Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců

§ 1.

účinné od 1. 1. 1957Posláním nemocenského pojištění zaměstnanců je zajistit pracujícím a jejich rodinám spolu s ochranou zdraví zabezpečení pro případ nemoci a mateřství, jakož i rodinnými přídavky přispívat ke zdravému vývoji nové generace. Rozvoj našeho národního hospodářství a jeho úspěchy umožňují nově upravit náplň nemocenského pojištění zaměstnanců tak, aby v souladu s rozvojem výrobních sil přispívalo k trvalému zvyšování hmotné i kulturní úrovně pracujících.

§ 2.

účinné od 1. 1. 1957(1) Podle tohoto zákona jsou pojištěni, pokud jsou činni v Československé republice:

1. účinné od 1. 1. 1957a) zaměstnanci,
2. účinné od 1. 1. 1957b) domáčtí dělníci,
3. účinné od 1. 1. 1957c) žáci učilišť státních pracovních záloh,
4. účinné od 1. 1. 1957d) učňové,

účinné od 1. 1. 1957(dále jen „zaměstnanci“).

účinné od 1. 1. 1957(2) Zaměstnancem ve smyslu tohoto zákona je také, kdo je činný pro socialistický sektor v poměru, který má obsah zaměstnaneckého pracovního poměru, avšak není takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik zaměstnaneckého pracovního poměru; předchozí ustanovení neplatí, jestliže taková osoba je z důvodu této činnosti pojištěna již podle jiných předpisů o nemocenském pojištění.

účinné od 1. 1. 1957(3) Podle tohoto zákona jsou dále pojištěni:

1. účinné od 1. 1. 1957a) studenti vysokých škol a vědečtí aspiranti;
2. účinné od 1. 1. 1957b) spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, vědečtí badatelé, výkonní umělci a artisté, uznaní příslušnou vrcholnou organisací, pokud jde o činnost, kterou nevykonávají v zaměstnaneckém pracovním poměru;
3. účinné od 1. 1. 1957c) jiní pracovníci, o kterých to stanoví Ústřední rada odborů a státní úřad sociálního zabezpečení společnou vyhláškou v úředním listě.

§ 3.

účinné od 1. 1. 1957(1) Vykonává-li zaměstnanec přechodně práci mimo území Československé republiky, nemá to vliv na jeho pojištění.

účinné od 1. 1. 1957(2) Pojištěni podle tohoto zákona jsou, i když pracují v cizině trvale, občané Československé republiky, kteří jsou

1. účinné od 1. 1. 1957a) zaměstnanci československých zastupitelských úřadů, československých podniků zahraničního obchodu a podniků dopravních;
2. účinné od 1. 1. 1957b) zaměstnanci jiných československých orgánů nebo organisací, o kterých to stanoví Ústřední rada odborů v dohodě se státním úřadem sociálního zabezpečení;
3. účinné od 1. 1. 1957c) zaměstnanci osob uvedených pod písm. a) nebo b).

§ 4.

účinné od 1. 1. 1957Výkon několika činností.

účinné od 1. 1. 1957Kdo vykonává několik činností zakládajících pojištění podle tohoto zákona, je pojištěn z každé z nich.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1957Vynětí z pojištění.

účinné od 1. 1. 1957Z pojištění podle tohoto zákona jsou vyňati:

1. účinné od 1. 1. 1957a) příslušníci ozbrojených sborů z povolání;
2. účinné od 1. 1. 1957b) cizí státní příslušníci, kteří jsou činni v Československé republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výsad a imunit;
3. účinné od 1. 1. 1957c) zaměstnanci, kteří jsou činni v Československé republice pouze přechodně, a to pro zaměstnavatele, kteří nemají trvale v tuzemsku bydliště nebo závod;
4. účinné od 1. 1. 1957d) pracovníci, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání.

§ 6.

účinné od 1. 1. 1957Příležitostné zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1957(1) Za příležitostné se považuje nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích.

účinné od 1. 1. 1957(2) Za příležitostné se dále považuje zaměstnání, jehož obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu, t. j. zejména zaměstnání, v němž výdělek nedosahuje ani 120 Kčs za kalendářní měsíc. I když je výdělek nižší, nepovažuje se však zaměstnání za příležitostné, jestliže

1. účinné od 1. 1. 1957a) je soustavnou přípravou na budoucí povolání, nebo
2. účinné od 1. 1. 1957b) zaměstnanec je koná vedle jiné činnosti zakládající pojištění podle tohoto zákona.

§ 7.

účinné od 1. 1. 1957Vznik pojištění.

účinné od 1. 1. 1957Pojištění vzniká dnem vstupu do zaměstnání, které zakládá pojištění podle tohoto zákona.

§ 8.

účinné od 1. 1. 1957Zánik pojištění.

účinné od 1. 1. 1957Pojištění zaniká dnem skončení zaměstnání, které zakládá pojištění podle tohoto zákona.

§ 9.

účinné od 1. 1. 1957Prováděcí předpisy.

účinné od 1. 1. 1957Ústřední rada odborů může v dohodě se státním úřadem sociálního zabezpečení vyhláškou v úředním listě upravovat podrobnosti o osobním rozsahu pojištění; při tom může odchylně upravit vznik, zánik a podmínky pojištění, rozsah nároků z něho a způsob jeho provádění pro některé skupiny osob pojištěných podle tohoto zákona, pokud toho vyžaduje zvláštní povaha jejich činnosti nebo způsob jejich odměňování. Tak bude upraveno zejména pojištění:

1. účinné od 1. 1. 1957a) domáckých dělníků,
2. účinné od 1. 1. 1957b) žáků učilišť státních pracovních záloh,
3. účinné od 1. 1. 1957c) učňů,
4. účinné od 1. 1. 1957d) členů posádek lodí československé říční a námořní plavby,
5. účinné od 1. 1. 1957e) jiných pracovníků pojištěných podle § 2 odst. 3.

§ 10.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům poskytuje stát přednostně a bezplatně preventivní a léčebnou péči podle předpisů o jednotné preventivní a léčebné péči. Tato péče zahrnuje zejména preventivní péči, ošetřování v nemoci a při úrazu, pomoc v mateřství, péči o chrup, pomoc při zmrzačení, zohyždění a tělesných vadách, pomoc při neplodnosti a rehabilitaci. Součástí této péče je i poskytování léků a léčebných a ortopedických pomůcek a úhrada nutných cestovních a jiných výdajů vzniklých při poskytování této péče.

účinné od 1. 1. 1957(2) Preventivní a léčebná péče musí být hodnotná a musí odpovídat současnému stavu a úrovni lékařské vědy.

§ 11.

účinné od 1. 1. 1957Dávky nemocenského pojištění jsou:

1. účinné od 1. 1. 19571. věcné dávky:
   1. účinné od 1. 1. 1957a) lázeňská péče,
   2. účinné od 1. 1. 1957b) výběrová rekreace Revolučního odborového hnutí,
   3. účinné od 1. 1. 1957c) dětská rekreace Revolučního odborového hnutí;

1. účinné od 1. 1. 19572. peněžité dávky:
   1. účinné od 1. 1. 1957a) nemocenské,
   2. účinné od 1. 1. 1957b) podpora při ošetřování člena rodiny,
   3. účinné od 1. 1. 1957c) peněžitá pomoc v mateřství,
   4. účinné od 1. 1. 1957d) podpora při narození dítěte,
   5. účinné od 1. 1. 1957e) pohřebné;

1. účinné od 1. 1. 19573. rodinné přídavky.

§ 12.

účinné od 1. 1. 1957Lázeňská péče.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta lázeňská péče, a to bezplatně včetně úhrady jízdného.

účinné od 1. 1. 1957(2) Lázeňská péče zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům se poskytuje na účet nemocenského pojištění v zařízeních lázeňské péče státní zdravotní správy; o její náplni a způsobu poskytování platí předpisy o jednotné preventivní a léčebné péči.

účinné od 1. 1. 1957(3) O výběru zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků pro lázeňskou péči rozhodují odborové orgány v závodech na podkladě lékařských návrhů.

účinné od 1. 1. 1957(4) Bližší podmínky a způsob poskytování lázeňské péče zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům určí ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ústřední radou odborů. Při tom bude také stanoveno, v kterých případech se lázeňská péče poskytuje zaměstnancům mimo jejich dovolenou na zotavenou. Ministr zdravotnictví spolu s Ústřední radou odborů vymezí přesně stanovené případy nemocí, na které se nevztahuje ustanovení odstavce 3.

§ 13.

účinné od 1. 1. 1957Výběrová rekreace Revolučního odborového hnutí.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zaměstnancům, kteří jsou členy odborových svazů a zaslouží si toho svým poměrem k práci, a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta výběrová rekreace v zotavovnách Revolučního odborového hnutí; při tom se přihlíží také k potřebě upevnění jejich zdraví. Výběrová rekreace se poskytuje za částečnou úhradu.

účinné od 1. 1. 1957(2) Podrobnosti upraví Ústřední rada odborů po projednání s ministerstvy financí a zdravotnictví. Při tom bude také stanoven způsob výběru zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, výše jejich příplatku a způsob úhrady jízdného.

§ 14.

účinné od 1. 1. 1957Dětská rekreace Revolučního odborového hnutí.

účinné od 1. 1. 1957(1) Dětem zaměstnanců, kteří jsou členy odborových svazů, může být poskytnuta dětská rekreace v pionýrských táborech.

účinné od 1. 1. 1957(2) Podrobnosti upraví Ústřední rada odborů po projednání s ministerstvy školství a kultury, financí a zdravotnictví. Při tom bude také stanoven způsob výběru dětí a výše příplatku rodičů a příspěvku z prostředků Revolučního odborového hnutí.

§ 15.

účinné od 1. 1. 1957(1) Nemocenské náleží místo mzdy nebo platu (dále jen „mzda“) zaměstnanci, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání; za neschopného k výkonu svého zaměstnání se považuje též zaměstnanec přijatý do ústavní péče v zařízení preventivní a léčebné péče (dále jen „ústavní ošetřování“).

