Zákon České národní rady o daních z příjmů

§ 38na (1) Vzniklou Vyměřenou a vyměřenou neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole poplatníka, jemuž daňová ztráta vznikla, oproti období, za které byla daňová ztráta vyměřena (dále jen „podstatná změna“). Změnou ve složení osob se rozumí změna společníků nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole poplatníka. Podstatnou změnou se vždy rozumí změna, která se dotýká v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo kterou získá společník rozhodující vliv. (2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, se a to jak v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, tak v období, za které má být daňová ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, má se za to, že došlo k podstatné změně, pokud méně než 80 % příjmů (výnosů) dosažených bylo v období, v němž za které má být uplatněna daňová ztráta uplatněna, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, jemuž méně než 80 % příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) oproti období, za něž byla daňová ztráta vznikla vyměřena. K mimořádným výnosům20) se přitom nepřihlíží. Toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník prokáže správci daně, že ve zdaňovacím období, za něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke změně ve složení společníků nebo ke změně jejich podílu na kapitálu či kontrole, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti zdaňovacímu období, za které něž mu byla daňová ztráta vyměřena. (3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % příjmů (výnosů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) dosažených v období po, kdy došlo k podstatné změně, a v němž následujících obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vznikla, poplatník, jemuž daňová ztráta vznikla vyměřena. K příjmům (výnosům mimořádným výnosům20) mimořádné povahy se přitom nepřihlíží. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použije i v případě přeměn obchodních společností70) a v případech uvedených v § 23a a 23c. Dochází Zaniká-li při fúzi společností nebo při rozdělení společnosti k zániku daňového poplatníka přeměně obchodní společnosti70) daňový poplatník, jemuž byla vyměřena daňová ztráta vznikla a, která byla v souladu s tímto zákonem převzata právním nástupcem, podmínky stanovené v odstavci 3 musí být splněny u tohoto právního může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. (5) Obchodní společnost nebo družstvo, které při přeměně sloučením nebo rozdělením sloučením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla vyměřena před přeměnou, maximálně do výše části základu daně připadající na činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. (6) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části, lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, vyměřené převádějící společnosti a převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) základu daně stanoveného u přijímající společnosti vzniklými z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena. (67) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci odstavcích 1 až 3, může požádat správce daně o závazné posouzení39i) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. Poplatník K posouzení podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 je poplatník povinen spolu se žádostí sdělit správci daně a) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena, b) přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně. (78) Je Obsahuje-li žádost včetně údajů uvedených údaje uvedené v písmenech odstavci 7 písm. a) a b), je účinně podána, pokud je správci daně doručena nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, a nevydá. Nevydá-li správce daně závazné posouzení nejpozději 7 dní patnáctý den před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, má se za to, že daňovou ztrátu lze uplatnit posoudil možnost uplatnění daňové ztráty jako položku odčitatelnou položky odčitatelné od základu daně shodně s poplatníkem. (9) Obdobím podle předchozích odstavců se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.