§ 46.
změněno 1. 1. 1992
§ 46. (1) Zaměstnanec nebo jiný oprávněný podle tohoto zákona je povinen osvědčit předepsaným způsobem skutečnosti, na kterých závisí rozhodnutí o dávce. (2) Zaměstnanec nebo jiný oprávněný, po případě příjemce dávky je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku nebo pro její výši a výplatu. Není-li v prováděcích předpisech stanoveno jinak, je povinen podat hlášení nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dověděl.