§ 38a
změněno 1. 1. 1998 zákonem 208/1997 Sb.
§ 38a Dodatečné daňové přiznání (1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období. Dodatečné daňové přiznání předkládá plátce samostatně podle odstavce 2 a samostatně podle odstavce 3. (2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit40c) předložit v případě, že jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost. (3) V případě, že plátce jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání finančnímu orgánu do šesti měsíců od lhůty pro předložení daňového přiznání za zdaňovací období, kterého se oprava týká ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem. Nedodržením lhůty nárok zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Tímto přiznáním nelze provést opravu sazby daně a výše daně podle § 15a odst. 4.40c) (4) Plátce, který postupuje podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období. V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného podle § 20 odst se pro opravu odpočtu použije nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav za příslušný rok. 6 Současně s předkládanou opravou je plátce povinen opravit provést opravu vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7 současně s předkládanou opravou a předložit v jednom dodatečném daňovém přiznání. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří.