličtiny, francouzštiny, němčiny nebo španělštiny, nejméně v rozsahu předepsaném pro vysokou školu.

účinné od 1. 10. 1977(4) Přijímací zkouška je ústní a koná se zpravidla vcelku ze všech částí uvedených v odstavci 3; podle potřeby lze jednotlivé části přijímací zkoušky konat odděleně.

účinné od 1. 10. 1977(5) Přijímací zkouška trvá nejdéle dvě hodiny, je-li rozdělena na jednotlivé části, trvá každá z nich nejdéle třicet minut.

účinné od 1. 10. 1977(6) Na základě předložených dokladů může přijímací komise uznat za část přijímací zkoušky

1. účinné od 1. 10. 1977a) ze zvoleného oboru vědecké výchovy, z marxismu-leninismu, z ruštiny nebo z dalšího světového jazyka zkoušku předepsanou k ověření výsledků příslušného studia v interní aspirantuře (§ 19 odst. 1 zákona), kterou uchazeč vykonal již dříve, nebo dříve vykonanou příslušnou platnou kandidátskou zkoušku ve smyslu předpisů o řízení při udělování vědeckých hodností,
2. účinné od 1. 10. 1977b) z ruštiny nebo dalšího světového jazyka státní zkoušku z příslušného jazyka nebo prokázanou skutečnost, že příslušný jazyk je mateřským jazykem uchazeče nebo že uchazeč absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk jazykem vyučovacím.

§ 5

účinné od 1. 10. 1977(1) Přijímací komise má toto složení:

účinné od 1. 10. 1977Předsedou je vedoucí školícího pracoviště¹) nebo jiný jím určený pracovník. Dalšími členy jsou předpokládaný školitel a vědecký pracovník nebo vynikající odborník působící v příslušném oboru vědecké výchovy, kterého určí předseda komise. Dále jsou členy přijímací komise: pracovník určený pracovištěm pověřeným řízením studia marxismu-leninismu (§ 12 odst. 3) a zástupci určení katedrami jazyků (§ 13 odst. 4). Přijímací zkoušce může být přítomen též zástupce organizace, pro jejíž potřebu má být uchazeč vědecky vychováván.

účinné od 1. 10. 1977(2) K rozhodnutí o celkovém výsledku přijímací zkoušky se vyžaduje přítomnost nejméně tří členů přijímací komise.

účinné od 1. 10. 1977(3) Přijímací komise v neveřejném zasedání zhodnotí výsledek přijímací zkoušky komplexně a usnáší se o celkovém výsledku přijímací zkoušky většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Celkové zhodnocení výsledku přijímací zkoušky se vyjádří stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Obdobně se hodnotí i jednotlivé části přijímací zkoušky, pokud se konaly odděleně. Celkový výsledek přijímací zkoušky nemůže být vyjádřen stupněm „prospěl“, jestliže uchazeč nesplní požadavky stanovené pro přijímací zkoušku ze zvoleného oboru vědecké výchovy nebo ze základů marxismu-leninismu.

účinné od 1. 10. 1977(4) Školící pracoviště oznámí výsledek přijímací zkoušky uchazeči písemně do osmi dnů po jejím vykonání.

účinné od 1. 10. 1977(5) Vykoná-li přijímací zkoušku úspěšně více uchazečů než je plánovaný počet nově přijímaných, určí přijímací komise pořadí. Při stanovení pořadí přihlédne přijímací komise též k praxi, k publikační činnosti uchazečů nebo k výsledkům v soutěžích o nejlepší studentskou vědeckou práci.

účinné od 1. 10. 1977(6) Uchazeč, který při přijímací zkoušce neprospěl, může ji opakovat nejdříve po jednom roce.

§ 6

účinné od 1. 10. 1977(1) O výsledku přijímací zkoušky se pořídí zápis, v němž přijímací komise uvede též svá doporučení k průběhu interní aspirantury, např. ke stanovení předmětů odborné zkoušky (§ 18 a 19) a ke studijnímu plánu (§ 11).

účinné od 1. 10. 1977(2) Přijímací komise může v zápise o přijímací zkoušce konstatovat, že vykonaná přijímací zkouška z ruštiny nebo z dalšího světového jazyka má úroveň odpovídající zkoušce předepsané k ověření jazykového studia během interní aspirantury, a navrhnout, aby ji školící pracoviště za takovou uznalo (§ 21).

§ 7

účinné od 1. 10. 1977Přijetí do interní aspirantury

účinné od 1. 10. 1977(1) Školící pracoviště oznámí rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení uchazeči a organizaci, pro jejíž potřebu má být uchazeč vychováván, písemně do osmi dnů po skončení přijímacího řízení. Rozhodnutí o nepřijetí obsahuje odůvodnění.

