§ 46
změněno 1. 4. 2000 zákonem 17/2000 Sb.
§ 46 Poskytování služeb do zahraničí (1) Poskytování služeb do zahraničí je osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Poskytováním služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku, s výjimkou telekomunikačních služeb. V případě telekomunikačních služeb se za služby poskytované do zahraničí považují telekomunikační služby poskytované osobám se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, které jsou oprávněny poskytovat telekomunikační služby. Poskytování (2) Za poskytování služeb do zahraničí podle odstavce 1 bez ohledu na místo jejich využití, spotřebu nebo použití je vždy považováno poskytování služeb zařazených podle zvláštního právního předpisu13) do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související) a, skupiny 74.84 (ostatní obchodní služby převážně pro podniky, jinde neuvedené) a třídy 63.30.11 (služby spojené s organizací turistických zájezdů) osobám, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky v tuzemsku. Za služby poskytované do zahraničí nelze považovat služby poskytované v tuzemsku plátcem zahraničním osobám, je vždy považováno za poskytování služeb které jsou oprávněny podnikat v tuzemsku prostřednictvím organizační složky. Za služby poskytované do zahraničí se nepovažují služby poskytované v tuzemsku plátcem osobám, které mají sídlo nebo bydliště ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu. (23) Pro účely odstavce 1 se poskytování Poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně se nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25. (34) Plátce poskytující služby a převod a využití práv do zahraničí podle odstavců odstavce 1 a nebo 2 má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19, 20 a 21 až 22. (45) Za daňový doklad při poskytování služeb Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který poskytuje služby do zahraničí se pro účely tohoto zákona považuje doklad, povinen doložit správci daně dokladem o zaplacení nebo písemná smlouva písemnou smlouvou o úhradě poskytnutých služeb, potvrzená potvrzenou zahraniční osobou, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění. Je-li služba do zahraničí poskytována plátci daně, je daňovým dokladem za tyto služby běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2.