§ 5
změněno 1. 1. 2007 zákonem 264/2006 Sb.
§ 5 (1) Vyměřovacím základem a) zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: 1. náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani předmětem daně z příjmu příjmů fyzických osob,3) 2. náhrady škody,4) 3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech daních z příjmů3) a zlepšovacích návrzích nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním,5) 4 které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,6) b) organizace a malé organizace jehož hodnota je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejích zaměstnanců na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění: a) náhrady mzdy náhrada škody podle zákoníku práce, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby7 b) odstupné a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance další odstupné, b odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů4) odměny za pracovní pohotovost,8) c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni přídavek horníků5), s výjimkou: 1. věrnostního přídavku horníkům;9 d) 2. náborových příspěvků doosídlencům;10 odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích6) 3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění; 4. jednorázové nevratné pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, e) jednorázová sociální výpomoci poskytnuté výpomoc poskytnutá zaměstnanci v mimořádně závažných případech; 5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů; 6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na překlenutí jeho úrazové pojištění mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, zdravotní pojištění požáru, penzijní připojištění se státním příspěvkem a na jeho pojištění pro případ dožití ekologické nebo pro případ smrti průmyslové havárie nebo dožití nebo důchodové pojištění; 7. peněžního či nepeněžního plnění jiné mimořádně závažné události, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;10a f) 8. částky plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena; 9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je jde-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely; 10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce10b) a odchodného. d) o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. (3) Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnuje kromě příjmů uvedených v odstavci 1 odměna ve zvláštních případech vyplácená pěstounům podle zákona o státní sociální podpoře7). Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. (4) Vyměřovacím základem pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů [§ 3 odst. 1 písm. c) bod 14] je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem. (5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost organizace, malé organizace a okresní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.