účinné od 1. 1. 1957(2) Při lázeňské péči náleží nemocenské, pokud se tato péče poskytuje mimo dovolenou na zotavenou.

účinné od 1. 1. 1957(3) Nemocenské se poskytuje od prvního dne dočasné neschopnosti (§ 22) k výkonu dosavadního zaměstnání pro nemoc nebo úraz (dále jen „pracovní neschopnost“) do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity podle předpisů vydaných na podkladě § 51 odst. 4. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“).

účinné od 1. 1. 1957(4) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou:

1. účinné od 1. 1. 1957a) jestliže zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo
2. účinné od 1. 1. 1957b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem (nemocí z povolání) podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.

účinné od 1. 1. 1957Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).

účinné od 1. 1. 1957(5) Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření posudkové komise sociálního zabezpečení očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

§ 16.

účinné od 1. 1. 1957Nemocenské náleží místo mzdy zaměstnanci po dobu karantény nařízené podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.

§ 17.

účinné od 1. 1. 1957(1) Nemocenské se stanoví ze zaměstnancovy průměrné čisté mzdy za pracovní den, nejvýše však z částky 100 Kčs (dále jen „čistá denní mzda“). Základem pro výpočet čisté denní mzdy je výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl v posledních třech kalendářních měsících před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény, a to po odečtení daně ze mzdy. Za výdělek se považuje příjem ze zaměstnání zakládajícího pojištění podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním, pokud podléhá dani ze mzdy.

účinné od 1. 1. 1957(2) Nemocenské náleží za pracovní dny.

účinné od 1. 1. 1957(3) Pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje náhrada mzdy.

§ 18.

účinné od 1. 1. 1957(1) Výše nemocenského činí:

účinné od 1. 1. 1957(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:

účinné od 1. 1. 1957Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může nařízením stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.

účinné od 1. 1. 1957(3) Nemocenské činí nejméně 16 Kčs denně; jestliže však tato částka přesahuje 90 % zaměstnancovy čisté denní mzdy, činí nemocenské 90 % této mzdy.

účinné od 1. 1. 1957(4) Do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku se započítává doba výkonu základní služby nebo obdobné služby v ozbrojených silách, doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem a doba studia na vysokých školách, jakož i doba vědecké aspirantury, jestliže zaměstnanec po jejich skončení nastoupil v předepsané lhůtě do zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1957(5) U zaměstnanců, kteří dne 31. prosince 1956 vykonávali činnost, která by zakládala pojištění podle tohoto zákona, se započtou do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku doby všech zaměstnání, které byly získány do tohoto dne, jakož i předcházející doby služby v ozbrojených silách, soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem, studia na vysokých školách a vědecké aspirantury.

účinné od 1. 1. 1957(6) Změní-li zaměstnanec zaměstnání z důvodů obecného zájmu nebo z jiných vážných příčin, započítají se mu do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku i doby předchozích zaměstnání, jakož i doby započtené podle odstavců 4 a 5; jinak se doba nepřerušeného zaměstnání v témž podniku počítá ode dne vstupu do nového zaměstnání.

§ 19.

účinné od 1. 1. 1957Svobodnému, ovdovělému nebo rozvedenému (rozloučenému) zaměstnanci, který neplní vůči nikomu vyživovací povinnost, náleží za pracovní dny, v nichž je v ústavním ošetřování nebo v nichž je mu poskytována lázeňská péče mimo dovolenou na zotavenou, jen polovina nemocenského stanoveného podle předchozích ustanovení.

§ 20.

účinné od 1. 1. 1957Zaměstnanci, přijatému na sezónní nebo kampaňové práce, pokud nejde o důchodce, kterému se vyplácí starobní důchod v plné výši, invalidní důchod nebo invalidní důchod při pracovním úrazu (§ 21), náleží nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo jestliže zaměstnanec byl v době jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti zaměstnán aspoň 180 dnů.

§ 21.

účinné od 1. 1. 1957(1) Důchodci, jemuž se vyplácí starobní důchod v plné výši, invalidní důchod nebo invalidní důchod při pracovním úrazu, náleží nemocenské při pracovní neschopnosti jen tehdy, jestliže byl v podniku zaměstnán aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 60 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech po dobu 60 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).

účinné od 1. 1. 1957(2) Ustanovení odstavce 1 platí také pro poživatele obdobných důchodů podle předpisů o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sborů, jestliže jsou zaměstnáni.

§ 22.

účinné od 1. 1. 1957Nemocenské nemůže být přiznáno za dobu přede dnem, kdy byla předepsaným způsobem zjištěna pracovní neschopnost. Jestliže však pracovní neschopnost nastala dříve, než byla takto zjištěna, přizná se nemocenské nejdéle za tři pracovní dny nazpět; podmínkou je, že včasné zjištění pracovní neschopnosti bylo znemožněno z vážných důvodů.

§ 23.

účinné od 1. 1. 1957Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulosu zvýšeno až do výše čisté denní mzdy, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc. Podrobnosti upraví Ústřední rada odborů vyhláškou vydanou v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

§ 24.

