Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 246/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky pro povolování výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu a jejich přezkušování, 60/2002 Sb., účinné od 22. 2. 2002

Předchozí stránka

účinné od 1. 3. 20023. V příloze č. 2 se za čl. 4 vkládá nový čl. 4a, který včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 3. 2002
„Čl. 4a
Odkaz účinné od 1. 3. 2002„Čl. 4a
účinné od 1. 3. 2002Neelektrická rozněcovadla
1. účinné od 1. 3. 20021. Vzhled, rozměry a provedení neelektrických rozbušek musí být v souladu s technickou dokumentací výrobku.
  účinné od 1. 3. 2002Správnost značení samotných rozbušek se kontroluje vizuálně. Značení rozbušek musí být dobře čitelné a v případě samotných rozbušek nesmí samovolně odpadávat či být snadno smytelné vodou. Nesmazatelnost značení samotných rozbušek se kontroluje pod proudem tekoucí vody po dobu 5 minut.
  účinné od 1. 3. 2002Stěny dutinek musí být pevné, bez trhlin a mechanického poškození. Jejich kruhový tvar nesmí být hrubě narušen. Schválenými měřidly se kontroluje průměr a délka dutinky jednotlivých časových stupňů a délka detonačních trubic. Vzhled a provedení dutinek, jejich neporušenost a zaškrcení se kontroluje vizuálně, konstrukčně technické zabezpečení vnitřních částí podle dodané výkresové dokumentace a případně i delaborací.
  účinné od 1. 3. 2002Provedení detonačních trubic se kontroluje vizuálně. Detonační trubice musí tvořit s dutinkou pevný, nerozebíratelný celek, jejich stěny musí být mechanicky pevné, odolné vůči klimatickým vlivům a bez zjevných známek poškození.
  účinné od 1. 3. 2002Kontrola vzhledu, rozměrů a provedení se provádí u jedné sady rozbušek, minimálně však na 10 ks výrobků.
1. účinné od 1. 3. 20022. Požaduje se, aby neelektrická rozněcovadla byla manipulačně bezpečná.
  účinné od 1. 3. 2002Manipulační bezpečnost se ověřuje způsobem podle Závazného postupu č. 27 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky u 10 ks rozněcovadel při nátřasu s frekvencí 60 cyklů.min^-1 a výšce pádu 150 mm. Během namáhání trvajícího 5 minut nesmí dojít k iniciaci.
  účinné od 1. 3. 2002Požaduje se, aby vzorky po zkoušce manipulační bezpečnosti vyhověly požadavku zkoušky podle odstavce 4.
1. účinné od 1. 3. 20023. Je třeba, aby vnitřní součásti neelektrických rozbušek byly v dutince pevně uloženy.
  účinné od 1. 3. 2002Mechanická pevnost celé sestavy se kontroluje podle Závazného postupu č. 28 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky metodou statickou. Detonační trubice a sestava neelektrické rozbušky musí být odolné proti porušení při namáhání rozbušek tahem za detonační trubici silou 40 N, působící po dobu 120 s. Sleduje se, zda nedojde k mechanickému poškození detonační trubice (tj. ke vzniku prasklin s následnou ztrátou výbušné náplně) či k porušení sestavy rozbušky (vytržení nebo uvolnění detonační trubice ze zátky).
  účinné od 1. 3. 2002Funkčnost rozbušky po zkoušce mechanické pevnosti sestavy se ověřuje zkouškou podle odstavce 4 nebo 8. Za vadné se považují ty rozbušky, které při těchto zkouškách selžou, nebo nevyhoví předepsanému průrazu olověné zkušební destičky či požadavkům zkoušky doby zpoždění.
  účinné od 1. 3. 2002Není-li v technickém předpise uvedeno jinak, volí se pravděpodobnosti P = 95 % a p = 10 %.
1. účinné od 1. 3. 20024. Je nezbytné, aby neelektrická rozněcovadla měla dostatečnou iniciační mohutnost.
  účinné od 1. 3. 2002Kontrola iniciační mohutnosti se provede podle Závazného postupu č. 26 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky s 10 vzorky. Neelektrická rozbuška musí v destičce z materiálu (Pb nebo Fe) a tloušťky dle technického požadavku výrobku probít otvor předepsané velikosti, nejméně však 5 mm. Výběrový průměr průrazů musí být v souladu s technickým požadavkem výrobku, nejméně však 7 mm.
1. účinné od 1. 3. 20025. Neelektrická rozněcovadla musí vykazovat dostatečnou vodovzdornost a musí vykazovat řádnou funkci v celém rozsahu teplot, pro které jsou určeny.
  účinné od 1. 3. 2002Vodovzdornost se ověřuje podle Závazného postupu č. 31 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky, bodu 2 písm. a) nebo bodu 2 písm. b), na jedné sadě, minimálně však na 10 ks rozněcovadel. Neelektrická rozbuška včetně zatavených konců detonačních trubic musí po dobu uvedenou v technickém požadavku výrobku, nejméně však po dobu 2 hodin, odolávat působení zvýšeného přetlaku vody, specifikovaného v technickém požadavku výrobku. Neelektrická rozbuška s konci detonačních trubic umístěnými mimo tlakovou vodu musí po dobu uvedenou v technickém požadavku výrobku, nejméně však po 6 hodin, odolávat působení zvýšeného přetlaku vody 0,2 Mpa. Po namáhání tlakovou vodou se provede zkouška doby zpoždění podle bodu 8. Při zkoušce doby zpoždění nesmí dojít k selhávce. Za vadné se považují rovněž rozbušky, které nevyhověly podmínkám zkoušky doby zpoždění.
  účinné od 1. 3. 2002Celkem 2 sady neelektrických rozněcovadel, minimálně však 20 ks, se podrobí zkouškám namáhání při mezních teplotách. Neelektrické rozbušky se podrobí namáhání uložením po dobu 6 hodin v limitních teplotách podle technického požadavku výrobku. Bezprostředně po namáhání se provede zkouška doby zpoždění podle bodu 8. Při zkoušce doby zpoždění nesmí dojít k selhávce. Za vadné se považují rovněž rozbušky, které nevyhověly podmínkám zkoušky doby zpoždění.
  účinné od 1. 3. 2002Neelektrické rozbušky určené do zvlášť ztížených podmínek nesmí během 24hodinové expozice při teplotě 100° C detonovat.
1. účinné od 1. 3. 20026. Neelektrické rozbušky opatřené konektorem musí zajišťovat spolehlivou iniciaci detonačních trubic uchycených předepsaným způsobem v konektoru.
  účinné od 1. 3. 2002Do konektoru neelektrické rozbušky (donor) se způsobem dle technického požadavku výrobku vloží určený počet detonačních trubic neelektrických rozbušek (akceptory). Jako donoru i akceptorů se použijí rozbušky s nejkratší dodávanou délkou detonační trubice. Zkouška se provede při stávající teplotě zkušebního prostoru. Iniciace donoru se provede schválenou roznětnicí, nebo jiným stejně spolehlivým zařízením. Iniciace sekundární náplně donoru musí vyvolat spolehlivou funkci všech připojených akceptorů. Nepřipouští se žádná závada. Zkouška se provádí s 10 ks donorů.
  účinné od 1. 3. 2002Neelektrické rozbušky určené do zvlášť ztížených podmínek musí být před zkouškou předem namáhány ve vodě.
1. účinné od 1. 3. 20027. Neelektrická rozněcovadla musí mít dostatečnou odolnost vůči jiskrové iniciaci.
  účinné od 1. 3. 2002Odolnost neelektrických rozbušek k jiskrovým výbojům se ověřuje podle Závazného postupu č. 35 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky. Velikost kapacity zkušebního kondenzátoru je 500 pF, zkušební napětí je 20 kV. Na svorku 1 schématu zkušebního zařízení tohoto postupu se namísto přívodního vodiče elektrického rozněcovadla připojí mosazná kuželová elektroda o průměru základny 6 mm a délce 6 mm, na svorku 2 pak dutinka neelektrické rozbušky. Zkouší se rozbušky s nejkratší dodávanou délkou detonační trubice. Zatavený konec trubice se před zkouškou odstraní tak, aby její výbušná náplň mohla přijít do kontaktu s elektrodou připojenou ke svorce 1. Odpor R₂ se vyřadí. Velikost kondenzátoru C = 500 pF je nastavena s tolerancí ± 50 pF, velikost napětí U = 20 kV s tolerancí ± 1 kV. Po nabití kondenzátoru C, jehož napětí je měřeno elektrostatickým voltmetrem V, a přepnutí přepínače P na svorku 1, se konec detonační trubice přibližuje k hrotu kuželové elektrody, až dojde ke kontaktu výbušné náplně trubice s tělesem elektrody. Tento postup se opakuje 10krát s frekvencí 1 výboj/s. Nesmí dojít k iniciaci nebo k detonaci žádné detonační trubice ani rozbušky. Není-li v technickém předpise uvedeno jinak, volí se pravděpodobnosti P = 95 % a p = 10 %.
  účinné od 1. 3. 2002Zkouška odolnosti vůči střídavému napětí se provede na stejném zkušebním zařízení jako zkouška odolnosti vůči jiskrovým výbojům s tím rozdílem, že namísto stejnosměrného zdroje U se použije zdroj střídavý připojený přes odpor R₁ přímo na svorky 1 a 2 (přepínač P je vyřazen a stejně tak i kondenzátor C). Seříznutý konec detonační trubice neelektrické rozbušky se přiblíží k hrotu kuželové elektrody tak, že dojde ke kontaktu výbušné náplně trubice s tělesem elektrody a tento kontakt je udržován po dobu 1 minuty. Ani při tomto namáhání nesmí dojít k iniciaci detonační trubice nebo rozbušky. Velikost zkušebního napětí U = 1 kV o frekvenci 50 Hz je udržována s přesností ± 50 V. Není-li v technickém předpise uvedeno jinak, volí se pravděpodobnosti P = 95 % a p = 10 %.
1. účinné od 1. 3. 20028. Je nezbytné, aby doby zpoždění časovaných rozbušek byly natolik rovnoměrné, aby se nevyskytlo překrytí dob zpoždění sousedních časových stupňů.
  účinné od 1. 3. 2002Doba zpoždění se zkouší způsobem podle Závazného postupu č. 36 uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky. Není-li v technickém požadavku neelektrické rozbušky uvedeno jinak, zkouší se rozbušky s detonační trubicí délky 4 m. Zatavený konec trubice zkoušené rozbušky se odstraní a trubice se ve vzdálenosti 5 cm od konce opatří fotoelektrickým snímačem. Signál START z fotoelektrického snímače, umístěného na detonační trubici a signál STOP z fotosnímače výbuchového boxu jsou přitom přivedeny na vstupy záznamového zařízení (např. čítač, digitální paměťový osciloskop). Od každého časového stupně musí být přezkoušeno celkem 20 ks rozbušek. Výběrový průměr a výběrová směrodatná odchylka s jednotlivých časových stupňů musí splňovat podmínku přejímacího trojúhelníku.
  účinné od 1. 3. 2002
  účinné od 1. 3. 2002Nerovnost platí pro neelektrické rozbušky, jejichž intervalové číslo I je pro všechny, nebo alespoň část časových stupňů konstantní. Pro ostatní typy musí být mezné přípustné velikosti s uvedeny v technickém požadavku výrobku.“.
Čl. II
Odkazúčinné od 1. 3. 2002
účinné od 1. 3. 2002
účinné od 1. 3. 2002Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2002.

účinné od 1. 3. 20024. V příloze č. 3 se v Seznamu závazných postupů doplňují body 55 až 58, které znějí:
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002„55. Zkouška bezpečnosti elektrických rozněcovadel proti nejmenším proudům
2. účinné od 1. 3. 200256. Stanovení obsahu vody v průmyslových trhavinách
3. účinné od 1. 3. 200257. Metody chemického zkoušení průmyslových trhavin
4. účinné od 1. 3. 200258. Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin“.

