§ 14
změněno 1. 1. 1995 zákonem 241/1994 Sb.
§ 14 (1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné na důchodové zabezpečení“) formou záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a doplatku pojistného na důchodové zabezpečení, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném na důchodové zabezpečení, rozumějí se tím podle povahy věci též zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a doplatek pojistného na důchodové zabezpečení. (2) Zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu určí osoba samostatně výdělečně činná sama; vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně průměr 35 % z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu určeného přesáhla částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku. Příjmy a výdaje podle předchozí věty se posuzují podle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) a odst. 2 Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro stanovení pojistného na důchodové zabezpečení za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc výše měsíčního vyměřovacího základu spolupracující osoby s tím, že se přihlíží tuto výši určuje osoba samostatně výdělečně činná, a to jen s přihlédnutím k těm podílu spolupracující osoby na společných příjmech [§ 5 odst. 1 písm. d)] dosaženém spoluprací s touto osobou samostatně výdělečně činnou; jestliže však spolupracující osoba byla v předcházejícím kalendářním měsícům roce též osobou samostatně výdělečně činnou, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část tohoto měsíce nepřihlíží se při určení jejího měsíčního vyměřovacího základu k příjmům ze samostatné výdělečné činnosti, které dosáhla jako osoba samostatně výdělečně činná, ani k výdajům, které vynaložila na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. (3) Po dni, kdy byl nebo měl být předložen přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné na důchodové zabezpečení ve výši odpovídající vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavce 2, popřípadě podle odstavců 4 a 5 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce. (4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení19) poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo příjem spolupracující osoby po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení13) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. (5) Měsíční vyměřovací základ stanovený podle předchozích odstavců nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné na důchodové zabezpečení platí. (6) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné na důchodové zabezpečení, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2. (7) Zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc, popřípadě po část kalendářního měsíce, po kterou byla osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového zabezpečení, netrvala-li tato účast po celý kalendářní měsíc, osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Ustanovení předchozí věty platí obdobně, i pokud jde o zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení za spolupracující osoby. (8) Dlužné zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavce 2, popřípadě podle odstavců 4 a 5. (9) Je-li úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové zabezpečení stanovené podle § 4, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové zabezpečení (§ 17). (10) Doplatek pojistného na důchodové zabezpečení se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové zabezpečení stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné na důchodové zabezpečení zaplacených za rozhodné období.