účinné od 1. 1. 1957(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost

1. účinné od 1. 1. 1957a) v úmyslu vylákat nemocenské, nebo
2. účinné od 1. 1. 1957b) zaviněnou účastí ve rvačce, nebo
3. účinné od 1. 1. 1957c) jako bezprostřední následek své opilosti, nebo
4. účinné od 1. 1. 1957d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

účinné od 1. 1. 1957(2) Má-li zaměstnanec rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; zaměstnanci bez rodinných příslušníků může být v případech uvedených v předcházejícím odstavci pod písm. b), c) a d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.

§ 25.

účinné od 1. 1. 1957Podpora při ošetřování člena rodiny.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zaměstnanci, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, který s ním žije ve společné domácnosti, náleží místo mzdy podpora ve výši nemocenského; podmínkou je, že nemocného není možno umístit v nemocnici a že v rodině není nikdo, kdo by mohl nemocného ošetřovat.

účinné od 1. 1. 1957(2) Podpora v téže výši náleží zaměstnanci, který nemůže pracovat, protože musí pečovat o dítě z toho důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, po případě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo z toho důvodu, že takovému dítěti byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem; podmínkou je, že v rodině není nikdo, kdo by mohl o dítě pečovat.

účinné od 1. 1. 1957(3) Podpora náleží nejvýše po dobu tří pracovních dnů; výplatu je možno prodloužit o další tři pracovní dny, jestliže nebylo možné během prvých tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči. Zaměstnankyni, která má v trvalé péči aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, může být výplata podpory prodloužena ještě o dalších šest pracovních dnů, je-li pro to u dítěte některý z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo 2.

účinné od 1. 1. 1957(4) Činí-li si v téže rodině nárok na podporu více osob v témž případě, náleží podpora jen jedné z nich, a to především zaměstnané matce.

účinné od 1. 1. 1957(5) Ustanovení §§ 17 a 18 platí obdobně.

§ 26.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zaměstnankyni, která byla v posledních dvou letech před porodem pojištěna podle tohoto zákona aspoň 270 dnů, náleží v těhotenství nebo mateřství místo mzdy, po případě místo nemocenského, peněžitá pomoc v mateřství.

účinné od 1. 1. 1957(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 18 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 14 týdnů po porodu (dále jen „mateřská dovolená“). Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem více než 4 týdny, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství bez přerušení až do uplynutí 18 týdnů od počátku mateřské dovolené. Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 4 týdny proto, že porod nastal dříve, než lékař určil, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství rovněž bez přerušení až do uplynutí 18 týdnů od počátku mateřské dovolené. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 4 týdny z jiného důvodu, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství ode dne porodu jen po dobu 14 týdnů.

§ 27.

účinné od 1. 1. 1957(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z čisté denní mzdy zaměstnankyně, zjištěné způsobem uvedeným v § 17 odst. 1 za poslední tři kalendářní měsíce nebo, je-li to pro ni příznivější, za posledních šest kalendářních měsíců přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs.

účinné od 1. 1. 1957(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny. Pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje náhrada mzdy.

účinné od 1. 1. 1957(3) Výše peněžité pomoci v mateřství činí:

účinné od 1. 1. 1957(4) Peněžitá pomoc v mateřství činí nejméně 16 Kčs denně; jestliže však tato částka přesahuje 90 % čisté denní mzdy zaměstnankyně, činí peněžitá pomoc v mateřství 90 % této mzdy.

účinné od 1. 1. 1957(5) Pro počítání nepřerušeného zaměstnání platí obdobně ustanovení § 18 odst. 4 až 6.

§ 28.

účinné od 1. 1. 1957Podpora při narození dítěte.

účinné od 1. 1. 1957Porodí-li zaměstnankyně nebo zaměstnancova rodinná příslušnice, náleží jí na každé narozené dítě podpora ve výši 650 Kčs. Podpora náleží manželce nebo družce zaměstnancově také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od úmrtí zaměstnance.

§ 29.

účinné od 1. 1. 1957Pohřebné.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zemřel-li zaměstnanec, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel (manželka), druh (družka), děti, rodiče, děd a bába, sourozenci, tchán a tchýně, zeť a snacha.

účinné od 1. 1. 1957(2) Jestliže pohřeb vypravil někdo jiný než pozůstalý, náleží mu pohřebné až do výše prokázaných výloh, nejvýše však v částce 1000 Kčs. Pohřebné však nenáleží, byl-li pohřeb vypraven na základě závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo na základě úřední povinnosti.

účinné od 1. 1. 1957(3) Jestliže zaměstnanec vypravil pohřeb svému rodinnému příslušníku, náleží mu při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do deseti let pohřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného příslušníka ve věku nad deset let pohřebné ve výši 800 Kčs.

§ 30.

účinné od 1. 1. 1957(1) Rodinné přídavky náleží zaměstnanci, jestliže má nezaopatřené děti (§ 31), má předepsaný pracovní úvazek (§ 33) a odpracoval stanovený počet pracovních dnů (§ 34).

účinné od 1. 1. 1957(2) Zaměstnanci povolanému ke službě v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil z povolání, náleží na nezaopatřené děti rodinné přídavky, jestliže byl v posledních šesti měsících před nástupem služby v ozbrojených silách zaměstnán aspoň 90 dnů.

§ 31.

účinné od 1. 1. 1957(1) Za nezaopatřené děti se považují vlastní i osvojené děti zaměstnance nebo jeho manžela, pokud se zdržují na území Československé republiky, a to do skončení povinné školní docházky; za stejných podmínek se považují za nezaopatřené děti oboustranně osiřelí vnuci nebo oboustranně osiřelí sourozenci zaměstnance nebo jeho manžela, jestliže jsou v jejich přímém zaopatření.

účinné od 1. 1. 1957(2) Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 25. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené tehdy, jestliže nemají vlastní příjem vyšší než 120 Kčs měsíčně a jestliže

1. účinné od 1. 1. 1957a) se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo
2. účinné od 1. 1. 1957b) jsou pro nemoc nebo pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci.

§ 32.

účinné od 1. 1. 1957Rodinné přídavky se neposkytují na děti:

1. účinné od 1. 1. 1957a) na které náleží výchovné nebo sirotčí důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců nebo o materiálním zabezpečení a důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sborů, po případě podle jiných obdobných předpisů;
2. účinné od 1. 1. 1957b) které mají bezplatné plné internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organisací;
3. účinné od 1. 1. 1957c) které jsou již déle než šest měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu.

§ 33.

účinné od 1. 1. 1957Pracovní úvazek.

účinné od 1. 1. 1957(1) Podmínkou pro přiznání rodinných přídavků je, že zaměstnanec má pracovní úvazek odpovídající pracovní době, která je pro pracovní odvětví, v němž zaměstnanec pracuje, stanovena platnými právními předpisy.

účinné od 1. 1. 1957(2) Podmínka pracovního úvazku se považuje za splněnou také, jestliže pracovní úvazek zaměstnance se změněnou pracovní schopností nebo pracovní úvazek zaměstnankyně, která má aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, činí nejméně polovinu pracovní doby stanovené platnými předpisy pro jejich pracovní odvětví.

§ 34.

účinné od 1. 1. 1957Odpracovaná doba.

účinné od 1. 1. 1957(1) Podmínkou pro přiznání rodinných přídavků za příslušný kalendářní měsíc je, že zaměstnanec odpracoval v tomto měsíci aspoň 20 pracovních dnů (směn) v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku stanovenému v § 33.

účinné od 1. 1. 1957(2) Odpracovaným dnům se kladou na roveň:

1. účinné od 1. 1. 1957a) dny, za které náleží podle platných předpisů mzda (její náhrada) nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu;
2. účinné od 1. 1. 1957b) doba výkonu veřejné funkce nebo povinnosti.

§ 35.

účinné od 1. 1. 1957Rodinné přídavky činí, pokud není dále jinak stanoveno, měsíčně:

účinné od 1. 1. 1957a zvyšují se o 220 Kčs na každé další dítě.

§ 36.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zaměstnanci, který je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha), jakož i zaměstnanci, který žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, náleží rodinné přídavky jen ve výši:

účinné od 1. 1. 1957měsíčně a zvyšují se o 108 Kčs na každé další dítě.

účinné od 1. 1. 1957(2) Uživatelům zemědělské půdy uvedeným v odstavci 1 se klade na roveň:

1. účinné od 1. 1. 1957a) zaměstnanec, který je zároveň členem jednotného zemědělského družstva I. nebo II. typu a vstoupil do družstva s výměrou zemědělské půdy nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti s výměrou nad 2 ha), jakož i zaměstnanec, který žije s takovým členem družstva ve společné domácnosti jako člen rodiny;
2. účinné od 1. 1. 1957b) zaměstnanec, který je zároveň členem jednotného zemědělského družstva III. nebo IV. typu, jestliže členem družstva není také jeho manželka ani jiný člen rodiny, s nímž žije ve společné domácnosti;
3. účinné od 1. 1. 1957c) zaměstnanec, který je zároveň členem jednotného zemědělského družstva III. nebo IV. typu, jestliže výměra záhumenku rodiny přesahuje výměru podle vzorových stanov jednotných zemědělských družstev, nebo zaměstnanec, který žije s takovým členem družstva ve společné domácnosti jako člen rodiny, a to i tehdy, když manželka nebo jiný člen rodiny je členem družstva.

§ 37.

účinné od 1. 1. 1957Souběh nároků na rodinné přídavky.

účinné od 1. 1. 1957Mělo-li by nárok na rodinné přídavky na totéž dítě několik osob, náleží rodinné přídavky jen jedné z nich.

§ 38.

účinné od 1. 1. 1957Výplata rodinných přídavků.

účinné od 1. 1. 1957(1) Rodinné přídavky náleží za každý kalendářní měsíc, ve kterém byly splněny předepsané podmínky, a vyplácejí se vždy za celý měsíc.

účinné od 1. 1. 1957(2) Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pro změnu výše rodinných přídavků, vyplatí se za celý měsíc vyšší rodinné přídavky.

účinné od 1. 1. 1957(3) Rodinné přídavky se vyplácejí tomu, z jehož pojištění byly přiznány. Má-li však dítě v přímém zaopatření někdo jiný, vyplácejí se jemu.

§ 39.

účinné od 1. 1. 1957Poměr k výživnému.

účinné od 1. 1. 1957Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány rodinnými přídavky, které se na ně poskytují; do určeného výživného se rodinné přídavky nezapočítávají.

§ 40.

účinné od 1. 1. 1957Utrpí-li pracovník, který vykonává jen příležitostné zaměstnání, při výkonu tohoto zaměstnání pracovní úraz, poskytne se mu bezplatně potřebná preventivní a léčebná péče. Nastala-li následkem úrazu smrt, poskytne se pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné podle § 29 odst. 1.

§ 41.

účinné od 1. 1. 1957Rodinní příslušníci.

účinné od 1. 1. 1957(1) Za rodinné příslušníky zaměstnance se pro nárok na preventivní a léčebnou péči a pro nárok na věcné a peněžité dávky nemocenského pojištění považují, pokud nejsou sami pojištěni podle tohoto zákona nebo pojištěni, po případě zabezpečeni podle jiných právních předpisů:

1. účinné od 1. 1. 1957a) manželka (manžel),
2. účinné od 1. 1. 1957b) děti do skončení povinné školní docházky,
3. účinné od 1. 1. 1957c) děti od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 25 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,
4. účinné od 1. 1. 1957d) družka (druh), pokud žije se zaměstnancem ve společné domácnosti aspoň tři měsíce.

účinné od 1. 1. 1957(2) Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud nejsou sami pojištěni podle tohoto zákona nebo pojištěni, po případě zabezpečeni podle jiných právních předpisů a pokud jsou výživou převážně odkázáni na zaměstnance:

1. účinné od 1. 1. 1957a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,
2. účinné od 1. 1. 1957b) schovanci, vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 25 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,
3. účinné od 1. 1. 1957c) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,
4. účinné od 1. 1. 1957d) sestra nebo dcera, která vede ovdovělému nebo rozvedenému (rozloučenému) zaměstnanci jeho domácnost, pokud v ní pečuje o jeho děti ve věku do skončení povinné školní docházky.

účinné od 1. 1. 1957(3) Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel) zaměstnancova, pokud není sama pojištěna podle tohoto zákona nebo pojištěna, po případě zabezpečena podle jiných právních předpisů a pokud zaměstnanec má vůči ní vyživovací povinnost.

§ 42.

účinné od 1. 1. 1957Vznik nároku. Ochranná lhůta.

účinné od 1. 1. 1957(1) Preventivní a léčebná péče a dávky nemocenského pojištění náleží, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době pojištění podle tohoto zákona nebo sice po skončení pojištění, avšak ještě během doby, po kterou zaměstnanec pobírá nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství, anebo jestliže se splnily v ochranné lhůtě.

účinné od 1. 1. 1957(2) Ochranná lhůta činí 42 dnů od skončení zaměstnání; jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců.

účinné od 1. 1. 1957(3) Vznikne-li v ochranné lhůtě znovu pojištění podle tohoto zákona, staví se běh ochranné lhůty po dobu trvání tohoto pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 42 dnů. Vznikem pojištění, po případě zabezpečení podle jiných předpisů ochranná lhůta zaniká.

§ 43.

účinné od 1. 1. 1957Nároky při několika zaměstnáních.

účinné od 1. 1. 1957Vykonává-li zaměstnanec několik zaměstnání, náleží nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství samostatně z každého z nich. Ostatní dávky náleží jen jednou, a to z toho zaměstnání, ve kterém má zaměstnanec stanovenu delší pracovní dobu, nebo je-li pracovní doba stejná, z toho zaměstnání, ve kterém dosahuje vyššího výdělku.

§ 44.

účinné od 1. 1. 1957Promlčení dávek.

účinné od 1. 1. 1957(1) Nárok na nemocenské, na podporu při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne, za který náleží.

účinné od 1. 1. 1957(2) Nárok na podporu při narození dítěte nebo pohřebné se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne porodu nebo úmrtí.

účinné od 1. 1. 1957(3) Nárok na rodinné přídavky za jednotlivý kalendářní měsíc se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku od posledního dne měsíce, za který náleží.

účinné od 1. 1. 1957(4) Byl-li nárok na dávku uplatněn, promlčuje se do jednoho roku ode dne přiznání dávky.

§ 45.

účinné od 1. 1. 1957Přechod nároku.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zemře-li zaměstnanec nebo jiný oprávněný, nabývají nároku na částky peněžitých dávek a rodinných přídavků, které se staly splatnými do dne jeho smrti, postupně manžel (manželka), děti, otec, matka, druh (družka) nebo sourozenci, jestliže tyto osoby žily se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti.

účinné od 1. 1. 1957(2) Nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění a na rodinné přídavky nelze platně postoupit ani dát do zástavy. Zabavení nároku na tyto dávky se řídí předpisy o exekuci na plat.

