§ 42
změněno 1. 1. 2001 zákonem 362/2000 Sb.
§ 42 (1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká registrací tohoto zástavního práva v evidenci střediska. (2) Příkaz k registraci smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. (3) Příkaz k registraci zástavního práva musí obsahovat a) obchodní jméno firmu nebo název anebo nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavce, b) identifikační nebo rodné číslo zástavce, c) označení zastaveného zaknihovaného cenného papíru obsahující druh cenného papíru, obchodní jméno ISIN nebo název anebo jméno případně jiný údaj identifikující zaknihovaný cenný papír a sídlo nebo bydliště emitenta a u veřejně obchodovatelného počet zastavených kusů tohoto cenného papíru (§ 71) jeho ISIN, d) obchodní jméno firmu nebo název anebo nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavního věřitele, a e) výši jistiny pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, a dobu její splatnosti pohledávky, jestliže je známá, nebo druh pohledávek, pro kterou něž bylo zástavní právo zřízeno, maximální částku, do které může být zástavní věřitel uspokojen, a dobu trvání zástavního práva. (4) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká registrací zániku tohoto zástavního práva. Příkaz k registraci zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k registraci zániku zástavního práva zástavní věřitel.