účinné od 1. 3. 20025. V příloze č. 3 se na konci doplňují závazné postupy č. 55 až 58, které znějí:

účinné od 1. 3. 2002

účinné od 1. 3. 2002„Závazný postup č. 55

účinné od 1. 3. 2002Zkouška bezpečnosti elektrických rozněcovatel proti nejmenším proudům

účinné od 1. 3. 2002Podstata zkoušky

účinné od 1. 3. 20021. Zkouškou se zjišťuje hranice necitlivosti elektrického rozněcovadla k elektrickému proudu, a to extrapolací dosažených výsledků četnosti zážehů při různých hodnotách elektrického proudu grafickou metodou.
účinné od 1. 3. 20022. Výsledkem zkoušky je stanovení hodnoty stejnosměrného elektrického proudu s dostatečnou dobou průtoku, při níž je s pravděpodobností 99,99 % zjištěno, že nedojde k iniciaci elektrického rozněcovadla zkoušeného typu.

účinné od 1. 3. 2002Význam zkoušky

účinné od 1. 3. 20023. Podle výsledku zkoušky se rozhoduje o praktickém použití zkoušeného typu elektrického rozněcovadla.

účinné od 1. 3. 2002Zkušební zařízení

účinné od 1. 3. 20024. Zkušební zařízení sestává ze zdroje stejnosměrného proudu (u zdroje napájeného ze sítě nesmí být střídavá složka napětí na výstupu bez zatížení větší než 5 % jmenovitého napětí a nesmí se během měření měnit), dvou měnitelných odporů, ampérmetru (třídy přesnosti 1,5), přístroje pro měření odporu a čtyřpolohového přepínače.

účinné od 1. 3. 2002Schéma zapojení

účinné od 1. 3. 2002

účinné od 1. 3. 2002B je zdroj stejnosměrného proudu
účinné od 1. 3. 2002R₁ R₂ měnitelné odpory
účinné od 1. 3. 2002A ampérmetr
účinné od 1. 3. 2002P přepínač
účinné od 1. 3. 2002M Wheatstoneův můstek upravený tak, aby v žádné poloze přepínače neprocházel měřeným odporem proud větší než 20 mA
účinné od 1. 3. 2002r zkoušené rozněcovadlo

účinné od 1. 3. 2002Výběr zkušebních vzorků

účinné od 1. 3. 20025. Zkoušejí se samotné elektrické pilule používaných typů.
účinné od 1. 3. 2002Pro zkoušku se používají elektrické pilule nejnižší a nejvyšší odporové skupiny celkového odporového rozsahu, uvažovaného výrobcem pro dodávky. Pro zkoušky je zapotřebí od každé vybrané skupiny 250 kusů elektrických pilulí, pro kontrolu spodní meze 50 kusů pilulí. Každá z vybraných odporových skupin se zkouší a hodnotí samostatně.
účinné od 1. 3. 2002Poznámka: Odporovou skupinou je míněn přípustný rozdíl odporů u pilulí jedné dodávky (je stanoven normou jakosti výrobku). Zaručuje-li výrobce, že u všech dodávek budou použity elektrické pilule jen jedné odporové skupiny, zkouší se jen tato skupina.

účinné od 1. 3. 2002Podmínky při zkoušce

účinné od 1. 3. 20026. Není-li předepsáno v normě jakosti výrobku jinak, zkouší se při obvyklé teplotě, tj. 15 až 25 °C.
účinné od 1. 3. 2002Při zkoušce musí být dodržovány bezpečnostní předpisy pro zkoušky výbušin.

účinné od 1. 3. 2002Postup zkoušky

účinné od 1. 3. 20027. Elektrické pilule musí být před zkouškou temperovány 2 hodiny při obvyklé laboratorní teplotě, není-li v normě jakosti výrobku předepsáno jinak.
účinné od 1. 3. 2002Po připojení elektrické pilule ke zkušebnímu přístroji se v základní poloze přepínače změří odpor obvodu. Zjištěná hodnota odporu obvodu se po přepnutí přepínače do polohy 2 nastaví na měnitelném odporu R₂ (tzv. náhradní odpor). Po přepnutí přepínače do polohy 3 se pomocí včleněného ampérmetru a měnitelného odporu R₁ nastaví na náhradním odporu R₂ požadovaná hodnota stejnosměrného proudu. Přepnutím přepínače do polohy 4 se stejnosměrným proudem takto nastavené hodnoty zatíží elektrická pilule.
účinné od 1. 3. 2002Hodnoty zátěžového elektrického proudu (I_z) se volí tak, aby četnost zážehů při jedné hodnotě elektrického proudu byla v oblasti 0 až 10 %, tři různé hodnoty elektrického proudu dávaly četnost zážehů v oblasti 10 až 90 % a jedna hodnota elektrického proudu zajišťovala četnost zážehů v oblasti 90 až 100 %.
účinné od 1. 3. 2002Při zkoušce se tedy použije 5 různých hodnot zátěžového elektrického proudu, přičemž na každou hodnotu se odzkouší 50 kusů elektrických pilulí.

účinné od 1. 3. 20028. Četnost zážehů v % (S) při zvolené hodnotě elektrického proudu se vypočítá ze vzorce:
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde a je počet iniciovaných pilulí.

účinné od 1. 3. 20029. Elektrická pilule smí být zatížena elektrickým proudem jen jednou. Doba protékání elektrického proudu můstkem pilule musí být volena tak, aby jeho další prodlužování neovlivnilo výsledek zkoušky.
účinné od 1. 3. 2002Tato doba je stanovena v normě jakosti příslušného výrobku.

účinné od 1. 3. 200210. Výsledky představující 0 % nebo 100 % četnosti zážehů se do zkoušky (čl. 7) nezapočítávají a nutno je opakovat při zvýšené nebo snížené hodnotě elektrického proudu.

účinné od 1. 3. 2002Zhodnocení zkoušky

účinné od 1. 3. 200211. Grafické zhodnocení zkoušky se provede na diagramu, kde na osu pořadnic (Y) se stupnicí pravděpodobnosti normálního (Gaussova) rozdělení se vynese vypočítaná hodnota četnosti zážehů v % a na osu souřadnic (X) s lineární stupnicí se vynese zkušební hodnota elektrického proudu.
účinné od 1. 3. 2002Získanými průsečíky se proloží přímka, na které se vyznačí body pro četnost zážehů (bod A = 0,01 %, bod B = 99,99 %).

účinné od 1. 3. 200212. Z průsečíku A (0,01 % četnosti zážehu) se z grafu vypočte hodnota elektrického proudu (I_z0) při které je ještě s pravděpodobností 99,99 % zajištěna bezpečnost proti zážehu.
účinné od 1. 3. 2002Výsledky zkoušky se vyhodnotí pro každou odporovou skupinu pilulí samostatně.

účinné od 1. 3. 200213. V těch případech, kdy proložení přímky by nebylo vzhledem k rozložení bodů v grafu přesné, nebo zjištěná hodnota I_z0 je předmětem sporu, provede se kontrola spodní meze citlivosti elektrických rozněcovadel na hodnotu elektrického proudu předepsanou v normě jakosti zkoušeného výrobku.
účinné od 1. 3. 2002Zkouší se 50 kusů elektrických rozněcovadel, které se zatěžují elektrickým proudem jednotlivě nebo více kusů zapojených do série najednou. Doba zatížení elektrickým proudem je 5 minut, přičemž každé rozněcovadlo smí být zatíženo zkušebním elektrickým proudem jen jednou. Při zkoušce nesmí dojít k zážehu rozněcovadla.

účinné od 1. 3. 2002Zápis o zkoušce

účinné od 1. 3. 200214. Zápis o zkoušce musí obsahovat:
1. účinné od 1. 3. 2002a) popis a označení výrobku (elektrické pilule), datum výroby, počet odebraných a zkoušených vzorků, důvod zkoušky,
2. účinné od 1. 3. 2002b) údaje o použitém zkušebním zařízení a metodě zkoušek;
3. účinné od 1. 3. 2002c) teplotu a vlhkost zkušebního prostoru;
4. účinné od 1. 3. 2002d) datum zkoušky;
5. účinné od 1. 3. 2002e) výsledek zkoušky.

účinné od 1. 3. 2002Závazný postup č. 56

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu vody v průmyslových trhavinách

účinné od 1. 3. 2002Všeobecně

účinné od 1. 3. 20021. Způsob stanovení se volí podle chemického složení trhavin. Stanovení obsahu vody sušením se používá u těch trhavin, které neobsahují těkavé látky (zejména kapalné estery kyseliny dusičné). Metody K. Fischera se používá pro stanovení obsahu vody do 5 % u všech trhavin, jejichž složky nereagují s Fischerovým činidlem.
účinné od 1. 3. 20022. Při stanovení musí být dodrženy bezpečnostní předpisy pro zkoušky výbušnin.
účinné od 1. 3. 2002A. STANOVENÍ OBSAHU VODY SUŠENÍM
1. účinné od 1. 3. 20023. Vzorek trhaviny se suší v sušárně za předepsaných podmínek do konstantní hmotnosti.
  1. účinné od 1. 3. 2002a) Postup zkoušky. Do váženky průměru 80 mm se naváží 10 g vzorku s přesností 0,2 mg a rozprostře se do stejnoměrné vrstvy. Vzorek se suší při teplotě (60 ± 2) °C v sušárně odpovídající bezpečnostním předpisům do konstantní hmotnosti (neliší-li se dvě po sobě jdoucí vážení o více než 1 mg). Po ochlazení v exsikátoru se váží.
  2. účinné od 1. 3. 2002b) Výpočet. Obsah vody v % (x) se vypočítá podle vzorce:
    účinné od 1. 3. 2002
    1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
    2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost zbytku po vysušení v g.
    účinné od 1. 3. 2002Dvě souběžná stanovení se nesmějí lišit u sypkých trhavin o více než 0,1 %, u ostatních o více než 0,3 %. Průměr z obou stanovení se zaokrouhlí na desetiny procenta.

účinné od 1. 3. 2002B. STANOVENÍ OBSAHU VODY METODOU K. FISCHERA
1. účinné od 1. 3. 20024. Postupuje se tak, že ke vzorku se přidá 50 ml směsi bezvodého metanolu a pyridinu v poměru 1 + 1. Průměr ze dvou stanovení se zaokrouhlí na desetiny procenta.

účinné od 1. 3. 2002Záznam o zkoušce

účinné od 1. 3. 20025. Záznam o zkoušce musí obsahovat tyto údaje:
1. účinné od 1. 3. 2002a) označení vzorku,
2. účinné od 1. 3. 2002b) datum výroby trhaviny,
3. účinné od 1. 3. 2002c) datum zkoušky,
4. účinné od 1. 3. 2002d) použitá metoda,
5. účinné od 1. 3. 2002e) výsledek zkoušek.

účinné od 1. 3. 2002Závazný postup č. 57

účinné od 1. 3. 2002Metody chemického zkoušení průmyslových trhavin

účinné od 1. 3. 2002I. VŠEOBECNĚ
1. účinné od 1. 3. 20021. Průmyslové trhaviny jsou výbušniny, a proto při práci a jakékoliv manipulaci s nimi je nutno přísně dodržovat bezpečnostně-technické předpisy vydané příslušnými orgány. Pokud jsou některé druhy průmyslových trhavin klasifikovány jako látky zdraví škodlivé, musí zacházení s nimi odpovídat i předpisům o ochraně zdraví.

účinné od 1. 3. 2002II. ZKOUŠENÍ

účinné od 1. 3. 20022. Metodami uvedenými v této vyhlášce se stanoví chemické složení, které je výrobcem udáno v materiálovém listu průmyslové trhaviny.
účinné od 1. 3. 20023. Při zkoušení se používá - pokud není uvedeno jinak - chemikálií čistoty p. a. (u organických rozpouštědel bezvodých) a destilované vody.
Není-li udána změna, váží se na analytických vahách s přesností 0,2 mg.
účinné od 1. 3. 20024. Není-li stanoveno jinak, navážka vzorků u sypkých trhavin je 5 g, u trhavin s obsahem kapalných esterů kyseliny dusičné a s obsahem nitrocelulózy je 10 g. Vzorky před zkouškami musí být upraveny rozmělněním (sypké trhaviny), nebo rozřezáním na kostky o velikosti asi 0,25 cm³ (plastické a poloplastické trhaviny). Jako výsledek zkoušky se uvádí aritmetický průměr ze dvou souběžných stanovení.
účinné od 1. 3. 20025. Metod podle tohoto postupu se používá pro „zkrácené rozbory“ i pro „úplné a rozhodčí rozbory“. Pod pojmem „zkrácené rozbory“ se rozumí analytické postupy určené k rychlé kontrole technologie výroby popř. k rychlému stanovení celkových obsahů složek, které jsou nositeli výbušninářských vlastností. Postupy zkrácených rozborů jsou uvedeny v odstavcích 7, 9, 16, 23, 24 a 25.