účinné od 1. 1. 1957(3) Jestliže by výplatou dávky oprávněnému byly poškozeny zájmy jeho dětí nebo jiných členů rodiny, může příslušný odborový orgán určit, komu bude dávka vyplacena. Příjemce dávky je povinen jí použít toliko ve prospěch dětí nebo jiných členů rodiny, pro něž je dávka určena.

§ 46.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zaměstnanec nebo jiný oprávněný podle tohoto zákona je povinen osvědčit předepsaným způsobem skutečnosti, na kterých závisí rozhodnutí o dávce.

účinné od 1. 1. 1957(2) Zaměstnanec nebo jiný oprávněný, po případě příjemce dávky je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku nebo pro její výši a výplatu. Není-li v prováděcích předpisech stanoveno jinak, je povinen podat hlášení nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dověděl.

§ 47.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zaměstnanci jsou povinni zachovávat předpisy o hlášení pracovní neschopnosti a o chování a životosprávě nemocných vydané ministerstvem zdravotnictví, po případě jinými zdravotnickými orgány.

účinné od 1. 1. 1957(2) Nemocenské může být dočasně sníženo nebo odňato, jestliže zaměstnanec porušil předpisy uvedené v odstavci 1. Má-li takový zaměstnanec rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu.

§ 48.

účinné od 1. 1. 1957Změna a vrácení dávek.

účinné od 1. 1. 1957(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na přiznané nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, peněžitou pomoc v mateřství nebo rodinné přídavky, anebo pro jejich výši, nebo jestliže tyto dávky byly přiznány na podkladě omylu, je možno je odejmout, snížit nebo zastavit jejich výplatu, pokud nejde o případy uvedené v odstavci 2, jen pro budoucno; zvýšení se však provede se zpětnou platností, pokud nárok není již promlčen.

účinné od 1. 1. 1957(2) Zaměstnanec nebo příjemce peněžité dávky nebo rodinných přídavků, který zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem, je povinen přeplatek vrátit; to platí zejména, jestliže dávku vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo prováděcími předpisy. Bylo-li v dávkovém řízení vydáno vykonatelné rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, lze jej vymáhat jako pojistné, a to nejpozději do 10 let ode dne výplaty dávky. Takový přeplatek může být také srážen z dávek nebo ze mzdy, které se vyplácejí osobě povinné k náhradě; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při exekuci na plat.

§ 49.

účinné od 1. 1. 1957Vynětí z daňové povinnosti.

účinné od 1. 1. 1957Dávky nemocenského pojištění se nezdaňují.

§ 50.

účinné od 1. 1. 1957Neplatná právní jednání.

účinné od 1. 1. 1957(1) Ujednání v neprospěch zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků nebo pozůstalých, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou neplatná.

účinné od 1. 1. 1957(2) Se zaměstnancem, jemuž bylo povoleno nebo poskytnuto ústavní ošetřování nebo lázeňská péče, nesmí být z důvodu tohoto léčení předčasně zrušen pracovní poměr; rovněž mu nesmí být dána výpověď. Takové zrušení pracovního poměru nebo výpověď jsou neúčinné, došlo-li k nim v době od podání návrhu na toto léčení do jeho skončení.

účinné od 1. 1. 1957(3) Je-li zaměstnanec v ústavním ošetřování pro tuberkulosu, zákaz předčasného zrušení pracovního poměru nebo výpovědi se rozšiřuje na dobu šesti měsíců od skončení ústavního ošetřování.

§ 51.

účinné od 1. 1. 1957Zmocňovací ustanovení.

účinné od 1. 1. 1957(1) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o peněžitých dávkách, a to pokud jde o věci dotýkající se sociálního zabezpečení, v dohodě se státním úřadem sociálního zabezpečení; v prováděcích předpisech bude podrobněji stanoveno zejména,

1. účinné od 1. 1. 1957a) jak se určuje zaměstnancův výdělek a čistá denní mzda; při tom může Ústřední rada odborů stanovit odchylky, a to zejména pro případy, kdy zaměstnání netrvalo po celé období, za které se výdělek a čistá denní mzda zjišťují, nebo kdy je toho třeba se zřetelem ke zvláštním úpravám pracovní doby;
2. účinné od 1. 1. 1957b) jakou hodnotou se pro určení výdělku oceňují naturální požitky;
3. účinné od 1. 1. 1957c) které doby se započítávají do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku;
4. účinné od 1. 1. 1957d) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé peněžité dávky a jak se tyto dávky vyplácejí.

účinné od 1. 1. 1957(2) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o rodinných přídavcích; v nich bude podrobněji stanoveno zejména,

1. účinné od 1. 1. 1957a) co se považuje za vlastní příjem dítěte;
2. účinné od 1. 1. 1957b) co se považuje za odpracovaný den (směnu) a jak se zjišťuje splnění podmínky stanoveného počtu odpracovaných dnů (směn) při zvláštních úpravách pracovní doby;
3. účinné od 1. 1. 1957c) komu se přiznají rodinné přídavky na totéž dítě, jestliže nárok uplatňuje více osob;
4. účinné od 1. 1. 1957d) za jakých podmínek mohou být rodinné přídavky přiznány na schovance, jednostranně osiřelé vnuky nebo jednostranně osiřelé sourozence;
5. účinné od 1. 1. 1957e) za jakých podmínek a v jaké výši je možno rodinné přídavky přiznat a vyplácet na děti zdržující se mimo území Československé republiky;
6. účinné od 1. 1. 1957f) jak se uplatňuje nárok na rodinné přídavky a jak se vyplácejí.