účinné od 1. 10. 1977(2) Nástupní termín do interní aspirantury určí školící pracoviště podle svých provozních podmínek; u uchazečů přijatých do interní aspirantury pro potřebu jiné organizace též po dohodě s touto organizací.

§ 8

účinné od 1. 10. 1977Školitel

účinné od 1. 10. 1977(1) Školitel interního vědeckého aspiranta (dále jen „interní aspirant“) se vybírá z předních odborníků oboru vědecké výchovy, kteří mají přehled o stavu výzkumu v příslušné oblasti vědy, zkušenosti ze zavádění výsledků vědecké práce do praxe, znalosti v metodologických i světonázorových otázkách oboru vědecké výchovy a budou svěřenému internímu aspirantu osobním příkladem po stránce morální i v aktivní společenské činnosti.

účinné od 1. 10. 1977(2) Školící pracoviště určí internímu aspirantu školitele ze svých vědeckých nebo vědeckopedagogických pracovníků, kteří jsou doktory věd, vysokoškolskými profesory, docenty nebo vědeckými pracovníky s vyšší tvůrčí způsobilostí (§ 38 odst. 2 zákona). Školící pracoviště určí školitele vždy písemně. K určení školitele je zapotřebí jeho souhlasu.

účinné od 1. 10. 1977(3) Školící pracoviště může určit školitelem též svého externího spolupracovníka, pokud vyhovuje kvalifikačním předpokladům uvedeným v odstavci 2; je-li externí spolupracovník v pracovním poměru k některé organizaci, je k tomu třeba souhlasu této organizace.

účinné od 1. 10. 1977(4) Jednomu školiteli nemá být přiděleno k vědecké výchově současně více než pět účastníků vědecké výchovy, a to ve všech formách stanovených v § 13 zákona.

účinné od 1. 10. 1977(5) Vedení interních aspirantů je součástí pracovních povinností školitele na školícím pracovišti. Přidělení interní aspiranti se počítají do počtu pracovníků kolektivu vedeného školitelem nebo kolektivu, v němž školitel působí.

účinné od 1. 10. 1977(6) Školitel odpovídá za průběh vědecké výchovy interního aspiranta a je povinen se jí věnovat tak, aby interní aspirant byl soustavně veden především

1. účinné od 1. 10. 1977a) k tvůrčí vědecké práci a k uplatňování jejích výsledků ve společenské praxi,
2. účinné od 1. 10. 1977b) k získávání potřebných znalostí v metodologických a světonázorových otázkách - přitom školitel spolupracuje s pracovištěm pověřeným řízením studia marxismu-leninismu interního aspiranta (§ 12 odst. 3),
3. účinné od 1. 10. 1977c) ke splnění všech určených cílů interní aspirantury ve stanovené době a pokud možno před jejím uplynutím,
4. účinné od 1. 10. 1977d) k účasti ve veřejné společenské činnosti,
5. účinné od 1. 10. 1977e) k osvojení potřebných znalostí ruštiny a dalšího světového jazyka.

účinné od 1. 10. 1977(7) Školitel zejména

1. účinné od 1. 10. 1977a) vede odbornou přípravu interního aspiranta,
2. účinné od 1. 10. 1977b) sestavuje za účasti interního aspiranta jeho studijní plán,
3. účinné od 1. 10. 1977c) navrhuje v dohodě s interním aspirantem a popřípadě s jeho mateřským pracovištěm (§ 8 zákona) výzkumné téma, které bude předmětem závěrečné vědecké práce (§ 28), a vede interního aspiranta při práci na tomto tématu,
4. účinné od 1. 10. 1977d) navrhuje podle potřeby vedoucímu školícího pracoviště určení školitelů-specialistů, konzultace u jiných odborníků, zařazení interního aspiranta do speciálních kursů, seminářů apod., pobyt interního aspiranta v jiných útvarech školícího pracoviště nebo jeho vyslání ke studijnímu pobytu v jiné organizaci či do zahraničí,
5. účinné od 1. 10. 1977e) navrhuje způsob věcného i finančního zabezpečení vědecké výchovy interního aspiranta.

§ 9

účinné od 1. 10. 1977Školitel-specialista

účinné od 1. 10. 1977Školící pracoviště může na návrh školitele určit internímu aspirantu školitele-specialistu pro určitý věcný nebo časový úsek studia (např. pro dílčí nebo příbuzné obory) z vědeckých, vědeckopedagogických nebo odborných pracovníků školícího pracoviště nebo z pracovníků působících v jiných organizacích, po předchozím souhlasu organizace, k níž jsou v pracovním poměru. Školící pracoviště určí školitele-specialistu vždy písemně. K určení školitele-specialisty je zapotřebí jeho souhlasu.

§ 10

účinné od 1. 10. 1977Metody vědecké výchovy interního aspiranta

účinné od 1. 10. 1977(1) Během vědecké výchovy si interní aspirant osvojuje metody vědecké práce, metody uplatňování vědeckých výsledků ve společenské praxi, prohlubuje si znalosti příslušného oboru vědecké výchovy, popř. též příbuzných oborů, a teoretické znalosti předmětů odborné zkoušky i jejich praktického využití, zdokonaluje své znalosti marxismu-leninismu a jazyků, koná předepsané zkoušky, řeší vybrané výzkumné téma a výsledky řešení zpracovává ve formě závěrečné vědecké práce.

účinné od 1. 10. 1977(2) Interní aspirant se na doporučení školitele seznamuje s prací ostatních vědeckých nebo vědeckopedagogických útvarů školícího pracoviště, zúčastňuje se speciálních kursů, seminářů, cvičení, přednášek, diskusí apod. pořádaných školícím pracovištěm nebo jinou organizací. Může být vysílán ke studijním pobytům v jiné organizaci či do zahraničí.

účinné od 1. 10. 1977(3) Vedoucí školícího pracoviště odpovídá za to, že světonázorová a metodologická výchova interního aspiranta je součástí jeho vedení ze strany školitele a školícího pracoviště v průběhu celé interní aspirantury. Školící pracoviště umožňuje internímu aspirantu účast na přednáškách, seminářích a diskusích k obecně metodologickým a světonázorovým otázkám příslušného oboru vědecké výchovy i k závažným otázkám národního hospodářství, kultury i jiných společenských oblastí.

§ 11

účinné od 1. 10. 1977Studijní plán

účinné od 1. 10. 1977(1) Konkrétní obsah vědecké výchovy interního aspiranta se určuje v jeho studijním plánu, který na návrh školitele schválí vedoucí školícího pracoviště nejdéle do dvou měsíců od přijetí interního aspiranta k vědecké výchově.

účinné od 1. 10. 1977(2) Studijní plán obsahuje zásadní linii vědecké výchovy interního aspiranta. Jsou v něm uvedeny nejdůležitější úkoly charakterizující obsah a postup vědecké výchovy. Součástí studijního plánu jsou též úkoly ve světonázorové a metodologické výchově. Studijní plán musí být upraven tak, aby bylo možno průběžně kontrolovat plnění úkolů ve stanovených lhůtách a aby připouštěl postupné zpřesňování a úpravy podle postupu interní aspirantury.

účinné od 1. 10. 1977(3) Před předložením vedoucímu školícího pracoviště projedná školitel návrh studijního plánu v oddělení (katedře), v němž se má vědecká výchova interního aspiranta konat, popř. s mateřským pracovištěm interního aspiranta, s nímž též dohodne konkrétní podmínky spolupráce při vědecké výchově.

účinné od 1. 10. 1977(4) Studijní plán je závazný pro všechny osoby a organizace zúčastněné na interní aspirantuře. Je-li třeba studijní plán ze závažných důvodů měnit, nutno změnu projednat stejným způsobem jako jeho schvalování.

§ 12

účinné od 1. 10. 1977Studium marxismu-leninismu

účinné od 1. 10. 1977(1) Studium marxismu-leninismu interního aspiranta navazuje na jeho vysokoškolské studium v této oblasti, rozvíjí je a vede interního aspiranta k tvořivému marxisticko-leninskému myšlení, učí ho marxismu-leninismu jako metodě vědeckého poznání a praktické činnosti tak, aby se stal jeho základní orientací v odborné práci i v jeho společenské angažovanosti. Studium marxismu-leninismu interního aspiranta se zaměřuje k obecným problémům marxisticko-leninské teorie, dále k filozoficko-metodologickým, ekonomickým, ideologickým a praktickým politickým otázkám souvisejícím s jeho oborem vědecké výchovy.

účinné od 1. 10. 1977(2) Československá akademie věd (dále jen „ČSAV“) spolu se Slovenskou akademií věd (dále jen „SAV“) a po dohodě s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy, s Vysokou školou politickou ústředního výboru Komunistické strany Československa, s Ústavem marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Československa a s Ústavem marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Slovenska stanoví jednotný vzorový tematický plán studia marxismu-leninismu ve vědecké výchově.

účinné od 1. 10. 1977(3) Studium marxismu-leninismu interních aspirantů řídí a ve spolupráci s jejich školícími pracovišti organizují pracoviště pověřená orgány uvedenými v odstavci 2. Pracoviště pověřená řízením studia marxismu-leninismu zajišťují toto studium též pro interní aspiranty školících pracovišť, která nespadají do působnosti orgánu nebo organizace, při níž je pracoviště pověřené řízením studia marxismu-leninismu zřízeno, a to po dohodě se školícími pracovišti těchto interních aspirantů. V těchto případech hradí náklady spojené s tímto studiem mateřské pracoviště nebo školící pracoviště podle § 28 zákona.

účinné od 1. 10. 1977(4) Školící pracoviště přihlásí interního aspiranta ihned po skončení přijímacího řízení ke studiu marxismu-leninismu na příslušném pracovišti pověřeném řízením tohoto studia.

§ 13

účinné od 1. 10. 1977Studium jazyků

účinné od 1. 10. 1977(1) Studium jazyků se skládá ze studia ruského jazyka a ze studia dalšího světového jazyka, kterým je jeden z těchto jazyků: angličtina, francouzština, němčina nebo španělština.

účinné od 1. 10. 1977(2) Cílem studia jazyků je dosáhnout takových znalostí, aby interní aspirant mohl hovořit o otázkách příslušného oboru vědecké výchovy s potřebnou znalostí odborné terminologie, používat při své práci cizojazyčné odborné literatury a sledovat odborné přednášky. Mimoto si má interní aspirant osvojit běžnou formu písemných projevů v příslušném oboru vědecké výchovy (dotaz, krátká zpráva, resumé apod.).

účinné od 1. 10. 1977(3) Studium jazyků se uskutečňuje samostatně nebo podle odstavců 4 až 6.

účinné od 1. 10. 1977(4) Studium ruského jazyka a dalšího světového jazyka zajišťují katedry jazyků vysokých škol, vlastní organizační jednotky ČSAV a SAV (dále jen „katedry jazyků“) a Socialistická akademie ve svých speciálních kursech. Katedry jazyků zajišťují studium jazyků též pro interní aspiranty školících pracovišť, která nespadají do působnosti orgánu nebo organizace, při níž je příslušná katedra jazyků zřízena, zejména pokud v místě školícího pracoviště nepořádá příslušný jazykový kurs Socialistická akademie, a to po dohodě se školícími pracovišti těchto interních aspirantů. V těchto případech hradí náklady spojené s tímto studiem mateřské pracoviště nebo školící pracoviště podle § 28 zákona. Zkoušky z jazyků (§ 21) vykonává interní aspirant vždy před komisí určenou podle § 25.

účinné od 1. 10. 1977(5) Metodický postup, rozsah lexikálních a gramatických požadavků a učební texty stanoví vedoucí katedry jazyků nebo vedoucí jazykového kursu Socialistické akademie v rámci pokynů, které vydává ČSAV spolu s SAV po dohodě s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy.

účinné od 1. 10. 1977(6) Školící pracoviště přihlásí interního aspiranta ihned po skončení přijímacího řízení ke studiu jazyků na příslušné katedře jazyků nebo u příslušného orgánu Socialistické akademie.

účinné od 1. 10. 1977(7) V průběhu vědecké výchovy může interní aspirant požádat příslušnou katedru jazyků o individuální konzultace, zaměřené především na odbornou terminologii a frazeologii příslušného oboru vědecké výchovy.

§ 14

účinné od 1. 10. 1977Výroční hodnocení a ostatní kontrola průběhu interní aspirantury

účinné od 1. 10. 1977(1) Vedoucí školícího pracoviště odpovídá za vědeckou a pedagogickou úroveň vědecké výchovy interních aspirantů v celém jejím rozsahu na školícím pracovišti. Dbá o to, aby byly pro ni vytvořeny nejlepší podmínky a aby se stala věcí celého školícího pracoviště, především pak oddělení nebo katedry, kde přímo probíhá vědecká výchova interního aspiranta. Zajišťuje včasné projednání studijních plánů a témat závěrečných vědeckých prací (§ 28) a podle potřeby svolává metodické porady školitelů. O výsledku vědecké výchovy informuje ústavní (vědeckou) radu, která ho nejméně jednou za rok projedná a zhodnotí. O výsledku hodnocení podává zprávu nadřízenému orgánu.

účinné od 1. 10. 1977(2) Školící pracoviště hodnotí koncem každého roku interní aspirantury stav a úroveň vědecké výchovy jednotlivých interních aspirantů na základě písemných zpráv školitelů; přitom rozhoduje o pokračování ve vědecké výchově, o případné úpravě studijního plánu podle předpokládaného pracovního zařazení interního aspiranta po skončení vědecké výchovy a podle potřeby činí další opatření. Hodnocení se mohou účastnit též zástupci mateřských pracovišť (§ 8 zákona).

účinné od 1. 10. 1977(3) Školící pracoviště může v dohodě s interním aspirantem, popř. s jeho mateřským pracovištěm (§ 8 zákona) v průběhu vědecké výchovy v odůvodněných případech změnit formu vědecké výchovy, vytvoří-li se tím příznivější podmínky pro vědeckou výchovu interního aspiranta.

účinné od 1. 10. 1977(4) Při změně formy vědecké výchovy a při změně školícího pracoviště započítávají se do doby vědecké výchovy i předchozí doba od zahájení vědecké výchovy a vykonané zkoušky.

§ 15

účinné od 1. 10. 1977(1) Interní aspirant je na školícím pracovišti členem pracovního kolektivu oddělení nebo katedry, na níž je po dobu vědecké výchovy zařazen. Interní aspirant se účastní pravidelně schůzí, na nichž se projednávají vědecké nebo pedagogické otázky týkající se činnosti oddělení nebo katedry. V rámci školícího pracoviště se účastní veřejné společenské činnosti. Interní aspirant je oprávněn používat laboratoří, kabinetů, knihoven, studijních publikací a materiálů školícího pracoviště ve stejném rozsahu jako pracovníci tohoto pracoviště.

účinné od 1. 10. 1977(2) Interní aspirant je povinen plnit svědomitě všechny úkoly vědecké výchovy dané především studijním plánem, v termínech tímto plánem stanovených konat předepsané zkoušky, pracovat na závěrečné vědecké práci a usilovat o úspěšné skončení interní aspirantury v určené době, popřípadě ještě před jejím uplynutím.

§ 16

účinné od 1. 10. 1977(1) Neplní-li interní aspirant bez závažných důvodů své povinnosti a studijní plán, vedoucí školícího pracoviště ho napomene.

účinné od 1. 10. 1977(2) Při opětovném zanedbání povinností vedoucí školícího pracoviště napomene interního aspiranta písemně a popř. uvědomí o tom též mateřské pracoviště (§ 8 zákona). Neplní-li interní aspirant své povinnosti ani po písemném napomenutí, vedoucí školícího pracoviště postupuje podle § 23 odst. 3 písm. a) zákona.

§ 17

účinné od 1. 10. 1977Předepsané zkoušky v interní aspirantuře lze konat v libovolném pořadí ve lhůtách stanovených studijním plánem.

§ 18

účinné od 1. 10. 1977(1) Odbornou zkoušku vykoná interní aspirant z širšího vědního základu příslušného oboru vědecké výchovy, popř. též z jednotlivých částí jiných oborů. Při odborné zkoušce se ověřuje, zda si interní aspirant osvojil vědomosti potřebné k práci na výzkumných úkolech, zda je schopen syntézy poznatků z příbuzných oblastí vědy a jejich praktického využití a zda má znalosti obecně metodologických a světonázorových otázek příslušného oboru vědecké výchovy.

účinné od 1. 10. 1977(2) Odbornou zkoušku koná interní aspirant na svém školícím pracovišti.

§ 19

účinné od 1. 10. 1977(1) Odborná zkouška je písemná a ústní. Písemná zkouška spočívá ve vypracování referátu na téma podle možnosti blízké tématu závěrečné vědecké práce interního aspiranta (§ 28). Součástí písemné zkoušky je též krátký písemný výklad (teze) předpokládaného obsahu závěrečné vědecké práce. Téma referátu a jeho rozsah stanoví školitel podle pokynů vedoucího školícího pracoviště. V odůvodněných případech, zejména může-li interní aspirant kromě tezí závěrečné vědecké práce předložit publikované původní práce, nevyžaduje se vypracování referátu. Teze, popř. referát odevzdá interní aspirant předsedovi zkušební komise (§ 23 odst. 1) měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky.

účinné od 1. 10. 1977(2) Ústní zkouška je vědeckou rozpravou před zkušební komisí. Ústní zkouška se koná vcelku, aby se mohly komplexně ohodnotit odborné teoretické znalosti interního aspiranta z hlediska syntetického přístupu a vztahu jednotlivých disciplín příslušného oboru vědecké výchovy. Ústní zkouška trvá nejdéle dvě hodiny.

účinné od 1. 10. 1977(3) Při ústní zkoušce dostává interní aspirant otázky z jednotlivých předmětů stanovených pro odbornou zkoušku se zaměřením k problematice závěrečné vědecké práce a z metodologické a světonázorové problematiky daného oboru vědecké výchovy.

účinné od 1. 10. 1977(4) Seznam předmětů, z nichž se vybírá tematika pro ústní odbornou zkoušku, vydává ČSAV v součinnosti s SAV, s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy, a s ústředními orgány státní správy, které řídí udělování vědeckých hodností. Obsah a zaměření odborné zkoušky v rámci jednotlivých předmětů a obecně metodologické a světonázorové problematiky daného oboru vědecké výchovy stanoví v konkrétních případech školící pracoviště.

§ 20

účinné od 1. 10. 1977Zkouška z marxismu-leninismu

účinné od 1. 10. 1977(1) Zkouškou z marxismu-leninismu má interní aspirant prokázat, že ovládá základy marxismu-leninismu v jednotě všech jeho součástí, dále že si osvojil poznatky a metody marxistické teorie, zejména pro vědeckou práci v příslušném oboru vědecké výchovy.

účinné od 1. 10. 1977(2) Interní aspirant, v jehož oboru vědecké výchovy je některá ze základních součástí marxismu-leninismu předmětem odborné zkoušky, koná zkoušku z marxismu-leninismu jen z těch součástí (oborů) marxismu-leninismu, které nejsou bezprostředně předmětem jeho odborné zkoušky.

účinné od 1. 10. 1977(3) Zkouška je ústní a zpravidla též písemná. Ústní zkouška trvá nejdéle hodinu.

účinné od 1. 10. 1977(4) Zkoušku z marxismu-leninismu koná interní aspirant na pracovišti, které bylo pověřeno řídit toto jeho studium. Toto pracoviště rozhodne, zda má interní aspirant vykonat též písemnou zkoušku, a v dohodě s jeho školitelem určí zadání, zaměření a rozsah písemné práce ke zkoušce z marxismu-leninismu. Písemnou práci odevzdá interní aspirant předsedovi zkušební komise (§ 24 odst. 1) měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky.

§ 21

účinné od 1. 10. 1977(1) Zkouškou z ruského a dalšího světového jazyka má interní aspirant prokázat, že ovládá tyto jazyky v rozsahu požadavků uvedených v § 13 odst. 2.

účinné od 1. 10. 1977(2) Zkoušku z příslušného jazyka koná interní aspirant na příslušné katedře jazyků.

účinné od 1. 10. 1977(3) Zkoušky z jazyků jsou ústní a každá z nich trvá nejdéle třicet minut.

účinné od 1. 10. 1977(4) Školící pracoviště může na návrh přijímací komise podle § 6 odst. 2 uznat vykonanou přijímací zkoušku z příslušného jazyka za vykonanou zkoušku předepsanou k ověření výsledků studia jazyků během interní aspirantury.

účinné od 1. 10. 1977(5) Internímu aspirantu, který na základě předložených dokladů prokáže, že vykonal z příslušného jazyka státní zkoušku, nebo prokáže, že tento jazyk je jeho jazykem mateřským nebo že absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk jazykem vyučovacím, může školící pracoviště uznat tuto skutečnost jako zkoušku z příslušného jazyka. U interního aspiranta, jehož oborem vědecké výchovy je příslušný jazyk, se úspěšné vykonání odborné zkoušky považuje též za zkoušku z příslušného jazyka.

§ 22

účinné od 1. 10. 1977Pokud interní aspirant vykonal některou z předepsaných zkoušek (§ 19 zákona) již před přijetím do interní aspirantury, považuje se tato zkouška za platnou i ve smyslu této vyhlášky, pokud neuplynula doba její platnosti ve smyslu předpisů o řízení při udělování vědeckých hodností.

§ 23

účinné od 1. 10. 1977(1) Zkušební komise pro odborné zkoušky je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí školícího pracoviště nebo jiný jím určený pracovník.

účinné od 1. 10. 1977(2) Členy zkušební komise jmenuje vedoucí školícího pracoviště po projednání s příslušným předsedou komise pro obhajobu z odborníků v příslušném nebo příbuzném oboru vědecké výchovy s vědeckou hodností nebo vědeckopedagogickým titulem, výjimečně též z jiných pracovníků obdobné úrovně. Přitom alespoň jeden člen komise musí být doktorem věd, vysokoškolským profesorem nebo vědeckým pracovníkem s přiznaným vědeckým kvalifikačním stupněm I. Jedním z členů zkušební komise je školitel. Členem zkušební komise může být též zástupce pracoviště pověřeného řízením studia marxismu-leninismu interního aspiranta.

§ 24

účinné od 1. 10. 1977(1) Zkušební komise pro zkoušky z marxismu-leninismu je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí příslušného pracoviště pověřeného řízením studia marxismu-leninismu nebo jiný jím určený pracovník.

účinné od 1. 10. 1977(2) Členy zkušební komise jmenuje vedoucí příslušného pracoviště pověřeného řízením studia marxismu-leninismu, a to tak, aby v komisi byli zastoupeni významní odborníci pro všechny součásti (obory) marxismu-leninismu. Členem zkušební komise pro zkoušku z marxismu-leninismu je též školitel interního aspiranta. Pokud se školitel nemůže z vážných důvodů zkoušky zúčastnit, zajistí účast jiného vědeckého nebo vědeckopedagogického pracovníka.

§ 25

účinné od 1. 10. 1977Zkušební komise pro zkoušku z ruského jazyka nebo dalšího světového jazyka je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí příslušné katedry jazyků nebo jiný jím určený pracovník. Členy zkušebních komisí jsou pracovník této katedry určený jejím vedoucím a školitel interního aspiranta nebo jiný jím určený pracovník. Vedoucí příslušné katedry jazyků může jmenovat dalšího člena zkušební komise z pracovníků katedry.

§ 26

účinné od 1. 10. 1977Jednání zkušebních komisí

účinné od 1. 10. 1977(1) K platnosti zkoušek předepsaných v interní aspirantuře a k rozhodování o výsledku těchto zkoušek se vyžaduje přítomnost nejméně tří členů příslušné zkušební komise.

účinné od 1. 10. 1977(2) Zkušební komise jedná o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání a usnáší se většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

účinné od 1. 10. 1977(3) Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří dvěma stupni: prospěl, neprospěl.

účinné od 1. 10. 1977(4) O zkoušce a jejím výsledku se sepíše zápis na předepsaném tiskopise, který podepíše předseda a všichni přítomní členové zkušební komise.

účinné od 1. 10. 1977(5) O výsledku zkoušky vydá zkušební komise internímu aspirantu potvrzení.

§ 27

účinné od 1. 10. 1977Neúčast při zkouškách a opakování zkoušek

účinné od 1. 10. 1977(1) Nemůže-li se interní aspirant dostavit v určeném termínu ke zkoušce, je povinen se předem omluvit předsedovi zkušební komise, který v případě, že uzná důvodnost omluvy, určí náhradní termín. Nedostaví-li se interní aspirant ke zkoušce bez vážného důvodu, má to stejné důsledky, jako kdyby u zkoušky neprospěl. Stejné důsledky má i odstoupení od zkoušky.

účinné od 1. 10. 1977(2) Odbornou zkoušku a zkoušku z marxismu-leninismu může interní aspirant opakovat pouze jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.

§ 28

účinné od 1. 10. 1977Závěrečná vědecká práce

účinné od 1. 10. 1977(1) Interní aspirantura se ihned od počátku zaměřuje na řešení konkrétního výzkumného tématu. Téma má být společensky závažné, vhodné z hlediska výchovného, spjaté s širší kolektivní prací na plánovaném výzkumném úkolu a zaměřené k budoucí vědecké činnosti interního aspiranta. Téma nesmí být zpracováno pouze pro účel interní aspirantury.

účinné od 1. 10. 1977(2) Téma schvaluje vedoucí školícího pracoviště nejpozději do konce prvního roku interní aspirantury. Podle okolností může být téma určeno rámcově a v průběhu řešení upraveno.

účinné od 1. 10. 1977(3) Průběh práce i její ukončení se na školícím pracovišti postupně hodnotí v pracovním kolektivu.

účinné od 1. 10. 1977(4) Výsledky řešení daného tématu zpracovává interní aspirant ve formě závěrečné vědecké práce, kterou předloží svému školiteli.

účinné od 1. 10. 1977(5) Závěrečnou vědeckou práci předloží školitel se svým posudkem vedoucímu školícího pracoviště.

§ 29

účinné od 1. 10. 1977Přerušení interní aspirantury

účinné od 1. 10. 1977(1) Důvodem pro přerušení interní aspirantury je zejména nástup vojenské základní služby, mateřská dovolená a zdravotní důvody interního aspiranta.

účinné od 1. 10. 1977(2) Doba přerušení interní aspirantury zásadně nemá přesahovat 18 měsíců. Ve zvlášť zdůvodněných případech, jako např. při opakované mateřské dovolené, může školící pracoviště přerušit interní aspiranturu výjimečně i na delší dobu.

