§ 6
změněno 1. 6. 1993 zákonem 157/1993 Sb.
§ 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (1) Příjmy ze závislé činnosti jsou a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru anebo obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, b) příjmy za práci členů družstev a společníků společností s ručením omezeným, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů jiné osoby, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. (2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. (3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo, a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. (4) Příjmy podle odstavce 1 písm. a) plynoucí ze zdrojů na území České republiky zaměstnanci v právním vztahu uzavřeném jsou po snížení podle odstavce 12 písm. a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), jedná-li se o a) příjmy podle odstavce 1 písm. a) na základě právních vztahů uzavřených mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na dobu nepřesahující v úhrnu pět kalendářních dnů v kalendářním měsíci, a jejichž úhrnná výše nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3000 Kčs Kč, jsou po snížení b) příjmy podle odstavce 12 1 písm. a) samostatným základem a podle odstavce 9, jejichž úhrnná výše nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 1000 Kč, jestliže jde o příjmy plynoucí zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně a částku na částečnou úhradu dopravních a cestovních nákladů pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) výpočet daňových záloh podle zvláštního předpisu.4b) To neplatí v případech, kdy jde o příjmy plynoucí zaměstnanci od zaměstnavatele, s nímž má současně uzavřen další pracovněprávní vztah. (5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. c) plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy a příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. (6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance zahrnovaný do základu daně částka ve výši 12 % pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce nebo 1 % i v započatém kalendářním měsíci, je-li vozidlo používáno jen část roku. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se z pořizovací ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi najatého vozidla. (7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem;5) vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje, b) hodnota poskytovaných osobních hygienických a ochranných pracovních prostředků a pracovního oblečení včetně jejich udržování (např. pracovní oděvy, uniformy), c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel. (8) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem, b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce, e) pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance do fondu sociálního pojištění, fondu zaměstnanosti a fondu zdravotního pojištění, f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek, g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly, h) příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu6) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se považují za příjmy z kapitálového majetku (§ 8 odst. 3 písm. a), ch) příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v cizině, nejde-li o příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2), i) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance. (9) Funkčními požitky jsou a) funkční platy členů vlády, poslanců České národní rady a platy vedoucích ústředních orgánů státní správy, b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. (10) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. (11) Ustanovení odstavců 7 a 8 se použijí obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce. (12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o a) pojistné sociálního pojištění, pojistné zaměstnanosti a zdravotního pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění, b) částku ve výši 200 Kčs Kč za každý kalendářní měsíc výkonu práce na částečnou úhradu nákladů zaměstnance na dopravu mezi bydlištěm cesty do práce a pracovištěm za podmínky zpět, že zaměstnanec zde vykonává-li zaměstnanec pro zaměstnavatele práci ve více než pět dní pěti kalendářních dnech v kalendářním měsíci a nejde-li o zaměstnance, jejichž dohodnuté nebo sjednané pravidelné pracoviště má popisné číslo shodné s místem bydliště, c) 30 % z příjmů ze závislé činnosti u poplatníků uvedených v § 2 odst. 5.