Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§ 14 (1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné na důchodové zabezpečení“) formou záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a doplatku pojistného na důchodové zabezpečení, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném na důchodové zabezpečení, rozumějí se tím podle povahy věci též zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a doplatek pojistného na důchodové zabezpečení. (2) Zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu určí osoba samostatně výdělečně činná sama; vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) a odst. 2 pro stanovení pojistného na důchodové zabezpečení za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část tohoto měsíce. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí. (3) Po dni, kdy byl nebo měl být předložen přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné na důchodové zabezpečení ve výši odpovídající vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavce 2, popřípadě podle odstavců 4 a 5 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce. (4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení19) poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo příjem spolupracující osoby po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení13) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. (5) Měsíční vyměřovací základ stanovený podle předchozích odstavců nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné na důchodové zabezpečení platí. (6) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné na důchodové zabezpečení, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2. (67) Zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitápeněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Ustanovení předchozí věty platí obdobně, i pokud jde o zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení za spolupracující osoby. (78) Dlužné zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavce 2, popřípadě podle odstavců 4 a 5. (89) Je-li úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové zabezpečení stanovené podle § 4, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové zabezpečení (§ 17). (910) Doplatek pojistného na důchodové zabezpečení se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové zabezpečení stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné na důchodové zabezpečení zaplacených za rozhodné období.