účinné od 1. 3. 20026. Přehled jednotlivých zkušebních metod podává tab. 1.

účinné od 1. 3. 2002Tab. 1.

účinné od 1. 3. 2002

Čl. II „Závazný postup č. 55 Zkouška bezpečnosti elektrických rozněcovatel proti nejmenším proudům Podstata zkoušky Význam zkoušky Zkušební zařízení Schéma zapojení Výběr zkušebních vzorků Podmínky při zkoušce Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Zápis o zkoušce Závazný postup č. 56 Stanovení obsahu vody v průmyslových trhavinách Všeobecně Záznam o zkoušce Závazný postup č. 57 Metody chemického zkoušení průmyslových trhavin Tab. 1.
Zkušební postup pro trhaviny			Čl.
Trhaviny	na bázi ledků	Stanovení obsahu látek extrahovatelných organickým rozpouštědlem	7
		Stanovení obsahu kapalných esterů kyseliny dusičné, obsahu nitrolátek a obsahu maziv vedle sebe	8
		Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě	9
		Stanovení obsahu dusičnanu amonného	10
		Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu sodného vedle sebe	11
		Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu vápenatého vedle sebe	12
		Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu sodného vedle sebe	13
		Stanovení obsahu dusičnanu amonného, dusičnanu vápenatého a chloridu sodného vedle sebe	14
		Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu amonného vedle sebe	15
		Stanovení obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě	16
		Stanovení obsahu hliníku	17
		Stanovení obsahu nitrocelulózy	18
		Stanovení obsahu látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové	19
		Stanovení obsahu dřevěné moučky	20
		Stanovení celkového obsahu kysličníku křemičitého, mastku, síranu barnatého, event. anorganického barviva	21
		Stanovení obsahu stearanu zinečnatého	22
	na bázi pentritu	Stanovení obsahu pentritu	23
		Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě	24
		Stanovení obsahu hydrouhličitanu sodného	25
		Stanovení obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě	26
		Stanovení obsahu síranu barnatého	27
		Stanovení obsahu ocelového prášku	28
		Stanovení obsahu změkčovadla nebo plastického pojidla	29

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu látek extrahovatelných organickým rozpouštědlem

účinné od 1. 3. 20027. Obsah látek extrahovatelných organickým rozpouštědlem (dále jen extraktu) se stanoví vážkově. Způsob stanovení se volí podle účelu zkoušky a chemického složení trhaviny. Pro úplné rozhodčí rozbory se používá postupů A, B, E a F, pro zkrácené rozbory postupů C a D; postupy A a C jsou určeny pro trhaviny s obsahem kapalných esterů kyseliny dusičné a s obsahem nitrocelulózy, postupy B a D pak pro ostatní trhaviny, tj. bez esterů kyseliny dusičné a nitrocelulózy, s obsahem organických nitrolátek, postupu E se používá pro trhaviny typu DAP obsahující technický dusičnan amonný s podíly ve vodě rozpustných i nerozpustných solí vápenatých a organické palivo.
účinné od 1. 3. 2002Poznámka: Postupu A se používá rovněž pro trhavinu s obsahem organických nitrolátek a vody do 10% plastifikátoru; u tekutých trhavin tohoto typu s obsahem vody nad 10% se postupuje podle čl 7F.

účinné od 1. 3. 2002A. Vzorek se extrahuje za předepsaných podmínek dietyléterem (dále jen éterem).
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Éter
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Na papírový filtr se naváží 10 g vzorku, navážka se do filtru zabalí a takto vzniklý smotek se vpraví do skleněné extrakční vložky rychloextraktoru. Do baňky rychloextraktoru, předem vysušené a zvážené, se odměří 150 ml éteru, přístroj se sestaví (obr. 1) a vzorek se extrahuje 16 hodin. Po ukončení extrakce se z baňky oddestiluje téměř veškerý éter, jeho zbytek se odstraní odsáváním vzduchu z baňky, baňka se zbytkem se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a po 24 hodinách se váží do konstantní hmotnosti.
2. účinné od 1. 3. 2002b) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost vzorku po extrakci éteru v g.

účinné od 1. 3. 2002B. Vzorek se extrahuje za předepsaných podmínek éterem.^*)
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Éter
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S2 s vložkou papírového filtru se naváží 5 g vzorku, navážka se volně zatíží filtrem ze slinutého skla^**) vhodné velikosti a kelímek se vloží do rychloextraktoru na kovovou podložku s kruhovými otvory. Do baňky rychloextraktoru, předem vysušené a zvážené, se odměří 150 ml éteru, přístroj se sestaví (obr. 2) a vzorek se extrahuje 16 hodin. Po ukončení extrakce se z baňky oddestiluje téměř veškerý éter, jeho zbytek se odstraní odsáváním vzduchu z baňky, baňka se zbytkem se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a po 24 hodinách se váží do konstantní hmotnosti.
  účinné od 1. 3. 2002
  účinné od 1. 3. 2002Obr. 1. Rychloextraktor
  účinné od 1. 3. 2002(schéma zapojení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7A)
1. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost vzorku po extrakci éterem v g.

účinné od 1. 3. 2002C. Vzorek se extrahuje promýváním toluenem.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Toluen
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého kelímku typu S3 se naváží 10 g vzorku a po částech a za občasného promíchávání vzorku skleněnou tyčinkou se promývá celkem 200 ml toluenu s použitím mírného podtlaku.^*) Kelímek se zbytkem se suší 3 hodiny při 65 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
  účinné od 1. 3. 2002
  účinné od 1. 3. 2002Obr. 2 Rychloextraktor
  účinné od 1. 3. 2002(schéma sestavení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7B)
1. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah extraktoru v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost vzorku po promytí toluenem v g.

účinné od 1. 3. 2002D. Vzorek se extrahuje promýváním benzenem, popř. chloridem uhličitým.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Benzen
  účinné od 1. 3. 2002Chlorid uhličitý
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého papírového filtru (bílá nebo černá páska), připraveného k filtraci na nálevce, se naváží 5 g vzorku, filtr s navážkou se umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 200 ml benzenu, popř. chloridu uhličitého (jsou-li přítomna parafinická maziva). Filtr se zbytkem se suší 3 hodiny při 65 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost vzorku po promytí benzenem popř. chloridem uhličitým v g.

účinné od 1. 3. 2002E. Vzorek se extrahuje promýváním petrolejovým éterem.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Petroléter (dest. rozmezí 30 až 70 °C)
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S3 se naváží 5 g vzorku, kelímek se vzorkem se umístí do nálevky odsávacího zařízení^*), přidá se 15 ml petroléteru a vzorek se promíchá malou skleněnou tyčinkou. Ke konci promývání se petroléter odsaje s použitím mírného podtlaku. Tento postup se opakuje ještě čtyřikrát (tzn. promytí vzorku celkem 75 ml. petroléteru). Zbytek v kelímku se poklepem rozmělní, ponechá se 30 minut volně sušit při teplotě místnosti a pak se váží.
2. účinné od 1. 3. 2002*) Filtrační zařízení podle Witta.
1. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost vzorku po promytí petroléterem v g.
2. účinné od 1. 3. 2002Poznámka: Ze zbytku vzorku podle čl. 7E se provede stanovení vlhkosti metodou A.

účinné od 1. 3. 2002F. Vzorek se extrahuje promýváním metylenchloridem.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Metylenchlorid
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do kádinky na 250 ml se naváží 10 g vzorku, přidá se 20 ml metylenchloridu, důkladně se promíchá a ponechá se v klidu do usazení zbytku. Čirý roztok nad usazeninou se opatrně filtruje do předem vysušené a zvážené baňky rychloextraktoru (viz čl. 7A, resp. 7B). Promývání metylenchloridem se za stejných podmínek opakuje ještě dvakrát. Ze spojených filtrátů se oddestiluje téměř veškerý metylenchlorid, jeho zbytek se odstraní odsáváním vzduchu z baňky, baňka se zbytkem se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a po 24 hodinách se váží do konstantní hmotnosti.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah extraktu v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost odparku v g.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení celkových obsahů kapalných esterů kyseliny dusičné, nitrolátek a maziv vedle sebe

účinné od 1. 3. 20028. Extrakt ze zkoušky podle čl. 7 se redukuje a vážkově se stanoví zbytek po redukci železem a zbytek po redukci chloridem železnatým.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Kyselina chlorovodíková, roztok 25% (h = 1,125)
  účinné od 1. 3. 2002Železo práškové
  účinné od 1. 3. 2002Síran sodný bezvodý
  účinné od 1. 3. 2002Éter
  účinné od 1. 3. 2002Etylalkohol
  účinné od 1. 3. 2002Chloroform
  účinné od 1. 3. 2002Chlorid sodný, nasycený vodný roztok
  účinné od 1. 3. 2002Chlorid železnatý, roztok
  účinné od 1. 3. 2002Příprava: Do baňky na 750 ml se naváží 90 g kusového železa (hřebíky) předem promytého éterem, přidá se 460 ml kyseliny chlorovodíkové (h = 1,125) a udržuje se ve varu pod zpětným chladičem do rozpuštění. Po vychladnutí se roztok zfiltruje do hnědé zásobní láhve.
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky.
  1. účinné od 1. 3. 2002ba) Redukce roztokem chloridu železnatého. K extraktu podle čl. 7 se přidá 40 ml kyseliny chlorovodíkové, 50 ml roztoku chloridu železnatého, baňka se uzavře a roztok se odstaví na 72 hodiny, přičemž se občas promíchá. Pak se roztok vpraví do dělící nálevky na 1000 ml, v níž je předloženo 200 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Baňka, v níž bylo redukováno, se vypláchne 10 ml etylalkoholu, pak 50 ml chloroformu, které se přidají k obsahu dělící nálevky. Směs se intenzivně protřepává 3 minuty, po oddělení fází se chloroformová vrstva oddělí. Vytřepávání včetně vypláchnutí baňky chloroformem se opakuje ještě dvakrát. Spojené chloroformové výtřepky se převedou do další dělící nálevky s 200 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, jímž se chloroformové výtřepky promývají. Promývání dalšími podíly nasyceného roztoku chloridu sodného se opakuje, až se již vodná vrstva nebarví žlutě. Chloroformové výtřepky se pak vysuší bezvodým síranem sodným (6 hodin), kvantitativně zfiltrují filtračním papírem (bílá páska) do suché a předem zvážené baňky na 250 ml a chloroform se oddestiluje. Poslední stopy chloroformu se z baňky odsají pomocí vývěvy. Zbytek v baňce se suší v exsikátoru nad kyselinou sírovou (h = 1,84) a pak se váží do konstantní hmotnosti.
  2. účinné od 1. 3. 2002bb) Redukce železem. K extraktu podle čl. 7 se přidá 10 ml etylalkoholu, po rozpuštění 40 ml kyseliny chlorovodíkové, po částech 4 až 5 g práškového železa a odstaví se na 2 hodiny, přičemž se obsah baňky občas promíchá (tmavé zbarvení roztoku se změní v zelené). Roztok se pak vpraví do dělící nálevky na 1000 ml, v níž je předloženo 200 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Baňka, v níž bylo redukováno, se vypláchne 10 ml etylalkoholu, pak 50 ml chloroformu (popř. éteru), které se přidají k obsahu dělící nálevky. Roztok v dělící nálevce se vytřepává a dále zpracuje obdobným způsobem jako v čl. 8ba).
1. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Celkový obsah kapalných esterů kyseliny dusičné v % (u), nitrolátek v % (v) a maziv v % (y) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  účinné od 1. 3. 2002
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost zbytku po redukci roztokem chloridu železnatého podle čl. 8ba) v g,
  3. účinné od 1. 3. 2002c hmotnost zbytku po redukci železem podle čl. 8bb) v g,
  4. účinné od 1. 3. 2002x obsah extraktu, zjištěný podle čl. 7, v %.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě

účinné od 1. 3. 20029. Zbytek vzorku po extrakci organickým rozpouštědlem se extrahuje vodou. Způsob stanovení látek rozpustných ve vodě se volí podle účelu zkoušky a chemického složení trhaviny. Pro úplné a rozhodčí rozbory se používá postupů A, B, E a F, pro zkrácené rozbory pak postupů C, D, popř. E, jimiž se vážkově zjistí celkový obsah látek rozpustných ve vodě.
1. účinné od 1. 3. 2002A. Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A se převede do třecí misky, rozdrtí se a vpraví se do kádinky na 400 ml. Třecí miska se několikrát promyje horkou vodou (80 °C), přičemž se jednotlivé podíly, jakož i voda, kterou se promývá papírový filtr z extrakce vzorku, převedou do kádinky s rozdrceným zbytkem. Obsah kádinky se doplní horkou vodou asi do 250 ml, důkladně se promíchá a kvantitativně se filtruje předem vysušeným a zváženým papírovým filtrem (bílá páska) do odměrné baňky na 500 ml. Filtr se zbytkem se suší při 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.
  účinné od 1. 3. 2002Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, upravuje se postup takto: Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A se převede do kádinky na 400 ml, rozdrtí se skleněnou tyčinkou, přidá se 250 ml horké vody a za míchání se zbytek rozpouští. Zakalený roztok se kvantitativně převede do odměrné baňky na 500 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.
1. účinné od 1. 3. 2002B. Kelímek se suchým zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7B se umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C), přičemž filtrát se jímá do odměrné baňky na 500 ml. Během promývání se z kelímku vyjme filtr ze slinutého skla, jímž byl původní vzorek zatížen, a promyje se horkou vodou do kelímku. Kelímek se zbytkem po promytí vodou se suší při 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.
2. účinné od 1. 3. 2002C. Kelímek se zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7C se po částech a za rozmělňování a promíchávání zbytku skleněnou tyčinkou promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C) s použitím mírného podtlaku. Kelímek se zbytkem po promývání vodou se suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
  1. účinné od 1. 3. 2002a) Výpočet. Celkový obsah látek rozpustných ve vodě v % (y) se vypočítá podle vzorce:
    účinné od 1. 3. 2002
    1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7C v g,
    2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost vzorku po promytí toluenem podle čl. 7C v g,
    3. účinné od 1. 3. 2002c hmotnost vzorku po promytí toluenem a vodou v g.
1. účinné od 1. 3. 2002D. Filtr se zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7D se umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C). Filtr se zbytkem po promývání vodou se suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
  1. účinné od 1. 3. 2002a) Výpočet. Celkový obsah látek rozpustných ve vodě v % (y) se vypočítá podle vzorce:
    účinné od 1. 3. 2002
    1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7D v g,
    2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost vzorku po promytí benzenem, popř. chloridem uhličitým podle čl. 7D v g,
    3. účinné od 1. 3. 2002c hmotnost vzorku po promytí benzenem popř. chloridem uhličitým a po promytí vodou v g.
1. účinné od 1. 3. 2002E. Kelímek se zbytkem vzorku ze zkoušky podle čl. 7E (po stanovení vlhkosti) se po částech a za rozmělňování a promíchávání zbytku skleněnou tyčinkou promývá celkem 200 ml horké vody (80 °C) s použitím mírného podtlaku, přičemž se filtrát jímá do odměrné baňky na 500 ml. Kelímek se zbytkem po promytí vodou se suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Tento roztok se uchová pro zkoušky podle čl. 10 až 15.
  1. účinné od 1. 3. 2002a) Výpočet. Celkový obsah látek rozpustných ve vodě v % (y) se vypočítá podle vzorce:
    účinné od 1. 3. 2002
    1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7E v g,
    2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost vzorku po promytí petroléterem a po stanovení vlhkosti podle čl. 7E v g,
    3. účinné od 1. 3. 2002c hmotnost vzorku po promytí petroléterem, po stanovení vlhkosti a po promytí vodou v g.
1. účinné od 1. 3. 2002F. Tento postup platí pro stanovení látek rozpustných ve vodě u trhavin s obsahem nitrolátek a vody jako plastifikátoru. Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A nebo 7F se převede kvantitativně pomocí 250 ml horké vody (80°C) do odměrné baňky na 500 ml, při 20°C se doplní vodou po značku, důkladně se promíchá a tento roztok se použije pro zkoušky podle čl. 10 až 15.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dusičnanu amonného

účinné od 1. 3. 200210. Obsah dusičnanu amonného se stanoví buď metodou A nebo B.
účinné od 1. 3. 2002Metoda A
účinné od 1. 3. 2002Po přídavku formaldehydu k roztoku vzorku se titruje uvolněná kyselina odměrným roztokem hydroxidu sodného.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Hydroxid sodný, roztok 0,5 N
  účinné od 1. 3. 2002Formaldehyd, roztok 40%
  účinné od 1. 3. 2002Fenolftalein - indikátor
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 250 ml se pipetuje 50 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B resp. 9E, přidá se 10 ml roztoku formaldehydu předem zneutralizovaného na fenolftalein, promíchá se a ponechá se v klidu 1 až 2 minuty. Pak se přidá fenolftalein - indikátor a titruje se 0,5 N roztokem hydroxidu sodného do růžového zbarvení, které do 1 minuty nemizí.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B, resp. 7E v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b spotřeba 0,5 N roztoku hydroxidu sodného v ml.
účinné od 1. 3. 2002Metoda B
účinné od 1. 3. 2002Amoniak uvolněný hydroxidem sodným se předestiluje do odměrného roztoku kyseliny sírové. Nadbytek kyseliny sírové se titruje odměrným roztokem hydroxidu sodného.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Kyselina sírová, roztok 0,25 N
  účinné od 1. 3. 2002Hydroxid sodný, roztok 0,25 N a 30%
  účinné od 1. 3. 2002Tashiro - indikátor
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku (obr. 3) se pipetuje 50 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B, přidá se 150 ml vody a přístroj se sestaví, přičemž do předlohy se předloží 50 ml 0,25 N roztoku kyseliny sírové. Do varné baňky se pak přidá 20 ml 30% roztoku hydroxidu sodného, obsah baňky se uvede k varu, v němž se pokračuje, až předestiluje 80 až 100 ml. Po skončení destilace se k roztoku v předloze přidá Tashiro - indikátor a titruje se 0,25 N roztokem hydroxidu sodného do změny zbarvení indikátoru. Současně se provede slepé stanovení.
  účinné od 1. 3. 2002
  účinné od 1. 3. 2002Obr. 3 Destilační přístroj na stanovení dusíku
1. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (y) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,
  3. účinné od 1. 3. 2002c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu sodného vedle sebe

účinné od 1. 3. 200211. Stanoví se celkový dusík redukcí Dewardovou slitinou v alkalickém prostředí a destilací uvolněného amoniaku do odměrného roztoku kyseliny sírové. Ve stejném podílu se stanoví amoniakální dusík metodou A podle čl. 10. Z rozdílu se vypočítá obsah obou složek.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Kyselina sírová, roztok 0,25 N
  účinné od 1. 3. 2002Hydroxid sodný, roztok 0,25 N a 30%
  účinné od 1. 3. 2002Dewardova slitina
  účinné od 1. 3. 2002Tashiro - indikátor
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky.
  1. účinné od 1. 3. 2002ba) Stanovení celkového dusíku. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A, přidá se 200 ml vody, 2,5 g Dewardovy slitiny, přístroj se sestaví, přičemž do předlohy se předloží 50 ml 0,25 N roztoku kyseliny sírové. Do varné baňky se pak přidá 20 ml 30% roztoku hydroxidu sodného. Jakmile ustane vývoj vodíku, uvede se obsah baňky k varu, v němž se pokračuje, až předestiluje 80 až 100 ml. Po skončení destilace se k roztoku v předloze přidá Tashiro - indikátor a titruje se 0,25 N roztokem hydroxidu sodného do změny zbarvení indikátoru. Současně se provede slepé stanovení.
    účinné od 1. 3. 2002Obsah celkového dusíku v % (x) se vypočítá podle vzorce:
    účinné od 1. 3. 2002<
    1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,
    2. účinné od 1. 3. 2002b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,
    3. účinné od 1. 3. 2002c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.
  1. účinné od 1. 3. 2002bb) Stanovení amoniakálního dusíku. Provede se s 50 ml roztoku podle čl. 9A metodou A podle čl. 10.
    účinné od 1. 3. 2002Obsah amoniakálního dusíku v % (y) se vypočítá podle vzorce:
    účinné od 1. 3. 2002
    1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,
    2. účinné od 1. 3. 2002b spotřeba 0, 5 N roztoku hydroxidu sodného v ml.
1. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah dusičnanu amonného v % (u) a obsah dusičnanu sodného v % (z) se vypočítávají podle vzorců:
  účinné od 1. 3. 2002z = ( x - 2 y).6,071
  účinné od 1. 3. 2002u = y.5,7174
  1. účinné od 1. 3. 2002kde x a y jsou hodnoty obsahu celkového a amoniakálního dusíku zjištěné podle čl. 11b) v %,
  2. účinné od 1. 3. 20025,7174 přepočítávací faktor pro dusičnan amonný,
  3. účinné od 1. 3. 20026,071 přepočítávací faktor pro dusičnan sodný.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení dusičnanu amonného a dusičnanu vápenatého vedle sebe

účinné od 1. 3. 200212. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou B (u trhavin typu DAP metodou A) podle čl. 10. Obsah dusičnanu vápenatého se stanoví chelatometricky.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie.
  účinné od 1. 3. 2002Chelaton 3, roztok 0,02 M
  účinné od 1. 3. 2002Síran hořečnatý, roztok 0,02 M
  účinné od 1. 3. 2002Tlumivý roztok podle Schwarzenbacha
  účinné od 1. 3. 2002Eriochromčerň - indikátor (1+100 s chloridem sodným)
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 250 ml se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9E, přidá se 10 ml tlumivého roztoku, 1 ml 0,02 M roztoku síranu hořečnatého, tolik eriochromčerně - indikátoru, aby se roztok zbarvil červeně a titruje se 0,02 M roztokem Chelatonu 3 do změny zbarvení roztoku z červeného v modré. Současně se provede slepé stanovení.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah dusičnanu vápenatého v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7E v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 na vlastní stanovení v ml,
  3. účinné od 1. 3. 2002c spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 na slepé stanovení v ml.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu sodného vedle sebe

účinné od 1. 3. 200213. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou A nebo B podle čl. 10. Chlorid sodný se stanoví titrací odměrným roztokem dusičnanu stříbrného.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie.
  účinné od 1. 3. 2002Dusičnan stříbrný, roztok 0,1 N
  účinné od 1. 3. 2002Fluorescein - indikátor
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do titrační baňky na 100 ml se pipetuje 25 ml roztoku podle čl. 9A nebo 9B, přidá se 25 ml vody, 5 kapek fluoresceinu - indikátoru a titruje se 0,1 N roztokem dusičnanu stříbrného, až se vznikající sraženina růžově zbarví.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah chloridu sodného v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b spotřeba 0,1 N roztoku dusičnanu stříbrného v ml.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dusičnanu amonného, dusičnanu vápenatého a chloridu sodného vedle sebe

účinné od 1. 3. 200214. Stanovení obsahu dusičnanu amonného se provede metodou B podle čl. 10, obsah dusičnanu vápenatého se stanoví podle čl. 12, obsah chloridu sodného se stanoví podle čl. 13.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dusičnanu sodného a chloridu amonného vedle sebe

účinné od 1. 3. 200215. Stanoví se celkový a amoniakální dusík postupem podle čl. 11 a vypočítá se obsah obou složek:
1. účinné od 1. 3. 2002a) Výpočet. Obsah dusičnanu sodného v % (u) a obsah chloridu amonného v % (v) se vypočítají podle vzorců:
  účinné od 1. 3. 2002u = (x - y).6,071
  účinné od 1. 3. 2002v = y.3,819,
  1. účinné od 1. 3. 2002kde x a y jsou hodnoty obsahu celkového a amoniakálního dusíku zjištěné podle čl. 11b) v %,
  2. účinné od 1. 3. 20026,071 je přepočítávací faktor pro dusičnan sodný,
  3. účinné od 1. 3. 20023,819 je přepočítávací faktor pro chlorid amonný.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě (stanovení nerozpustného podílu)

