§ 46.
změněno 1. 1. 1993 zákonem 37/1993 Sb.
§ 46. (2) Zaměstnanec nebo jiný oprávněný, po případě příjemce dávky je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku nebo pro její výši a výplatu. Není-li v prováděcích předpisech stanoveno jinak, je povinen podat hlášení nejpozději do 15 a to ve lhůtě osmi dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dověděl skutečnosti dozvěděl; hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen podat bez zbytečného odkladu.