§ 5
změněno 1. 7. 1993 zákonem 160/1993 Sb.
§ 5 Vyměřovací základ (1) Vyměřovacím základem a) zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: 1. odstupné3) poskytované při skončení pracovního poměru a odchodné,4) 2. plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy,5) 3. náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání,6) 4. náhrady škody,7) s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, 5. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,8) 6. naturální požitky, s výjimkou naturální mzdy, a jiná obdobná plnění, popřípadě finanční náhrady za neodebrané naturální požitky, 7. náhrada mzdy9) při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby, 8. stipendia poskytovaná žákům středních škol a studentům vysokých škol,10) 9. odměny a další finanční plnění poskytovaná žákům středních odborných učilišť, speciálních středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť,11) 10. služné a další finanční plnění poskytovaná podle předpisů o civilní službě občanům vykonávajícím civilní službu,12) b) organizace a malé organizace je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejích zaměstnanců, c) osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si sama určí, ne však méně, než 45 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení,;13) připadajícího v průměru na kalendářní měsíc; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.14) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.15) Vyměřovací základ za kalendářní měsíc nemůže být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou Je-li osoba samostatně výdělečně činná současně též spolupracující osobou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém považuje se pojistné platí. Vyměřovací základ může činit za kalendářní měsíc nejvýše 40 500 Kčs příjem ze samostatné výdělečné činnosti též její podíl na společných příjmech podle písmene d), d) spolupracující osoby je částka, kterou určí osoba samostatně výdělečně činná, ne však méně než 45 35 % podílu spolupracující osoby na společných příjmech po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,13) připadajícího v průměru na kalendářní měsíc. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc nemůže být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Vyměřovací základ může činit za kalendářní měsíc nejvýše 40 500 Kčs, e) občana uvedeného v § 3 odst. 2 je částka, kterou si sám určí, nejméně však měsíčně dvojnásobek částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. (2) Při stanovení vyměřovacího základu z příjmu ze Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po polovinu doby výkonu samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 1 písm v rozhodném období (§ 6 odst. c 2 věta první) a d) se nepřihlíží ke kalendářním měsícům je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý kalendářní měsíc v nichž v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvalo nemocenské a důchodové zabezpečení pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby. (3) V kalendářním roce, v němž vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby na nemocenském a důchodovém zabezpečení, a v následujícím kalendářním roce ještě pro pojistné na červenec je vyměřovacím základem za po celý kalendářní měsíc částka, kterou byla osoba samostatně výdělečně činná určí uznána neschopnou práce, nejméně však polovina částky byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pracovníků pro pracovníky v pracovním poměru odměňovaných odměňované měsíční mzdou,26) která platí k prvnímu dni 1. lednu kalendářního měsíce roku, ve kterém se pojistné platí. je splatný doplatek pojistného (4) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba vyňata z nemocenského a důchodového zabezpečení a poté znovu zahájila tutéž samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupráci na téže samostatné výdělečné činnosti, nesmí být vyměřovací základ nižší, než by činil vyměřovací základ stanovený způsobem uvedeným v odstavci 1 písm§ 14a odst. c 5) nebo d) před vynětím z nemocenského a důchodového zabezpečení. (5) Vyměřovací Ustanovení předchozích vět platí obdobně pro vyměřovací základ, který si osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho pojistné, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst spolupracující osoby. 2.