účinné od 1. 3. 200216. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě v % (z) se vypočítá podle vzorce:
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,
2. účinné od 1. 3. 2002c hmotnost vzorku po extrakci organickým rozpouštědlem a vodou podle čl. 9 v g.
účinné od 1. 3. 2002Poznámka: Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, stanoví se obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě dopočtem do 100 %. Obdobně dopočtem do 100 % se stanoví obsah guaru u trhavin plastifikovaných vodu.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu hliníku

účinné od 1. 3. 200217. Hliník se oddělí z nerozpustného podílu rozpuštěním v kyselině chlorovodíkové a jeho obsah se stanoví chelatometricky.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Kyselina chlorovodíková, roztok 2,5 N
  účinné od 1. 3. 2002Chelaton 3, roztok 0,1 M
  účinné od 1. 3. 2002Síran zinečnatý, roztok 0,1 M
  účinné od 1. 3. 2002Pyridin
  účinné od 1. 3. 2002Eriochromčerň - indikátor (1 + 100 s chloridem sodným)
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Z filtru po zkoušce podle čl. 9A se zbytek kvantitativně převede do kádinky na 400 ml, přidá se 25 ml 2,5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, kádinka se přikryje hodinovým sklem a zbytek se rozpouští za chlazení vodou. Po rozpuštění se sklo a stěny kádinky opláchnou horku vodou a obsah kádinky se zahřívá k varu, aby se rozpustily poslední zbytky hliníku. Roztok se pak kvantitativně filtruje původním filtrem do odměrné baňky na 250 ml s použitím asi 150 ml horké vody (80 °C). Filtr se zbytkem se suší při 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí se váží.
  účinné od 1. 3. 2002Filtrát v odměrné baňce se při 20 °C doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Z tohoto roztoku se pipetuje 10 ml do kádinky na 250 ml, přidá se 20 ml 0,1 M roztoku Chelatonu 3 (pipetou), voda do 100 ml, za míchání 20 ml pyridinu, 0,2 g eriochromčerni - indikátoru a titruje se 0,1 M roztokem síranu zinečnatého do změny zbarvení roztoku z modrého v purpurové. Současně se provede slepé stanovení.
2. účinné od 1. 3. 2002Poznámky: 1. Obsahuje-li trhavina karboxymetylcelulózu, stanoví se hliník takto: Suchý zbytek vzorku ze zkoušky podle čl. 7A se na filtru rozmělní a v dávkách po 20 ml se promývá celkem 100 ml horkého benzenu. Promytý zbytek vzorku se kvantitativně převede do kádinky na 400 ml, přidá se 25 ml 2,5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové, kádinka se přikryje hodinovým sklíčkem a hliník se rozpouští jak uvedeno v čl. 17b). Roztok se pak kvantitativně převede do odměrné baňky na 250 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Dále se postupuje jak udáno výše.
1. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah hliníku v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7A nebo 7B v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b spotřeba 0,1 M roztoku síranu zinečnatého na slepé stanovení v ml,
  3. účinné od 1. 3. 2002c spotřeba 0,1 M roztoku síranu zinečnatého na vlastní stanovení v ml.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu nitrocelulózy

účinné od 1. 3. 200218. Nitrocelulóza se oddělí z nerozpustného podílu rozpuštěním v acetonu a po jeho odpaření se stanoví vážkově.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Aceton
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Z filtru po zkoušce podle čl. 17 (popř. podle čl. 9A, není-li přítomen hliník) se zbytek kvantitativně převede do kádinky na 250 ml, přidá se 100 ml acetonu a udržuje se ve varu na vodní lázni do rozpuštění klků nitrocelulózy.
  účinné od 1. 3. 2002Kádinka zakrytá hodinovým sklem se pak ponechá v klidu po dobu 12 hodin, čirý roztok se filtruje původním filtrem do druhé kádinky na 250 ml, zbytek v kádince se dekantuje dvakrát 25 ml acetonu a opět se filtruje původním filtrem. Nerozpustný zbytek v kádince se malým množstvím acetonu kvantitativně převede na filtr, který se pak suší při teplotě 100 ° do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
  účinné od 1. 3. 2002Spojené acetonové filtráty se kvantitativně po částech odpaří na vodní lázni v předem vyžíhané a zvážené křemenné misce. Před ukončením úplného odpaření acetonu se do misky přidá 1 ml vody (vysrážení nitrocelulózy) a odpaří se k suchu. Miska s odparkem se suší při 80 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží. Odparek se pak opatrně spálí, vyžíhá a po vychladnutí v exsikátoru se opět váží.
1. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah nitrocelulózy v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7A v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b je hmotnost odparku v g,
  3. účinné od 1. 3. 2002c je hmotnost zbytku po žíhání v g.
2. účinné od 1. 3. 2002Poznámka: U trhavin, které obsahují nitrocelulózu, karboxymetylcelulózu, kysličník křemičitý a stearan zinečnatý vedle sebe, se stanovení podle čl. 18 neprovádí.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové

účinné od 1. 3. 200219. Z nerozpustného podílu se oddělí látky rozpustné v kyselině chlorovodíkové a jejich obsah se stanoví vážkově.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Kyselina chlorovodíková, roztok 5 N
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do kelímku se zbytkem ze zkoušky podle odstavce 9E umístěného v nálevce odsávacího zařízení^*) se po částech přidá 10 ml 5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové. Kelímek se přikryje hodinovým sklem a když ustane vývin plynu (CO₂), filtruje se kvantitativně s použitím mírného podtlaku. Zbytek v kelímku se obdobně promývá celkem 200 ml horké vody (80 °C) a pak suší 3 hodiny při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7E v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost zbytku po zkoušce podle čl. 9E v g,
  3. účinné od 1. 3. 2002c hmotnost zbytku po promývání kyselinou chlorovodíkovou a vodou v g.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dřevěné moučky

účinné od 1. 3. 200220. Obsah dřevěné moučky se stanoví vážkově.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Postup zkoušky. Filtr se zbytkem po zkoušce podle čl. 18 (z nerozpustného podílu odstraněn hliník a nitrocelulóza) nebo po zkoušce podle čl. 17 (z nerozpustného podílu odstraněn hliník; nerozpustný zbytek obsahuje nitrocelulózu), popř. vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 9B (nerozpustný podíl neobsahuje ani hliník ani nitrocelulózu) se vloží do předem vyžíhané a zvážené křemenné misky. Obsah misky se opatrně spálí, vyžíhá do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
2. účinné od 1. 3. 2002b) Výpočet. Obsah dřevěné moučky v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost zbytku podle čl. 18, resp. 17 nebo 9B v g,
  3. účinné od 1. 3. 2002c hmotnost zbytku po žíhání v g.
3. účinné od 1. 3. 2002Poznámky: 1. Obsahuje-li nerozpustný podíl uhličitan vápenatý, použije se ve výpočtu (c. 1,785), kde 1,785 je přepočítávací koeficient CaCO₃/CaO.
  1. účinné od 1. 3. 20022. U trhavin typu DAP se zbytek vzorku po zkoušce podle čl. 19 vyjádří v % jako obsah dřevěné moučky.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení celkového obsahu kysličníku křemičitého, mastku, síranu barnatého, uhličitanu vápenatého ev. anorganického barviva

účinné od 1. 3. 200221. Celkový obsah nerozpustných a nespalitelných anorganických složek se stanoví vážkově a vyjádří se v % (x) složky přítomné ve vzorku podle vzorce:
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 7 v g,
2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost zbytku podle čl. 20 v g.
účinné od 1. 3. 2002Poznámka: Obsahuje-li nerozpustný podíl uhličitan vápenatý, použije se ve výpočtu (c. 1,785), kde 1,785 je přepočítávací koeficient CaCO₃/CaO.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu stearanu zinečnatého

účinné od 1. 3. 200222. Obsah stearanu zinečnatého se stanoví z původního vzorku chelatometricky
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Kyselina dusičná 65 %
  účinné od 1. 3. 2002Benzen
  účinné od 1. 3. 2002Chelaton 3, roztok 0,02 M
  účinné od 1. 3. 2002Tlumivý roztok podle Schwarzenbacha
  účinné od 1. 3. 2002Eriochromčerň - indikátor (1 + 100 s chloridem sodným)
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do papírového filtru (modrá páska) připraveného k filtraci na nálevce se naváží 5 g vzorku, filtr s navážkou se umístí do nálevky a v dávkách po 20 ml se promývá celkem 100 ml horkého benzenu. Filtráty se jímají do kádinky na 250 ml, pak se kvantitativně převedou do dělicí nálevky, přidá se 5 ml kyseliny dusičné a 10 minut se intenzivně protřepává. Po rozdělení vrstev se spodní vrstva vypustí do kádinky na 250 ml. Obsah dělicí nálevky se stejným způsobem dvakrát vytřepe 50 ml vody a vodná vrstva se vypustí do kádinky s prvním výtřepkem. Spojené výtřepky se odpaří na vodní lázni k suchu. Odparek se rozpustí ve 100 ml vody, přidá se 5 ml tlumivého roztoku, eriochromčerň - indikátor do vínového zbarvení a titruje se z mikrobyrety 0,02 M roztokem Chelatonu 3 do modrého zbarvení roztoku.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah stearanu zinečnatého v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b je spotřeba 0,02 M roztoku Chelatonu 3 v ml.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu pentritu

účinné od 1. 3. 200223. Obsah pentritu se stanoví z obsahu dusíku zjištěného ve vzorku po zmýdelnění a redukci.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Kyselina sírová, roztok 0,5 N
  účinné od 1. 3. 2002Hydroxid sodný, roztok 5 N, 0,25 N a 30 %
  účinné od 1. 3. 2002Peroxid vodíku, roztok 6 %
  účinné od 1. 3. 2002Aceton
  účinné od 1. 3. 2002Dewardova slitina
  účinné od 1. 3. 2002Tashiro - indikátor
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do varné baňky destilačního přístroje na stanovení dusíku se naváží 0,7 g vzorku, přidá se 60 až 70 ml acetonu, obsah baňky se několikrát po sobě uvede do varu, po vychladnutí se přidá směs 50 ml roztoku peroxidu vodíku a 5 ml 5 N roztoku hydroxidu sodného, pentrit se zmýdelní mírným povařením za občasného promíchání a obsah baňky se ponechá do druhého dne v klidu. Do baňky se potom přidá 150 ml vody, 4 g Dewardovy slitiny a baňka se spojí přestupníkem a chladičem s předlohou, v níž je předloženo 25 ml 0,5 N roztoku kyseliny sírové. Do baňky se přidá 40 ml 30% roztoku hydroxidu sodného a za chladu se ponechá proběhnout redukce (asi 20 minut). Po ukončení vývinu vodíku se vzniklý čpavek vytěsní varem do předlohy, přičemž se oddestiluje asi 2/3 objemu varné baňky. Nadbytek 0,5 N roztoku kyseliny sírové se po přídavku Tashiro - indikátoru titruje 0,25 N roztokem hydroxidu sodného. Současně se provede slepé stanovení bez vzorku. Při výpočtu se počítá s obsahem dusíku u čistého pentritu 17,52%.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah pentritu v % (t) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na slepé stanovení v ml,
  3. účinné od 1. 3. 2002c spotřeba 0,25 N roztoku hydroxidu sodného na vlastní stanovení v ml.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě

účinné od 1. 3. 200224. celkový obsah látek rozpustných ve vodě se stanoví vážkově.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Postup zkoušky. Do kádinky na 250 ml se naváží 5 g vzorku, přidá se 100 ml horké vody (80 °C) a vzorek se rozmělní skleněnou tyčinkou. Po ochlazení se kvantitativně filtruje předem vysušeným a zváženým filtrem (černá páska). Filtrát se jímá do kuželové baňky na 250 ml. Filtr se zbytkem se pak suší 1 hodinu při 100 °C a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
2. účinné od 1. 3. 2002b) Výpočet. Obsah látek rozpustných ve vodě v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost zbytku v g.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu hydrogenuhličitanu sodného

