§ 21
změněno 1. 10. 2003 zákonem 227/2003 Sb.
§ 21 Základní pojmy (1) Výbušninami podle tohoto zákona se rozumí látky a předměty (dále jen „látky“), které jsou uvedeny v mezinárodní smlouvě o přepravě nebezpečných věcí, kterou je Česká republika vázána13a) a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů, a jsou zařazeny v Příloze A této smlouvy do třídy I těchto látek, jakož i látky, které mají vlastnosti trhavin, třaskavin, střelivin nebo výbušných pyrotechnických složí, pokud nejde o střelivo a nebo pyrotechnické výrobky. (2) Tento zákon se vztahuje také na pyrotechnické výrobky a výrobky obsahující výbušniny látky uvedené v odstavci 1, pokud mohou výbuchem ohrozit bezpečnost osob a majetku (dále jen „výbušné předměty“) a na výbušné materiály, které jsou nebezpečné pro přepravu a nejde o výbušniny podle odstavce 1. (3) Za trhací práce se považují práce, při kterých se využívá energie chemické výbuchové přeměny výbušnin a které zahrnují soubor pracovních operací, zejména nabíjení trhavin, přípravu a nabíjení roznětných náložek, zhotovování roznětné sítě, odpálení náloží (odpal) a výbuch náloží (odstřel). (4) Za nakládání s výbušninami se považuje výroba a zhotovování výbušnin, jejich používání, skladování, předávání a přejímání, zpracování, přeprava a ničení, jakož i předávání a přeprava při obchodování s nimi. Za nakládání s výbušninami se nepovažuje jejich výzkum, vývoj a zkoušení. (5) Předáním výbušniny se rozumí každé její skutečné přemístění, s výjimkou přemístění výbušniny v rámci jedné a téže obce. (6) Za ohňostrojné práce se považují práce, při kterých se energie využívá chemické výbuchové přeměny výbušnin a výbušných předmětů využívá k vyvolání světelných, popřípadě zvukových účinků efektů. (7) Za pomůcku k použití výbušnin se považuje prostředek nebo zařízení, které přichází do styku s výbušninou a působí na ni svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi a jsou potřebné k provedení trhacích a ohňostrojných prací (dále jen „pomůcka“). (8) V pochybnostech, zda jde o výbušninu, výbušný předmět nebo pyrotechnický výrobek, rozhodne ministerstvo průmyslu České republiky; v pochybnostech, zda jde o pomůcku nebo zda jde o trhací práce, rozhodne Český báňský úřad. (9) Podrobnosti o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.