Zákon České národní rady o spotřebních daních

§ 10 Vystavování daňových dokladů (1) Při tuzemské výrobě jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat a) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo17) plátce u právnických osob, jméno a příjmení plátce, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo u fyzických osob, b) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího u právnických osob, jméno a příjmení kupujícího, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód uvedený v tiskopisu daňového přiznání,17a) d) částku daně, e) datum vyskladnění. (2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.17b) (3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o kupujícím uvedou slovo „škoda“ a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e). (4) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29. (5) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona písemné celní prohlášení.16) Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a). (6) Plátce je povinen vydat daňový doklad kupujícímu, který kupuje vybrané výrobky uvedené v § 35, pokud o to kupující požádá. (7) Při vyskladnění vybraných výrobků uvedených v § 35 podle § 2 písm. f g) bodu 4 plátce není povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 1. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e). (8) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b) až d). (9) Plátci jsou povinni uchovávat všechny doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.