§ 5
změněno 1. 1. 1995 zákonem 241/1994 Sb.
§ 5 Vyměřovací základ (1) Vyměřovacím základem a) zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: 1. odstupné3) poskytované při skončení pracovního poměru náhrady výdajů, 2. plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy jejich části,5) 3. náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,63) 4 2. náhrady škody,74) 5 3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,85) 6 4. naturální požitky a jiná obdobná nepeněžní hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění,34) popřípadě finanční náhrady za ně která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob, 7. náhrada mzdy96) při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby, 8. příjmy, které byly zaměstnanci poskytnuty za dobu před vznikem jeho nemocenského pojištění, 9. částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem40) svých zaměstnanců, b) organizace a malé organizace je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejích zaměstnanců, c) osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti činnosti13) po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení;13.14) za Za příjem ze samostané výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje i její podíl na společných příjmech15) a u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.1415) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,40) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.15) Je-li osoba samostatně výdělečně činná současně též spolupracující osobou, považuje se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti též její podíl po odpočtu výdajů vynaložených na společných příjmech podle písmene d) jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu41) z této činnosti. d) spolupracující osoby pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou určí osoba samostatně výdělečně činná, ne však méně než 35 % podílu spolupracující osoby na společných příjmech po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,13) e) občana uvedeného v § 3 odst. 3 je částka, kterou si sám určí, nejméně však měsíčně dvojnásobek částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění: a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby7) a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance, b) odměny za pracovní pohotovost,8) c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, s výjimkou věrnostního přídavku horníků9) a náborových příspěvků doosídlencům;10) za plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. (3) Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po polovinu doby výkonu samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období (§ 6 odst. 2 věta první) je účastna důchodového zabezpečení již podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení35) nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvala účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných nebo po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. U poživatele starobního nebo invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění. Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený v předchozí větě. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém je splatný doplatek pojistného (§ 14a odst. 5). Ustanovení předchozích vět platí obdobně pro vyměřovací základ spolupracující osoby. (34) Pro určení vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 písm. c) a d) a odstavce 2 3 se v kalendářním roce, v němž zaniklo důchodové zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby z důvodu nesplnění podmínky příjmu požadovaného zákonem o sociálním zabezpečení pro účast na důchodovém zabezpečení,36) přihlíží jen k té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, v němž byla osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro určení vyměřovacího základu v případě, kdy v kalendářním roce vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby na důchodovém zabezpečení podle § 145b odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení,42) s tím, že se přihlíží jen k té části příjmu uvedeného v předchozí větě, která odpovídá kalendářním měsícům, v nichž taková osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba byla účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných. (45) Vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob je měsíční vyměřovací základ pro stanovení zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (§ 14 odst. 2, 4 a 5).