§ 2
změněno 1. 10. 1997 zákonem 231/1997 Sb.
§ 2 (K § 5 zákona) (1) Pro zboží stejného užití, které se od druhu zboží s maximální nebo pevnou úředně stanovenou cenou liší pouze některými určenými podmínkami, lze sjednat vyšší cenu nejvíce, nebo je nutno sjednat nižší cenu nejméně o rozdíl v ekonomicky oprávněných nákladech odpovídající těmto odlišným určeným podmínkám a o tomuto rozdílu přiměřený zisk. (2) Pro účely regulace cen pomocí úředně stanovených cen nebo věcného usměrňování cen se a) za ekonomicky oprávěné náklady považují náklady pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady odpovídající platnému systému regulace mezd, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu; při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech s přihlédnutím k zvláštnostem daného zboží, b) za přiměřený zisk považuje zisk založený na dlouhodobě obvyklém tuzemském podílu zisku v příslušném odvětví, vztaženém k ekonomicky oprávněným nákladům, s přihlédnutím ke kvalitě zboží, a obvyklému riziku výroby nebo oběhu a vývoji poptávky, c) za platný kurs považuje kurs československé měny k příslušné zahraniční měně platný ke dni vystavení faktury. (3) Ustanovení odstavce 1 platí zejména, jde-li o odlišné určené podmínky jako jednotka množství, jakost (třída, volba), obal, skladování a dopravní parita.