účinné od 1. 3. 200225. Obsah hydrogenuhličitanu sodného se stanoví odměrným roztokem kyseliny chlorovodíkové.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Kyselina chlorovodíková, roztok 1 N
  účinné od 1. 3. 2002Metyloranž - indikátor
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Filtrát po zkoušce podle čl. 24 se uvede do varu, v němž se udržuje 2 až 3 minuty. Po ochlazení se přidá 5 kapek metyloranže - indikátoru a titruje se 1 N roztokem kyseliny chlorovodíkové do trvale oranžověčerveného zbarvení.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah hydrogenuhličitanu sodného v % (u) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 24 v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b spotřeba 1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové v ml.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě

účinné od 1. 3. 200226. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě se stanoví vážkově:
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Aceton
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S2 s vložkou středně hustého papírového filtru se naváží 5 g vzorku a extrahuje se na rychloextraktoru (viz obr. 2) 100 až 150 ml acetonu po dobu 8 hodin. Kelímek se zbytkem se pak umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C). Kelímek se zbytkem po extrakci acetonem a vodou se suší při teplotě 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě v % (x) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b je hmotnost zbytku v g.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu síranu barnatého

účinné od 1. 3. 200227. Obsah síranu barnatého se stanoví vážkově.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Postup zkoušky. Neobsahuje-li vzorek jinou anorganickou složku nerozpustnou v acetonu a ve vodě (např. ocelový prášek), provede se stanovení síranu barnatého takto: Vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 26 se opatrně vpraví do předem vyžíhané a zvážené křemenné misky, spálí se a vyžíhá 1 hodinu při teplotě 900 °C. Po vychladnutí v exsikátoru se váží.
2. účinné od 1. 3. 2002b) Výpočet. Obsah síranu barnatého v % (v) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 26 v g,
  2. účinné od 1. 3. 2002b hmotnost zbytku po žíhání v g.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení ocelového prášku

účinné od 1. 3. 200228. Obsah ocelového prášku (vyjádřeného jako železo) se po rozpuštění v kyselině sírové stanoví odměrným roztokem manganistanu draselného.
1. účinné od 1. 3. 2002a) Chemikálie
  účinné od 1. 3. 2002Kyselina sírová, h = 1,17
  účinné od 1. 3. 2002Manganistan draselný, roztok 0,1 N
  účinné od 1. 3. 2002Zinek práškový
  účinné od 1. 3. 2002Zimmermann-Reinhardtův roztok
1. účinné od 1. 3. 2002b) Postup zkoušky. Vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 26 se opatrně vpraví do kádinky na 500 ml, přidá se 100 ml kyseliny sírové a mírně se zahřeje k rozpuštění. Vzniklý roztok se kvantitativně filtruje do odměrné baňky na 500 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Z tohoto roztoku se pipetuje 25 ml do kuželové baňky na 250 ml, přidá se 1 g zinku, baňka se uzavře Bunzenovým ventilem a její obsah se za občasného míchání ponechá stát do rozpuštění zinku a odbarvení roztoku. Pak se přidá 6 až 8 ml roztoku Zimmermann-Reinhardtova a ihned se titruje 0,1 N roztokem manganistanu draselného do růžového zbarvení, které do 15 s nemizí.
2. účinné od 1. 3. 2002c) Výpočet. Obsah ocelového prášku (vyjádřeného jako železo) v % (z) se vypočítá podle vzorce:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde a je navážka vzorku podle čl. 26 v g.,
  2. účinné od 1. 3. 2002b spotřeba 0,1 N roztoku manganistanu draselného v ml.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla

účinné od 1. 3. 200229. Obsah změkčovadla (např. polyvinylacetát) v % (x), resp. plastického pojidla v % (y) se stanoví výpočtem podle vzorců:
účinné od 1. 3. 2002x = 100 - t - u;
účinné od 1. 3. 2002x = 100 - t - z;
účinné od 1. 3. 2002y = 100 - t;
účinné od 1. 3. 2002y = 100 - t - v,
1. účinné od 1. 3. 2002kde t je obsah pentritu zjištěný podle čl. 23, v %,
2. účinné od 1. 3. 2002u je obsah hydrogenuhličitanu sodného zjištěný podle čl. 25, v %,
3. účinné od 1. 3. 2002v je obsah síranu barnatého zjištěný podle čl. 27, v %,
4. účinné od 1. 3. 2002z je obsah ocelového prášku zjištěný podle čl. 28, v %.

účinné od 1. 3. 2002Závazný postup č. 58

účinné od 1. 3. 2002Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin

účinné od 1. 3. 2002Účel a význam výpočtu

účinné od 1. 3. 20021. Na základě znalosti hodnot výbuchových charakteristik vypočtených podle jednotných postupů a pomocí jednotných tabelovaných hodnot lze teoreticky hodnotit trhaviny a je možno je reálně vzájemně porovnávat.

účinné od 1. 3. 2002Všeobecně

účinné od 1. 3. 20022. Kyslíková bilance je rozdíl mezi množstvím kyslíku v trhavině a jeho množstvím potřebným k úplné oxidaci všech složek trhaviny.
účinné od 1. 3. 2002Kyslíková bilance v % (γ) se vypočítá podle vzorců:
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde a_c je počet molů atomů uhlíku v 1 kg trhaviny,
2. účinné od 1. 3. 2002a_H počet molů vodíku v 1 kg trhaviny,
3. účinné od 1. 3. 2002a_o počet molů atomů kyslíku v 1 kg trhaviny,
1. účinné od 1. 3. 2002nebo
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde A_i je obsah i-té složky trhaviny v %,
2. účinné od 1. 3. 2002γ_i kyslíková bilance i-té složky trhaviny odečtené z tab. 1,
3. účinné od 1. 3. 2002u počet složek trhaviny.

účinné od 1. 3. 20023. Výbuchové teplo je teplo uvolněné výbuchem 1 kg trhaviny bez přístupu kyslíku, za stálého objemu.
účinné od 1. 3. 2002Výbuchové teplo v kJ.kg^-1 (Q_v) se vypočítá podle vzorce:
účinné od 1. 3. 2002Q_v = Q₁ - Q₂, (3)
1. účinné od 1. 3. 2002kde Q₁ je součet slučovacích tepel složek trhaviny za stálého objemu při 25 °C v kJ.kg^-1,
2. účinné od 1. 3. 2002Q₂ součet slučovacích tepel zplodin výbuchu za stálého objemu při 25 °C v kJ.kg^-1.
účinné od 1. 3. 2002Hodnoty slučovacích tepel některých složek trhavin za stálého objemu při 25 °C jsou uvedeny v tab. 1

účinné od 1. 3. 20024. Výbuchová teplota je nejvyšší teplota ve °C, které dosáhnou zplodiny výbuchu za předpokladu, že výbuchová přeměna je děj izochorický a že výbuchem uvolněné teplo se úplně spotřebuje na změnu vnitřní energie zplodin. Výbuchová teplota se určí tak, aby součet změn vnitřních energií zplodin pro tuto teplotu se rovnal hodnotě výbuchového tepla.
účinné od 1. 3. 2002Výbuchová teplota ve °C (t_v) se vypočítá podle vzorce:
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde t₁ je nejblíže nižší teplota vzhledem k t_v ve °C,
2. účinné od 1. 3. 2002t₂ nejblíže vyšší teplota vzhledem k t_v ve °C,
3. účinné od 1. 3. 2002∆U₁ součet změn vnitřních energií zplodin při t₁ v kJ.kg^-1,
4. účinné od 1. 3. 2002∆U₂ součet změn vnitřních energií zplodin při t₂ v kJ.kg^-1.

účinné od 1. 3. 20025. Měrný objem plynných zplodin výbuchu je objem zplodin vzniklých při výbuchu 1 kg trhaviny vyjádřený v dm³ a vztažený na teplotu 0 °C a tlak 101,3 kPa. Skupenství zplodin se uvažuje při výbuchové teplotě. Měrný objem plynných zplodin výbuchu při 0 °C a 101,3 kPa v dm³ (V_o) se vypočítá podle vzorce:
účinné od 1. 3. 2002V_o= 22,4.n, (5)
1. účinné od 1. 3. 2002kde n je počet molů plynných zplodin vzniklých z 1 kg trhaviny,
2. účinné od 1. 3. 200222,4 objem 1 molu ideálního plynu při teplotě 0 °C a tlaku 101,3 kPa v dm³.

účinné od 1. 3. 2002Zásady výpočtu

účinné od 1. 3. 20026. Výpočet se vztahuje na 1 kg trhaviny daného chemického složení, jak je např. uvedeno v materiálovém listu trhaviny. Výpočet nezahrnuje obal trhaviny.
účinné od 1. 3. 20027. Tepelné efekty jsou vztaženy na systém „trhavina - okolí“.
účinné od 1. 3. 20028. Při výpočtu se uvažuje s výbušnou přeměnou trhaviny ve zplodiny výbuchu, která probíhá izochoricky, v zanedbatelně krátké době, přičemž všechny chemické reakce proběhnou v podmínkách výbuchu úplně.
účinné od 1. 3. 20029. Jestliže je trhavina sestavena ze složek obsahujících pouze atomy uhlíku (C),vodíku (H), dusíku (N) a kyslíku (O), pak zplodiny výbuchu této trhaviny obsahují
1. účinné od 1. 3. 2002a) u trhavin s kladnou nebo vyrovnanou kyslíkovou bilancí kysličník uhličitý (CO₂), vodu (H₂O), dusík (N₂), popř. kyslík (O₂),
2. účinné od 1. 3. 2002b) u trhavin s mírně zápornou kyslíkovou bilancí kysličník uhličitý (CO₂), kysličník uhelnatý (CO), vodu (H₂O), vodík (H₂) a dusík (N₂).
účinné od 1. 3. 2002Vztah mezi koncentracemi CO₂, CO, H₂O a H₂ je určen rovnovážnou konstantou reakce vodního plynu při výbuchové teplotě. Jiné reakce uvedených zplodin se neuvažují.

účinné od 1. 3. 200210. Obsahují-li trhaviny kromě atomů C, H, N a O i atomy jiných prvků (halogenů, kovy apod.) vzniklé zplodiny výbuchu jsou sloučeniny nejstabilnější v podmínkách výbušné přeměny. Při tom je nutno uvažovat i vzájemnou reakci zplodin výbuchu.
účinné od 1. 3. 2002Obsahuje-li trhavina reaktivní kov (např. hliník, hořčík), pak se tento kov oxiduje při výbuchu přednostně až na svůj nejstabilnější kysličník.
účinné od 1. 3. 2002Inertní složky trhavin (např. síran barnatý, chlorid sodný a draselný, kysličníky kovů 8. skupiny) se při výbuchu chemicky nemění.

účinné od 1. 3. 200211. Tohoto postupu je možno u trhavin se zápornou kyslíkovou bilancí použít jen tehdy, jsou-li splněny podmínky
účinné od 1. 3. 2002
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde a_C je počet molů atomů uhlíku v 1 kg trhaviny,
2. účinné od 1. 3. 2002a_H počet molů atomů vodíku v 1 kg trhaviny,
3. účinné od 1. 3. 2002a_O počet molů kyslíku v 1 kg trhaviny.
účinné od 1. 3. 2002Jsou-li v trhavině přítomny i jiné prvky, které se při výbuchu oxidují kyslíkem z trhaviny, je třeba tyto skutečnosti ve smyslu čl. 10 zahrnout do celkové bilance.

účinné od 1. 3. 2002Obecný postup výpočtu výbuchových charakteristik trhavin

účinné od 1. 3. 2002Kyslíková bilance

účinné od 1. 3. 200212. Vypočítá se sumární vzorec trhaviny C_aCH_aHN_aNO_aO, kde a_C, a_H, a_N, a_O jsou počty molů atomů uvedených prvků v 1 kg trhaviny. Počet molů atomů jednotlivých prvků se vypočítá podle vzorce:
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde a je počet molů atomů prvku v 1 kg trhaviny,
2. účinné od 1. 3. 2002A_i obsah i-té složky trhaviny v %,
3. účinné od 1. 3. 2002a_i počet molů atomů prvku v 1 kg i-té složky trhaviny z tab. 1,
4. účinné od 1. 3. 2002u počet složek trhaviny.
účinné od 1. 3. 2002Kyslíková bilance se pak vypočítá podle vzorce (1) v čl. 2.

účinné od 1. 3. 200213. Vypočítá se kyslíková bilance trhaviny (γ) podle vzorce (2) v čl. 2.

