§ 9
změněno 1. 1. 2009 zákonem 189/2006 Sb.
§ 9 (1) Organizace odečte úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění od pojistného, které Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je povinna odvádět, a rozdíl odvede splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. (2) Částka Zaměstnavatel odečte z částky pojistného podle odstavce 1 se platí placeného za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatná v den roku 2009 polovinu částky, který je kterou v organizaci určen pro výplatu mezd a platů kalendářním měsíci, za příslušný měsíc. V organizacích který pojistné platí, kde je výplata mezd a platů rozložena zúčtoval zaměstnancům na různé dny náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a je dnem splatnosti pojistného poslední den této výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Vyplácí-li se v organizaci mzda za kratší částka pojistného vyšší než měsíční období,59a) je pojistné odečítaná náhrada mzdy za kalendářní měsíc splatné v bezprostředně následujícím kalendářním měsíci dobu dočasné pracovní neschopnosti, a to v prvním dni výplaty mzdy rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, Polovina náhrady mzdy za nějž dobu dočasné pracovní neschopnosti se odvádí zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Změní-li organizace den Ustanovení odstavce 3 věty čtvrté platí zde obdobně. (3) Zaměstnavatel, který je určen pro výplatu mezd platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a platů) bodě 1 a bodě 3, tak odečte počínaje rokem 2010 z částky pojistného polovinu částky, že určí den pozdější kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům se zdravotním postižením59a) na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, je povinna písemně oznámit a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správě správy sociálního zabezpečení tuto změnu nejpozději jeden. Za zaměstnance se zdravotním postižením se považuje zaměstnanec, který byl osobou se zdravotním postižením v den před původním dnem výplaty mezd vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Do částky zúčtované zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se nezahrnuje ta část náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zvláštního právního předpisu58c), a platů ta náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele; nesplní-li organizace tuto povinnost náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, má která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele, se odečte z částky pojistného za to kalendářní měsíc, že ke změně dne určeného v organizaci pro výplatu mezd a platů nedošlo němž byla zaměstnanci vyplacena. Jde-li o (4) Zaměstnavatel, který platí pojistné sražené zaměstnanci podle ve výši sazby uvedené v § 8 7 odst. 1 věty třetí písm. a) bodě 2 a bodě 3, je toto odečte počínaje rokem 2010 z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné splatné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina uvedená ve lhůtách určených podle věty větě první až se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Ustanovení odstavce 3 věty čtvrté v kalendářním měsíci platí zde obdobně. (5) Zaměstnavatel, který následuje po měsíci platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, je povinen ve kterém byl zaměstnanci zúčtován příjem lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena; zaměstnavatel, který provádí odečet podle odstavce 2 nebo 3, uvádí na tomto tiskopisu též výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v roce 2009 všem zaměstnancům a počínaje rokem 2010 zaměstnancům se pojistné sráží zdravotním postižením, a výši rozdílu mezi pojistným a celou částkou nebo polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. (36) Ve lhůtě Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v odstavci § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 předloží organizace a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o zúčtovaných dávkách nemocenského pojištění, o výši vyměřovacího základu vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b), o výši pojistného, které je povinna povinen odvádět, o výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a zúčtovanými dávkami nemocenského pojištění polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti s uvedením dne platby tohoto rozdílu a čísla účtu, z něhož byla platba rozdílu pojistného provedena. (47) Je-li úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného podle odstavců 2, 3 nebo 4, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, které je organizace povinna odvést, požádá organizace zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; za žádost o úhradu tohoto rozdílu se přitom považuje podání tiskopisu podle odstavce 5 nebo 6. Příslušná okresní Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do osmi 14 dnů od ode dne obdržení žádosti, pokud nemá zaměstnavatel vůči ní splatný závazek; je-li takový závazek, použije se požadovaná částka nejdříve k jeho úhradě. (8) Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena, považuje se částka, o úhradu a přehledu údajů podle odstavce 3 kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v nižší částce, než měla být odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.