§ 3
změněno 1. 1. 1995 zákonem 241/1994 Sb.
§ 3 Vyměřovací základ (1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných mu jí zaměstnavatelem, popřípadě zaměstnavateli v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Do vyměřovacího základu se zahrnují i příjmy zúčtované po skončení tohoto zaměstnání. Do vyměřovacího základu se nezahrnují tyto příjmy, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: a) odstupné2a) poskytované při skončení pracovního poměru a odchodné náhrady výdajů,2b) b) plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy jejich části,2c) c) náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,32) d b) náhrady škody,43) e c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,4a4) f d) naturální požitky a jiná obdobná nepeněžní hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, popřípadě finanční náhrady za ně která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.5) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, g které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění: a) náhrada mzdy2g) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby, h služby6) příjmy, které byly zaměstnanci poskytnuty a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem jeho zdravotního nemocenského pojištění zaměstnance, i b) částka odměny za pracovní pohotovost, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění7) c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy s výjimkou věrnostního přídavku horníků8) a náborových příspěvků doosídlencům;8a) za plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se státním příspěvkem5a přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, d) svých zaměstnanců plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. Příjmy podle předchozích vět se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují, i když mu byly zaměstnavatelem zúčtovány po skončení zaměstnání zakládajícího jeho účast na nemocenském pojištění. (2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“),7) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,8) kde je vyměřovacím základem vždy skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,9) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Není-li dále stanoveno jinak, je vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu,10) nebo kdy měl neomluvenou nepřítomnost v práci, jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. Zaměstnanec, za kterého je plátcem pojistného stát,9) v době, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, pojistné neplatí. Pojistné se dále neplatí za období, kdy bylo poskytnuto zaměstnanci pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud netrvalo déle než tři kalendářní dny v kalendářním měsíci, za který se pojistné platí. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu a který vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce nebo zaměstnání vykonáváno. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci11) s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojištění neplatí. Pokud vyměřovací základ zaměstnance (odstavec 1) je nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele, popřípadě prostřednictvím jednoho ze svých zaměstnavatelů, kterého si zvolí, pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů; pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,11a) je rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel. (3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.11a) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.12) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát16) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je vyměřovacím základem skutečný příjem vypočtený podle první věty; maximální vyměřovací základ se nemění. (4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy“)15) a která nemá příjmy z pracovního nebo obdobného poměru nebo z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti, je 35 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou16) nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny,17) snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. Má-li osoba, za kterou je plátcem pojistného stát,9) příjmy uvedené v první větě, je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. (5) Vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) ani příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu ani ostatní příjmy13) (dále jen „osoba bez zdanitelných příjmů“) je minimální mzda. (6) Vyměřovacím základem u osob, za které je plátcem pojistného stát,16) je 65 % minimální mzdy. (7) Mají-li osoby uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 příjmy za kratší období, než je rozhodné období podle § 4, snižuje se měsíční vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů a roční vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, k nimž se tyto příjmy vztahují. U osob bez zdanitelných příjmů se snižuje vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů v rozhodném období. U osob, za které je plátcem pojistného stát, se při odpočtu pojistného placeného státem postupuje obdobně.