Zákon České národní rady o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

§ 1

Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹) u poplatníků daní z příjmů.

§ 2

(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení, bankovní opravné položky a opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po 31.prosinci 1994.

§ 3

Způsob tvorby rezerv a opravných položek za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci²) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek.

§ 4

(1) Výdaje (náklady) na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.

(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.³)

(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.^3a) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů.

(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci zdaňovacího období se převádí do následujícího zdaňovacího období.

(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.

§ 5

Bankovní rezervy a opravné položky

(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹) mohou banky⁴) vytvářet

1. a) rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období,
2. b) opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popřípadě skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika za zdaňovací období až do výše

   1 % u sledovaných pohledávek,

   5 % u nestandardních pohledávek,

   10 % u pochybných pohledávek,

   20 % u ztrátových pohledávek,

1. c) rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí pohledávkou z úvěrů

1. a) standardní, kdy dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není pochybnost o včasném vyrovnání celé pohledávky,
2. b) sledovaná, u které došlo ke zhoršení kritérií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta,
3. c) nestandardní, u které je značný stupeň rizika. Splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné,
4. d) pochybná, u které je splacení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné,
5. e) ztrátová, která má znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě. Banka vykazuje pohledávku jako ztrátovou, jestliže dlužník je v konkurzním nebo vyrovnacím řízení.

Sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky z úvěrů jsou klasifikovanými pohledávkami z úvěrů.

(3) Celková výše tvorby opravných položek uvedených v odstavci 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů za zdaňovací období. Toto omezení neplatí pro pohledávky vzniklé platbami ze záruk; opravné položky k těmto pohledávkám se vytvářejí podle odstavce 1 písm. b).

(4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace⁵) a účetnictví⁶) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek, než je uvedeno v odstavci 3, nebo vyšší tvorby rezerv na poskytnuté záruky podle odstavce 1 písm. c), může finanční úřad tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši.

(5) Opravná položka vytvořená podle odstavce 1 písm. b) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, se promlčela.

(6) Rezervy vytvořené podle odstavce 1 písm. a) a c) slouží k odpisu nebo ke krytí ztrát z postoupení standardních a klasifikovaných pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých záruk.

§ 6

Rezervy v pojišťovnictví

Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,⁷)^,8) s výjimkou rezervy na pojistné jiných období,⁹) se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba

1. a) rezerv na neživotní pojištění¹⁰) ve výši, která nesmí překročit 60 % z předepsaného pojistného neživotního pojištění,
2. b) rezerv na životní pojištění¹¹) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním předpisem⁸) a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.

§ 7

Rezerva na opravy hmotného majetku

(1) Rezervu na opravy hmotného majetku,¹²) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je osm a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří

1. a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo právo hospodaření, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),
2. b) jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně zavázáni.

(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.¹³)

(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,

1. a) který je určen k likvidaci,
2. b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
3. c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.

(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu let rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje rok zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu let se nezahrnuje předpokládaný rok zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období.

(5) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, zruší se rezerva ve prospěch výnosů (příjmů) tohoto následujícího zdaňovacího období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. V takovém případě se lhůty prodlužují o dvě zdaňovací období.

(6) Zjistí-li poplatník daně z příjmu skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

(7) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.

(8) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného

1. a) ve 2. odpisové skupině 5 zdaňovacích období
2. b) ve 3. odpisové skupině 8 zdaňovacích období
3. c) ve 4. odpisové skupině 12 zdaňovacích období
4. d) v 5. odpisové skupině 16 zdaňovacích období

po sobě jdoucích v každé odpisové skupině. Maximální dobu tvorby lze prodloužit o jedno zdaňovací období v případě odůvodněné a správci daně prokázané^13b) změny termínu předpokládaného zahájení opravy.

§ 8

Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení

(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše pohledávek přihlášených u soudů ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu^13c) nebo povolení vyrovnání,^13d) a to ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu^13c) nebo povolení vyrovnání^13d) nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹) podle tohoto ustanovení.

(2) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů v návaznosti na výsledky konkurzního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkursní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.^13e)

(3) V případě, že jde o pohledávky za zahraničními dlužníky, majícími sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. 1. 1991, může poplatník daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší ve prospěch výnosů do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.

§ 8a

Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994

(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

1. a) šest měsíců, až do výše 20 % účetní hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen „hodnota pohledávky“),
2. b) 12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky.

(2) Vyšší opravné položky, než je stanoveno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu^13f) nebo soudní řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

1. a) 18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky,
2. b) 24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky,
3. c) 30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky,
4. d) 36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky.

(3) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek vzniklých

1. a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,
2. b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,^13g) u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; přitom průměr podílů na základním jmění nebo podílů na hlasovacích právech se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,
3. c) mezi osobami blízkými,^13a)
4. d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh.

(4) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení přijmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.

§ 9

Rezerva na pěstební činnost

(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.

(2) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona¹⁴) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.

(3) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m³. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.

§ 10

Ostatní rezervy

Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod,¹⁵) a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.¹)

§ 11

(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993.

(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období ve prospěch výnosů.

§ 12