účinné od 1. 3. 2002Výbuchové teplo

účinné od 1. 3. 200214. Sestaví se rovnice rozkladu trhaviny s předpokládanými zplodinami výbuchu ve smyslu čl. 9. Rovnice se vyřeší a vyčíslí pro jednotlivé zplodiny:
1. účinné od 1. 3. 2002a) při γ ≥ 0
  účinné od 1. 3. 2002
  účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002b) při γ ˂ 0
  účinné od 1. 3. 2002
  účinné od 1. 3. 2002
  účinné od 1. 3. 2002
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde jsou počty molů uvedených zplodin vzniklých z 1 kg trhaviny.
  účinné od 1. 3. 2002Rovnici podle b) je možno řešit např. pro hodnotu ve tvaru:
  účinné od 1. 3. 2002
  1. účinné od 1. 3. 2002kde K_t je rovnovážná konstanta reakce vodního plynu při zvolené teplotě t, o niž se předpokládá, že je blízká výbuchové teplotě t_v. Hodnota konstanty K_t pro různé teploty je uvedena v tab. 3.

účinné od 1. 3. 200215. Součet slučovacích tepel složek trhaviny (Q₁) se vypočítá ze složení trhaviny a hodnot slučovacích tepel složek trhaviny (viz tab. 1) podle vzorce:
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde q_1i je slučovací teplo i-té složky trhaviny v kJ.kg^-1,
2. účinné od 1. 3. 2002A_i obsah i-té složky trhaviny v %,
3. účinné od 1. 3. 2002u celkový počet složek trhaviny.

účinné od 1. 3. 200216. Součet slučovacích tepel zplodin Q₂ se vypočítá ze složení zplodin vypočítaného podle čl. 14a), resp. 14b) a slučovacích tepel zplodin (viz tab. 1) podle vzorce:
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde q_2i je slučovací teplo i-té zplodiny v kJ. mol^-1,
2. účinné od 1. 3. 2002n_i počet molů i-té zplodiny vzniklých z 1 kg trhaviny,
3. účinné od 1. 3. 2002m celkový počet uvažovaných zplodin.

účinné od 1. 3. 200217. Výbuchové teplo trhaviny se vypočítá podle vzorce (3) v čl. 3 ze součtů slučovacích tepel složek trhaviny a slučovacích tepel zplodin vypočítaných postupem podle čl. 15 a čl. 16.

účinné od 1. 3. 2002Výbuchová teplota

účinné od 1. 3. 200218. Pro předpokládané zplodiny určené podle čl. 14 se vypočítá součet změn vnitřních energií (∆U) při zvolené teplotě t, pro kterou se předpokládá, že je blízká výbuchové teplotě t_v, podle vzorce:
účinné od 1. 3. 2002
1. účinné od 1. 3. 2002kde ∆U_i je změna vnitřní energie 1 molu i-té zplodiny při teplotě t v kJ,
2. účinné od 1. 3. 2002n_i počet molů i-té zplodiny vzniklých z 1 kg trhaviny,
3. účinné od 1. 3. 2002m celkový počet uvažovaných zplodin.
účinné od 1. 3. 2002Hodnoty vnitřních energií některých zplodin výbuchu v závislosti na teplotě jsou uvedeny v tab. 2.
účinné od 1. 3. 2002Porovná se hodnota výbuchového tepla vypočítaná podle čl. 17 se součtem změn vnitřních energií zplodin podle čl. 18.
účinné od 1. 3. 2002Neshodují-li se hodnoty ∆U a Q_v, opakuje se postup od čl. 14 včetně, přičemž teplota t se volí vždy o 100 °C vyšší nebo nižší tak, až absolutní hodnota rozdílu Q_v - ∆U je minimální. Zvolená teplota, pro kterou platí tato podmínka, leží nejblíže výbuchové teplotě t_v. Výbuchová teplota se pak vypočítá podle vzorce (4) v čl. 4.

účinné od 1. 3. 2002Měrný objem plynných zplodin výbuchu

účinné od 1. 3. 200219. Měrný objem plynných zplodin výbuchu se vypočítá podle vzorce (5) v čl. 5 z počtu molů zplodin výbuchu vypočítaných podle čl. 14.

účinné od 1. 3. 2002Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU

účinné od 1. 3. 2002

Čl. II „Závazný postup č. 55 Zkouška bezpečnosti elektrických rozněcovatel proti nejmenším proudům Podstata zkoušky Význam zkoušky Zkušební zařízení Schéma zapojení Výběr zkušebních vzorků Podmínky při zkoušce Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Zápis o zkoušce Závazný postup č. 56 Stanovení obsahu vody v průmyslových trhavinách Všeobecně Záznam o zkoušce Závazný postup č. 57 Metody chemického zkoušení průmyslových trhavin Tab. 1. Stanovení obsahu látek extrahovatelných organickým rozpouštědlem Obr. 1. Rychloextraktor (schéma zapojení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7A) Obr. 2 Rychloextraktor (schéma sestavení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7B) Stanovení celkových obsahů kapalných esterů kyseliny dusičné, nitrolátek a maziv vedle sebe Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě Stanovení obsahu dusičnanu amonného Metoda A Metoda B Obr. 3 Destilační přístroj na stanovení dusíku Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu sodného vedle sebe Stanovení dusičnanu amonného a dusičnanu vápenatého vedle sebe Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu sodného vedle sebe Stanovení obsahu dusičnanu amonného, dusičnanu vápenatého a chloridu sodného vedle sebe Stanovení obsahu dusičnanu sodného a chloridu amonného vedle sebe Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě (stanovení nerozpustného podílu) Stanovení obsahu hliníku Stanovení obsahu nitrocelulózy Stanovení obsahu látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové Stanovení obsahu dřevěné moučky Stanovení celkového obsahu kysličníku křemičitého, mastku, síranu barnatého, uhličitanu vápenatého ev. anorganického barviva Stanovení obsahu stearanu zinečnatého Stanovení obsahu pentritu Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě Stanovení obsahu hydrogenuhličitanu sodného Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě Stanovení obsahu síranu barnatého Stanovení ocelového prášku Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla Závazný postup č. 58 Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin Účel a význam výpočtu Všeobecně Zásady výpočtu Obecný postup výpočtu výbuchových charakteristik trhavin Kyslíková bilance Výbuchové teplo Výbuchová teplota Měrný objem plynných zplodin výbuchu Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU
Látka	Sumární vzorec	Počet molů atomů prvků v 1 kg					Kyslíková bilance(%)	Relativní molekulová hmotnost (kg. mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.kg^-1)
Látka	Sumární vzorec	C	H	N	O	ostatní	Kyslíková bilance(%)	Relativní molekulová hmotnost (kg. mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.kg^-1)
Dichroman draselný	K₂Cr₂O₇	-	-	-	23,79	6,80 K	+ 16,31	294,18	- 2025,7	- 6885,9
Dichroman draselný	K₂Cr₂O₇	-	-	-	23,79	6,80 Cr	+ 16,31	294,18	- 2025,7	- 6885,9
Dichroman sodný	Na₂Cr₂O₇	-	-	-	26,72	7,63 Na	+ 18,32	261,97	- 1954,9	- 7462,3
Dichroman sodný	Na₂Cr₂O₇	-	-	-	26,72	7,63 Cr	+ 18,32	261,97	- 1954,9	- 7462,3
Dusičnan amonný	NH₄NO₃	-	49,97	24,98	37,48	-	+ 20,00	80,04	- 354,2	- 4425,3
Dusičnan barnatý	Ba(NO₃)₂	-	-	7,65	22,95	3,82 Ba	+ 30,61	261,34	- 982,6	- 3759,9
Dusičnan draselný	KNO₃	-	-	9,89	29,67	9,89 K	+ 39,56	101,10	-488,1	- 4827,9
Dučičnan hořečnatý	Mg(NO₃)₂	-	-	13,48	40,45	6,74 Mg	+ 53,93	148,31	- 780,2	- 5260,6
Dusičnan sodný	NaNO₃	-	-	11,76	35,29	11,76 Na	+ 47,05	84,99	- 457,7	- 5385,3
Dusičnan vápenatý	Ca(NO₃)₂	-	-	12,19	36,56	6,09 Ca	+ 48,75	164,09	- 927,9	- 5654,8
Hliník	Al	-	-	-	-	37,06 Al	- 88,96	26,98	0,0	0,0
Hydrogenuhličitan sodný	NaHCO₃	11,90	11,90	-	35,70	11,90 Na	0,00	84,01	- 943,3	- 11228,4
Chlorid amonný	NH₄Cl	-	74,78	18,69	-	18,69 Cl	- 44,86	53,49	- 308,1	- 5760,0
Chlorid draselný	KCl	-	-	-	-	13,41 K	0,00	74,55	- 434,9	- 5833,7
Chlorid draselný	KCl	-	-	-	-	13,41 Cl	0,00	74,55	- 434,9	- 5833,7
Chlorid hořečnatý	MgCl₂	-	-	-	-	10,50 Mg	0,00	95,21	- 639,0	- 6711,5
Chlorid hořečnatý	MgCl₂	-	-	-	-	21,00 Cl	0,00	95,21	- 639,0	- 6711,5
Chlorid sodný	NaCl	-	-	-	-	17,11 Na	0,00	58,44	- 410,1	- 7017,5
Chlorid sodný	NaCl	-	-	-	-	17,11 Cl	0,00	58,44	- 410,1	- 7017,5
Chlorid vápenatý	CaCl₂	-	-	-	-	9,01 Ca	0,00	110,98	- 792,9	- 7144,5
Chlorid vápenatý	CaCl₂	-	-	-	-	18,02 Cl	0,00	110,98	- 792,9	- 7144,5
Chlorovodík	HCl	-	27,43	-	-	27,43 Cl	0,00	36,46	- 92,4	- 2534,3

