§ 38e
změněno 1. 1. 2004 zákonem 438/2003 Sb.
§ 38e Zajištění daně (1) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem uložit daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazili až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. (2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem zmocnit správce daně, aby uložili daňovým subjektům při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazit až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky pro zajištění daně, zejména okruh důvodů a druh příjmů. (3) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob poplatníků podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši a) 3 1 % z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky investičních instrumentů71) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením, b) sazby daně podle § 16 odst. 1 10 % z příjmů ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající zdrojů na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b území České republiky (§ 22),9c s výjimkami uvedenými v písmenu a) c) 10 % z ostatních příjmů a odstavcích 3 a 4. K zajištění daně nejsou plátci daně povinni v případě, kdy je záloha srážena podle § 38h. (42) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob poplatníků podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci je plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují účtuje v souladu s platnými účetními se zvláštními právními předpisy, povinni20) povinen srazit zajištění daně ve výši a) 10 % poplatníkům uvedeným poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4 s výjimkou uvedenou v písmenech b), který není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši a c) 1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů71) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením, kteří mají příjmy b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu a) a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank. (3) Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, b kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím a) sazby daně podle § 21 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako který je rozdělován zisk poplatníkem podle společenské smlouvy § 2 odst. 3, jinak rovným dílem,9b b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti,9c) c) 3 % poplatníkům uvedeným v který je poplatníkem podle § 17 odst. 4 z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky. (54) Ustanovení odstavců 3 1 a 4 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným. (65) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle předchozích odstavců 1 až 4 se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost zajištění daně srazit, místně příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištěné zajištění daně je plátce daně povinen podat hlášení svému příslušnému správci daně. V hlášení uvede jméno, bydliště o provedeném zajištění daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo sídlo poplatníka na počítačových sestavách, jeho daňové identifikační číslo které mají údaje, popřípadě rodné číslo nebo identifikační číslo, výši a druh jeho příjmů a částku zajištěné daně obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí. Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně „Potvrzení o Částka zajištění daně sražené plátcem“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím se bez zbytečného odkladu převede z osobního daňového účtu plátce daně na osobní daňový účet poplatníka. (76) Zajištěním daně podle předchozích odstavců Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem,28b) může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za splněnou platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby. (87) Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o tom, že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím období bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně. (98) Neprovede Nesrazí-li plátce daně zajištění úhrady na daň daně vůbec, popřípadě ve správné výši nebo zajištěnou, předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištění daně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž předepsána a vymáhána na něm vymáhána jako jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění daně plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Penále vzniklé z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění daně je příjmem státního rozpočtu. (9) Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte na celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno. Pokud nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi ve výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelze započíst, přeplatek na dani.35e) (10) Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na daň, nestanoví-li tento zákon jinak.