Platné znění

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

Část II

Část II účinné od 1. 1. 2007Metody zkoušení pro zjišťování vlastností osiva účinné od 1. 1. 2007Část II

účinné od 1. 1. 2007(1) Příprava zkušebních vzorků

účinné od 1. 1. 2007Pro potřeby laboratorního zkoušení se laboratorní vzorek zpracovává na zkušební vzorek některou z předepsaných metod dělení tak, aby bylo dosaženo minimální hmotnosti podle části I tabulky 1.

účinné od 1. 1. 2007Součástí zkušebního vzorku je zkušební vzorek pro rozbor čistoty, který je určen pro vyjádření čistoty osiva v hmotnostních procentech. Hmotnost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty je uvedena v části I tabulce 1 a je stanovena tak, aby vzorek obsahoval přibližně 2 500 semen zkoušeného druhu.

účinné od 1. 1. 2007Pro stanovení výskytu semen jiných rostlinných druhů v kusech se použije celý zkušební vzorek, jehož hmotnost stanoví část I tabulka 1.

účinné od 1. 1. 2007(2) Zkoušení čistoty

  1. účinné od 1. 1. 2007Cílem rozboru čistoty je stanovit
    1. účinné od 1. 1. 2007a) hmotnostní složení zkušebního vzorku, na základě kterého lze odvodit složení partie osiva,
    2. účinné od 1. 1. 2007b) podíl a druh neškodných nečistot,
    3. účinné od 1. 1. 2007c) totožnost semen jiných rostlinných druhů.

    účinné od 1. 1. 2007Při rozboru čistoty se zkušební vzorek pro rozbor čistoty rozdělí na tři části, a to na podíl čistých semen, neškodných nečistot a na semena jiných rostlinných druhů (plevelů a jiných kultur, které nenáleží ke zkoušenému botanickému druhu).

účinné od 1. 1. 2007(3) Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů

účinné od 1. 1. 2007Početní stanovení se provádí v souladu s požadavky pro daný botanický druh nebo na základě žádosti dodavatele vzorku.

účinné od 1. 1. 2007(4) Zkoušení klíčivosti

účinné od 1. 1. 2007Klíčivostí ve smyslu laboratorního zkoušení osiva se rozumí schopnost semen vyklíčit a poskytnout v optimálních podmínkách (vlhkost, teplota, světlo) a ve stanovené lhůtě normálně vyvinuté klíčence, u nichž se předpokládá, že v příznivých půdně klimatických podmínkách vyrostou ve vitální rostliny.

  1. účinné od 1. 1. 2007V rámci zkoušky klíčivosti se semena dělí do čtyř kategorií na
    1. účinné od 1. 1. 2007a) semena, která se ve stanovené lhůtě vyvinula v normální klíčence, kteří jsou předpokladem trvalého a uspokojivého vývoje rostliny,
    2. účinné od 1. 1. 2007b) semena, která vyklíčila v abnormální (vadné) klíčence. Tito klíčenci nejsou schopni se v optimálních půdně klimatických podmínkách vyvinout ve vitální rostliny,
    3. účinné od 1. 1. 2007c) jednotky osiva s více klíčky, které jsou schopné vytvořit více než jednu klíční rostlinu,
    4. účinné od 1. 1. 2007d) svěží nevyklíčená semena. To jsou taková, která ani do konce zkušební lhůty nevyklíčila, ačkoli byla testována za optimálních podmínek.

účinné od 1. 1. 2007(5) Biochemická zkouška životaschopnosti

účinné od 1. 1. 2007Provádí se za účelem rychlého odhadu životaschopnosti osiva, zejména u druhů s dlouhou dobou klíčení nebo u dormantních semen.

účinné od 1. 1. 2007Vyskytují-li se ve vzorku po ukončení zkoušky klíčivosti svěží nevyklíčená, případně tvrdá semena, zjistí se jejich životaschopnost biochemickou zkouškou. Životaschopná (zbarvená) semena se pak započítají do klíčivých.

účinné od 1. 1. 2007O zařazení semene do kategorie životaschopných, případně mrtvých rozhoduje umístění a rozsah mrtvých (nezbarvených) tkání, nikoli intenzita zbarvení embrya.

účinné od 1. 1. 2007(6) Zkoušení vitality osiva

účinné od 1. 1. 2007Cílem zkoušky je poskytnout informaci o vhodnosti použití osiva v širokém rozsahu podmínek prostředí, popřípadě o skladovacím potenciálu partie osiva. Z hlediska uznávacího řízení je zkouška doplňkovým stanovením ke zkoušce klíčivosti.

  1. účinné od 1. 1. 2007a) Vitalita osiva popisuje charakteristické znaky partie osiva, a to:
    1. účinné od 1. 1. 20071. míru a vyrovnanost klíčení osiva,
    2. účinné od 1. 1. 20072. schopnost semen vzcházet za nepříznivých podmínek prostředí,
    3. účinné od 1. 1. 20073. schopnost uchování klíčivosti po dlouhodobém skladování osiva.
  1. účinné od 1. 1. 2007b) Vitalita osiva se zjišťuje zkouškami
    1. účinné od 1. 1. 20071. přímými, založenými na vytvoření stresových podmínek, ke kterým se řadí test urychleného stárnutí,
    2. účinné od 1. 1. 20072. nepřímými, založenými na měření některých charakteristických znaků osiva. Jedná se například o zkoušku konduktivity u hrachu.

účinné od 1. 1. 2007(7) Zkoušení zdravotního stavu

účinné od 1. 1. 2007Účelem zkoušení zdravotního stavu je stanovení výskytu chorob přenosných osivem, ze kterého lze odvodit zdravotní stav celé partie. Slouží jako podklad pro volbu účinného opatření na potlačení nebo zničení škodlivých organismů.

  1. účinné od 1. 1. 2007Výskyt chorob se zjišťuje těmito metodami:
    1. účinné od 1. 1. 2007a) metodou na agarových plotnách,
    2. účinné od 1. 1. 2007b) metodou na filtračním papíře,
    3. účinné od 1. 1. 2007c) odstřeďovací metodou a
    4. účinné od 1. 1. 2007d) přímou identifikací.

účinné od 1. 1. 2007(8) Zjišťování živočišných škůdců

  1. účinné od 1. 1. 2007Účelem je stanovení výskytu živočišných škůdců, kteří se v důsledku přesunů osiva mohou šířit do nových oblastí. Výskyt živočišných škůdců je zjišťován metodou
    1. účinné od 1. 1. 2007a) mikroskopickou,
    2. účinné od 1. 1. 2007b) vyplavovací,
    3. účinné od 1. 1. 2007c) prosévací,
    4. účinné od 1. 1. 2007d) makroskopickou,
    5. účinné od 1. 1. 2007e) inkubace semen při vyšší teplotě a vlhkosti.

účinné od 1. 1. 2007(9) Zkoušení pravosti druhu a odrůdy

účinné od 1. 1. 2007Za správnost označení druhu a odrůdy odpovídá dodavatel vzorku. V laboratoři se správnost označení druhu a odrůdy kontroluje ve všech případech, kdy je to možné zjistit makroskopicky podle vzhledu semen.

  1. účinné od 1. 1. 2007Vyžaduje-li stanovení pravosti druhu nebo odrůdy speciální zkoušku, provede se pouze na žádost dodavatele vzorku. Výjimku tvoří vzorky, u kterých je taková zkouška stanovena. Jedná se o
    1. účinné od 1. 1. 2007a) mikroskopické metody, kdy se mikroskopem stanovují specifické zvláštnosti týkající se morfologie semen, vnitřní anatomické stavby pletiv nebo buněčných struktur. Semena se vyšetřují buď stereolupou do 100 násobného zvětšení nebo mikroskopem do 1000 násobného zvětšení,
    2. účinné od 1. 1. 2007b) fluorescenční metody, kdy působením krátkovlnných ultrafialových paprsků vydávají některé části semen a klíčních rostlinek, kořenové výměšky a výluhy semen viditelné (fluorescenční) světlo různé barvy a intenzity, na základě kterého lze různé druhy od sebe odlišit,
    3. účinné od 1. 1. 2007c) chemické metody, které jsou založeny na barevné reakci semen nebo klíčních rostlin se specifickými chemickými látkami,
    4. účinné od 1. 1. 2007d) fyzikálně chemické metody, kterými jsou odrůdy určovány na základě chemické izolace biologicky aktivních látek (proteinů, izoenzymů, nukleových kyselin) ze semen nebo klíčních rostlin. Tyto látky jsou pak separovány za konkrétních fyzikálních podmínek,
    5. účinné od 1. 1. 2007e) cytologické metody, které se uplatňují u druhů s výskytem polyploidních odrůd a slouží k rozlišení diploidních semen od polyploidních na základě stanovení počtu chromozómů. Principem těchto metod je fixace meristematického pletiva v optimálním stadiu buněčného dělení, barvení chromozomů a jejich počítání pod mikroskopem,
    6. účinné od 1. 1. 2007f) vegetační metody, kdy pravost a čistotu některých druhů, odrůd a forem lze stanovit hodnocením fenotypových znaků klíčních rostlin, mladých rostlin, popřípadě rostlin plně vyvinutých. Rostliny se pěstují v optimálním tepelném a světelném režimu, který je zpravidla v souladu s podmínkami pro zkoušku klíčivosti.

účinné od 1. 1. 2007(10) Zkoušení vlhkosti

účinné od 1. 1. 2007Účelem zkoušky je stanovení obsahu vody v osivu metodami vhodnými pro rutinní použití. Zkušební postupy jsou navrženy tak, aby minimalizovaly oxidaci, rozklad, popřípadě ztráty těkavých látek za předpokladu odstranění maximálního množství vody.

účinné od 1. 1. 2007Vlhkostí osiva se rozumí procenticky vyjádřený podíl fyzikálně vázané vody v osivu.

účinné od 1. 1. 2007(11) Stanovení hmotnosti tisíce semen

účinné od 1. 1. 2007Účelem zkoušky je stanovit u analyzovaného vzorku hmotnost tisíce semen.

účinné od 1. 1. 2007Hmotnost tisíce semen se stanoví z celého podílu čistých semen, u kterého se strojovým nebo ručním odpočítáváním zjistí počet semen. Po jejich zvážení s přesností na dvě desetinná místa se vypočte hmotnost tisíce semen.

účinné od 1. 1. 2007(12) Obalované osivo

účinné od 1. 1. 2007Vlivem obalovací hmoty nelze provést identifikaci semen a inertního materiálu, aniž by se poškodila struktura obaleného osiva dodaného ke zkouškám. Proto je nezbytné stanovit některé semenářské hodnoty odlišným způsobem než u osiva neobalovaného.

  1. účinné od 1. 1. 2007a) Obalovaným osivem se rozumí
    1. účinné od 1. 1. 20071. peletované osivo, kterým jsou víceméně kulovité jednotky vytvořené za účelem přesného výsevu, obsahující obvykle jediné semeno, jehož tvar a velikost nejsou okamžitě patrné. Peleta může kromě peletovací hmoty obsahovat i pesticidy, barviva, popřípadě další aditiva,
    2. účinné od 1. 1. 20072. inkrustované osivo, kterým jsou jednotky, které víceméně zachovávají tvar semen, avšak velikost a hmotnost je odlišná. Inkrustovací hmota může obsahovat pesticidy, barviva nebo jiná aditiva,
    3. účinné od 1. 1. 20073. granulované osivo, kterým jsou jednotky převážně válcovitého tvaru, obsahující zpravidla více než jedno semeno. Kromě granulovací hmoty mohou granule obsahovat také pesticidy, barviva nebo další aditiva,
    4. účinné od 1. 1. 20074. osivové pásy, kterými jsou úzké pásky papíru nebo jiného rozložitelného materiálu, na němž jsou semena rozmístěna náhodně po skupinách nebo v jedné řadě,
    5. účinné od 1. 1. 20075. osivové rohože, kterými jsou široké archy papíru nebo jiného rozložitelného materiálu, na kterých jsou semena uspořádána v řadách, ve skupinách nebo náhodně po celém povrchu archu,
    6. účinné od 1. 1. 20076. mořené osivo, kterým je osivo ošetřené pouze pesticidy, barvivy nebo jinými aditivy. Tyto látky nezpůsobí oproti původnímu osivu významné změny ve velikosti, tvaru nebo hmotnosti, proto se takové osivo zkouší podle stejných metod jako osivo neošetřené.
  1. účinné od 1. 1. 2007b) Příprava zkušebního vzorku

    účinné od 1. 1. 2007K přípravě vzorku nesmí být použito centrifugální dělidlo a výška pádu pelet nesmí přesáhnout 250 mm. V případě osivových pásů a rohoží se náhodně odebere takový počet, aby bylo k dispozici dostatečné množství semen pro zkoušku klíčivosti.

  1. účinné od 1. 1. 2007c) Zkouška čistoty

    účinné od 1. 1. 2007Analýza čistoty peletovaného osiva, osivových pásů a rohoží se provádí na žádost dodavatele vzorku. Velikost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty stanoví Tabulka 1.

    1. účinné od 1. 1. 20071. Zkouška čistoty peletovaných semen
      1. účinné od 1. 1. 2007zkušební vzorek je rozdělen do 3 podílů, a to na:
        1. účinné od 1. 1. 2007– čisté pelety,
        2. účinné od 1. 1. 2007– depeletovaná semena,
        3. účinné od 1. 1. 2007– neškodné nečistoty.
        4. účinné od 1. 1. 2007Zastoupení každého podílu se vyjádří jako procento hmotnosti. Veškeré jiné rostlinné druhy a neškodné nečistoty je nutno identifikovat.
    1. účinné od 1. 1. 20072. ověřování pravosti druhu

      účinné od 1. 1. 2007Provádí se za účelem zjištění, zda osivo náleží k botanickému druhu deklarovaného dodavatelem vzorku. Ze 100 pelet náhodně odebraných z podílu čistých pelet se odstraní peletizační hmota a u každého semene se identifikuje botanický druh.

  1. účinné od 1. 1. 2007d) Zkouška klíčivosti

    účinné od 1. 1. 2007Cílem zkoušky je stanovit procento normálních klíčenců, kteří náleží k deklarovanému botanickému druhu. Zkouška se provádí z frakce čistých pelet nebo přímo z pásek popřípadě rohoží. Pelety se umístí na substrát v takové podobě, jak byly laboratoří přijaty, aniž by se oplachovala peletizační hmota nebo se semena uvolňovala z materiálu pásky popřípadě rohože.

  1. účinné od 1. 1. 2007e) Stanovení hmotnosti tisíce pelet a velikostní třídění

    účinné od 1. 1. 2007Cílem je stanovit hmotnost tisíce pelet a třídění podle velikosti, aby byly naplněny technické požadavky na přesný řádkový výsev.

    účinné od 1. 1. 2007Ve zváženém množství čistých pelet se spočítá počet pelet. Ze zjištěných hodnot se pak vypočítá hmotnost tisíce pelet.

    účinné od 1. 1. 2007Ke stanovení sítového třídění se použije vzorek o stanovené hmotnosti. Podíl každé frakce na sítech se vyjádří v procentech.

Část III účinné od 1. 1. 2007Metody zkoušení sadby brambor účinné od 1. 1. 2007Část III

  1. účinné od 1. 1. 2007Kontrola kvality sadby brambor se provádí
    1. účinné od 1. 1. 2007a) jako součást uznávacího řízení množitelského porostu, a to zkoušky na přítomnost virových a bakteriálních chorob,
    2. účinné od 1. 1. 2007b) jako součást uznávacího řízení sadby, a to mechanický rozbor sadby. Zkoušku provádí pracovník Ústavu nebo osoba, se kterou je uzavřena smlouva k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení podle § 17 odst. 1 zákona. Při rozboru se zjišťuje
      1. účinné od 1. 1. 20071. velikostní třídění,
      2. účinné od 1. 1. 20072. zastoupení jednotlivých vad v procentech hmotnosti.

Část IV účinné od 1. 1. 2007Metody zkoušení sazečky cibule a sadby česneku účinné od 1. 1. 2007Část IV

účinné od 1. 1. 2007(1) Posuzování vzhledu sadby

  1. účinné od 1. 1. 2007Posuzování vzhledu sadby se provádí za účelem subjektivního posouzení těchto parametrů:
    1. účinné od 1. 1. 2007a) celkového stavu (rozpadavost cibulí, stejnorodost a vyzrálost sadby),
    2. účinné od 1. 1. 2007b) vyrovnanosti,
    3. účinné od 1. 1. 2007c) odrůdové pravosti a čistoty (tvar a barva cibulí),
    4. účinné od 1. 1. 2007d) vlhkosti (omakem).

účinné od 1. 1. 2007(2) Laboratorní rozbor

  1. účinné od 1. 1. 2007Smyslem laboratorního rozboru je objektivní stanovení
    1. účinné od 1. 1. 2007a) čistoty (jen u sazečky cibule),
    2. účinné od 1. 1. 2007b) velikostního třídění,
    3. účinné od 1. 1. 2007c) mechanického poškození,
    4. účinné od 1. 1. 2007d) výskytu cibulí naklíčených a porostlých,
    5. účinné od 1. 1. 2007e) výskytu cibulí napadených chorobami a škůdci,
    6. účinné od 1. 1. 2007f) neškodných nečistot (jen u sazečky cibule).

účinné od 1. 1. 2007Rozbor sazečky cibule

  1. účinné od 1. 1. 2007Z průměrného vzorku 1 000 g se připraví dva zkušební vzorky o hmotnosti 500 g. Jejich proséváním na Steineckerově prosévadle se z jednotlivých podílů vyberou nečistoty, které se sloučí do 4 skupin
    1. účinné od 1. 1. 20071. cibule naklíčené,
    2. účinné od 1. 1. 20072. cibule mechanicky poškozené,
    3. účinné od 1. 1. 20073. cibule napadené hnilobou,
    4. účinné od 1. 1. 20074. inertní materiál.

účinné od 1. 1. 2007Každá skupina se samostatně zváží. Velikostní podíly se zváží po odstranění nečistot. Přibližně 10% cibulí se překrojí za účelem ověření zdravotního stavu. Podíl čistých cibulí a nečistot se vyjádří v hmotnostních procentech. Zastoupení jednotlivých podílů v rámci čistých cibulí se rovněž stanoví procenticky.

účinné od 1. 1. 2007Rozbor česnekové sadby

účinné od 1. 1. 2007Zkouší se 100 cibulí a jednotlivé složky se vyjádří početně, nikoliv v hmotnostních procentech. Nejprve se stanoví podsadba na kruhovém měřidle, dále se zjišťují cibule rozvité a porostlé. Poté se všech 100 cibulí oloupe za účelem stanovení povrchové hniloby. Cibule s okrajovými stroužky napadenými hnilobou, která zasahuje na příčném řezu maximálně do poloviny stroužku, se považují za mechanicky poškozené. Každá cibule napadená hnilobou představuje 1 %. Procento mechanicky poškozených cibulí se zjistí sečtením mechanicky poškozených stroužků a vydělením průměrným počtem stroužků v cibuli.

účinné od 1. 1. 2007(3) Stanovení odrůdové pravosti a čistoty

účinné od 1. 1. 2007Vyskytne-li se ve zkušebním vzorku druhová nebo odrůdová příměs, vyjádří se početně ze 100 kusů odebraných cibulí, u sazečky cibule hmotnostně z celého průměrného vzorku.

účinné od 1. 1. 2007Ve sporných případech rozhoduje výsledek vegetační zkoušky.“.