účinné od 1. 3. 2002

Čl. II „Závazný postup č. 55 Zkouška bezpečnosti elektrických rozněcovatel proti nejmenším proudům Podstata zkoušky Význam zkoušky Zkušební zařízení Schéma zapojení Výběr zkušebních vzorků Podmínky při zkoušce Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Zápis o zkoušce Závazný postup č. 56 Stanovení obsahu vody v průmyslových trhavinách Všeobecně Záznam o zkoušce Závazný postup č. 57 Metody chemického zkoušení průmyslových trhavin Tab. 1. Stanovení obsahu látek extrahovatelných organickým rozpouštědlem Obr. 1. Rychloextraktor (schéma zapojení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7A) Obr. 2 Rychloextraktor (schéma sestavení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7B) Stanovení celkových obsahů kapalných esterů kyseliny dusičné, nitrolátek a maziv vedle sebe Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě Stanovení obsahu dusičnanu amonného Metoda A Metoda B Obr. 3 Destilační přístroj na stanovení dusíku Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu sodného vedle sebe Stanovení dusičnanu amonného a dusičnanu vápenatého vedle sebe Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu sodného vedle sebe Stanovení obsahu dusičnanu amonného, dusičnanu vápenatého a chloridu sodného vedle sebe Stanovení obsahu dusičnanu sodného a chloridu amonného vedle sebe Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě (stanovení nerozpustného podílu) Stanovení obsahu hliníku Stanovení obsahu nitrocelulózy Stanovení obsahu látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové Stanovení obsahu dřevěné moučky Stanovení celkového obsahu kysličníku křemičitého, mastku, síranu barnatého, uhličitanu vápenatého ev. anorganického barviva Stanovení obsahu stearanu zinečnatého Stanovení obsahu pentritu Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě Stanovení obsahu hydrogenuhličitanu sodného Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě Stanovení obsahu síranu barnatého Stanovení ocelového prášku Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla Závazný postup č. 58 Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin Účel a význam výpočtu Všeobecně Zásady výpočtu Obecný postup výpočtu výbuchových charakteristik trhavin Kyslíková bilance Výbuchové teplo Výbuchová teplota Měrný objem plynných zplodin výbuchu Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU
Látka	Sumární vzorec	Počet molů atomů prvků v 1 kg					Kyslíková bilance(%)	Relativní molekulová hmotnost (kg.mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.kg^-1)
Látka	Sumární vzorec	C	H	N	O	ostatní	Kyslíková bilance(%)	Relativní molekulová hmotnost (kg.mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.kg^-1)
Chloristan amonný	NH₄ClO₄	-	34,04	8,51	34,04	8,51 Cl	+ 34,04	117,49	- 283,6	- 2413,8
Chloristan draselný	KClO₄	-	-	-	28,87	7,22 K	+ 40,42	138,55	- 423,4	- 3055,9
Chloristan draselný	KClO₄	-	-	-	28,87	7,22 Cl	+ 40,42	138,55	- 423,4	- 3055,9
Kysličník barnatý	BaO	-	-	-	6,52	6,52 Ba	0,00	153,33	- 557,3	- 3634,6
Kysličník horečnatý	MgO	-	-	-	24,80	24,80 Mg	0,00	40,30	- 600,4	- 14898,3
Kysličník hlinitý	Al₂O₃(α)	-	-	-	29,43	19,62 Al	0,00	101,96	- 1672,7	- 16405,5
Kysličník hlinitý	Al₂O₃(γ)	-	-	-	29,43	19,62 Al	0,00	101,96	- 1654,2	- 16224,0
Kysličník chromitý	Cr₂O₃	-	-	-	19,73	13,16 Cr	0,00	151,99	- 1125,5	- 7405,1
Kysličník křemičitý	SiO₂	-	-	-	33,30	16,65 Si	0,00	60,08	- 857,4	- 14271,0
Kysličník olovnatý	PbO (červený)	-	-	-	4,48	4,48 Pb	0,00	223,20	-218,1	- 977,2
Kysličník olovnatý	PbO (žlutý)	-	-	-	4,48	4,48 Pb	0,00	223,20	- 216,7	- 970,9
Kysličník siřičitý	SO₂	-	-	-	31,22	15,61 S	0,00	64,06	- 297,1	- 4637,8
Kysličník uhelnatý	CO	35,70	-	-	35,70	-	- 57,12	28,01	- 111,8	- 3991,4
Kysličník uhličitý	CO₂	22,72	-	-	45,44	-	0,00	44,01	- 393,8	- 8948,0
Kysličník vápenatý	CaO	-	-	-	17,83	17,83 Ca	0,00	56,08	- 634,7	- 11317,8
Kysličník zinečnatý	ZnO	-	-	-	12,29	12,29 Zn	0,00	81,38	- 346,9	- 4262,7
Kysličník železitý	Fe₂O₃	-	-	-	18,78	12,52 Fe	0,00	159,69	- 822,3	- 5149,4
Síran barnatý	BaSO₄	-	-	-	17,14	4,28 Ba	0,00	233,39	- 1461,2	- 6260,8
Síran barnatý	BaSO₄	-	-	-	17,14	4,28 S	0,00	233,39	- 1461,2	- 6260,8
Uhličitan draselný	K₂CO₃	7,23	-	-	21,71	14,47 K	0,00	138,21	- 1143,2	- 8271,5
Uhličitan sodný	Na₂CO₃	9,43	-	-	28,29	18,86 Na	0,00	105,99	- 1127,9	- 10641,5
Uhličitan vápenatý	CaCO₃	9,99	-	-	29,97	9,99 Ca	0,00	100,09	- 1208,3	- 12072,2
Voda	H₂O (g)	-	111,05	-	55,52	-	0,00	18,02	- 240,7	- 13357,4

účinné od 1. 3. 2002

Čl. II „Závazný postup č. 55 Zkouška bezpečnosti elektrických rozněcovatel proti nejmenším proudům Podstata zkoušky Význam zkoušky Zkušební zařízení Schéma zapojení Výběr zkušebních vzorků Podmínky při zkoušce Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Zápis o zkoušce Závazný postup č. 56 Stanovení obsahu vody v průmyslových trhavinách Všeobecně Záznam o zkoušce Závazný postup č. 57 Metody chemického zkoušení průmyslových trhavin Tab. 1. Stanovení obsahu látek extrahovatelných organickým rozpouštědlem Obr. 1. Rychloextraktor (schéma zapojení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7A) Obr. 2 Rychloextraktor (schéma sestavení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7B) Stanovení celkových obsahů kapalných esterů kyseliny dusičné, nitrolátek a maziv vedle sebe Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě Stanovení obsahu dusičnanu amonného Metoda A Metoda B Obr. 3 Destilační přístroj na stanovení dusíku Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu sodného vedle sebe Stanovení dusičnanu amonného a dusičnanu vápenatého vedle sebe Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu sodného vedle sebe Stanovení obsahu dusičnanu amonného, dusičnanu vápenatého a chloridu sodného vedle sebe Stanovení obsahu dusičnanu sodného a chloridu amonného vedle sebe Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě (stanovení nerozpustného podílu) Stanovení obsahu hliníku Stanovení obsahu nitrocelulózy Stanovení obsahu látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové Stanovení obsahu dřevěné moučky Stanovení celkového obsahu kysličníku křemičitého, mastku, síranu barnatého, uhličitanu vápenatého ev. anorganického barviva Stanovení obsahu stearanu zinečnatého Stanovení obsahu pentritu Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě Stanovení obsahu hydrogenuhličitanu sodného Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě Stanovení obsahu síranu barnatého Stanovení ocelového prášku Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla Závazný postup č. 58 Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin Účel a význam výpočtu Všeobecně Zásady výpočtu Obecný postup výpočtu výbuchových charakteristik trhavin Kyslíková bilance Výbuchové teplo Výbuchová teplota Měrný objem plynných zplodin výbuchu Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU
Látka	Sumární vzorec	Počet molů atomů prvků v 1 kg					Kyslíková bilance(%)	Relativní molekulová hmotnost (kg.mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.kg^-1)
Látka	Sumární vzorec	C	H	N	O	ostatní	Kyslíková bilance(%)	Relativní molekulová hmotnost (kg.mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.mol^-1)	Slučovací teplo(kJ.kg^-1)
Voda	H₂O (l)	-	111,05	-	55,52	-	0,00	18,02	- 282,2	- 15660,4
Celulóza	C₂₄H₄₀O₂₀	37,01	61,68	-	30,84	-	- 118,42	648,56	- 888,6	- 1370,1
Dianylftalát	C₁₈H₂₆O₄	58,75	84,86	-	13,06	-	- 234,99	306,40	- 887,7	- 2897,2
Dibutylftalát	C₁₆H₂₂O₄	57,48	79,04	-	14,37	-	- 224,18	278,35	- 810,9	- 2913,2
Diethylftalát	C₁₂H₁₄O₄	54,00	63,00	-	18,00	-	- 194,40	222,24	- 754,8	- 3396,3
Difenylamin	C₁₂H₁₁N	70,91	65,01	5,91	-	-	- 278,93	169,23	+ 144,9	+ 856,2
Diglykoldinitrát	C₄H₈N₂O₇	20,40	40,80	10,20	35,70	-	- 40,80	196,12	- 412,3	- 2102,3
2,4-dinitrotoluen	C₇H₆N₂O₄	38,44	32,94	10,98	21,96	-	- 114,20	182,14	- 56,7	-311,3
2,6-dinitrotoluen	C₇H₆N₂O₄	38,44	32,94	10,98	21,96	-	- 114,20	182,14	- 29,1	- 159,8
Dřevěná moučka		41,70	60,40	-	27,00	-	- 137,00			- 4563,6
Ethylendiamin-dinitrát	C₂H₁₀N₄O₆	10,75	53,73	21,49	32,24	-	- 25,79	186,14	- 599,0	- 3218,0
Ethylenglykol	C₂H₈O₂	32,22	96,66	-	32,22	-	- 128,88	62,07	- 445,3	- 7174,2
Ethylnitrát	C₂H₅NO₃	21,96	54,90	10,98	32,94	-	- 61,49	91,07	- 179,4	- 1969,9
Glycerintrinitrát	C₃H₅N₃O₉	13,21	22,02	13,21	39,63	-	+ 3,52	227,09	- 349,9	- 1540,8
Glykoldinitrát	C₂H₄N₂O₆	13,15	26,30	13,15	39,46-	-	0,00	152,06	- 214,2	- 1408,7
Guanidinnitrát	CH₆N₄O₃	8,19	49,14	32,76	24,57	-	- 26,21	122,08	- 373,3	- 3057,8
Guarová moučka		37,26	55,89	-	31,05	-	- 114,21			- 6899,8
Hexogen	C₃H₆N₆O₆	13,50	27,01	27,01	27,01	-	- 21,61	222,12	+ 71,0	+ 319,6
Hydrazinnitrát	H₅N₃O₃	-	52,60	31,56	31,56	-	+ 8,42	95,06	- 215,5	- 2267,0
Kafr	C₁₀H₁₆O	65,69	105,10	-	6,57	-	- 283,78	152,24	- 305,9	- 2009,3
Karboxymethyl-celulóza		31,09	62,19	-	34,98	-	- 93,28			- 5024,2

Následující stránka

„Čl. 4a

účinné od 1. 3. 2002Neelektrická rozněcovadla

Čl. II

účinné od 1. 3. 2002„Závazný postup č. 55

účinné od 1. 3. 2002Zkouška bezpečnosti elektrických rozněcovatel proti nejmenším proudům

účinné od 1. 3. 2002Podstata zkoušky

účinné od 1. 3. 2002Význam zkoušky

účinné od 1. 3. 2002Zkušební zařízení

účinné od 1. 3. 2002Schéma zapojení

účinné od 1. 3. 2002Výběr zkušebních vzorků

účinné od 1. 3. 2002Podmínky při zkoušce

účinné od 1. 3. 2002Postup zkoušky

účinné od 1. 3. 2002Zhodnocení zkoušky

účinné od 1. 3. 2002Zápis o zkoušce

účinné od 1. 3. 2002Závazný postup č. 56

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu vody v průmyslových trhavinách

účinné od 1. 3. 2002Všeobecně

účinné od 1. 3. 2002Záznam o zkoušce

účinné od 1. 3. 2002Závazný postup č. 57

účinné od 1. 3. 2002Metody chemického zkoušení průmyslových trhavin

účinné od 1. 3. 2002Tab. 1.

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu látek extrahovatelných organickým rozpouštědlem

účinné od 1. 3. 2002Obr. 1. Rychloextraktor

účinné od 1. 3. 2002(schéma zapojení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7A)

účinné od 1. 3. 2002Obr. 2 Rychloextraktor

účinné od 1. 3. 2002(schéma sestavení aparatury pro extrakci postupem podle čl. 7B)

účinné od 1. 3. 2002Stanovení celkových obsahů kapalných esterů kyseliny dusičné, nitrolátek a maziv vedle sebe

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dusičnanu amonného

účinné od 1. 3. 2002Metoda A

účinné od 1. 3. 2002Metoda B

účinné od 1. 3. 2002Obr. 3 Destilační přístroj na stanovení dusíku

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dusičnanu amonného a dusičnanu sodného vedle sebe

účinné od 1. 3. 2002Stanovení dusičnanu amonného a dusičnanu vápenatého vedle sebe

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dusičnanu amonného a chloridu sodného vedle sebe

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dusičnanu amonného, dusičnanu vápenatého a chloridu sodného vedle sebe

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dusičnanu sodného a chloridu amonného vedle sebe

účinné od 1. 3. 2002Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě (stanovení nerozpustného podílu)

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu hliníku

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu nitrocelulózy

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu látek rozpustných v kyselině chlorovodíkové

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu dřevěné moučky

účinné od 1. 3. 2002Stanovení celkového obsahu kysličníku křemičitého, mastku, síranu barnatého, uhličitanu vápenatého ev. anorganického barviva

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu stearanu zinečnatého

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu pentritu

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu látek rozpustných ve vodě

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu hydrogenuhličitanu sodného

účinné od 1. 3. 2002Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu síranu barnatého

účinné od 1. 3. 2002Stanovení ocelového prášku

účinné od 1. 3. 2002Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla

účinné od 1. 3. 2002Závazný postup č. 58

účinné od 1. 3. 2002Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin

účinné od 1. 3. 2002Účel a význam výpočtu

účinné od 1. 3. 2002Všeobecně

účinné od 1. 3. 2002Zásady výpočtu

účinné od 1. 3. 2002Obecný postup výpočtu výbuchových charakteristik trhavin

účinné od 1. 3. 2002Kyslíková bilance

účinné od 1. 3. 2002Výbuchové teplo

účinné od 1. 3. 2002Výbuchová teplota

účinné od 1. 3. 2002Měrný objem plynných zplodin výbuchu

účinné od 1. 3. 2002Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU