§ 4
změněno 1. 9. 2002 zákonem 260/2002 Sb.
§ 4 (1) Výdaje (náklady) na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. (2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.3) (3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní jmenovitou hodnotou pohledávky a její pořizovací cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.3a) Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. (4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období. (5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.