§ 30

účinné od 1. 10. 1977Skončení interní aspirantury

účinné od 1. 10. 1977(1) Končí-li interní aspirantura vypracováním závěrečné vědecké práce, je dnem skončení interní aspirantury poslední den kalendářního měsíce následující po dni, kdy vedoucí školícího pracoviště na návrh školitele oznámí internímu aspirantu svůj souhlas s podáním žádosti o zahájení řízení o udělení vědecké hodnosti.

účinné od 1. 10. 1977(2) Pokud má dojít ke zrušení interní aspirantury podle § 23 odst. 3 písm. a) a b) zákona, dá školící pracoviště internímu aspirantu předem příležitost, aby se mohl vyjádřit k návrhu rozhodnutí a uplatnit své připomínky.

účinné od 1. 10. 1977(3) Je-li interní aspirant vychováván pro potřebu mateřského pracoviště (§ 8 zákona), oznámí školící pracoviště skončení nebo zrušení interní aspirantury také tomuto pracovišti.

§ 31

účinné od 1. 10. 1977(1) Pro přijímací řízení uchazečů o účelovou vědeckou aspiranturu platí obdobně ustanovení § 1 až 7 s tím, že do účelové vědecké aspirantury mohou být přijati uchazeči s ukončeným vysokoškolským vzděláním, zpravidla mladší třiceti pěti let, s nejméně tříletou praxí ve zvoleném oboru vědecké výchovy, a to jen na návrh svých mateřských pracovišť.

účinné od 1. 10. 1977(2) Pro vedení účelových vědeckých aspirantů, jejich studium, zkoušky, vypracování závěrečné vědecké práce, přerušení a skončení účelové vědecké aspirantury platí obdobně ustanovení § 8 až 30 s těmito odchylkami:

1. účinné od 1. 10. 1977a) účelový vědecký aspirant zpracovává na školícím pracovišti výzkumné téma, za jehož výběr odpovídá mateřské pracoviště. Téma se volí tak, aby bylo součástí plánu rozvoje vědy a techniky mateřského pracoviště nebo na něj navazovalo a aby vyhovovalo perspektivním úkolům mateřského pracoviště. Téma musí být předem dohodnuto se školícím pracovištěm a lze je při splnění předepsaných náležitostí zařadit i do úkolů plánu rozvoje vědy a techniky školícího pracoviště;
2. účinné od 1. 10. 1977b) skončení účelové vědecké aspirantury v průběhu jejího trvání podle § 23 odst. 2 a 3 zákona projedná školící pracoviště předem s mateřským pracovištěm.

§ 32

účinné od 1. 10. 1977(1) Pro přijímací řízení uchazečů o externí vědeckou aspiranturu platí obdobně ustanovení § 1 až 7 s těmito odchylkami:

1. účinné od 1. 10. 1977a) pro uchazeče o externí vědeckou aspiranturu se nestanoví horní věková hranice;
2. účinné od 1. 10. 1977b) školící pracoviště může pro přijetí do externí vědecké aspirantury nebo v jejím průběhu požadovat, aby pracovník absolvoval během externí vědecké aspirantury též studijní pobyt (§ 37) na školícím pracovišti.

účinné od 1. 10. 1977(2) Pro vedení externích vědeckých aspirantů, jejich studium, zkoušky, vypracování závěrečné vědecké práce, přerušení a skončení externí vědecké aspirantury platí obdobně ustanovení § 8 až 30 kromě věty druhé a třetí § 15 odst. 1.

účinné od 1. 10. 1977(3) Mateřské pracoviště je povinno vytvořit externím vědeckým aspirantům podmínky pro úspěšné plnění všech úkolů v této formě vědecké výchovy, zejména jim umožnit studijní pobyt na školícím pracovišti.

§ 33

účinné od 1. 10. 1977(1) Pro přijímací řízení uchazečů o vědeckou aspiranturu pracovníků školících pracovišť platí obdobně ustanovení § 1 až 7 s těmito odchylkami:

1. účinné od 1. 10. 1977a) pro uchazeče se nestanoví horní věková hranice;
2. účinné od 1. 10. 1977b) přijetí se neprovádí na základě veřejného vyhlášení;
3. účinné od 1. 10. 1977c) pro přijímací řízení neplatí ustanovení § 5 odst. 4.

účinné od 1. 10. 1977(2) Pro vedení pracovníků přijatých do vědecké aspirantury pracovníků školících pracovišť, jejich studium, zkoušky, vypracování závěrečné vědecké práce, přerušení a skončení této formy vědecké výchovy platí obdobně ustanovení § 8 až 30.

účinné od 1. 10. 1977(3) Školící pracoviště je povinno vytvořit pracovníkům přijatým do vědecké aspirantury pracovníků školících pracovišť podmínky pro úspěšné plnění všech úkolů v této formě vědecké výchovy.