účinné od 1. 1. 1957(3) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ústřední radou odborů vydá předpisy o tom,

1. účinné od 1. 1. 1957a) kdo a jakým způsobem rozhoduje o pracovní neschopnosti nebo o jiných skutečnostech, které odůvodňují nárok na peněžité dávky poskytované místo mzdy, jakož i předpisy o opravném řízení proti těmto rozhodnutím;
2. účinné od 1. 1. 1957b) jakým způsobem se hlásí a osvědčuje pracovní neschopnost nebo jiné skutečnosti uvedené pod písm. a) a jaké jsou při tom povinnosti lékařů, závodů a zaměstnanců;
3. účinné od 1. 1. 1957c) jaká pravidla jsou povinni zachovávat zaměstnanci, kterým se poskytuje nemocenské.

účinné od 1. 1. 1957(4) Ministerstvo zdravotnictví, Ústřední rada odborů a státní úřad sociálního zabezpečení vydají společné předpisy o přechodu z pracovní neschopnosti podle tohoto zákona do invalidity (částečné invalidity) podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.

§ 52.

účinné od 1. 1. 1957Nemocenské pojištění spravují pracující sdružení v Revolučním odborovém hnutí a sami v něm rozhodují.

§ 53.

účinné od 1. 1. 1957(1) Nemocenské pojištění se provádí v závodech a v odborových svazech.

účinné od 1. 1. 1957(2) Administrativní úkoly spojené s prováděním nemocenského pojištění v závodě obstarávají závody.

§ 54.

účinné od 1. 1. 1957(1) Vrcholným orgánem nemocenského pojištění je Ústřední rada odborů.

účinné od 1. 1. 1957(2) Ústřední rada odborů řídí, organisuje a spravuje nemocenské pojištění a kontroluje jeho provádění.

účinné od 1. 1. 1957(3) Za provádění nemocenského pojištění odpovídá Ústřední rada odborů vládě.

§ 55.

účinné od 1. 1. 1957(1) Prostředky určené k provádění nemocenského pojištění jsou ve státním socialistickém vlastnictví. Tyto prostředky spravuje Ústřední rada odborů odděleně od vlastního jmění Revolučního odborového hnutí.

účinné od 1. 1. 1957(2) Příjmy a výdaje nemocenského pojištění jsou součástí státních příjmů a výdajů.

§ 56.

účinné od 1. 1. 1957Příjmy nemocenského pojištění jsou:

1. účinné od 1. 1. 1957a) pojistné nemocenského pojištění zaměstnanců (dále jen „pojistné“);
2. účinné od 1. 1. 1957b) přirážka k pojistnému z důvodu, že zařízení závodu nevyhovuje předpisům o bezpečnosti při práci nebo předpisům zdravotnickým;
3. účinné od 1. 1. 1957c) penále pro nesplnění povinností uložených závodu;
4. účinné od 1. 1. 1957d) příjmy z nároků na náhradu vyplacených dávek proti zaměstnavatelům a jiným osobám;
5. účinné od 1. 1. 1957e) jiné příjmy nemocenského pojištění.

§ 57.

účinné od 1. 1. 1957(1) Pojistné za zaměstnance socialistického sektoru činí 10 %, za zaměstnance soukromého sektoru 15 % z úhrnu mezd všech zaměstnanců téhož zaměstnavatele. Mzdou se rozumí mzda za práci podle předpisů o dani ze mzdy, pokud není přímo ze zákona od této daně osvobozena.

účinné od 1. 1. 1957(2) Pojistné platí zaměstnavatel.

účinné od 1. 1. 1957(3) Vláda může nařízením měnit sazby pojistného.

§ 58.

účinné od 1. 1. 1957(1) Vykonatelná rozhodnutí odborových orgánů v dávkových i jiných věcech nemocenského pojištění, jakož i vykonatelné výkazy nedoplatků pojistného, přirážky k pojistnému a penále, jsou exekučním titulem pro soudní nebo správní exekuci. Vykonatelné platební výměry na pojistné, přirážku k pojistnému a na penále a vykonatelné výkazy jejich nedoplatků jsou také pravomocným dokladem pro vydání příkazu k vybrání.

účinné od 1. 1. 1957(2) Platební výměry na pojistné, přirážku k pojistnému a na penále jsou vykonatelné, jestliže od jejich doručení uplynulo 15 dnů, výkazy nedoplatků jsou vykonatelné, jakmile byly doručeny; ostatní rozhodnutí odborových orgánů ve věcech nemocenského pojištění jsou vykonatelná, jestliže je již nelze napadnout opravným prostředkem.