Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců

§ 18 (1) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomností zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby3) a kalendářní dny po skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c). (2) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak. (3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla. (4) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního měsíce. (5) Za vstup do zaměstnání se pro účely rozhodného období považuje i změna činnosti zaměstnance, která zakládá nemocenské pojištění, jde-li o téhož zaměstnavatele. (6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o tři kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ; toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 nebo podle věty první nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla; takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ. (76) U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle předchozích odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější. U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře,8) se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to požádá. (87) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odstavců 1 až 7 6 se upraví pro výpočet a) nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že a) za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 480 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 480 550 Kč do 690 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 790 Kč se nepřihlíží, b) od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) tak, že částka do 480 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 480 550 Kč do 690 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 790 Kč se nepřihlíží. (98) Částka denního vyměřovacího základu upravená podle odstavce 8 7 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (109) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných předpisů.