§ 14
změněno 1. 7. 1993 zákonem 160/1993 Sb.
§ 14 (1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné za celý kalendářní měsíc, formou záloh na pojistné a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v němž vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné dalších ustanoveních hovoří o pojistném, je pojistné rozumějí se tím podle povahy věci též zálohy na tento měsíc splatné do osmi dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti. Do osmi dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti je pojistné splatné i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti a doplatek pojistného. (2) Zálohy na kalendářní měsíc, v němž vzniklo nemocenské pojištění, připadá pojistné se platí na 21 jednotlivé celé kalendářní měsíce. den anebo Výše zálohy na následující dny. Obdobně pojistné se postupuje při placení pojistného za spolupracující osoby stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. (2 1 písm. c) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení19) může na žádost osoby z měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu určí osoba samostatně výdělečně činné povolit placení pojistného za delší než měsíční období činná sama; vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, avšak vždy jen dopředu. (3) Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může předepsat k úhradě dlužné pojistné jen ve výši odpovídající vyměřovacímu činí výše měsíčního vyměřovacího základu stanovenému nejméně průměr, který z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) a nebo d) a u osob samostatně výdělečně činných uvedených v § 5 odst. 3 2 pro stanovení pojistného za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen ve výši poloviny částky k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část tohoto měsíce. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy pracovníků; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňovaných odměňované měsíční mzdou,26) která platí k prvnímu prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí. (3) Po dni, kdy byl nebo měl být předložen přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši podle odstavce 2 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce. (4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení19) poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo příjem spolupracující osoby po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení13) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. (5) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2. (6) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Ustanovení předchozí věty platí obdobně, i pokud jde o zálohy na pojistné za spolupracující osoby. (7) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavce 2. (8) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 4, jedná se o přeplatek na pojistném (§ 17). (9) Doplatek pojistného se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období.