§ 21.
změněno 1. 1. 1993 zákonem 37/1993 Sb.
§ 21. (1) Důchodci, jemuž se vyplácí starobní důchod v plné výši, invalidní důchod nebo invalidní důchod při pracovním úrazu, náleží nemocenské při pracovní neschopnosti jen tehdy, jestliže byl v podniku zaměstnán aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 60 pracovních 84 kalendářních dnů, při více pracovních neschopnostech po dobu 60 pracovních 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání). (2) Ustanovení odstavce 1 platí také pro poživatele obdobných důchodů podle předpisů o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sborů, jestliže jsou zaměstnáni.