Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců

§ 18 (1) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomností zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby3) a kalendářní dny před vstupem do zaměstnání a po skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c). (2) Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž ve kterém vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak. (3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním čtvrtletí období, v němž zaměstnanec vstoupil kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím doba období od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího zúčtovacímu období kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost vznikla. (4) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba období od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti konce tohoto kalendářního měsíce. (5) Za vstup do zaměstnání se pro účely rozhodného období považuje i změna činnosti zaměstnance, která zakládá nemocenské pojištění, jde-li o téhož zaměstnavatele. (6) Jestliže Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 neměl započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, ačkoliv byl pojištěn jímž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první zpětné prodlužuje se rozhodné období vždy o tři kalendářní čtvrtletí měsíce tak, aby v němž měl takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ; jestliže není takové čtvrtletí nebo nelze-li zjistit toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 a až 4 nebo podle věty první nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, stanoví jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost vznikla; takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ. (7) U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle předchozích odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější. U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře,8) se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to požádá. (8) Převyšuje-li denní vyměřovací základ vypočtený Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle předchozích odstavců částku 360 1 až 7 se upraví tak, že a) za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 480 Kč počítá 90 %, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží, b) od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka 360 do 480 Kč počítá v plné výši, z částky nad 360 480 Kč do 540 690 Kč se počítá 60 % a k částce přesahující 540 nad 690 Kč se nepřihlíží. (9) Částka denního vyměřovacího základu upravená podle odstavce 8 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Přesahuje-li denní vyměřovací základ 360 Kč, zaokrouhluje se až po úpravě podle odstavce 8. (10) Denní vyměřovací základ zjištěný podle předchozích odstavců pro stanovení nemocenského při první pracovní neschopnosti v kalendářním čtvrtletí se použije pro stanovení nemocenského při všech dalších pracovních neschopnostech zaměstnance vzniklých do konce tohoto kalendářního čtvrtletí. (11) Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujících kalendářních čtvrtletí. (12) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných předpisů.